Příspěvky uživatele

Tak já nám vlasy takový pitomý… umeju si je a pokud to nechám uschnout a nesáhnu do nich kartáčem, tak mám vlnité, ale jakmile to rozčešu, tak je to krepatý. Měla jsem jeden rok i vlasy na ježka, ale když jsem se koukla do zrcadla, tak jsem to nebyla já, překecal mě k tomu manžel a jemu se to líbilo.  Mikádo je super, ale pro mě zase strašně práce… foukání, kulma, aby to mělo ten správný tvar a šmrnc. S krátkými vlasy se ráno probudím, na hlavě mám něco ala zuřivej dirigent a Sardullah snaž se, abys vůbec mohla vylézt z baráku. Dlouhý vlasy jsou pro mě pohodlný. Ať to ráno vypadá jak chce hrozně, tak to stačí učísnout, nějak to sepnout a hotovo… že jsou vlasy mastný… neva, učešu hladký drdol, na hlavě tomu pomůžu trochu gelem a každej pozná kulový s přehazovačkou.

Jako že je mi 50+ no a? Moje babička měla vlasy do pasu do smrti… nosila drdol.

Jediný co už pro mě není mít rozpuštěný vlasy bez čelenky… nebo jo můžu, ale ne vyžehlený do rovna, musím to natočit a nebo večer umejt hlavu a ještě vlhké uplést několik copánků… ráno tozpletu, protřepu, prsty prohrábnu a je to.

Jednou za rok vlasy přehodím v předklonu přes hlavu, udělám z nich vrtuli a střihnu konečky a fertig.

Jo občas mám tendence zajít ke kadeřníkovi, aby mi vyrobil nějaký mladistvý účes… ale vím, že jsem lenoch líná, že bych to stejně neudržovala a nakonec skončila zase  s culíkem, protože to je bez práce.

Jo jasně na čele nějaká ta vráska, asi by byla supr nějaká ofina, možná melír, ale nějak se mi do toho nechce.

Vždycky když mi v minulosti ruplo v kebuli a nechala se ostříhat, tak jsem to obrečela, no tak přeci si nebudu dobrovolně způsobovat psychický trauma, přidělávat práci a ještě za to platit nekřesťanský peníze, protože blond vlasy mi nerostou samy plus udržovat střih…a hlavně mám dlouhý hnědý vlasy a to jsem já, tak jsen vlastně nakonec spokojená, tak proč vymejšlet nějaký bejkárny. A jestli si někdo myslí, že se to pro dámu mého věku nehodí…? Hmmmm no to, že mám dlouhý vlasy, je asi to nejmenší a nebo se snad pro dámu v nejlepších letech hodí, aby vyskočila v maskáčích z terénního auta? Neměla bych mít spíš elegantní kostýmek a nějakou motorovou nákupní tašku? … No v mém věku je mi šuma fuk, co si o mě kdo myslí, jestli se to k mému věku hodí nebo ne? 
Moje nejoblíbenější tílko je černé a na něm neonově růžovou barvou nápis v angličtině “ polib mě, jsem spící princezna”…. Ještě donedávna jsem nosila dřeváky od Ed Hardy taky neonově růžové s typickou malůvkou s lebkou, mám tenisky vysoké do půli lýtek taky výrazně růžové a jak mi ty boty lidi chválej…. Prostě nosím to, co mně se líbí a v čem se cítím dobře. … 

A jestli se to někomu nelíbí, tak ať to přijde říct Gině do očí a ona ho kousne do zadele a to bude mít ještě kliku, že už nemám berberku Sáru, ta by mu za tu drzost rovnou ukousla palici a bylo by.😜

Já mám vlasy dlouhý do pasu… dělám si culík, cop, drdol… když chci mít rozpuštěný vlasy, tak musím vyfoukat, vyžehlit a to dělám minimálně protože jsem líná.

Tak mě stojí jídlo pro dva psy 50+ tak cca 5 tisíc měsíčně, ale nevím jesti do toho počítám i všechny kuřata, co nakoupím v normálním obchodě.

No u nás jsme totiž ve své podstatě všichni kanibalivé… psi jedí psí maso a lidi lidské.😜 … mě už to ani nepřijde, prostě otnačení masa, co koupím normálně v krámě je “ lidské” (myšleno v kvalitě pro lidi) , označení masa, co koupím v barfshopu je maso “ psí” ( myšleno krmné maso pro zvířata).😇

Já kupuju maso od masožravců. Dřív jsem ho objednávala napřímo, teď ho kupuju u nás v zooshopu… nemusím toho kupovat tolik najednou… plus doplňuju lidským v akci.

Možná někde mají levnější, sle tady jsem spokojená s kvalitou, tak nechci experimentovat.

Ph:

at dela dal jen radost !

