Tak to je noční můra  😓… no hlavně ať jsou pesani co nejdříve v pořádku…❤️

Já bych předpokládala, že zařízení jako je útulek má zkušenosti a nastavená i nějaká pravidla… něco jako bezpečnost práce a u psa, který byl den předtím odebrán a do útulku přivezen, tak bych předpokládala nějakou karanténu a obezřetný přístup neboť těžko zjistím jaké má reakce. Takový pes může mít zkratkovité reakce třeba na smeták.

Jako těžko soudit, bez toho, aby člověk věděl, jak to skutečně bylo. Jen bych prostě předpokládala, že pes, kterého přivezli den předtím budou mít zabezpečeného už jen kvůli bezpečnosti zaměstnanců a ostatních psů. A nějaká návštěva vůbec nemá šanci přijít fyzicky s takovým psem do styku.

Paní už tu nohu nikdo nevrátí, už jí ten “zážitek” z hlavy nikdo nevymaže. Za mě to celé nebyla nehoda, ale Hrubá nedbalost a je jedno, jestli pes lítal na volno po areálu nebo byl zavřen někde, kam mohla vstoupit osoba- nezaměstnanec.

Trickyvoo:

No zrovna v úterý jsem koukala, jak si Malina vykračuje v oranžovém postroji a na flexině, co byla v akci, takže je modrá, a říkala si, že sakra nikdo nepozná, že mám princeznu a to ještě měla normální červené vodítko, které brácha ztratil a koupil místo toho šedé, tak nejenže nikdo nepozná, že máme holčičku, ale ještě díky tomu, že je černá, tak si lidi myslí, že je to zabijácká potvora, malé pejsky lidi schovávají do kapes a co je Malina dospělá, tak si ji chtělo pohladit jen jedno dítě.  Před ní jsem měla béžového psa, který nesnášel děti a to se mě ptal každou chvíli někdo,jestli si ho může pohladit.    

No ono obecně černí psi, vlkoši a nebo tmavé žíhání připadají lidem nebezpečnější než ti světlí. Jako nejvíc jsem to viděla, když jsem měla kavkazandu. Ta byla jako malá strašně kontaktní k cizím lidem, s každým by se na potkání šmajchlovala a budiž jí přáno, ale všechno do času. Dokud byla viditelně malé štěně, tak to se s ní lidi i pomazlili, ale jak povyrostla… třeba už v těch 5-6 měsících, tak už si jí nikdo hladit nechtěl…jako bílou Ginušu by si pohladili, ale ta jim na to házela bobek a naopak Jessinku už pomalu obcházeli obloukem, i když se chovala vysloveně přátelsky.

No a co se týče sladění obojku a vodítka, tak to nebudu snad ani komentovat… Gině jsem pořídila tyrkysový postroj, protože na fotkách vypadal úžasně… , ale obojek měla růžový a vodítko fialové. 
Takhle… ráda bych řekla, že je mi to jedno, protože zaprvé nejsem já žádná modelka a se psy chodím v maskáčích, za druhé 90% toho odchodíme mimo civilizaci, ale není mi to jedno,

Ale jinak buďte v klidu, malá Gina i malá Jess měly růžový vodítko a stejně se mě lidi ptali jestli to jsou holky a nebo kluci… no asi už ty genderový stereotypy, jakože růžová je pro holky, neplatí.

Anet10:

Děkuju, že se líbí, moje představa o budoucím štěněti byla trochu jiná, původně jsem chtěla drobnější fenku, proto jsem nebrala psa a taky tuto barvu VQ-vlkošedý tmavé znaky, sytý pigment, viz foto psa. Tenkrát jsem nesehnala, nebyli. Tak mám velkou a světlé znaky. U nás na cvičáku je takové tmavé štěně, no nádhera sama.

Jo jo… člověk míní a pánbůh mění. Když jsme se rozhodli pořídit si afgána, tak já chtěla bílého nebo stříbrného, no a v té době byla všechna dostupná štěňata tmavá a nebo písková a tak jsem měla černého s pálením a pak jsme se jednoho dne potkali s lidmi, kteří vedli na vodítku můj nesplněný sen, bílého afgána… no a co byste řekli… oni zase chtěli černého a řízením osudu měli bělouše.

