Jako já jsem asi hodně naivní, ale podobné tragédie mě fakt udivují…
Budu se bavit o psu, kterého jsem vychovala od štěněte (samozřejmě trochu jiná situace je, když mám psa z útulku nebo od někoho a netuším, co má za sebou a jak na co reaguje)…a třeba ani od toho štěněte není zvyklý na děti, protože je “služebně starší” a dítě přišlo až někdy následně.
Jako největší šichta mi přišla, kdy už dítě bylo samo mobilní a mohlo se svým úsilím nějak dohrabat ke psu, ale zároveň ještě tak mrňavé, že nemá rozum z toho, jak se k pejskovi chovat…nicméně tady musím říct, že rodinný pes určitě ustojí nějakej ten pohlavek nebo zatáhnutí od mrněte, hození aportíku, tak že se míčkem netrefí resp. trefí do psa… jakože člověk sice hlídá, ale stát se může a batole prostě ještě tu motoriku tolik neovládá, tak kvůlivá tomu ho rodinný pes nesežere.…zároveň má pes možnost od dítěte “utéct” někam, kde nebude otravován. ..a teď nemyslím, že by za ním dítě neustále lozilo, ale kde nebude otravován ani přítomností dítěte, prostě, aby měl to svoje, kde si může v klidu odfrknout…nikdy jsem psa “neodháněla od dítěte” pokud měl zájem, nikdy jsem ho nenutila interakce s dítětem, když zrovna zájem neměl.
Prostě si neumím představit, že rodinný pes v domácnosti, kde je socializován s dítětem a dítě s ním a jsou respektovány potřeby psa, že by zaútočil na “svoje dítě”…
Jakože čtyřletý dítě nechat samotné se psem…no tak to ne, ale že zůstalo samo se psem, když jsem šla na WC, tak nebyl problém, vím, že moje děcko by tu chvilku opravdu nevyužilo k tomu, aby šlo otravovat psa…
To už větší nebezpečí tkví v tom, že mám velké psy a opravdu stačí, že je pes trochu buldozéříček, že se rychleji otočí, do dítěte drcne zadelí a dítě letí, to se fakt hlídat musí…tady čest mému afgánovi, který ani v největším překotném trysku moje dítě nesrazil ani myšlenkou natož fyzicky.
Prostě, aby můj pes bez důvodu zaútočil likvidačně na “svoje” dítě…tak to sorry, ale někde se stala chybka a na vině je majitel psa a rodič v jedné osobě…hrozný, takové zbytečné tragédie…
Když kolikrát vidím ty videa, jak nechají dítě psu obrazně řečeno“skákat po hlavě” a chlubí se tím, jak si ten pes nechá všechno líbit a ještě se tomu strašně smějou, tak je mi blivno a mrazí mě z toho, co kdyby tomu psu došla jeho svatá trpělivost.
