Jak to jde s tím límcem… to je moje noční můra, že by moji psi něco takovýho potřebovali…
Tak psímu chudítku, co to musí nosit posílá teta Sardullah pusinku a pohlazení a ať tu fujky věc bude moci co nejdříve sundat…
V návaznosti na to třetí oko jsem si vzpomněla na tohle…
Třetí oko mě rozsekalo 😂
Ad rodinný pes… naše ovčanda byla vždycky nejvíc vyřízená, když jsme šli jako rodina na houby …děda, babí, já, manžel a malej syn…byli jsme naprosto nedisciplinované ovce, které se v lese odmítaly držet ve stádečku a uhlídat všechny je pro jednoho psa fakt prácička…
Tak kopov pro mojí náturu a životní styl, když to tak nazvu totál mimo mísu… to teda zlatej vlčák a čuvačí holku si u nás představit umim…
Hele Jack s Giny taky nebyl odvařenej…ve své podstatě jsem začala shánět intenzivně štěně, protože po Sáry odchodu začal vypadat psychicky špatně…Sára byla kápo, on jí poslouchal jak hodinky. Myslím, že proto, že to byl takový bojínek, tak aby normálně fungoval, tak potřeboval “berličku”…jistotu…mě a Sáru a najednou Sára nebyla, najednou jsme neměli generála, který by nás nutil striktně dodržovat zavedené stereotypy a tak nějak jsme se v tom plácali.
A přišla Gina…v ničem mu Sáru nahradit nemohla…Jack o ní neměl moc zájem…vlastně jediné, jak si s ní hrál bylo, že Gina lítala ze dvora na zahradu a zpět a vždycky když běžela okolo, tak Jack vyběhnul, tak tři kroky a zaštěkal…jakože dupyty dupyty utíkej honém…ale psychicky mu to přeci jen pomohlo, nebyl tak smutnej.
A teda totální propadák byl pořídit Gině berňuchu po té, co odjela Jessinka do nového domova…totální ignor. Mohla úplně na pohodu zůstat jako jedináček. Jako s Máťou nemá žádnej problém, ale ve své podstatě ona by ho ke svému životu nepotřebovala. A to jsme ho přivezli, když jí byly 2 roky a do té doby řádila s Jess jako černá ruka, holky bez sebe na zahradě ani ránu…
Požehnaný věk, co by jiní za tolik let se svým psem dali…nicméně tu bolest to nezmenší…
Je mi to moc líto, upřímnou soustrast, držte se 💔😢
No ale nakupovat umí, to se musí nechat…🤗
Bobí, tak zkus kouknout ještě na tohle…jestli by se ti něco z toho nelíbilo…
https://www.youtube.com/watch?v=NBF4cgXBn6c
https://www.youtube.com/watch?v=m-4FjtyXQxk
https://www.youtube.com/watch?v=Dw_LqXVy_z8
https://www.youtube.com/watch?v=o_e74ooHn1E
https://www.youtube.com/watch?v=dHqyT-Ab0Ws
https://www.youtube.com/watch?v=P9loeHV276k
https://www.youtube.com/watch?v=JWoOlLlNzj8
https://www.youtube.com/watch?v=psn5YbW9DBI
https://www.youtube.com/watch?v=UiXVzW-fFp0&list=RDGMEMYH9CUrFO7CfLJpaD7UR85w&start_radio=1&rv=esvf029ayck
Já začala podle těch kluků cvičit…před lety jsem doma dost cvičila zumbu…tak jsem ty jejich videa nakoukala a říkám si, že ty choreografie nejsou složitý, že to dám…
No tak to byla moje naivní představa, jsem se spíš motala jak nudle v bandě…takže mi trvá i třeba hodinu, než si to rozfázuju a naučím, aby to trochu vypadalo…jsem si vždycky o sobě myslela, že jsem pohybově nadaná, ale teď si připadám trochu jako dřevo, teda trochu víc…ale už se to trošičku zlepšuje, už jsem přeci jen přinutila trochu mozek, aby mi ten pohyb synchronizoval…
seš na mě hodná
Gina říká…” Prej hodná… přiišla z nákupu a vytáhne z tašky rohlíky a já jí říkám, aby mi teda dala rohlík a ta moje lidská spolubydla mi na férovku řekne, že nedá, že jsem hustá… tak to nechápu…˚
“Tvl Gino, říkám, že jsi tlustá ne hustá…”.
“ No tak to teda od tebe nebylo hezké… to tady klidně napíše, že jsem tlustá, ale když se mnou jde po venku, tak to se nese jako pávice a milostivě příjmá komplimenty na to, jakej jsem krásnej pes…”
Já si pořád,pořád připadám jako zrádce a vůbec..že jsem zradila Dafinku tak brzo po její smrti.
Takhle to nemůžeš brát. Třeba Sáry odchod mě dost semlel, ale jako zrádce si nepřipadám…
… ne zrádce… naopak… Dafinka měla úžasnou paničku, super psí život, co by za to jiní pejsci dali… a teď má další feňulka štěstí, že se dostala k tobě😉
Jinak jeste k fyzickym trestum. Dosla jsem k zaveru, ze pri nich pouze ventiluji svou flustraci a trestam psa za neco, co jsem ho nenaucila nebo naucila spatne
Líp bych to nenapsala 👍
Hele teď obecně…jací jsou dnes němečtí ovčáci. Já měla ovčandu jako prvního psa. “Učila” jsem se na ní. Zvládla jsem jí vycvičit bez pomoci tak, že kdybych chtěla, tak nepotřebuju vodítko nikde. Jo asi mi to šlo pomaleji, než kdyby mi někdo pomáhal, ale v té době byly jen svazarmovské cvičáky a to teda nebyl vůbec můj šálek kávy. A teda čuba nebyla žádný vořezávátko, byla…jak se říká…ostrá jak břitva.