A vůbec nemluvím o pyrenejce. Já chtěla nejraději čistě bílou záležitost.. Gina teda nebyla čistě bílá, alespoň ale ty její flekance byly šedý a ne zrzavý, ty se mi teda líbí že všeho nejmíň, až bych řekla, že spíše nelíbí. No a naše bílé štěňátko s šedými fleky si klíďo brďo přesrstilo a kde byl šedivým flekům konec, měla je zrzavý a začali jsme jí pracovně říkat stračeno.

To samý, když jsme si brali kavkazandu Jessí… jedna feňule hnědá a druhá šedá s hodně tmavou hlavou, tak jsem si vzala tu  šedou a tramtadadá Jessinka se nakonec vyloupla do hněda.

Doron:

To je krásný! Holky, já chci taky holku! Abych mohla mít růžový vodítko !☺️

Mně žádné vodítko teď neoslovilo, tak si zase udělám sama. Mají u nás v domácích potřebách nepřeberné množství lan, popruhů a karabin. Potřebuju mít na vodítku dvě karabiny, protože mám tři psy. 

Na venčení jsem stopovačku nikdy nepoužívala, přijde mi to strašně zamotávací. 

Vždycky jsem opovrhovala flexinou, ale teď jsem ji s Framem pár měsíců občas používala a nemůžu si ji vynachválit. Teď ji někdy dám Gučkovi, když jdeme lesem kde je hodně zvěře, abych nemusela být pořád ve střehu .

Já teda flexinou taky vždycky opovrhovala. Mi to přišlo takový zbytečný… psa jsem měla buď na normálním vodítku a nebo na volno. Až teď s nevypustitelnou Ginou nedám na flexi dopustit, neboť s krasavicí nemusím nutně všude lozit, aby si i ona prochajdu užila a já si můžu jít v pohodě schůdnějším terénem a ona si může lozit tam, kam se mi teda nechce. Stopovačka mi u ní přijde nepraktická. 

Sarah psala, že jí flexi nevyhovuje, že nemá volné ruce. Já mám přes plece pověšený vodítko a na něm připnutý držadlo flexi. Primárně teda z bezpečnostních důvodů, aby se mi omylem nestalo, že mi v nějaké situaci vylítne flexina z ruky a Gina si odběhne, ale jako bonus jí můžu kdykoliv pustit a zůstane mi viset na tom vodítku a ruce mám volné. Což je praktický.
Já teda Ginu na flexi připínám až ve chvíli, kdy bych normálního psa vypustila na volno, jinak chodí na normálním vodítku. 
V zimě jsem flexi používala na Matese, když jsme šli do parku, kde musí být psi na vodítku, on se na ní docela vyběhá a jako bonus se hezky naučil reagovat na přivolání i když viděl psa…to bych řekla, že díky parku, kde se pejsové vyskytují a díky tý flexině, se to naučil hezky. V parku je couračka hodně nepraktická. 

Já teda nejsem úplnej svatoušek, ne že bych byla nějakej pirát silnic, ale standardně jezdím tak o 10 kiláků/h rychleji než je povolená rychlost… prostě po staru 60 v obci a 100 mimo, samozřejmě ne všude. Upřímně vím, že lidi nadávají na kontroly, radary a podobně a neříkám, že má být nějaká buzerace kvůli překročení rychlosti třeba o 5 kiláků. Ale holky vždyť to určitě vidíte taky, lidi jezdí jak prasata a spěchají jak blázni, nesmyslně a za každou cenu předjíždějí a kolik je toho alkoholu a drog a jak jinak to alespiň trochu držet pod kontrolou, než těma kontrolama a radarama a pokutama, protože prostě nelze spoléhat na osobní zodpovědnost každého řidiče. 
 

megi-the-pes:

😄 klíd, tolik stojí jen verze twist, kterou jsem nepochopila… klasická vodítka mají tak za 2 kila a posunovací https://www.tamer.cz/lanove-voditko-easy-long-mini-ruzove-604/

máme zelené, ale silné, tři metry… do rukojeti, co je posunovací, občas vezmu psa, co nás votravuje

Vím, že to tady zmiňovala i hmn, že i na pyrenejskýho tahače by si stačilo 6mm akorát u zmiňované verze si nejsem dle obrázku jistá, jak bytelná je ta karabina… přeci jen potřebuju, aby mi to za všech okolností udrželo psa 55 kilíček živé váhy, která se za určitých okolností může zradikalizovat a může být velmi odhodlaná.

Jako já jak jsem paranoidní, tak jsem si asi před dvěma lety pořídila na Ginu toto 

https://www.obojky.cz/superpevne-voditko-kirill-s-horolezeckou-karabinou-prepinaci

A teda musím říct, že vodítko je fakt super bytelný, asi bych na tom mohla táhnou i auťák, ale do ruky je to prostě tlustý, takový až nepraktický, možná pro chlapa, co má menší ruce je to fajn, šle mně se nedrží moc komfortně a karabina je teda obří i když teda odlehčená, tak na připnutí k obojku typu škrťák, který je i jako škrťák připnutý k vodítku, tak mi přijde, že na toto je móc obrovská a těžká. 
 Takže mi vidítko visí na věšáku a práší se na něj… venku jsem ho měla asi 6x  a to se vyplatí.

Je fajn, že se už tak srovnala. Jste dobrá.👍

No ráda bych si poplácala na rameno a jako nebudu kecat i jsem si na rameno často klepala, neboť takovou Kanimůru, to jsem ještě nezažila. Ale defakto jediné, co je asi moje zásluha je teda netahání na vodítku, protože když se dnes ohlédnu a objektivně zhodnotím, tak u zbytku prostě stačilo počkat až z toho telecího období vyroste… což teda v jejím případě trvalo óbr dlouho. Jediné v čem jsem dobrá je, že jsem to ustála psychicky, neboť to s ní bylo fakt na palici. Kolikrát se mi i chtělo vzteky a zoufalstvím brečet, ale ani to člověk nemůže, protože musí být kontinuálně klidnej a nad věcí … to se mi u žádnýho psa předtím ani potom nestalo…no dneska už se tomu člověk zasměje a dává to k dobru jako veselé historky z natáčení, ale v reálném čase to byly opravdu pocity zmaru a zoufalství.

Takže vlastně ano, jsem dobrá, že jsem se z tý bílý potvory nezbláznila.

Na druhou stranu jsem si vlastně ani ve snu nepředstavovala, že z tý kousavý, umanutý, nekomunikativní potvory… teda pardón z roztomiloučkého štěňátka…a z tý fakt děsný poberťačky bláznivý,  nakonec vyroste něžňoučká mazlinda, která sice má pořád svojí hlavu, ale komunikuje, dá se s ní na spoustě věcí domluvit.

Třeba teď jsme se domluvily, že vyčešeme pravý bok včetně kejtičky a zadele, což jsou problémové partie na česání… hlavně ta zadel, to se Gině nelíbí a zadarmo si to nenechá vyčesat ani omylem a v poho, stačil mi na to pytlík piškotů.

Doron:

U nás se už všude musí jezdit třicet. To je pomalu i na mě .

Mám s tím problém, protože padesátku jsem už měla v oku, třicítku neodhadnu a tempomat nemám.

Třicítku taky v oku nemám… při téhle rychlosti mi přijde, že jedu snad krokem, že to ani třicítka být nemůže. Takovou rychlost fakt musím jet dle tachťáku. Od těch 45 kiláků za hoďku si troufám říct, že tu rychlost cca odhadnu.

megi-the-pes:

No vidíte to. 🙂 Jsem vzala silné, protože u toho psali 50 kg… ale asi fakt zbytečné.

