Z letitých zkušeností víme, že tvrzení o pancéřníčcích, jak jsou to hejnovité ryby, není opodstatněné. Platí to pouze pro mladá zvířata. Později v hejnku vzniká šikana a zůstává dominantní pár. Ten se může i v nádrži o objemu 60 L bez problému svévolně rozmnožovat. Máme u pand opakované spontánní odchovy ve společenské nádrži (predátoři jiker - skaláry apod).
Pokud se potřebujete na něco zeptat, rádi vám pomůžeme.
Je pozoruhodné jak se mohou zkušenosti jednotlivých chovatelů lišit. Ale k věci, manželka má ve svých nádržích odjakživa skupinky po deseti, dvanácti kusech pancéřníčků různých druhů, konkrétně v současné době dospělé Corydoras panda, Corydoras julii, Corydoras pygmaeus, Corydoras sterbai, nověji také Corydoras pulcher, Corydoras sp. Venezuela orange a Corydoras duplicareus. Všechny tyto druhy vykazují chovánítypické pro ryby žijící v hejnech až na dvě výjimky. Pancéřníček malý sice také drží skupinu ale značně rozvolněnou, možná pro svoji potřebu ohledávat jednotlivé listy rostlin nebo zvyk plavat v celém vodním sloupci. Pancéřníček Štěrbův dává přednost spíš pohybu v páru než ve skupině, alespoň se tak zdá. Ostatní jedou za zábavou, potravou i jen tak na procházku vždy v utažené formaci že kdyby se mohli držet za ruce jako školkou povinné děti na procházce, tak to udělají. Drobné "ústrky" menších jedinců většími, vznikající v každé skupině společně žijících zvířat zejména když najdou ojedinělý objekt vhodný k prozkoumání nebo k jídlu, nelze považovat za šikanu už z toho důvodu že odstrčený jedinec se nijak nesnaží o úprk ale naopak vyvíjí usilovnou snahu dostat se zpět do výhodnější pozice a to bez výraznější reakce vítěze. Co se týká cíleného rozmnožování tak toto období máme dávno za sebou i když to mám stále v živé paměti. Vždy jsme dávali k vytření základní skupinku jedna samice + dva samci a případně její přibližné násobky tj. tři samice a alespoň pět samců. Nebudu popisovat obecně známé postupy platné při snaze o odchov ale při takovémto složení bývali výsledky nejlepší. To jen k tomu uvedenému “dominantnímu páru”. K výtěrům bez jakékoliv snahy ze strany chovatele dochází i v našich vesměs společenských nádržích. Jedná se o tu první skupinu pancéřníčků, druhou skupinu máme jen necelý rok. Občas se stane že objevím skupinku mláďat šmejdících po dně, někdy dva kusy, jindy třeba deset. Putují do společné nádrže kde společně s potěrem jiných ryb odchyceným příležitostně v nádržích čekají až budou vypadat jako ryby a budou schopné nahradit v případě potřeby své rodiče nebo se v nich zhlédne některý kamarád. Tak to funguje u pand, leopardů a štěrbáků nikoliv u pancéřníčků malých páč jejich potěr nikdo v zarostlé nádrži, bez akutní hrozby vážné mozkové příhody, nechytí. Přesto i u nich přirozená obnova nějak funguje protože skupina dlouhodobě zůstává co do počtu jedinců přibližně stejná. Konečně se dostávám k tomu co jsem vlastně chtěl napsat a co mně připadá zajímavé. V té nádrži pro potěr se, jak je jistě patrné, setkají skupinky různě starých jedinců třech druhů pancéřníčků. Skupinky jednotlivých druhů, nehledě na stáří, mají výraznou snahu tvořit hejno pouze vlastního druhu ač ještě není na první pohled patrné ke kterému náleží. Stručně, vypadají prakticky stejně, chovají se stejně ale přesto vědí co jsou zač, pomíchají se tak maximálně v místě krmení kde panuje zmatek. Má také někdo z chovatelů podobnou zkušenost nebo se to děje pouze u mně?
Pokud jde pouze o nalepenou řasu stačí akvárium napustit vodou, nejlépe až nad vrchní proužek bývalé hladiny a počkat. Druhý den vypustit ⅔ vody, vzít novou, dosud nepoužitou houbičku na nádobí a hrubší stranou sklo vyčistit. Doladit to můžete molitanem na druhé straně houbičky. V případě že budou problémy s usazenou vrstvou vodního kamene v tom horním proužku u bývalé hladiny, stačí kápnout na houbičku trochu octa. Máte to bez chemie a výsledek bývá uspokojivý. Pokud bude vodní kámen statečně odolávat vašemu úsilí, znamená to že vrstva usazenin je mimořádně silná. Já v takovém případě použiji zalamovací nožík a vrstvu seškrábnu, posléze doladím houbičkou s octem. Pamatujte, je vždy lepší skončit s nožíkem jeden centimetr před rohovým spojem akvária než přímo v silikonu, na to si dejte pozor!