Chudáci lidi, co si pořídí štěně po tom, co si to tady přečtou

😀 ale stene ma byt takove -to nema byt vyjimka, ale standard 🤣 

No štěně má být takové… no možná kdybych měla jenom psí kluky, tak se pod to podepíšu, ale ty moje psí čůzy, jedna vedle druhé o tom asi nemají pojem a dojem, co to je být hodné štěnítko.

Na druhou stranu a abych jim nekřivdila… všechno to byly potvory neskutečný… “nejhodnější” teda kupodivu kavkazanda… ale když se na ně člověk kouknul , tak viděl, jak jim to pálí, jak ty malý potvory přemýšlej, rozené ředitelky zeměkoule už od narození. Když se kouknu na moje hodňoučké, šťastňoučké, roztomiloučké a vzorňoučké  psí chlapečky, tak tu jiskru bezbřehé inteligence ( a teď nemyslím inteligenci pracovní)  tam nevidím. Ale zase… život s nimi je z mého pohledu jednodušší.  

No a když čtu o Bůčkovi, tak si říkám, jestli to není zakuklenej berňák, mi ten malej vzorňáček připomíná toho mýho hodňoučkýho Maťulu.



 

lesnizinka:

No já mám totiž tchyni, která má snad nejmenší kuchyni(linku) na světě, takže ona všechno okamžitě uklízí, snad ještě v průběhu vaření. Tam nikdy není ve dřezu něco neumyté odložené, na lince nic neumyté odložené🙄 Na stole už vůbec ne. Léta, co jsme chodili na oběd, nám brala talířky hned pod nosem a šla je umývat. Já bych prostě šla za chvíli, ale nééé, ona to musela udělat hned. Takže ne, nebudeš si po jídle povídat, musí se první jít do kuchyně umýt nádobí. Teď mají už věk, takže dojíme, seberu hned talíře a metelím je umýt, protože už ji vidím, jak nadskakuje na křesle😜 Takže já mám pořád trauma z toho bordelu, co v mojí kuchyni neustále panuje. Příklad: po obědě zůstane něco málo v hrncích, tak to nechám na sporáku, někdy to muž dojí, někdy ne. Takže buďto to po 20h schovám do lednice na druhý den, nebo je to tam do 23h, pak to vyškrábu do koše, hrnce hodím do dřezu či na linku a napustím do nich vodu. Protože myčku plním až ráno, po snídani, jednou za dva dny, páč dva toho tolik nemáme. Takže je v té kuchyni fakt permanentní bordel😛

No to jsem ráda, že s těma hrncema nejsem sama… u nás je to velmi podobné. 

To je krásný povídání, se tady u toho usmívám… takový vzorný štěnítko, to je snad mimo mísu k názvu diskuze…. si to nakonec někdo přečte a bude si myslet, že tohle je všeobecná štěněcí realita štěnítková…. nevím jestli bychom ty příspěvky o hodných štěňátkách neměli tutlat.😂

Tak štěňátko nové vítej, přeju hodně zdravíčka a šťastný, báječný psí život, což panička stopro zajistí.❤️

My měli v bytě jen umyvadlo se studenou vodou. Voda se hřála na kamnech a jednou týdně se dotáhla z verandy plechová vana a všichni se postupně vykoupali. Topilo se v kamnech uhlím. V bytě kuchyň, velkej pokoj a malej pokoj jsme bydleli prababučka, babička, děda, teta, strejda, moje máma a já… prababička měla malej pokoj a teda 5 dospělých a jedno dítě ve dvou místnostech, dneska bych si to nejměla asi představit, vlastně už si neumím představit, že bych v noci sdílela pokoj s dalším člověkem. Přesto na to svoje “pravěké” dětství vzpomínám ráda… když mi bylo 6 let, tak máma dostala družstevní byt v paneláku… a já musím říct, že jsem ráda, že jsem to zažila.

Toaletní papír za komančů… no kolikrát žádnej a nastříhaný noviny to jistily…

Zvláštní je, že mi to tenkrát taková jako óbr hrůza nepřišlo, ani to, že jsme si šli stoupnout frontu na mandarinky, banány, lískový ořechy atd atd  celá rodina, poněvadž množství, co mohl člověk koupit bylo omezené třeba na kilo… 

Dneska bych řekla, že jsem civilizačně rozmazlená, už si neumím představit, že bych neměla v bytě záchod, koupelnu a že nebudu mít toaleťák….

Stelle:

Promiň Sardullah, jestli ti tenhle můj příspěvek vadí. 