Tady se písá váha 77 g, to je snad lehké.
https://www.tamer.cz/lanove-voditko-easy-long-twist-mini-ruzove/

Jako dámy fakticky… běžte do zadele… to nejdřív hmn tady provokuje s tím, že má růžovou šňůru a pak vy odkaz a tam je růžová šňůra… no super takže z příští výplaty kupuju nový vodítko… Gina má fialový, růžový jsem nesehnala… a je mi jasný, že teda budu muset koupit vodítka dvě, protože Mates přeci nebude chodit na starém vodítku. Takže pěkně děkuji další tisícovka a nějaký drobný v čudu.😴

Já tyhle ohlášené akce moc nechápu… no tak fajn v pátek bude akce veřejnost to ví a tak si bude dávat majzla, aby ho policajti nenaměřili… no jasně najde se pár neinformovaných řidičů se asi najde a mezi nimi tedy pár, co jedou rychleji a pokutu zaplatí. Ale už den poté v tím úseku zase jezdí jak prasata. Takže, co to má za smysl. Myslím, že jediná možnost, jak v některých problematických úsecích snížit rychlost je z mého pohledu radar a klidně ať je dopředu ohlášený informativní značkou… z mého pohledu nic jiného nefunguje.

Sama bydlím téměř na konci města a je to děs jakou rychlostí spousta řidičů prosviští kolem našeho baráku… jasně ještě jsou rozjetý z tý povolený rychlosti za městem a navíc je to z kopce, ale je to děs.  A o cyklistech ani nemluvím, ty jedou z toho kopce snad ještě rychleji než auta.

Fikovnice:

Teda Jani, ten Mates vyrostl do krasavce!!!👍

Děkujeme ta pochvalu. A tak co si budem… prostě berňáček… na druhou stranu, když koukám na fotky jeho bráchy, tak mi přijde jeho bráchua mohutnější. Je možný, že ho Mates ještě dožene, ale vlastně by mi ani nevadilo, kdyby ne… myslím, že když zůstane “lehčí” tak je to do budoucna spíš výhoda. Nevím možná fotky zkreslujou, možná je i můj pohled na Matěje zkreslené tím, že ho vidím vedle Giny… minule jsme na veterině potkali půlročního berňáčka a jeho majitelka říkala o Matesovi, že prej je obrovskej… no teda rak tady objektivně nemá pravdu. To jí jen přišlo v porovnání s jejím štěnětem,

Navíc teď někde v blízkém okolí zřejmě hárá nějaká fena, neboť je z něj takovej ukňouránek… i s jídlem to není žádná hitparáda … tak doufám, že bude zase brzy “ normální”. A budeme zase hezky papkat.

Naše dnešní prochajda mi ukázala, že jsem furt ještě vycukaná z Ginina bouřlivého období…pořád ve mně v určitých situacích, kdy Gina dělala divadlo, hrkne a bojim…bojim, že to divadlo bude znovu a to i když …a teď ťukám na dřevo, abych to nezakřikla…je to v poho.

První situace, kdy ve mně hrklo bylo, když jsme z asfaltky za posledním barákem vcházeli na úzkou polňačku za zahradama…slyším, že jede po cestě čtyřkola a protože je na té cestě opravdu málo míst, kde se dá někam z cesty alespoň kousek uhnout, tak říkám fajn…počkáme na tý asfaltce až vyjedou…a čekáme, ale ona nejela jen čtyřkola, ještě než se vůbec objevila v dohledu, tak před ní běžel samojed jako předvoj….a jako běžící pes proti nám, to je asi nej výzva…teda o malinkej stupínek výš je štěkající běžící pes proti…to je nej.

No tak si říkám “potěš koště”…a koště mě teda potěšilo, protože se nic zvláštního nestalo…nevypadala jsem jako debul, kterej má na vodítkách vyvádějící nevychovance…všechno bylo v klidu, samojedík přiběhl k nám, hezky jsme se pozdravili, pak projela rodinka (3 lidi) na čtyřkole, zavolali si pesana a frčeli s ním dál.

