Doptal bych se spíše na DF okrasné ptactvo. Zde je DF o drůbeži, ale možná někdo poradí. Ale bylo bydo dobré upřesnit. Neboť: Aratinga je rod ptáků z čeledi papouškovitých, který má celkem deset zástupců, přičemž tři jsou již vyhynulé. Ve většině případů se jedná o známé druhy oblíbené mezi chovateli okrasných ptáků, avšak výjimkou je aratinga Hockingův, druh, který byl popsán teprve v roce 2006.
Jsou to jenom kecy, on je už delší dobu názorově dosti mimo. Věk prostě zastavit nejde.
Víte, skutečně žádný zákon explicitně nezakazuje chov kariérů. To je skutečnost, ale…mnohdy noví sousedé jsou více než nějaký zákon atd. Prostě doba se změnila společně s vesnicí a všemi zvyklostmi. Protože patřím(bohužel) již mezi pamětníky, snažím se nazírat na věci s určitým nadhledem a přitom si vážím svých vrstevníků a starších chovatelů, kteří nezahořkli a stále se baví chovem. Stejně tak rád pozoruji i nové trendy v chovatelství, které nové podmínky přinášejí a snažím se je pochopit v kontextu. Je to mnohdy dost pro mne náročné. Nicméně, nechtěl bych aby se mezi chovateli vytvořila nepřeklenutelná barikáda. V diskuzi je třeba vždy dobře argumentovat, i když třeba se mnou někteří nebudou souhlasit. A věk, je neúprosný a pokud včas člověk neumře, bude stále méně pružnější…. Proto se všichni bavme a mějme radost z toho, co ještě můžeme. Na závěr bych chtěl připomenout, že organizované chovatelství viditelně utrpělo přijetím Nového občanského zákoníku, kdy spolkům přibylo dost administrativních povinností.
Odpověď na příspěvek uživatele Altenburák z 04.04.2024, 16:26:32
Některé diskuze na iFauně byly mnohdy dost přes čáru. A proto jsem výše uvedel, že jak si DF uděláme, takové bude. I mě dlouho trvalo, abych se “přemístil” a pokusil se předávat své zkušenosti z chovatelské (65 roků dlouhé) praxe. Nakonec jsem si řekl, že kdo jiný, než starší chovatelů mohou přinést své zkušenosti a pohledy. Proto jsem zde založil téma: https://www.chovzvirat.cz/diskuze/tema/17488-ceske-cejky-volny-chov-holubu-i-jinych-plemen/6/#prispevek195010, které jde tak trochu proti současnému trendu a třeba právě altenburák by mohl svými zkušenostmi z dlouholetého volného chovu inspiroval mladší, případně zčínající chovatele. Možná se najdou i další, kteří se zapojí. Věřím v kontinuitu a chci být její součástí. Ať se všem daří….
bohužel I. FAUNA, dostala cílený smrtící úder, jako skoro vše lidské, normální, zdejší diskuse je s ní nesrovatelná, proto pro je většinu holubářů nezajímavá, chybí nejen fota,rady,
Každé (tedy i toto) DF bude takové, jaké si ho diskutující vytvoří. Myslím, že na většinu dotazů jsou zde reakce s radami. Takže, každý má možnost přizvat i ostatní…..
Sójový bob je vynikající krmivo s vysokým obsahem bílkovin a proto je třeba ji zkrmovat tehdy, kdy je třeba vyšší příjem bílkovin. Např. při intenzivních odchovech holoubat a u letových holubů při závodech je třeba budovat svalovinu. Ano, nemám k ní v blízkosti přístup a jak jsem psal, zaměřil jsem se na krmiva, která mám co nejblíže.
Krmení každého zvířete je svým způsobem “věda” a to i s ohledem na na dané plemeno u holubů. Základem krmné dávky holubů by měl být ječmen a to co jekvalitnější. Vis níže:
jacmena 12.8%....bielkoviny 66.9%......sacharidy 2.3%....tuky Ozimný jačmen sušina 880 g/kg hrubý protein 100 g/kg hrubý tuk 20 g/kg hrubá vláknina 44 g/kg EKJ 691 g/kg Popolovny 25 g/kg 1.sušina 2.hrubý protein 3.hrubý tuk 4. vlaknina 5. EKJ 6. popoloviny 7. stravitelnost v % organická hmota ---a N látky 8 .SNL g/kg 9 .ŠJ na kg pšenica 880----117-------22---------29--------809---21------89-------82---96---84 jačmen880-----124-------25---------41 777----32-----83------74-----91--84 Kukurica 880--115------51--------19----------796---17-----90------73---84---91 ovos 880---122-----53---------133-------653---37------76------69---85---64 ryža-žlomkova-880---101--8-----1----------880---8------08---98--86--87----93 proso 880------131---47---77------695-----48----88----74---97----68 cirok 880---106---48---49---766----30---80---49---52---60 hrach 880----262---15---45-----627----50----91---86---226----80 vika 880---270----19------82-----588---40----86----88---239----80 Navrnul jsem směsi pro ty kteří chtějí šetřit,z dostupných komponentů u nás. Kukuřice 40 kg Pšenice 15 Ječmen 10 Loup.oves 5 Slunečnice 5 L.seminko 2 Řepka 5 Proso 6 Hrách 12 celkem 100 kg Tuk 7,2 Prot. 12,6, Cukr 60,4,Vl 5, Energie 3264. Místo hrachu dáme bílou rýži. Tuk.7,1 Prot. 10,7, Cukr 63,4, Vl.4,3 Energie 3384. Ječmen má málo energie jen 2767 a vlákniny 5,1. Na závody potřebujete směs o hodnotě energie alespoň 3200 až 3500. (kdysi jsem někde stáhnul).
