Příspěvky uživatele

No ano, taková jiná beruška co se jmenuje vrbař 🤣

Anonymní:

Toto mě poránu pořádně vytočilo : -((( jak vůbec může někdo o tomto uvažovat? Snad existuje nějaký potravní řetězec. Vyhubením komárů by toho bylo vyhubeno mnohem víc. Vědci by se měli zaměřit na vyhubení části lidstva!!

Takový rozumný a pochopitelný začátek, zejména  pokud žijete v oblasti kde vás komáři nijak neobtěžují ani neohrožují váš život a vy si do té úvahy hodíte vidle anonyme. Nebo vám snad usilovná a štědře, nezanedbatelnou částí národních rozpočtů, podporovaná snaha specializovaných vědců o likvidaci části lidstva, zejména té s odlišným názorem na svět, je málo? Opravdu myslíte že by to chtělo přidat?🤔Za mne jsou tedy zaměření až až.

To že se nic nerozvine se pouze domníváte. Pokud ošetříte slivoně tím vaším způsobem tj. po odkvětu a ještě navíc Mospilanem dojde k likvidaci pouze housenic které zrovna mají tu smůlu že se v době postřiku stěhují z jednoho zničeného plodu do jiného, dosud nepoškozeného plus přežívající, již dávno vykladené dospělce. Vysoké procento ostatních larev bude dál spokojeně pokračovat v likvidaci úrody. Bez náležitého efektu tedy zatížíte životní prostředí celkem drsným insekticidem a zbytečně ohrozíte ostatní hmyz včetně včel. Na podrobnější výklad nemám čas tak se alespoň podívejte sem na celkem jednoduché a pochopitelné povídání.  https://www.pasti.cz/blog/pilatka-svestkova-svestky-bez-cervu/ , mohu i odbornější studie ale pochybuji o smyslu takových odkazů.

Znovu opakuji. Postřik proti pilatce aplikovaný někdy po odkvětu je stejně efektivní jako čekat na tramvaj která právě ze stanice odjela.

.

Uniklo vám že nikdo nepsal nic o Mospilanu, buďte kreativnější. Aplikovat po odkvětu je samozřejmě nesmysl. Takový postřik pilatky pouze nepatrně omezí stejně tak jako jiný hmyz který se náhodně připlete. To už jsou lepší ty bílé lepové pásy jak psala Bodlinka. Pokud znáte jediný vhodný postřik “Mospilan”, o kterém se zmiňujete pouze vy nebo ta vaše my skupina, vězte že existují plnohodnotné, možná i lepší selektivní alternativy. Zkuste pro začátek zabádat třeba nad keřem Quassia amara a účinnou látkou což je kvasin, možná budete překvapeni a nebudete se muset ani sprchovat protože v takovém roztoku se může včela na rozdíl od pilatky, jak švestkové tak žluté, klidně i vykoupat.

Řekl bych že jde o napadení pilatkou švestkovou. Na řešení je pozdě, napadené plody opadají. Ošetřuje se postřikem tuším že v době květu, nebo těsně po. Nyní pomalu nastává doba, obvykle začátek července, kdy je třeba pohlídat obaleče švestkového.

Nepřipadá náhodou ještě někomu jinému než mé maličkosti zvláštní, že  Já “neregistrovaný” jen tak z ničeho nic objede všechny kategorie, vypíchne vlákna s nadpisem ifauna a vloží stejný, byť nijak lichotivý příspěvek? Nejde jen o posunutí mizející diskuse všem hezky na oči? O kom se nemluví, ten jako by nebyl.

Z vašeho příspěvku je přece zcela zřejmé, že alespoň někdy vítězí rozum nad hmotou ať už hmotou jakkoliv tendenční a sofistikovanou. Cituji: “Zmiňovaný šrot podávají asi od začátku tohoto roku a to přímíchaním do klasické míchanice, ale bez vařených vajec. Za celou dobu nebylo pozorováno nějaké a vlastně žádné zlepšení a to v žádném směru! A dokonce nějaké páry opustili snůšku a nejeví ani zájem o novou. Ohledně zklidnění, nenapadání se, pevného sezení, oplozenosti, průjmů, tak na to žádný šrot nemá účinky a když jsem se ptal na význam u plemenitby, tak z druhé strany se vyřítil hezký smích od srdce, takže víc nic netřeba vysvětlovat. A nakonec mi sdělil, že to budou zkoušet do konce roku a když se nic nezlepší, tak se vrátí ke klasice. A ohledně starých zaběhlých míchanic z vařených vajec se vůbec nebrání a škodlivost, zase smích!” . Nebo to snad špatně chápu? Jinak já rozhodně nic nemám proti co možná nejpestřejšímu a nejpřirozenějšímu krmení, zejména v období vývinu mláďat o čemž by mohli svědčit mé dávné pokusy s volným pohybem krmících zebřiček volně po zahradě. To ovšem kvalitativně nemá nic společného s podáváním více či méně průmyslově vyráběné hmoty zvané PROTEINOVÝ ŠROT ZOPHOBAS.

Teda toto téma jsem sledoval se zápalem. Jsem spokojen že vše, zdá se, dobře dopadlo.

