- Příspěvek #196214
- Nahlásit
No tak já, jak se zdá, jsem po odchodu mojí Sáry schopná vyděsit samu sebe naprosto iracionálně na tři doby teď hned.
Jako už jsem si myslela, že mám to období paniky, které začalo optickým klamem v době, kdy byla Jessinka štěndo a Gina mlaďoch, za sebou. Poněvadž mám pasteveckou potvoru, bílou smrt, tak koho, čeho bych se bála? Jako vím, že ten pocit bezpečí… i když do toho levelu, co jsem měla se Sárou, to má daleko… je opravdu subjektivní, ale zaplať pánbůh za něj, protože mohu svobodně chodit po lesních stezkách, po cestách kolem lesa bez té šílené úzkosti, přecházející v panický strach, který nejsem schopná ovlivnit, a nakonec zbabělý útěk.
No a tak minule přijedu z práce docela pozdě, ale tak vezmu psy ven na rychlý čůranda na kopec. Kousek jdu po chodníku kolem silnice, pak chodník zatočí k lesíku a mezi chodníkem a silnicí je širokej travnatej pás se stromy s keři a na druhé straně pás lesa. Už bylo notně šero, ale je tam veřejné osvětlení tak pohodička… no a když jsme se vraceli, tak už les byl v temnotě…. a ta pastevecká čůza, co si ničeho nevšímá, tak se najednou zastaví, zvedne hlavu a kouká do temnoty lesa a zavrčela… ne zavrčela.. zaduněla. To mi ještě mozek myslel racionálně, tak si říkám, že tam možná stojí srna s nebo prase, které nevidím… no a jdu dál a copak si ten můj mozek vymyslí?… tak jestli sázíte na masového vraha a nebo sexuálního maniaka, tak jste vedle jak ta jedle. .. to by bylo móc reálný… kdepák, mě napadla jiná specialitka… hejkal…no tak svýmu mozku říkám.. prosím tě.. hejkal.. ten neexistuje a ani nevím jak by měl vypadat… tak fajn, rušíme hejkala a prej co takhle Jóžin z bážin…možná si někdo z vás pamatuje na ten klip k písničce Ivana Mládka a tak si Jóžina vybavíte… no tak mně začalo být tak nepříjemně, normálně jsem se bála otočit, že by tam ten Jóžin mohl stát, i když vím, že to je blbost, že jsem hodila pastevce na záda… obrazně řečeno… a normálně jsem utekla… jakože jsem doopravdy běžela…
Jako vždycky jsem byla nebojácná reálně uvažující ženská… nebyla jsem bojácná ani jako děcko. Ale přijde mi, že se Sárou se to asi nějak pokazilo, že jsem si zvykla, že Sára je odvážná za nás obě a naopak já nesmím mít strach, protože Sára je vždy ve střehu a na múj strach reaguje radikálnosti a reaktivností vůči světu… se Sárou by mě klidně Jóžin přijít na mysl, ale nepokračovalo by to ke strachu… mám Sáru… lidi možná koukají pod postel, jestli tam není bubák a bubák kouká pod postel, jestli tam není Sára…no a Gina, i když už dospělá, tak tu zázračnou moc nemá. Ale na druhou stranu se můžu lekat a bát jak chci a Gině je to šumák…to u Sáry jsem si to musela kurňa hlídat. Takže na jednu stranu je super, že mám tzv. měkkýho pastevce, neboť život s takovým psem je v civilizaci jednodušší .. na druhou stranu je to na prdlačku…pro mě, neboť uteču před imaginárním Jožinem z bažin.. a nebó se ze mě stal blázen.