u kocoura máte cukrovku 2. typu a remise je možná, ale v tomto případě teda spíš nepravděpodobná, proč, protože problém trval hodně dlouho. ono je to tak, že inzulinová rezistence (z obezity plus další vlivy) a beta buňky se na tom vyčerpají k smrti.
ale některé jsou jen vyčerpané ale ještě nejsou mrtvé. někdy je jich dost a pak je možná remise, někdy je jich méně a pak je možná třeba udržovací léčba dietou a per os léky, někdy je jich ještě méně a pak ale pomáhají stabilizovat hladinu krevního cukru plus inzulin a je z toho pěkná kompenzace diabetu.
kolik jich na počátku je ještě živých se nedá nikdy předem říct, ale obecně platí, že čím déle máte neléčenou cukrovku tím více jich je kaput.
pokud ten kocour pije šest jednotek inzulinu denně a nemá z toho hypoglykémie, pak mu nic nezmizelo, ale je akorát krásně kompenzovaný.
když s tím zdravím je hned možnost změny oboru omezená. člověk by si šel vydělat někam do fabriky nebo jako řidič nebo mám i volný místo ošetřovatelky drůbeže (kousek od brna a nejsou to špatný peníze) ale na to je potřeba mít zdravý záda a všechny končetiny.
no a do kanceláře chcou jít dělat všichni, takže tam jedině přes tlačenku.
pod keře čerstvým trusem čehokoliv mulčovat nechci, to by mi nora všechno rozválela
strkám prostě jednoduše všechny tyhle bobky, drny, větve, plevele, dřevěný popel a listí do kompostových ohrádek a pak se nutím to přehazovat. je to hrozná práce a navíc se mi trochu hnusí ti tentononc zlatohlávci. ale výsledek je dobrej
nemyslím si. našich dřevin je bambilion, stačí přece změna stanoviště. během středověkého klimatického optima, kdy se u mělníka pěstovalo parádní červené víno, přece taky karel čtvrtý nenechal hystericky dovést stromy z druhého konce zeměloule.
já bych se na nějaké předkupní právo vytento, to opravdu nevymůžete. postavila bych to prostě na tom, že majitel nezaplatil - tzn. nedodržel podmínku převodu vlastnictví. takže odstupuju od smlouvy a nezaplacené zboží chci zpátky.
z okolí jsem viděla včely nejvíc na jaře na dřínu u sousedů no a pak na bílém jeteli, co mi roste na zahradě od té doby, co jiný bordel seču na krátko. kolikrát jsem kvůli nim nesekala nebo na dlouho, protože mi bylo líto plašit ten koberec včel. byly tam snad celé léto a odnášely z toho takový světle hnědý zdrclý pyl.
nevím. jednak “opravdu dobré složení” je subjektivní věc a jednak že se vám líbí složení ještě neznamená, že to kočka bude žrát nebo že se po tom nepokadí.
já třeba teď krmím ontario. je to kompromis mezi nějakým minimálním požadavkem na složení a macíkem, který “opravdu dobré složení” neuznává a průjmuje po něm.
hele hawsův syndrom, odborný název pro “kočka vypadá takhle a jinak ji nic není”. jako samozřejmě je možný panikařit a odebrat jí krev na úplně všechno, ale spíš se nic nenajde.
falešná březost není žádné závažné téma, ale normální psí fyziologie. prostě pes je zvíře žijící ve smečce kde se rozmnožuje jen dominantní pár no a co lepšího s těmi ostatními samicemi než je mít v záloze, kdyby se kojící feně něco stalo.
takže se toho nebojte, je to prostě normální. i kdybyste je měla v temné kopce bez jakéhokoliv kontaktu s vnějším okolím, tak prostě nějaká uroveň falešky po hárání nastává.
když fena hodně hnízdí, tak stačí přidat jí práci.
jo, je to tak. ono každá květina potřebuje to svoje. proto ani na té zahradě nemá cenu něco tlačit na sílu, něco prostě nikdy neporoste na vápenitém podloží, něco nedonutíte do jílu a kapitola sama o sobě jsou kyselomilné rostliny.
stejně je ale zvláštní, jak si to umí zařídit. kousek od domu mi v projektu budování přírody postavili na potoce přehradu a teď je tam takový rybník, koupadlo pro noru. no a v bezprostředním okolí, kde je vlastně teď rumiště, místo takových těch plevelů, co by člověk čekal na takhle čerstvě narušeném stanovišti bez drnu, roste jeden vedle druhého semenáčky vrby a olše. nechápu, jak to našly.
