Tak odpolko dovalila dcera zpět lapiňáka, tak nám skončilo období klidu. Se normálně bojím z práce domů, to bude asi omega bouřlivé vítání…😴😀. Trošku doufám, že měl o víkendu tolik aktivit, že po večeři padne za vlast a bude rád, že je v klídku u babičky.😂
No tak to ještě do půlky měsíce nějak doklepem a pak už se snad postěhuje k dceři natrvalo a bude ho vozit jen na hlídání a my si zase pojedeme v tom našem klídečku.
acher:Modrý je mohutnější a mazlivější, zelený je takový ostřejší. Já se synem jsme na ty ostřejší a zbytek chce mazlivějšího. No robustnosti a velikosti Beníka nebude ani jeden.
Tak podle fotek jsem koukám tu povahu odhadla…resp. fotečky to tak nějak vystihly…
Jinak ve své podstatě jsem taky ráda, že na mě vždycky pes zbyl…nebo u chrta teda na výběr barva písková a nebo černá s pálením a pískového jsem nechtěla.
Když si vzpomenu, jak jsme jeli pro Ginu…a vyběhlo na mě bambilion bílých načechraných roztomiloučkých štěňátek…no tak to fakt nevím, jak bych vybírala.
To samý u berňuchy…Máťu jsme si defakto vybrali podle fotky (byli volní ještě 3 pejsci), protože jsem si brala dovolenou po odběru, přede mnou měla dovču kolegyně a byla jsem zapikaná v práci, tak nebyl čas dojet si vybrat osobně…je fakt, že pokud bych měla výstavní ambice, tak bych brala jeho bráchu, protože měl ideálněji rozložený barvičky a teda je výstavně velmi úspěšný, ale my si teda vybrali podle kukuče…Máťa byl nejvíc zamračený štěndo a pak když jsme si pro něj jeli, tak zase…bambilion berňuších štěňátek, to jsem nevěděla kam s očima, to vůbec nevím, jak bychom z nich vybírali…
Ono podle tý fotky těžko říct…čistě subjektivně vypadá “zelený” na fotce jako bystrý pes, “modrý” jako mazlidlo.
Já osobně bych asi dala na nějaké info od chovatelky, jaké to které štěně je povahově a dle toho, co by se ke mně líp hodilo…protože z mého pohledu vidím dvě téměř stejná bílá štěňata s různobarevnými obojky…jakože ve vzhledu asi moc velký rozdíl nebude.
Jo rozdíl mezi posudky opravdu může být velký…a nejen proto, že pes jeden den šlapal v kruhu, jak panenka a druhej den to taková hitparáda nebyla…ale subjektivní vkus rozhodčího. No co zrovna já budu povídat někomu, kdo jezdí po výstavách.
Prostě nebylo to dokonalé, ale chodil a dokonce jsme 2x přešli křížem krážem celou výstavu.
No tak hurá a 3x sláva…vypadá to, že tímto by mohli být ledy prolomeny.👍
oba 😂
já bych brala zelenýho..
Ja velmi osvěžující mít mezi námi zase nynané štěňátko… no tak si ho užijeme alespoň ten krátký čas, než z něj vyroste pejsek…a ty naše malý boxerský mimino, koukej dělat pořádný lumpárny, ať má panička co se psát a ať má supr zážitky .
Ona ta hodná štěňátka jsou za odměnu, ale skorem si ten jeho štěněcí věk nepamatuju… zato naše feny, jedna ředitelka vedle druhé, tak to bych na počkání mohla tahat jednu veselou histrorku za druhou a jediné, co můžu říct o Jackovi a Máťovi je … bože to bylo ták hodné štěňátko
Tak my včera nakonec vyrazili do toho parku…holky, tak to jste neviděli tu komedii…
Máťu mám první část procházky na flexině, aby si trochu poběhal…jsou tam velké travnaté plochy, tak to jde…no tak si to tak štrádujeme…jdeme kolem stromu a já s Ginou jednou stranou a Máťa druhou, tak zastavím a říkám mu “Máťo, musíš okolo a naznačím rukou směr, aby se vrátil a šel za námi”…jenže tady padá kosa na kámen, protože já jako kynologický játro prostě potřebuju inteligentního psa. Gina, ať už je jakákoliv, tak tohle chápe naprosto brilantně, aniž by jí to kdo kdy učil a odmotá se sama. Máťa je úžasňák, venku bych řekla až skorem Hujer, ale jenom na ty jednoduchý věci, žádnej myslitel to není. Takže místo toho, aby oběhl strom zpátky, tak přiběhl ke mně. Podotýkám, že strom byl tak velký, že jsem ho nemohla “obejmout” (ten strom)a jednoduše psa vymotat.