Druhá věc, kdy ve mně hrklo, byla na louce….potkali jsme terénní motorky.  Přiblížily se zničehož nic takovým fofrem, že jsem stihla přivolat Matese a připnout ho na vodítko…Gina na flexině, tak to už jsem jí teda nestihla přepnout na normální vodítko….možná si některé z vás ještě z Fauny pamatují, jak jsem řešila Gininy šílený reakce na terénní motorky, pokud jsme je potkaly v přírodě…to byla fakty fuška jí udržet a v případě, že zrovna byla nějaká vůle na stopovačce a nebo vodítku, tak to bylo i o zdraví a zavánělo to vykloubeným ramenem…byli jsme prakticky hned u cesty …motorky nás míjeli ve vzdálenosti pár metrů…no jak přijížděly, tak první, co mě napadlo bylo “Ty pitcho, tak to nedám…” (poslední setkání s terénními motorkami bylo snad před dvěma lety nebo i déle a divadlo bylo)…zasekla jsem flexi a byla připravená na to, že brzdou budu já, až upadnu do polohy ležícího střelce….a světe div se, madam zvedla hlavu od země až když projely a podívala se na mě tím svým pohledem “Vidělas to? Co to bylo?”…já jí odpověděla jako vždycky “motorky…no”, Gina udělala to svoje vtipný gesto…zavrtěla hlavou, jako když se člověk nad něčím podivuje “to jsou věci” a pokračovala si v čuchání.

Jako jasně…pasteveček, co vyhodnocoval každou nezvyklou věc nebo  osobu jako podezřelou a že je tedy nutné zasáhnout, tak už je dospělej a jen tak něco ho nerozhází, ale pořád mi ještě v situacích, kdy čekám problém a žádnej se nekoná, padne brada a nevěřím vlastním očím….pořád čekám od Giny takovou tu zradu…fintu fň…jakože ukolébám paničku, že jsem slušně vychovaná holka a až to nebude čekat, tak bude překvápko v podobě bouřlivého divadelního představení….což teda v mládí také prováděla.

Já mám doma obojků hafec… různé i značkové, i na objednávku nakonfigurované dle mého přání… a teď zmiňuji jen ty na dospělé psy…které jsem v dobré víře a momentální zatmění mysli koupila, jakože “ cože to říkaj v tý televizi, že nej je širokej obojek…” aby následně zjistila, že mi prostě nejvíc vyhovuje stahovák s velkými svařovanými oky… teda mimo berňuchy, tam jsem to zkoušela, ale pro něj je lepší zrovínka ten široký, zrovna teď mám připravenou krabici plnou obojků, že až budu mít cestu, tak to hodím do útulku… třeba se jim to hodí.

Chci říct, že nevím jak ostatní, ale kdo kdy nekoupil obojek, vodítko, které sice bylo super, ale člověk zjistí, že to není to pravé ořechové.

Tak já teda musím říct, že není tak důležité, jak je bouda z našeho pohledu činaná a jestli se hodí a nebo nehodí k našemu lidskému obydlí. Nejdůležitější je umístění boudy. Ono se často stává, že pes má sice krásnou zateplenou boudu 1+předsíň, ale že jí vůbec nevyužije, že defakto lehává na rohožce před dveřmi. 

No a další věc u těch psích domečků, co mi přijde nepraktické je, že spousta psů chce mít přehled, takže raději využijí předsíňku u boudy a nebo sice do boudy zalezou, ale hlavou čučí ven.

Tedy pořád se doufám bavíme o tom, že bouda je pro psa, který je vhodný na pobyt venku a ne o nějakém hladkosrstém stvoření a nebo psu bez podsady.

No a co se týče tématu střecha boudy jako pozorovatelna. To je takový dvousečný… na jednu stranu plochá střecha super neboť psi mají rádi vyvýšená místa, na druhou stranu dost lidí má boudy postavené tak, aby pes na střechu nemohl… prostě aby psu znemožnili skákánî na střechu a dolů, třeba jako jedno z preventivních opatření proti torzi žaludku.

