Nejlepší by bylo preventivně zakázat celou Austrálii! Alespoň by sem nemohli doplavat medúzy čtyřhranky a chobotničky kroužkované které se zcela nepatřičně vytahují na lidi a bezohledně se šíří po celém okolí. O tom co za zbytečné potvory tam leze po zemi ani nemluvím.
Věřte mi Varaxi že by to nedělalo dobrotu, mám to vyzkoušené. Navíc toho vím nejvíc tak o želvách, tam jsem schopen si své názory obhájit. Ostatní je jen obvyklý průměr, možná trochu vylepšený vlastní zkušeností. To ovšem neznamená že se nevynasnažím přispět k řešení problému který se může vyskytnout. Pokud mně tedy bude připadat že mám co říct.
Buggyra:no pár měsíců je jakože dva. Dostala jsem násadou samé nymfy, takže nejprve se musely dosvlíkat do dospělců a teď sice už mám z ledna něco vykladeno, ale nevím, zda bylo i oplozeno. No a mladé jsem zatím nepotkala, mám tam ale hodně schovávaček, takže může být, že jsou. No moje “kolonie” čítá momentálně asi tři samičky a pět samečků, musím to nějak probrat a naházet slépkám, protože takový nepoměr nedělá dobrotu, psali. No než malincí švábíčci dospějou na množení, to si počkám stejnak do léta. A tyhle holky než mi zase vykladou, tak musím počkat stejně asi měsíc a půl. Tak je mám zatím na podívání 🙂
Od madagaskarů jsem dostala dospělou samičku (možná oplozenou, nevíme) a samečka nymfu, tak sameček také mezitím dospěl, tak snad i od nich bude něco, u těch ty intervaly nemám naštudované. Včera jsem dostala druhého madagaskarského samečka, čistě pro oživení života v teráru, je maličký, sice dospělý, ale uťáplý, tak snad se tady skoro bez konkurence napapá a bude spokojený 🙂
Aha, tak to je jiná. Odhadoval jsem těsně pod tucet😂. Stejně ale budete muset mít svatou trpělivost, já bych si takovou nemohl dovolit páč by se na mně agamy a jiné potvory koukali hodně vyčítavě. S tím poměrem pohlaví máte pravdu, má být 1,5 jakože jeden samec na pět samic. Jinak ti samci nedělají to co mají ale řeší kdo je větší šéf. Kolonie by měla být větší, v tomto počtu ji neutvoří a aby se cítili dobře tak společnost nutně potřebují. Znáte https://www.blaberus.cz/blaberus-vychytavky.html ? To se vyplatí přečíst. Toho pána hmyzáci opravdu baví a hlavně ví o čem píše. Ale potom pozor na tlusté slepice😀
Pokud se nejedná o rusa domácího (Blattella germanica) dalo by se s tím i souhlasit. Dobré je ještě vzít v úvahu možné alergické reakce u citlivějšího člověka který je v přímém kontaktu s větším množstvím některých druhů švábů. V opačném případě, tedy v takovém ve kterém rusáci okupují kuchyně, vývařovny, výrobny lahůdek atd., máte obvykle takový kalup že voláte deratizátory. To ovšem nic nemění na skutečnosti že švábi patří mezi zajímavá, poměrně nenáročná a lehce chovatelná zvířata. Stačí dobře koukat a hlavně oprostit se od předsudků.
Děkuji 👍
Potřebuji nachytřit Skeeve. Stačí rod, díky.
Ono to chvíli trvá než si kolonie sedne ale potom to mrskaj jak Baťa cvičky. Jenže pár měsíců? To už je nějak moc dlouho, není někde chybička?
No právě proto cvrčky neee! Švábíci aspoň drží hubu a jsou i hezčí. Třeba šváb zelený (Panchlora nivea). Zdrhá sice dobře a ještě i krásně létá ale nevydrží dlouho v bytě a ani se nerozmnoží, jen stačí občas zamést padlé kusy. Argentinský (Blaptica dubia) je na tom s parádou o něco hůř ale zase jen tak nezdrhne páč mu to klouže úplně po všem, jak po skle tak po plastu.
Momentálně jen octomilky, chvostoskoky a isopody pro dendrobátky plus švábíky ve dvou druzích pro agamy a chamíky. Cvrčky jsem vzdal páč jsou rychlejší než já.
Tak na takto krátký týden jsem ještě nenarazil😲. Já jedu klasiku, jeden týden = sedm dnů.🤣
drvodelkafialova:Stejně by mě zajímalo, jestli někdo tady už měl odvahu ty potvory chovat doma k vlastní spotřebě.
