Příspěvky uživatele

🤣

Kolik váží brouček teď;)?

Děkuju moc za obsáhlou odpověď ;)!

To je nádhera. Zase jedna věc, kterou bych chtěla zažít, ale už je pozdě🙂.

Co to  znamená, že celou dobu “ stojí na dečce” ?  A co jsou to věže ?

Nenapsal byste něco o tom, jak se řadí spřežení ?

Vepředu jsou ti nejzkušenější ? Má každý pes stálé místo v zápřahu ?

Mě tyhle praktický věci strašně zajímaj..

Jak že nemá budoucí ?

Má budoucí .

My taková miniprocházka, mladoši se musí ještě hodně šetřit.

Doma psy  čekal kachní vývar s masem, v Lidlu měli akci 🙂

Mě už nic nepřekvapí..

Nejenže Bobčo všechno umíte, ale navíc máte kapelu a vypadáte jako nějaká country hvězda na turné.😅👍

Nene, on je pod tou textilní vrstvou opravdu takový  brusný povrch, šáhněte na to schválně.

Socializační procházky socializaci neudělaj. Cvičák taky ne.

Opravdová socializace , myšleno osvojení si “psí řeči” se může rozvinout jen v denním kontaktu se psy.

Hodně lidí teď na socializaci rezignuje a učí jen ignoraci, což je taky cesta.

A ignorace nefunguje, když pes není pod vlivem psovoda. Pak se ukáže, že nic neumí.

Jj, ale ten choďák bude asi jinej případ.

Tam to spíš bude: “ Vyrážím si obhlídnout svoje teritorium, všechno prozkoumám, všechno ochčiju, že jsem tady byl, psy vyženu, s holkama uvidím.” Panička za ním asi jen tak vlaje. On jde, řekla bych, spíš sám , se závažím na konci vodítka. Když to závaží přetáhne, dostane co chce.

Ano, vnitřní klid ,a takové řekla bych odhodlání, je zásadní.

Paní taky píše, že s ní pes několikrát nepěkně škubl, to znamená, že vodítko bylo v té chvíli  moc dlouhý.

Dole na krku, má pes silné svaly, když posunete obojek nahoru za uši, mnohem víc to vnímá, dělala jsem to takhle s kavkazákem, který byl o takových dvacet kilo težší než já. Hihi, dneska už by nebyl ;). Jinak pastevci paradoxně chodili tak nějak sami od sebe na prověšeném vodítku, kromě situace kdy chtěli někoho zabít.

Pro mě je chůze na delším vodítku bez tahání strašně těžký cvik, vůbec nevím, jak se to dělá. Taková ta chůze, kdy si pes tu čuchne, tu něco očůrá a přitom se do vodítka neopře. 

Já to neumím naučit. Řeším to zbaběle tak, že se pohybujeme v takovém houfu “ spolu”, Framík nalevo, Dorouš napravo, Gučka, ktrerý má největší tendenci pelášit dopředu za mnou a přesuneme se bez čmuchání na místo kde je můžu pustit na volno. Oni přivolání mají, i chůzi u nohy i to záchranné “ lehni”.

Ale jak bych venčila někde na sídlišti, to teda netuším.

Vodítko mám bohužel spojené ( napodmiňované) s obrovským vzrušením ( i jen to slovo), prostě podmíněný podnět jak blázen, úpně jim zatemní mozek. Řela bych, že to bude případ i toho choďáka.

Tohle nechat vyhasnout bude práce a vůbec se mi do ní nechce.

Člověk si to prostě musí v hlavě přerovat tak, že se nejde na procházku, ale cvičí se klidný odchod z domova, klid při otevření brány, klid při připnutí vodítka,klidné vykročení na chodník…, když to nejde vrátit se o krok zpátky.

Zase to teda psa mentálně unaví mnohem víc než běhání.

Tak on se chová naopak docela vypočitatelně, prostě startuje na psy a může to být způsobené opravdu tím, že v jejich blízkosti dostával ránu. 

Na cvičáku asi ne, proto je tam v klidu a soustředí se na cvičení. 