Anonymní:

Ahááá… 🙄

No k těm štěňatům a obojkům. Jako na rovinu, za normální situace se štěndo z obojku … tedy pokud není moc volný… určitě nevyvlíkne. Nebezpečí hrozí, když se začne … jak to nazvat.. vzpírat, couvat, opravdu se snažit vyvlíknout. Tam potom hrozí, že se mu obojek může zadařit  přetáhnout přes hlavu… a tady si troufám říct, že vzhledem k tomu, že mám doma Houdiniho, co se vyvlékání z obojků týče a jsem člověk, který na tohoto psa používal i polostahováky, tak si troufám říct, že snad i nějakou zkušenost mám. 
Takže ano, polostahovák lze nastavit tak… alespoň ty, co používám já… že ani při úplném zatažení to pejska nepřiškrtí, defakto se jen stane z volnějšího obojku obojek utaženější. Malá Gina postupně vyzkoušela více obojků a pokud mám polostahovák nastaven tak, že se zatáhne “ pouze” do polohy “správně” utaženého obojku, tak v tom nevidím rozdíl mezi polostahovákem a normálním, správně zaplým obojkem. Z mého pohledu, ten větší efekt, který můžu u polostahováku oproti normálnímu obojku dosáhnout je, že právě při snaze se z obojku cíleně vyvléct dojde opravdu k lehkému přiškrcení tzn. že se polostahovák bude v tu chvíli utaženější než dobře utažený normální obojek.

Jako nebudu tady hanit polostahováky, neboť jsem je sama používala, jen prostě takový postřeh z používání a ve srovnání s normálním obojkem.

Další věc je ta úzká hlava u kolie a tady tedy použiju srovnání mého afgána jako štěndo jakožto úzko-dlouho čumákového plemene a medvědoudních štěňat. Z mého pohledu se obojek daleko lépe zapne právě chrtímu štěněti neboť není odmalička ten óbr chlupatec jako v dospělosti, kůže na krku není nějak volná … nařasená a navíc ten krk je … alespoň opticky delší a tudíž i ten oboječek může být širší. No a pak tady máme malé medvídě, které už jako štěndo je chlupatec, takže už to klade větší důraz na správné utažení obojku, neboť ty chlupy přeci jen vytvoří určitou vůli a navíc některá štěňata do té své kůže úplně nedorostla nebo už z meritu věci a generace šlechtění mají na krku kůži volnější a tam vidím tedy větší riziko vyvléknutí z obojku… prostě si “přetáhne kůži přes hlavu” i s tím obojkem.

Takže právě u takových štěňat je to riziko z mého pohledu větší a větší by měl být důraz na vhodný správně dotažený obojek. Teda to by mělo být u každého psa, ale přijde mi, že jen u toho medvíděte se mi stalo, že jsem si myslela, že obojek màm na fest možná víc než je nutné a štěndo si hodí hlavou, udělá takový půlkroužek a obojek je dole. Někdy mi to přišlo pocitově jako když si vyrazíte na koni a po nějaké době v pohybu dotahuju podbřišník a ten jste taky ve stáji, než jste vyrazili, pořádně utáhli.

A pak teda ještě jedna věc a tu jsem teda zaznamenala zatím jen u současného berňuchy… abslutně mu nevyhovuje obojek, který se přetahuje přes hlavu… jako nasadit žádný velký problém, ale to sundavání, i když mu to samozřejmě z hlavy nervu a sundavám opatrně, tak to na něm vidím, že to pro něj není tak komfortní a tak používáme zapínací.

Upřímně obojky ve velikosti na štěndo nestojí žádnou raketu, obzvlášť když to stovnáme s celkovými náklady na štěndo a ruku na srdce.. kdo má doma jeden obojek… já ve štěněcí velikosti asi 6 kousků, některé jsem snad ani nepoužívala… tak prostě koupím ten i onen a vyzkouším, co bude lépe vyhovovat.