V poho… to spíš bylo ode mne v nadsázce, spíš poukázání na to, že to autoři přesně vystihli…. o tom, že by vše shořelo viz poslední obrázek v mém případě nepochybuji😂

Stelle:

🕷

Tak já myslela, že tohle je veselé okénko a ne že tady bude někdo reálně popisovat, jak to mám s pavoukama… to neni vtipný. 
Obzvlášť když jsem asi před dvěma měsíci 3 dny spala mimo ložnici, protože jsem ve světle televize na stropě viděla velkýho pokoutníka a to opravdu není problém pavouka vidět… jdu si pro sklenici a papír, aby pavouka odchytila… narychtuju si židli, abych na něj dosáhla… furt ho při tom sleduju, pak se otočím, abych ze stolku vzala sklenici a kouknu zpět a pavouk nikde… takovej fofrník, aby někam zdrhnul to není, to měl daleko a já se otočila jen na obligátních jednadvacet, takže další možnost byla, že udělal hopsá a skočil mi do postele a já ho už nenašla…. no následovaly tři noci mimo ložnici a generální úklid…. no moc jsem se nenasmála, ještě další týden jsem měla noční můry a sledovala strop a stěny.😴😜

Takže ten paradox pro arachnofobika je opravdu to, že pavouk zmizí.

Super… já jsem myslela, že mám Hynka docela nakoukanýho, ale tohle mě nějak minulo…👍

kometa:

aby tam člověk kroužil jak blbec a víc toho nakoupil.

Na mě to neplatí. 

Na mě taky ne, ale je to hodně otravný a zdržuje mě to. Naopak toho třeba ani nenakoupím tolik, protože něco ani nenajdu.

Ono když jsem si přečetla o té obohacené kleci, co všechno v ní je… vím, že jsem nějakej ten rok zpátky viděla v televizi, jak tam obohacenou klec vychvalovala nějaká ženština… tak nabude dojmu, že to je klec jak kráva, spíš velikosti voliéry, kde můžou slepičky hrabat a popelit se a mají tam hřady a snášková hnízda a pak to vidím v praxi a je to prostě klec nacpaná slepicemi.

Chápu, že při tom, jakou mají lidi spotřebu vajec a jak chtějí levná vejce, tak všechny vajíčka nemůžou být z volných chovů, ale klec určitě není to nej pro slepici a to ani obohacená. 

Myslím, že oblíbenost obchodu je hodně o zvyku, o sortimentu, který kupuju s o uspořádání.

Já mám kousek malý Penny… jak už někdo psal… rychlej nákup, něco ulovím v akci, za chvíli mám nakoupeno. Co tam nekoupím, tak frčím do Globusu… tam je super, že si nákup naskenuju a nemusím to už vyndavat z vozejku, jen zaplatím a jdu. Do Biily k nám jezdím kvůlivá jejich pultu s uzeninou… ceny mi přijdou příznivý a mají to hezky na jemno nakrájený. Ostatní obchody moc nemusim… hlavně kaufland mi moc nesedí. A Lidl…za prvé tam nemůžu nic najít… z mého pohledu nepřehledný chaos, za druhé spoustu zboží, které kupuju a jsem zvyklá to kupovat od určitého výrobce, tam vůbec nemají…mají super úsek s pečivem.

Měla jsem období, kdy jsem se honila jak vlčák… když byly děti malé a na štědrý den chodili i babičky a dědeček.

Ale to období pominulo a zase vánoce miluju, zase to jsou svátky pohody, jako když jsem byla malá. Stromeček nestrojím, protože ho v obýváku nemám kam dát… do rohu kde býval stromek, tak jsem dala akvárko.

Takže vánoce jsou pro mě synonymum pohody… v krámě máme zavřeno, takže nehrozí, že mi budou z práce volat, jak mají to či ono řešit…takže pohádky, cukroví… prostě 3 dny, kdy si fakty odpočinu. 
Teď mi do toho hodili vidle mladý, protože buď oni přijedou jeden den nebo my jedeme k nim a jasně jsem ráda, že dceru vidím, ale narušuje mi to mojí pohoděndu. Na druhou stranu, když vidím moje psí vnoučátka jak mají radost, když přijede babíí a z dárků, tak to za to asi stojí.

No to vypadá taky dobře👍

Hele holky, když už jsme u toho pečení cukroví. My dělali jedno cukroví, pak několik let ne a já ztratila recept, ani to nebylo nijak pojmenovaný, tak zkusím nastínit  co to bylo, jestli to některá z vás nezná.

Takže těsto, hodně hutný, mám pocit, že tam bylo dost másla… dalo se to na plech jako když se peče koláč… už si ani nevzpomínám jestli se to vyválelo nebo jen na tom plechu namačkalo rukama… potřelo se to meruňkovou marmeládou, posypalo se to plátky mandlí a nalilo se na to rozpuštěný máslo… dalo se to upéct a pak jsme z toho krájeli trojúhelníčky…. Nevíte někdo?

Sarah01:

Mě to právě vůbec nenapadlo, až jsem si přečetla tu větu od Sardullah a říkala jsem si, že to vypadá, jako kdybychom chudákům goldenům ty ocásky opravdu kupírovali, ještě ten vyděšený smajlík. 😄

No já to tak právě pochopila… tak se mi teda docela ulevilo, že jde jen o chlupy a že se kvůlivá vzhledu nekupíruje část ocásku.