Zcela přesně 👏, je to stepník rudý (Eresus kollari Rossi, 1846). Zmíněné lokality výskytu u nás je třeba ještě rozšířit z jižní Moravy na oblasti jižně až jihozápadně od Prahy až po Příbram a také na lokality v Polabí. Dá se, zejména na lokalitách u Prahy, zaměnit s ještě vzácnějším stepníkem černonohým (Eresus sandaliatus). Ten má, jak už název napovídá, všechny nohy černé. Náhodné setkání je vzhledem k vzácnosti a způsobu života obou druhů velice veliká klika a podaří se zřídka právě v jarním období (květen) kdy dospělí samci hledají samičky. Ty čekají hezky v teple ve svých zemních cca 8-10cm hlubokých norách. Vyfocený sameček je výtečník který se letos v květnu pokoušel prohánět samičky v Athénské Akropoli blízko Parthenonu.

No není to fešák? Samička je co do barviček skromnější, je jen černá, zase ale bývá až o 1,5 cm větší než ten adultní samec na fotce. Škoda že byl po ruce jen telefon.

Tím lépe.👍

V tom případě následuje odkaz kde si vyberete směs vhodnou pro kuřátka i pro dospělé. Kvalitu této konkrétní směsi však nedokážu posoudit, nikdy jsem neměl potřebu ji zjišťovat.   https://www.krmnesmesikvidera.cz/krepelka-mini-drc-10-kg/?utm_source=zbozi.cz&utm_medium=referral%C2%A0&utm_campaign=Zbozi.cz:+Krmne+smesi+Kvidera+(pc)%20_%20seznam&utm_content=Krmivo,+vitaminy+a+leciva+pro+hospodarska+zvirata%20_%20search&utm_term=%20_%20krmna+smes+pro+krepelky  

Tak hlavně ať je ta oční klinika nejen dobrá ale také dostatečně velká a prostorná ať se tam všichni  my vejdete. Meloun je však velice dobrý nápad, jen ho proboha v té lednici nepřehlédněte když tušíte kolektivní problém.

Nevěříte běžně dostupným krmným směsím pro malé křepelky?

Asi nerozsoudí ale je to lepší a zábavnější než se dohadovat třeba o politice i když konečný efekt bude podobný čili nic. Pěkný popis stopy jezevce včetně všech možných zákeřností je popsán zde https://www.prirodadokapsy.cz/blog/jak-jednoduse-poznat-stopu-jezevce/ , i ta jejich fotka je taková klasická, zdůrazním opět pět prstů, patrný otisk patního hrbolu (ploskochodci), poměrně velká vzdálenost otisku drápů od bříška prstů. To jen kdyby byl někdo líný kliknout na odkaz.

Vyloučené to rozhodně není. lesnizinka také uvádí že dlouho neviděli lišku, také mizí srnčí, to vše by na přítomnost šakala ukazovalo. Mimo jiné přičítat mizení srnčího přímé predaci mývala je takové no velice diskutabilní, řekl bych že když už tak půjde o velice velikou náhodu nebo o zraněnou, nemocnou, mladou či uhynulou zvěř. Šakal to je panečku jiný kabrňák. Má to ovšem takový malý háček. Šakal má prostřední dva prsty (prostředníček+prsteníček) u báze spojené výraznou kožní řasou což je na šakalí stopě jasně patrné viz foto. Na posuzované fotce se mně nic podobného nedaří postřehnout. K té mnou uvedené fotce. Je to stopa šakala někde z okolí Bruntálu, nepamatuji si již odkud jsem ji pro vlastní potřebu stáhnul, nečekal jsem že jí kdy použiju pro demonstraci.

Protože se veřejné mínění nebezpečně blízko ochomýtá okolo stopy mývala, někde dokonce tvrzení dosahuje i 100% jistoty, rád bych uvedl že stopa mývala severního to opravdu není. Ani nemusíme nijak hluboce zkoumat tvar a charakteristiku stopy, ta mimo jiné také nesouhlasí, stačí si všimnout počtu prstů. Mýval má vždy pět prstíků a to jak na přední tak i na zadní “nápravě”.

Podle mne je na všech třech fotkách typické sršní hnízdo. Barva není určující, záleží na použitém materiálu. S nadcházejícím zimním obdobím umírají jak vosí dělnice tak trubci, zdá se že i neoplozené královny. Aktivita jedinců je s nadcházejícími mrazy snížená takže s blížícím koncem se zdržují vosy v hnízdě nebo bezprostředním okolí. Mám dojem že toto platí pro všechny druhy vos žijících na našem uzemí. Proto není nic mimořádného najít na podzim hnízdo s dožívajícími dělnicemi ať už je umístěno kdekoliv, zejména jde-li o velkou a do poslední chvíle prosperující kolonii.

Ještě k té napáječce. Může být jakákoliv přiměřeně velká nádobka s dobrým přístupem. U mladých Blaptica dubia zohledněte fakt že nelezou po skle. Samozřejmě to nedokážou ani dospělci ale mláďata dokáže zastavit i třeba centimetrový okraj nádobky. Použijte větvičku, kousek kůry, proužek kartonu atd.