Osobně proti fy. Sera nic nemám, považuji jí však za jednu z mnoha srovnatelných na trhu. Nenabízí nic mimořádného či výjimečného oproti jiným. Zmínil jste “Sera Nitrivec obsahující živé nitrifikační bakterie”. Pokud tedy vezmeme jako příklad výjimečnosti firmy schopnost využít kryptobiózu bakterií, samu o sobě pozoruhodnou, musím vás nebo tu vaší skupinu zklamat. Takovou legrácku dnes dokáže úplně každý a také tomu odpovídá nabídka. Podobně bych mohl pokračovat od výrobku k výrobku. Nebo jste snad schopen oponovat? Pokud ano, zkusím nebýt zhnusen zbytečně agresivní formou reklamy ve vašem podání.
Já bych začal tím, že pořídím fotku karapaxu v přijatelném úhlu a oříznu na detail viz foto. Potom teprve posílám k posouzení. Takto jsou na vaší sulkátě vidět pouze dvě nejasné skvrny v nemožném úhlu.
Ladd 👏. Možná bych ještě zmínil že během celého svého postupného vývoje poskytuje taková malá přirozená lokalita nespočet příležitostí pro mnoho druhů hmyzu, obojživelníků, plazů, ptáků i savců k životu. Respektování přirozené obměny a vývoje krajiny bezesporu přispívá k zachování druhové pestrosti daleko víc než kolonky v citesu. Bohužel si však širší pohled na celou problematiku uvědomuje velice malá skupina lidí ač, jak předpokládám, všichni chtějí to samé, krásnou vysněnou přírodu aniž by ovšem měli potuchy jak taková příroda vlastně vypadá protože jí nikdy ani neviděli natož pak pochopili.
Nejlepší by bylo preventivně zakázat celou Austrálii! Alespoň by sem nemohli doplavat medúzy čtyřhranky a chobotničky kroužkované které se zcela nepatřičně vytahují na lidi a bezohledně se šíří po celém okolí. O tom co za zbytečné potvory tam leze po zemi ani nemluvím.
Odpověď na příspěvek uživatele Varaxi z 29.01.2025, 21:06:06
Věřte mi Varaxi že by to nedělalo dobrotu, mám to vyzkoušené. Navíc toho vím nejvíc tak o želvách, tam jsem schopen si své názory obhájit. Ostatní je jen obvyklý průměr, možná trochu vylepšený vlastní zkušeností. To ovšem neznamená že se nevynasnažím přispět k řešení problému který se může vyskytnout. Pokud mně tedy bude připadat že mám co říct.
no pár měsíců je jakože dva. Dostala jsem násadou samé nymfy, takže nejprve se musely dosvlíkat do dospělců a teď sice už mám z ledna něco vykladeno, ale nevím, zda bylo i oplozeno. No a mladé jsem zatím nepotkala, mám tam ale hodně schovávaček, takže může být, že jsou. No moje “kolonie” čítá momentálně asi tři samičky a pět samečků, musím to nějak probrat a naházet slépkám, protože takový nepoměr nedělá dobrotu, psali. No než malincí švábíčci dospějou na množení, to si počkám stejnak do léta. A tyhle holky než mi zase vykladou, tak musím počkat stejně asi měsíc a půl. Tak je mám zatím na podívání 🙂
Od madagaskarů jsem dostala dospělou samičku (možná oplozenou, nevíme) a samečka nymfu, tak sameček také mezitím dospěl, tak snad i od nich bude něco, u těch ty intervaly nemám naštudované. Včera jsem dostala druhého madagaskarského samečka, čistě pro oživení života v teráru, je maličký, sice dospělý, ale uťáplý, tak snad se tady skoro bez konkurence napapá a bude spokojený 🙂
Aha, tak to je jiná. Odhadoval jsem těsně pod tucet😂. Stejně ale budete muset mít svatou trpělivost, já bych si takovou nemohl dovolit páč by se na mně agamy a jiné potvory koukali hodně vyčítavě. S tím poměrem pohlaví máte pravdu, má být 1,5 jakože jeden samec na pět samic. Jinak ti samci nedělají to co mají ale řeší kdo je větší šéf. Kolonie by měla být větší, v tomto počtu ji neutvoří a aby se cítili dobře tak společnost nutně potřebují. Znáte https://www.blaberus.cz/blaberus-vychytavky.html ? To se vyplatí přečíst. Toho pána hmyzáci opravdu baví a hlavně ví o čem píše. Ale potom pozor na tlusté slepice😀
Odpověď na příspěvek uživatele kometa z 30.01.2025, 07:37:28
Pokud se nejedná o rusa domácího (Blattella germanica) dalo by se s tím i souhlasit. Dobré je ještě vzít v úvahu možné alergické reakce u citlivějšího člověka který je v přímém kontaktu s větším množstvím některých druhů švábů. V opačném případě, tedy v takovém ve kterém rusáci okupují kuchyně, vývařovny, výrobny lahůdek atd., máte obvykle takový kalup že voláte deratizátory. To ovšem nic nemění na skutečnosti že švábi patří mezi zajímavá, poměrně nenáročná a lehce chovatelná zvířata. Stačí dobře koukat a hlavně oprostit se od předsudků.