Na těch procházkách je plnej adrenalinu, takže je potřeba ho uklidnit. Bude přibližně v takovém modu, jako když pes na cvičáku vidí figuranta.

Takže vyjít z vrátek až když je v klidu a reaguje na povely, venku ( na chodníku), cvičit, tak jak to děláte na cvičáku.

Dobrý je mít naučený povel “ lehni” do naprosté dokonalosti a když vidíte psa, nepouštět ho dopředu, ale naopak ho šoupnout za sebe.

Kastrace nepomůže.

My dnes jen malinkou procházku “couravku” s rekonvalescentem Framem, už nekašle a moc chtěl ven.

No, jestli jsme ušli dva kilometry, je to moc, ale hodně ho to rozveselilo. Dorouš stále v posteli a Gučku jsem nechala doma, aby ho nestrhával k běhání.

To je nuda  teda.. Seděli jsme spolu na lavičce a pozorovali vodní ptactvo😅

Ještě fotka skoro zdravého mopíka🙂

U nás počasí takové nevlídné, ale vyrazila jsem aspoň se zdravým Gučkou na hodinku ven. Uvědomila jsem si najednou, jak ty vycházky postrádám a jak mi dělají dobře.

Dorouš je o hodně lepší, nudle mu tečou proudem a kašle hodně, ale krásně tvrdě spí, teplotu nemá a vrátila se mu chuť k jídlu. Framík dnes zase konečně ukradl botu, začal čůrat na kluka a spát uvolněně na zádech, před tím se tak choulil.( přilkládám foto🙂)).

Antibiotika jsou zázrak, děkuju panu Flemingovi i všem ostatním, kteří se na tom objevu podíleli !🙂

Pročetla jsem si recenze té Jaggy kliniky a stydím se, že jsem , i když jen na několik vteřin, vůbec zauvažovala nad možností ho tam nechat.

Opravdu si myslím, že by tam býval mohl umřít.

Přemýšlím, proč to nechytil Gučka a stejně stará Škumpa, která u nás taky pobývá, asi jsou promořený.. Díky bohu .

Ale nic jste mi neporadili vy, to jsem vymyslela sama, hlavou🙂)).

Nejhorší je, že kdybych se držela zdravého rozumu a ty atb mu dala sama, nemusela jsem ho vláčet po veterinách než na tom byl tak špatně. Příště tu chybu neudělám. 

Psychika taky dělá hodně, povolala jsem kamaráda, který nám hlídá psy když jsme pryč, psi ho zbožňují a Doronek zvlášť. Kamarád řekl “ Bež mi zahřát postel, hned přídu”, to je takové jejich heslo a teď tam už spolu dvanáct hodin spí, já jen dávám léky 🙂.

Procházky určite přehánět nebudeme, ani by to nešlo, kluci chodí krokem jako oslíci a Fram čůrá na holku.

Omlouvám se za příspěvky o tom “ jak se nám dnes nevenčí ” a přikládám fotku, jak se Dorouš hned uklidnil, když mu přišel “spací kámoš”.

❤️

Zase moc děkuju za podporu.

Dajo, taky Ginovi moc držím palce !

Jsem teda strašně unavená, už nejsem zvyklá tak dlouho bez spánku, ale svítá nám naděje že to bude dobrý. Jsem ráda, že jsem si vynutila atb, kdyby mi je teda nedali, dala bych mu stejně lidský.Mimochodem, vet mi na Jaggy řekla, že mu je nemůže píchnout protože nemá zavedenou kanylu, už jsem neměla sílu se s ní hádat.

Už se zdá, že zabírají. Antibiotika jsou fakt zázrak. Kdyby to bylo na mně, dostal by je už předevčírem.Příště si to udělám po svým.Úplně jsem ztratila důvěru.

Dorouš je dobrý pacient, cpala jsem do něj velkou stříkačkou tekutiny a minerály a vitamíny a on to trpělivě snášel, i léky si nechal strkat do krčíku. Není to dobrý, ale teď spí strašně tvrdě a dýchá líp a teplota se snížila.

Framík je pašák, kašle víc, ale snáší to mnohem líp, má i chuť k jídlu.

Gučka žádný příznaky nemá, chvála bohu !