Jako nosnice bych doporučil vlašky. 

Osobně bych se toho nebál. Když bude nepříbuzný kohout, tak by genetické vady být neměli. Sice je to hybrid, ale pořád kříženec nepříbuzných slepic a kohoutů. Co se týče snůšky, tak tam asi nebude 100%, ale zase si nemyslím, že by to měla být taková tragedie. Takže, pokud chcete slepičky, ale nemáte požadavek na 300 vajíček ročně, tak bych do toho klidně šel. 

Bohužel kohout se nepoučí. Pokud je to agresivní jedinec, tak se nezmění. Kamárád si jednoho agresivního nechával do chovu. Skončil s natrženou cévou v noze. Spousta krve. Také jsem měl agresivního kohouta. Pořád útočil. Ty něžné metody vůbec nezabrali. Když jsem ho během útoku nakopl, tak týden byl klid. Pak zase začal útočit.  

Má to logiku. Asi vyzkouším. Teď mohu odebrat pár nasadových vajec průběžně je zahřívat a pak 8.3.  nasadit společně s ostatními.  

Také jsem měl takového kohouta. Byl krásnej, ale agresivní kr**én. Přimáčknutí k zemi bylo úplně bez efektu. Dvakrát jsem ho chytl pod krkem, když po mne vystartoval, a  hodně přidusil. Dal si pokoj jen na týden. Pak prolítl skrz snáškové hnízdo na kluka a domluva už byla okamžitá a pouze sekerkou. Dokud se jeho agresivita otáčela jen proti mne, tak jsem ho “toleroval”, ale jak vylít na kluka, bylo rozhodnuto. 

Buggyra:

Tak na nohy se nemůžou postavit ani současní brojleři, takže nic nového. A že jsou lysá - no pokud jim topí, tak vlastně proč ne. Máme lysé potkany i kočky, a jak pěkně prospívají. Tam bych asi zrovna problém nehledala (v té lysosti). Můžou aspoň konvertovat všechno krmivo rovnou do svaloviny a nemusejí vyrábět peří - třeba díky tomu zkrátí výkrm a čas, po který si budou lámat nohy, se taky zkrátí (třeba díky úspoře vápníku z peří posílí trochu nohy)…

Teď otázka, zda to nakonec z ekonomického hlediska nebude nevýhoda - haly se budou muset vytápět na víc stuňů celsia, aby brojleři prosperovali. Ale to už je na producentech aby ověřili a dle toho zavedli. 

Asi jste nečetla manuál https://www.chovamedoma.sk/images/stories/rozhovory/liahnutie_nasucho/Postup_liahnutia_na_sucho.pdf

Tam je to pěkně popsané a paní také větrá. Chápu, že ne každému se tato metoda líbí či funguje. Ale už jen z hledizka získání zkušeností doporučuji zkusit - třeba na konci sezóny.

Vím, moje zkušenost je bídná pro nějaké serióznější porovnávání. Líhnu v Biosce, kde se má vlhčit až ke konci líhnutí. První dle postupu se mi líhnutí moc nepovedlo. Spousta kuřat se nedostala ze skořápek ven. Druhé kompletně bež vlhčení a super - do 12 hodin bylo vše vylíhlé. A byl i rozdíl v konzistenci skořápek. Při líhnutí na sucho byli víc křehké oproti prvnímu líhnutí (stejnou zkušenost mají další, kteří také zkusili líhnout nasucho).  Násadová vejce byla od stejných slepic a stále stejně krmených.

NE:

Souhlasím s Jardou, toto je prostě šit, vyhnout se velkym obloukem. Známej s ní vylíhl 2 kuřata a pak letěla do šrotu.

Podobnou má kamarád (možná že teď už také ne). Celkem zkušenej v líhnutí drůbeže, ale tady mu vyšli pouze 4 kuřátka. 

Směs dávám adlibitně = neomezeně. Spotřeba je závislá na plemeni. Leghornky cca 110g, klasický dominant cca 125g (lze dohledat na internetu).  