Dobrá…tak mu říkám “čekej” a že to teda obejdu za ním s Ginou…jenže tady mám taky velké mezery, čekej evidentně nefunguje, když na mě Máťa nevidí (teda doma to umí, ale to je doma), takže ve chvíli, kdy jsme s Ginou začaly obcházet kmen stromu a teda zmizely jsme mu za tímkmenem, tak se vydal za náma… po několika pokusech, kdy jsme kolem stromu chodili ve stylu “chodí pešek okolo, nedívej se na něho” jsem si na férovku řekla, že mám poslušnýho psa a že nebudu dál trapčit s povelem “čekej”, ale dám natvrdo lehni a zůstaň"…jenže flexi se nějak šprcla o kúru stromu a Máťa couvnul a najednou měl samozřejmě pocit, že nemůže tam ani zpátky a začal trochu panikařit….. už se mě se smíchem ptal i pán se psem jdoucí okolo, jestli nemá zavolat hasiče, aby nás vystříhali…pak jsem prostě vytáhla z kapsy normální vodítko Máťu přepla a samotnou flexinu odmotala….
No a to byste neřekli…ujdeme pár metrů a situace se opakuje kolem jiného stromu…tak řešení už známe, tak na pohodu…jakože vážně? To je za celou dobu poprvý, co se mi zamotal pes a stane se mi to hned 2x za sebou?
No a pak si tak ťapeme parkem…tedy ťapeme, snažím se Ginu nerušit v tempu, tak jdu rychlochůzí a některý úseky klušu…a jak si tak přemejšlim…říkám si…bože, vždyť mám poslušnýho berňáka, proč jsem ho normálně z tý flexiny neodepnula, neodmotala jí a nepřipla ho zpátky? To by se asi nikdo psychicky nezhroutil, že mám psa bez vodítka asi tak 2 sekundy, to že bych nad ním ztratila kontrolu teda nehrozí, jakože by vzal kramle a začal si bezprizorně pobíhat po parku, kde psi musí být na vodítku. Prostě nějaké zatmění mozku…fakt musím říct, že Gina mi v tomhle vyrobila takový psychický tik a opravdu jsou situace, kdy mi nedojde, že Máťa “poslouchá” a že stačí říct…
Na druhou stranu si říkám, že samozřejmě tohle se nestane, když je liduprázdnej park…tentokrát jsme obecenstva jsme měli dost…tak snad přítomné nedobrovolné diváky alespoň pobavila a zpestřila jim sobotní večer v parku. No a co si budem…hlavně kolemjdoucí pejskaře.😂
bouřka vyprala,následný vichr shodil na zem
😂😂
No já svoje psy zakapávám …teda Máťu už ne, ale v minulosti byl taky zakapávanej…pipetou Frontline Tri-act, má i repelentní účinek a teda byli jsme vždycky bez ztráty kytičky, ať už zakouslé nebo lezoucí klíště. Ve své podstatě, když se mi náhodou stalo, že jsem lezoucí klíště našla, tak jsem si pak uvědomila, že jsem zapomněla zakapat resp. přetáhla dobu deklarované účinnosti pipety třeba o 2 týdny.
Ale třeba lapiňáka jsem s tím zakápla na jaře a dost se drbal, takže pro něj to fakt není.
Já to znám od berberky Sáry…když jsem s ní řešila problém…sice jsem si myslela, že jsem v klidu resp. hodně jsem se o to snažila, ale prostě to nefungovalo, ty obavy, jaký zase ztropí divadlo tam byly…až když jsem se jednoho dne naprdla a řekla si “kurňa, když zvládnu půltunovýho koně, tak nějakej 50ti kilovej záprtek se mnou nebude vorat” a najednou, jak když mávne kouzelným proutkem a fena začala normálně fungovat…prostě stačilo, aby byl ze mě bůh, který všechno zvládne, resp. abych tomu věřila…
…a teda střih, pořídila jsem si Ginu a naivně jsem se domnívala, že moje božství bude vnímat stejně…takže, když byl problém, tak jsem rovnou nasadila svoje božství ve stylu “když jsem zvládla radikální ředitelku zeměkoule Sáru, tak takovej bílej záprtek se mnou nebude vorat” a …a Gině to bylo úplně u zadele, že jsem bůh 😂…a musela jsem to s ní pěkně odmakat.