Za mých mladých let chodily s NO na cvičák běžně 12-13ti leté holky, které ty psy vycvičit zvládly.
Jako jo, určitě si chce nastudovat teorii a ujasnit si jak to chci dělat. Rozhlídnout se po cvičácích, kde by třeba byla nějaká fajn štěněcí školka a pak tam třeba i pokračovat.
Ale chce se mi říct…vždyť je to NO, není to žádný přírodní plémě. Je to pes vyšlechtěný ke spolupráci s člověkem…bych z toho zase nedělala kovbojku.
A teda velká pochvala, že si lidi zjišťují informace předem …tak by to mělo být, to je super.
Tak, Jessynko, vítej mezi námi, už se moc těšíme na “veselé příhody z natáčení” ❤️
v podstatě-když budete chtít pořádně uklidit-kupte si štěně🙂
Tak u nás to vždycky spíš vypadá na apokalypsu…mám všude koberce, takže na ně se hážou deky…všude, kde by se štěně mohlo dostat k nějakým kabelům nebo jiné nevhodnosti jsou “instalovány” mřížky z rozebrané ohrádky pro štěňata. Všude se válí bambilion hraček, které přibývají geometrickou řadou, protože pokaždé, když se jde do obchodu, tak se štěňátku musí nutně něco koupit….a v tom všem zmatku štěně stejně dokázalo ukrást letáky a rozebrat je na atomy, dotáhnout odněkud nějaké oblečení, ukradlo usušenej rohlík, který ro toho všeho zmatku rozdrobilo…
Zlato, přeju ti ze srdce všechny ty štěněcí radosti a strasti…mám radost. ❤️
DafiŽeryková:A tady někdo viděl Mawenzi-doufám,že fotila🙂
Ty vočíčka…😍
beztak tam mají💩
😂😂😂😂👍👍👍👍
No můj názor je, že se vždycky vyplatí laskavá důslednost.
Co se trestů týče, chce se mi říct “bože, vždyť je to mimi”.
Už co se toho gauče týče, povětšinou malé osmitýdenní štěně na ten gauč nevyskočí, pokud není nějak extrémně nízký. Tudíž je prostor na to, abych ho já na gauč netahala NIKDY a spíš ho jako štěndo učila na jeho místečko.
A pokud chci mít interakci se štěnětem třeba během čučení na televizi, tak si prostě si s ním prostě dřepnu na zem.
Ono u těch štěňat je to spíš o tom, že některá jsou kousavá vrčidla, démoni v rouše štěněcím, psi baskervilští převlečení za psí miminko…jenže když se na to člověk koukne z jiné perspektivy, tak to štěně se takhle “mordovalo..hrálo si” se svými sourozenci a najednou má jenom nás.
Ve své podstatě jediný “trest”…spíš bych to nazvala opatřením…bylo, že hodně rozjeté jakože už přetočené, přetažené, tak ho odvelim na chodbu. Já teda nezavírám dveře, jen dám do dveří mřížku a nikdo si štěněte nevšímá, aby nemělo žádný podnět z naší strany a zklidnilo se nebo případně vím, že už by potřebovalo spinkat, že už je z toho i vzteklé, tak aby si mohlo lehnout a hajat.
Přijde mi, že čím dominantnější, ostřejší, chytřejší pes, tak o to víc je potřeba klást důraz na vzájemný respekt. Nastavit pravidla, přes který nejede vlak. Já bych brala fyzické potrestání psa jako svoje osobní selhání, protože jsem nebyla schopná vymyslet to jinak. Navíc mi přijde, že jako autorita bych v očích psa hluboko klesla.. u těch (v mém případě fen), co jsou ředitelky zeměkoule už od narození a u mých citlivých psích chlapečků bych mohla vyvolat strach, protože v tu chvíli bych pro ně byla agresor bez důvodu.…navíc jsou štěňata, co si to nedají líbit…kdybych malou Sáru plácla, byť lehce přes zadel, tak bych jí v tu chvíli měla na férovku zakouslou v ruce a co bych dělala pak dál??
Navíc takové to přitlačování psa k zemi, to se mi ekhaftí.
Vovčáčci jsou psi co toho dost odpustí, ale i tak si myslím, že není důvod zklamat důvěru štěňátka takovým způsobem.
Aneb neučíme psa co nemá dělat, ale co má dělat…neshodíme štěně z gauče, nepřitiskneme k zemi, neplácneme, ale řekneme mu, ukážeme, naučíme třeba jít na místo…nebo lehnout u gauče.
A ještě jedno obecné moudro…unavený pes = hodný pes. Když se štěně právě vyspinkalo do růžova, má elánu na rozdávání a samou rozverností by nejraději skákalo po stropě, tak fakt nemá smysl učit nějaké “místo…lehni..” ale zvedneme zadel a pořádně se proběhneme, pohrajeme, zmordujeme, unavíme a pak můžeme učit nějaké klidové povely.
ale zároven samozřejmě nechci, aby mi pes přerostl přes hlavu
Jestli bude mít váš pes pubertu jako měly všechny moje psí holky, tak doporučuju trénovat počítání do deseti a dýchání…výdech, nádech…a připravit si kýbl, aby měl člověk kam dát nervy…😉
To je jedno…my jsme všichni Go-Go 🙂