Jasně asi bych se tady pokusila řídit zkušenostmi a doporučeními od chovatelky, když nemám osobní zkušenost, jen je nutno si uvědomit, že z špatně naštelovaného polostahováku se štěndo může taky vyvlíknout, pokud bude k tomu špatná konstalace hvězd.

Já většinu štěňat mám zkraje na postroji.

Edit… chci vodit psa na obojku a mít jistotu, že se mi nevyvlékne… tak takhle chodí Gina .. má postroj i obojek, vodítko má na obojku a obojek je zároveň připevněn k oku na postroji, takže kdyby cokoliv, tak sice obojek je dole, ale pořád zůstává připnutý k postroji . Já už v případě Giny nehodlá riskovat, takže to jistí svařovaný řetěz a hodně kvalitní karabiny, ale u štěnda tu samou funkci může splnit nějaká přípojka k vodítku nebo něco takovýho.

Tenurri:

Dobré ráno vespolek!

Příští měsíc si jedeme pro štěňátko a dostaneme od chovatelky polostahovací obojek s tím, že kolie s úzkou hlavou se z normálního obojku vyvleče. Já teda s obojky nemám zkušenost, původně jsem chtěla koupit normální. Polostahovák ve mě evokuje něco nepříjemného, ale nikdy jsem ho nepoužívala, tak vlastně nevím. Přijde vám v pohodě mít polostahovací obojek pro malé štěňátko?

Pojedeme koupit i postroj, až bude štěňátko doma, ale chci aby si zvykalo i na ten obojek.

A ještě druhá věc. Chovatelka krmí pouze granulemi - spíše střední třída. Je v tomto případě něco, co bych mohla štěňátku dávat ze začátku do plnících hraček? Kong a další, nebo je třeba počkat, až bude trochu starší? Ať už nějaké mletiny, nebo štěněcí paštiky, jogurt a podobně…Vím, že je to dost individuální jedinci, jestli se z toho po…, nebo ne, ale jestli je nějaké obecné pravidlo. 

No kolii jsem nikdy neměla, ale měla jsem chrta a ten má taky úzkou hlavu. Jako štěndo měl normální obojek na klasickou přezku ( ne trojzubec).

Polostahovák … jako moje Ginuš je Coperffield, i u polostahováku se naučila nějakej grif a hrc prc z obojku se dokáže vyvlíknout… a to teda nemá úzkou hlavu. Takže z můj názor je, že dobře utaženej širší oboječek možná udělá lepší službu.

V každém případě… já vadu řeči nemám, ale musím říct, že všichni moji psi fungují lépe … podstatně rychlejší reakce .. na gesta než na slovo…většina mých psů reagovala rychleji na zahvízdání, když jsem chtěla psa přivolat,  než na slovně “ke mně”… třeba při chůzi u nohy koriguji případné předbíhání zasyčením…. s-s…

Ve své podstatě, co se povelů týče si umím představit, že slovní povely nepoužívám. Osobně mi přijde jednodušší naučit psa reagovat na gesta než na slova. No a když budu chtít na pejska mluvit, takové to běžné žvatlání, tak pejskovi je šumafuk, že páník koktá, jde hlavně o intonaci a celkovou řeč těla.

Takže při výběru psa bych spíše brala v úvahu moje zkušenosti, než vadu řeči a dle toho volila plemeno.

Výše bylo psáno:

V kazdem pripade je treb asi uvedomit, ze zcel a urcite bude potreba psika take pokarat, zvladnete tuto situaci?? 

Nebudu to rozporovat a říkat, že to pokárání netřeba neboť správné chování odměňujeme a nesprávné ignorujeme,   taky na svoje psy houknu, když vymejšlej bejkárny… ale vždyť i u toho pokárání nejde o slova, ale spíše o ten tón… pes slyší, že se zlobíme, slova nejsou důležitá. Ono klidně můžu zavrčet, zabručet… nemusím kárat v češtině.

No a já si celou dobu myslela, že patříme do skupiny živočichů, kde prostě příroda zařídila, že jsme samci a samice….no tak asi evoluce pokračuje 😴