Potom si je třeba dobře uvědomit, co v kterém období to které plemeno potřebuje dodat a zároveň znát vlastnosti jednotlivých zrnin. Např. dodání bíkovin-luštěniny, energie-len, kukuřice, semenec atd. Jiné je to u voláčů, jiné u holubů pro letové soutěže, jiné v zimě, v chovné sezóně a opět jiné při pelichání. Já se vždy snažil nekrmit směskami zrnin, ale jednotlivými komponenty a tím jsem mohl ovlivňovat jednotlivá popsaná období. Jak píše Raspic, jeho PH vyhovuje systém krmení a komponenty, ale i chovateli
, což prokazují na závodech. Vždy jsem krmil z místních zdrojů a držel se zásady, abych kdykoliv mohl dokoupit ten, který komponet co nejblíže bydliště. Ti co se nechtějí zabývat výživnými hodnotami jednotlivých zrnin a mají holuby jen, jako okrasu dvora, pro ně je nejjednodušší nakoupit hotové směsky s přihlédnutím , k jejich určení.
konzumovat vejce nebo je tam nejaka ochrana doba bez konzumace. Dekuji, Pelos
Základní otázka. byla v chovu, či u jednotlivců prokázán výskyt kokcidií a tento přípravek doporučen vererinářem? Pokud ano, měl by vám vysvětlit co a jak. Pokud chcete léčit tkzv. preventivně, není to dobře….
Jenže tady jste na drůbeži a zadavatele zajímají slepice a ne králíci.
Princip popsaný pro králíky je i drůbeže stejný. Jde o to u finálního produktu dosáhnout tkzv. heterózního efektu v tom kterém směru. U drůbeže vysokou snášku s co nejmenší spotřebou krmiva a nebo, v co nejkratší době vákrmu max. hmotnost.
Volně puštění holubi (české čejky) u mne využijí jen výjmečně nabízenou možnost koupele. Většinou se “sprchují”, když prší a nebo vyhledávají kaluže na pultové střeše při dešti. Když jsem choval pošťáky a závodil s nimi, pak pravidelně po závodě se koupali v nabízené kruhové míse a velmi rádi. A jak píše Kouťák, je třeba větších nádob-vis foto.
Já jsem slyšel že bílé barvy holubů si dravci tolik nevšímají je to pravda nebo blbost?
Nevím, v mých podmínkách si dravci všímají všech různobarevných holubů a to i u mých známýh v okolí. Třeba dnes, kdy je odpoledne polojasno a slunečno, jsem shlédl další přírodní představení. Než jsem zašel pro foťák, už byl konec představení. Několik mých čejek se posledních cca 10 dnů osmělilo a rády se proletují. Když jsem šel krmit, čejky se proletovali a v momentě se zde objevil útočící pár krahujců. Nebýt to moje holubi, byl by to krásný pohled. Čejky, asi polovina, okamžitě střemhlav zalétly do holubníku a drůhá půlka akrobatickým kličkováním zvýšila výšku letu a následně se vrhla opět do bezpečí holubníku. Příroda je úžasná a nedá se uplatit a bezmilosti potrestá zaváhání…..Dnes se žádný tres pro holuby nekonal. Paráda. Co nezabíjí, posiluje.
Odpověď na příspěvek uživatele JardaPecival z 27.03.2024, 11:55:42
Vlhkost u líhnutí hrabavé drůbeže je dána mezi 45 až 50% r.v. A pak nemusíte nic vážit a spekulovat. Když jsem líhl KingSuro, měl jsem nastavenu vlhkost na 47% a při dolíhni 55% a ono to vyskočilo při klubání až k 70%, prostě bez problémů. U vodní drůbeže je to s vlhkostí jinak a tam se je třeba držet návodu té, které líhně a zkušeností.
Ne, nechci být militantní odpůrce léčby holubů, ale schvaluji ji výhradně u “nenahraditelných” kusů individuálně a to po řádném vyšetření a cílené léčbě. Léčit preventivně, může vyvolat imunitu proti účinným látkám. (Již zde zaznělo) Navíc u holubů je přemnožení červů spíše výjimkou. Preventivně lze podávat bylinky, v tomto případě česnek. Není to sice léčba akutních stádií, ale udržuje chov v dobré zdravotní kondici.
Odpověď na příspěvek uživatele jo012810 z 24.03.2024, 10:51:16
Ještě doplním. Nebyl jsem důsledný při čtení příspěvku a přehlédl tabulku v publikaci. Proto se domnívám (z literatury i ze zkušenosti), že vlkost u kura domácího je mnou popsána správně a v publikaci chybně. Stejně tak teplota pro líhnutí japonských křepelek vyhovuje, jako u kura domácího, včetně vlhkosti…
Tak už ji mám taky doma, za 130,- v krásným stavu.. Jedna věc se mi tam ale nelíbí, a to vlhkost 60-75% při líhnutí slepic.. To je podle mě strašně moc..
Nevím, v jakém kontetu je v publikaci uvedena vlkost při líhnutí slepic 60-70% r.v. Pro vlastní průběh je dobré v líhni mít vlhkost mezi 45 až 50% do 18. či 19. dne inkubace. Pak se může zvýšit, ale zcela jistě stoupne, když se začnou klubat kuřátka na těch 60% a při dolíhnutí posledních naklubaných vajec je možné vlhčením mít až těch 70%. Pokud se líheň neotevírá, ta vlhkost většinou nastává průběžně sama při osychání vylíhlých jedinců.