Asi bych se držel návodu pro BIOSKU + ideál skladovat max 10 - 14dnů: 

Nasazována mají být pouze vejce s dobrou biologickou hodnotou, která tvarem, velikostí a skořápkou odpovídají standartu. Vejce mají být sbírána co nejdříve po snášce. V zásadě je nutno si uvědomit, že z čerstvých vajec se dociluje lepších výsledků líhnutí a rovněž doba líhnutí bývá o něco kratší než u vajec starých. Vejce by neměla být skladována déle než týden, výjimečně u hus bývají nasazována vejce až čtyřtýdenní. Pokud je nutno vejce skladovat, je správné, aby byla skladována špičatým koncem dolů v místnosti bez plísní a průvanu, s teplotou +8 až +15°C a relativní vlhkostí 65 až 75 %. Při skladování vajec déle než tři dny je správné vejce jedenkrát denně naklápět tak, aby vejce nebyla stále v jedné poloze. V proložkách nebo bednách se vejce nejlépe hromadně naklápějí střídavým podkládáním jedné strany. 8 Nasazovat se mají jen vejce čistá, pocházející ze zdravých chovů. Pokud by byla vejce znečištěna, očistí se nejlépe za sucha jemným oškrábáním. Jsou-li vejce omývána, provádí se to v 1 až 2,5 %ním roztoku chlorseptolu.

https://www.hradsky-sunk.cz/pakovy-drtic-kosti-60-cm-zinkovany?gad_source=1&gclid=EAIaIQobChMIv-fC85GggwMVVoDVCh3zsAlqEAQYASABEgJxzvD_BwE

mám toto. A drtím spíše drůbeží, králičí kosti a skelety a hlavy z ryb. Vepřovou kost by tento drtič nedal. 

Ahoj, 

osobně jim skořápky “dopékám” v troubě. Když manželka udělá oběd, tak vložím plech se skořápkama na cca 10 minut a mám klid. Jak jsi psal, prevence proti salmonee a požírání vajec. I když u toho posledního otázka, jak to skutečně je. 

Zbytky z kuchyně jim také dávám, ale jen na přilepšenou. "Mají v základu směs a k tomu občas zbytky z kuchyně. Zbytky nemyslím typu guláš, rajská omáčka, vyjetej fritovací olej 🙂 , narozeninový dort atd... Dávám napríklad odkrojky od masa, zbytky zeleniny, těstoviny, zbytky z pečeného kuřete, nadrcené kosti… 

Děkuji za obsáhlou odpověď. Zatím chovám leghornky (i když poslední dobou pokukuji po vašich vlaškách) a práve jedna až dvě slepice mi snášejí vejce 70 - 80g. Až přijde čas, tak je zkusím nasadit do líhně (nesjpíš bude místo) a uvidím. Jinak líhnu ve staré Biosce a nevlhčím. Tak by to teoreticky mohlo být v pořádku. Pokud ne, další zkušenost pro mne.

jo012810:

Jo, jo, skutečně již mimo pro další reprodukci. Pro líhnutí je třeba zlatý střed, ale to vy víte…Ať se daří.

A je nějaký problém s velkým vejcetem pro následné líhnutí? Krom rizika, že je dvoužloutkové? 

Snášet budou, k inseminaci potřeba kouhoutka, ale problém (nebo výhoda) křepelek je, že nemají pud kvokání, takže budete muset líhnout v líhni. Ohledně následného odchovu toho bylo napsáno již mnoho a nic těžkého to není.

To jsi toho moc nenapsal(a). Čtyř členná rodina? To znamená: otec + matka + dvě malé děti? Nebo naopak otec + matka + dva pubertální kluci, kteří doslova žerou jak o závod. Jak  často by jste chtěli servírovat křepelky? Nebo je v plánu jen jeden slavnostnější oběd? U nás bylo potřeba 4 kusy na oběd. Já dvě, manželka jednu a dvě malé děti (6 a 4) dohromady jednu.

Také zálezí co máte za slepice. U mne například wyandotky nepřeskakují/nepřelétnou sotva metrovej plůtek. Leghorny nemají problém s 2 m. 

Proto se Anonym obrátil s dotazem na toto forum. Bohužel většina příspěvků je zde ve stylu: dohledej si informace, dřív než se budeš ptát.

Bohužel i díky tomuto přístupu jsou diskuzní fora natolik zanesená balastem, že se kolikrát nedivím, že se nový členové ptají stále na totéž a nepoužívají lupu k dohledání požadovaných informací. 

Nebojte, na snášku kouhouta nepotřebujete.  Slepičky snáší i bez něj. A pokud máte nějaké lehčí plemeno a jen 5 slepiček, tak by byli pojímané jak o závod. 

Úplně tomu rozumím. Taky se mi někteří diví, že dávám slepicím jako základ granule pro nosnice a ostatní je jen na zpeštření (zeleň, kvalitní zbytky z kuchyně, mačkané kosti). Ti samí tvrdí, že jim slepice nesou. Pak se dozvím, že rekord od 8 slépek byl jednou 5 vajec. Jinak 2-3ks. Já od 4 leghornek 3-4 vejce stále.