Klidně bych ho předtím vykoupala nebo minimálně učesala…prostě aby to vypadalo jako příprava na výstavu a pak s ním vyrazila jako divák…jakože bude vědět, že se na výstavu jede, ale možná panička bude v jiném rozpoložení.
Já myslím, že tomu ani nepřidává to, že to nepředvedl poprvý a už má člověk přeci jen obavy, co zase bude…
Tak si tak sedím v práci a přemýšlím, kam večer půjdeme na špacír (je teda fajn, že se konečně dá přemýšlet o tom, kam půjdem, jak byly ty vedra, tak nebylo o čem přemýšlet, dřepěli jsme doma)
A teda říkám si, že asi popojedu kousek za město a vezmem to k přehradě. Není to tak daleko, aby Gina byla zpruzená, příjemná cesta, docela rovná, tak i vidím dál před sebe a Máťa může být na volno…a pak si uvědomím, že jsem dceři půjčila repelent na psa, protože budou s Árčím procházkovat po lese a on má tabletku proti klíšťákům…bez repelentního účinku…no a kolem tý cesty na přehradu je taková příhodná vegetace pro klíšťata, že se mi do toho úplně nechce. Obzvlášť, teď, když se nám zase probudila ta autoimunita a snažíme se to léky zase zkrotit, to fakt nechci, aby to klíště chytnul…no tak půjdeme holt někam, kde je posekáno…😴
Hele ono to na první pohled může vypadat podobně…jakože prostředí…ale na tý výstavě může být z jeho pohledu jiná atmosféra…i člověk může mít úplně jinou energii, kterou pes vnímá. Sice se snaží být v klidu, ale třeba trochu vnitřní nervozita, očekávání a já nevím co ještě…třeba to je ten rozdíl mezi výstavou, kde dělá hérečku a mezi “kdekoliv jinde”
Možná zkusit nějakou výstavu v okolí jet jenom jako divák, takže by člověku fákt o nic nešlo…jen s Dobbym…upřímně by mě zajímalo, jestli by byla nějaká změna.
Další důvod, proč to Dobby dělá, může být…."protože chrt"…🤪
Já mám teda i na oknech, kde mám ty “poloviční” záclonky k nim stažené bambusové rolety…jakože na půl žerdi, jak se říká…takže okno není prázdné. To by mi upřímně přišlo taky takové nezabydlené…bez záclony, bez rolety, bez žaluzky…co tak koukám po oknech, tak spousta lidí má takové ty rolety den/noc…to mi přijde takový praktický.
No a já…zrovna v tom obýváku bych ani ty záclonky mít nemusela…mám plný parapety kytek, ale zas si říkám, že pak do těch kytek, v určitou denní dobu, nepraží sluníčko naplno, ale je to díky té záclonce takové rozptýlené…
Ono stačí, když odnesu kytky do koupelny na osprchování a už to vypadá jako když jdeme minimálně malovat…najednou bez těch kytek takový pusto a prázdno.
Snad jsme jí ukázali,že i svět může být hezké místo.
Určitě ukázali, spousta pejsků takové štěstí nemá.❤️
Upřímnou soustrast 😢
Hele, že by to bylo hormonama v pubertě… ?
Mě tak napadlo… co vzít příště i jinýho psa ze smečky , toho nej suveréna, nebo oba bráchy i když by nešli do kruhu, tak by mohl být Dobby třeba ve větším klidu, příklady táhnou. Že by měl vedle sebe kolegu ze smečky. Oni by ho k tomu kruhu doprovodili a tam to evidentně zvládnul a skvěle.
A nebo prostě pořídit vozíček a do kruhu ho dovést…jestli je tam na to prostor.
Já teda při kastraci fen přišít žaludek nenechala…
Mám BSP kluka…kluky preventivně nekastruju, ale kdybych měla berňáka fenu a rozhodla se pro preventivní kastraci, tak bych to přišití zvažovala. Přijde mi, že zrovna tohle plemeno je na torzi nějak víc náchylné.