Já se hlásím. Jen místo “vlastní spotřeby” podle podstrkávám výsledný produkt ostatním zvířatům. Osobně jsem pozřel hmyz tak jedině když jsem jel na kole a zapomněl u toho zavřít pusu.😀
To jen tak na první pohled vypadá🤫. Na druhý zjistíte že způsob trávení volného času v mém podání má od příčetnosti poměrně daleko. Stačí k tomu mít slušné auto, trvanlivou manželku (nebo opačně) a nepřekonatelnou potřebu vidět a zažít to co vás zajímá na vlastní oči a kůži. Když k tomu přidáte ještě nutnost vyhýbat se turistickým destinacím a jiným podobným lákadlům, vyjde vás taková okružní jízda levněji než klasický dovolenkový a stejně dlouhý pobyt na pláži někde v Chorvatsku. Když to dokážete tak největší utrácení nad běžný rámec jsou trajekty, v tomto případě 2x, pohonné hmoty a samozřejmě manželka páč má nutkavou potřebu nakoupit různé pozornosti (blbosti) spřáteleným domorodcům v cílových oblastech. Nutno podotknout že oni vás zase nakrmí, nechají přespat a vykoupat což zejména v zimním období je služba nadmíru příjemná, zejména když je "zadarmo".
Ale já jsem nechtěl řešit vhodnost takového vejce k líhnutí. Jen jsem chtěl upozornit na to že zpomalením postupu vejce vejcovody může nastat deformace podobná té která je na fotce. Retence nebo jakákoliv odchylka je samozřejmě už z podstaty věci nežádoucí. Protože mě to zaujalo tak jsem na wikině našel toto: Abnormality skořápky. Na povrchu vejce se mohou vyskytovat usazené shluky skořápkové hmoty nebo hrbolky; část povrchu nebo celá skořápka může být rýhovaná nebo pokryta vruby. Abnormality skořápky vznikají nahromaděním hmoty vaječných blan, matrix nebo kutikuly při tvorbě skořápky v děloze nebo zvýšenou sekrecí vápenné hmoty v děloze vejcovodu nebo zpomalením postupu vejce vejcovodem. Vroubkované nebo rýhované skořápky jsou náchylnější k prasknutí a způsobují podstatně rychlejší vysychání vajec při skladování. Další deformace skořápky mohou vznikat při různých onemocnění drůbeže (syndrom poklesu snášky, infekční bronchitida aj.). Trhliny ve skořápce jsou způsobovány nedostatečně silnou skořápkou, která neodolá mechanickým vlivům působících na ni během sběru vajec anebo jejich dopravy. Při prosvěcování vajec se pozoruje zeslabení skořápky ve formě trhlin, které však neporušují celistvost skořápky. Osobní zkušenost s podobným problémem u pižmovek však nemám páč pižmovku jsem viděl tak max. na obrázku. Možná že jsem se tedy jen špatně zeptal.
Není možné že se na již hotové skořápce začala tvořit další vrstva? Nevím jak u pižmovek ale u plazů se to zejména při retenci snůšky stát může. Vypadá to hodně podobně.
"Jak tomu mám ale rozumět?" Takovou otázku si kladu také. Na nějaké hlubší porozumění však dvouhodinové, víceméně náhodné a nečekané, setkání není. Jen dokumentuje fakt, že se želvy pravděpodobně řídí spíš mikroklimatickými podmínkami na konkrétním stanovišti než datumem v kalendáři.
“Želvy ve své domovině nerespektují hibernaci?” Jistěže respektují, obvykle totiž nemají jinou možnost. Koncem minulého tisíciletí, tedy v dobách kdy jsem se o želvy intenzivně zajímal, jsem pro nedostatek věrohodných informací podnikl dvakrát krátkou zimní okružní poznávací cestu po lokalitách na kterých jsem v jarních a letních měsících želvy běžně potkával. Jednalo se o leden, únor a lokality v Rumunsku, Bulharsku, západním Turecku a na Peloponésu. Nikdy a nikde až na jednu jedinou výjimku nebylo po želvách ani stopy. I domorodci na můj dotaz tvrdili že první želvy budou k vidění nejdříve tak koncem února. Ta výjimka byla Testudo hermanni b., která se nesměle půlkou těla vyhřívala na pobřežních pláních, jižně od městečka Messini (Peloponés).