Odpověď na příspěvek uživatele trojAAAcko z 29.01.2025, 14:21:15
No právě proto cvrčky neee! Švábíci aspoň drží hubu a jsou i hezčí. Třeba šváb zelený (Panchlora nivea). Zdrhá sice dobře a ještě i krásně létá ale nevydrží dlouho v bytě a ani se nerozmnoží, jen stačí občas zamést padlé kusy. Argentinský (Blaptica dubia) je na tom s parádou o něco hůř ale zase jen tak nezdrhne páč mu to klouže úplně po všem, jak po skle tak po plastu.
Odpověď na příspěvek uživatele drvodelkafialova z 29.01.2025, 13:15:37
Momentálně jen octomilky, chvostoskoky a isopody pro dendrobátky plus švábíky ve dvou druzích pro agamy a chamíky. Cvrčky jsem vzdal páč jsou rychlejší než já.
Stejně by mě zajímalo, jestli někdo tady už měl odvahu ty potvory chovat doma k vlastní spotřebě.
Já se hlásím. Jen místo “vlastní spotřeby” podle podstrkávám výsledný produkt ostatním zvířatům. Osobně jsem pozřel hmyz tak jedině když jsem jel na kole a zapomněl u toho zavřít pusu.😀
Odpověď na příspěvek uživatele trojAAAcko z 28.01.2025, 13:56:25
To jen tak na první pohled vypadá🤫. Na druhý zjistíte že způsob trávení volného času v mém podání má od příčetnosti poměrně daleko. Stačí k tomu mít slušné auto, trvanlivou manželku (nebo opačně) a nepřekonatelnou potřebu vidět a zažít to co vás zajímá na vlastní oči a kůži. Když k tomu přidáte ještě nutnost vyhýbat se turistickým destinacím a jiným podobným lákadlům, vyjde vás taková okružní jízda levněji než klasický dovolenkový a stejně dlouhý pobyt na pláži někde v Chorvatsku. Když to dokážete tak největší utrácení nad běžný rámec jsou trajekty, v tomto případě 2x, pohonné hmoty a samozřejmě manželka páč má nutkavou potřebu nakoupit různé pozornosti (blbosti) spřáteleným domorodcům v cílových oblastech. Nutno podotknout že oni vás zase nakrmí, nechají přespat a vykoupat což zejména v zimním období je služba nadmíru příjemná, zejména když je "zadarmo".
Odpověď na příspěvek uživatele ančovička z 27.01.2025, 22:49:24
Ale já jsem nechtěl řešit vhodnost takového vejce k líhnutí. Jen jsem chtěl upozornit na to že zpomalením postupu vejce vejcovody může nastat deformace podobná té která je na fotce. Retence nebo jakákoliv odchylka je samozřejmě už z podstaty věci nežádoucí. Protože mě to zaujalo tak jsem na wikině našel toto: Abnormality skořápky. Na povrchu vejce se mohou vyskytovat usazené shluky skořápkové hmoty nebo hrbolky; část povrchu nebo celá skořápka může být rýhovaná nebo pokryta vruby. Abnormality skořápky vznikají nahromaděním hmoty vaječných blan, matrix nebo kutikuly při tvorbě skořápky v děloze nebo zvýšenou sekrecí vápenné hmoty v děloze vejcovodu nebo zpomalením postupu vejce vejcovodem. Vroubkované nebo rýhované skořápky jsou náchylnější k prasknutí a způsobují podstatně rychlejší vysychání vajec při skladování. Další deformace skořápky mohou vznikat při různých onemocnění drůbeže (syndrom poklesu snášky, infekční bronchitida aj.). Trhliny ve skořápce jsou způsobovány nedostatečně silnou skořápkou, která neodolá mechanickým vlivům působících na ni během sběru vajec anebo jejich dopravy. Při prosvěcování vajec se pozoruje zeslabení skořápky ve formě trhlin, které však neporušují celistvost skořápky. Osobní zkušenost s podobným problémem u pižmovek však nemám páč pižmovku jsem viděl tak max. na obrázku. Možná že jsem se tedy jen špatně zeptal.