“A navíc, když vylezou jdou se nakrmit?” Není možné srovnávat klasickou pastvu s občasným oždibováním zeleného v teplotně nepříznivých obdobích nebo měsících. I v našich podmínkách lze zastihnout zejména margináty jak si občas uštípnou zeleného když je třeba v prosinci vyláká sluníčko z boudy. Ona totiž ta idea dokonale vyprázdněného zažívacího traktu před a během hibernace je celkem nesmysl a bohužel urputný. Jde o jiný problém.
“To popírá veškeré naše vědění” To ovšem znamená že vědění o želvách je třeba dopilovávat a dopilovávat a ony stejně vždy překvapí.
"Nebo se začíná projevovat globální oteplování." Tento leden není v dlouhodobém průměru ničím mimořádný ani výjimečný, tak to tvrdí starousedlíci. Ono mne to totiž také hned napadlo.
Královské zahrady (nyní národní) v Athénách skrývaly překvapení. Dvacátého ledna tohoto roku stačily necelé dvě hodiny volného času k procházce a byly k vidění želvy (Testudo marginata) nerespektující uznávaná pravidla zimního spánku. Upozorňuji že jde pouze o zajímavost o kterou se chci podělit, nikoliv o rozporování postupů nutných k úspěšnému chovu těchto želv v našich podmínkách. Konkrétní naměřené teploty v den pozorování. Denní 8°- 11° C občas, při protrhané oblačnosti, krátkodobě až 15° C. Noční cca 5°- 8°C. Denní doba 13-15hod tj. našich 12-14hod.
foto1+2+3/ přistižená samička, vidíte že na 2 se nijak neostýchá a baští.
foto 4+5/ trošku rozpačitější samec
.foto 5/ další samička Testudo marginata
Pro doplnění když už to v tom telefonu mám
foto 6+7/ něco z invazivních létacích druhů z Jižní Ameriky (Myiopsitta monachus)
foto 8/ a něco z plavacích ze Střední Ameriky (nepoznám přesně, proto musí stačit sp.)
foto 9/ a také z dřevěné zrovna kvetoucí parády, mimoza (Acacia dealbata)
Jistě každý tuší že městský park není zrovna původní lokalita a že jde o želvy buď záměrně nebo omylem umístěné v tomto prostředí. Proto, pro spravení chuti a vkusu, ukážu ještě pár starších fotek původních přirozených lokalit želv vroubených.
foto 10+11+12+13/ přirozené lokality výskytu o hodný kus na jih od Athén
foto 14+15/ samec a pár Testudo marginata v přirozeném prostředí ke kterému na mnoha místech patří i stáda koz foto 16, jejich trus, zejména čerstvý, využívají s oblibou želvy jako obohacení své stravy.
Dobrý den, máta i pažitka se v akvaponických kulturách běžně pěstují, stejně tak jako mnoho jiných druhů rostlin, viz. například zde
Krásný den nastane až mladí pochopí že pro starší spoluobčany může být mnohdy problém najít na klávesnici písmenko natož pak to že připojení internetu ve sklepě znamená že ho mohou mít i v obýváku. A třeba ani nechtějí.
Je to tak jak píšete, jsou to základní pravidla při chovu andulek ve skupině. Také si myslím že vzájemná agrese je nejpravděpodobnější důvod ze všech které jsem nabízel. Proto jako “záchranné lano” uvádím možnost oddělit pár do samostatné voliérky. Na druhou stranu tazatel nebude úplný začátečník vzhledem k opakujícím se odchovům a toto by mu mělo být jasné. Proto mně v hlavě rejdí i jiné možnosti, byť méně pravděpodobné.
Hmm, tak pokud tedy vylučujete ostatní uvedené možnosti nezbývá než se smířit s tím že máte sice zkušený pár andulek který ale poslední dobou likviduje vlastní snůšku sežráním. V takovém případě by další osud takového páru byl v mém chovu zcela jasný, zejména tehdy kdy bych neměl mimořádný zájem na zachování jeho genetické linie. Pokud bych jejich geny toužil za každou cenu zachovat nabízí se možnost vejce podložit pod pár který takové problémy nemá. Ještě před tím bych je ale nechal zahnízdit v samostatné voliérce pro jednoznačné potvrzení jejich vady a tam by také při kladném výsledku zůstali.
Pro úplnost. To že samice kdysi (v prvním roce) snášela vejce s kvalitní skořápkou neznamená že bude taková nutně snášet celý svůj produktivní život, páč choroby nechodí jen po horách a lidech.