No pochopil jsem to tak, že kdybych dal rámek s plodem co jsem myslel já tak by to posilované slabé včelstvo muselo uvolnit svoje včely k zahřátí toho plodu co jsem jim přidal ze silného včelstva tím pádem bych je akorát podtrhl a efekt by byl ještě horší než kdybych tam nepřidával žádný rámek s plodem. Takže musím přidat takový rámek co jste psal výše. Vůbec nevím jak poznám buňky těsně po vylíhnutí včel??
Děkuji. Jestli jsem to dobře pochopil tak těm silným vezmu plod. plást nejlépe kompletně zavíčkovaný těsně před vylíhnutím to poznám jak někde zdá se mi psal Goro, že má nejtmavší víčka. A dám ho těm slabým i se včelami rámek obsedajícími samozřejmě bez matky. Snad ty silné zakládat misky nebudou chtěl bych vyndat pak čím nejrychleji SR a dát poslední M ke zdi a až tam bude černo včel nasadit medník. U chlebového kvásku se ale přidává jiný typ rámku s otevřeným plodem, na kterém jsou už kojičky.
Zdravím všechny.
Posílám fota řádků měli z podložek dvou včelstev. Jedno se mi zdá, že je totální lazar.
Několikrát jsem vysvětlil význam vody pro vč a TVRDÍM, že voda nejen rozhoduje o přežití zimy, ale takémá vliv na rychlost jarního rozvoje. Polopatě. Málo vody = pomalejší rozvoj - nutnost vyletovat pro vodu i za nepřízně = ztráty létavek = brzda rozvoje. Ztráty nenahradí nové včely, kvůli kterým létavky musely ven za nepřízně proto, že nebyla voda v úle. Tudíž sucho v úle = idiocie z nepochopení prazákladů. Pořád dokola a už je to únavné. Tudíž kondenzace vody na stropě je požehnání a sucho v úle katastrofa. Navíc, prokazatelně mi v melecitozním roce uhynula jen ta vč, kde včely nemohly k vodě na stopě. Kolikrát to bude ještě nutné opakovat? Dost mě deprimuje fakt, že jsem přímou souvislost s vodou na stropě a rozvojem už tolikrát vysvětlil, a že to pořád někdo umí nechápat.
Text viz. výše vysvětlujte včelaři, který má sucho v úle ne mě. Napsal jsem tam jasně, že mi to říkal včelař, který včelaří v silně zateplených úlech. On jim dodává vodu do úlu jiným způsobem.
Na video - nečetl jsem popisky, se musím soustředit později.
Není to video, ale odkaz na internetové stránky s popisem konstrukce úlu.
Vůbec nerozumím vašemu pojetí tepelných mostů, domníval jsem se, že to je něco jiného než vzduchová mezera, kterou popisujete vy.¨
Nejsem expert na izolace, ale jestli je igelit doléhající na horní loučky na tom dekl, v kterém je xps, nebo eps a mezi igelitem a deklem je mezera 6-8 mm tak právě ta neizolovaná mezera je tepelný most, nebo se mýlím?🙂No a my jí tam chceme jelikož pod igelitem tím pádem kondenzuje voda pokud někdo chce mít sucho v úlu tak mezeru musí zrušit vyplnit ji izolací a dodávat včelám vodu jiným způsobem a to už je jeho problém jak to udělá anebo neudělá.
Dno není nejdůležitější část úlu, ale je naopak úplně nepodstatné. Jediné co je potřeba, aby bylo utěsněně neprofukovatelné, ne tedy hermeticky nprodyšné. Neumím to napsat chtřeji. Prostě dno stačí velmi primitivní, ale musí těsnit tak, aby bylo česno JEDINÝ PŘÍVOD VZDUCHU DO ÚLU. Jinou funkci dno nemá. Pořád dokola a jak vidím, pořád marně.
Souhlasím.
Ani nerozumím tenkosti rámů, tam není co vymýšlet.
Je to složitější. Úl má nahoře dva rámy jeden je zevnitř a druhý je zvenku a to samé je ze spodu nástavku a mezi těmi dvěma rámy je izolace. Tím pádm se musí vyřezat v xps ze spoda i shora drážky. V řezu je to něco jak ploutev na" T" loučce.
Zdravím.
U těchto úlů jde hlavně o tepelný most, který se vyskytuje mezi HL vysokých rámků a deklem kde je mezera na včelu 6-8 mm jestli se tento prostor nevyplní izolací sráží prý se tam neskutečně vlhkost. Dále by měl mít dekl minimálně 70-80 mm izolace PS fasádní. Nevím jestli to srážení vody na tom igelitu by bylo pro včely prospěšné, nebo ne já to totiž nemám ze své hlavy říkal mi to jeden včelař, který preferuje sucho v úlu🙂. Dno musí být jednoduché, aby fungovalo jako nejchladnější část úlu a srážela se v něm vlhkost, ale tak udělané, aby jim tam nefoukalo prý na dně hodně záleží. Já mám vyrobeny rámy také na 100-110 mm xps jelikož jsem nechtěl H tvar ale čtverec. Vnitřní i vnější část úlu budou z tenkých palubek. Je to pokus takže jsem tak vyrobil na dva VN a 6 NN, které jsou stejně izolované jako VN. Nechci mít medníkové NN tenké 20 mm a pod VN,který bude mít izolaci 100-110 mm + palubky podstavený TL o tl. 20 mm vypadalo by to jak u blbečků na dvorečku a navíc by to bylo vratké. Ano kdysi jste mi tady říkal, že jsem jak domorodec z Cargo kultu a podobné věci😀 pokud to má být jeden celek něco jako monolit tak to chci mít vše o stejné tloušťce. Ještě lepší řešení jak minimalizovat tepelné mosty je toto: https://vcelarenifm.websnadno.cz/Uly-z-XPS.html.
Bohužel u takto zkonstruovaných úlů by se muselo osazení na tenké rámy řezat na pile anebo si vyrobit horizontální řezačku na xps.
Díky někde si to uložím kdybych si chtěl v budoucnu zkusit chov matek.
Díky tak nějak jsem si to myslel🙂. Pochopil jsem to tak jak píšeš Michalovi níže. Série na rámku která má být zhruba v ⅓ výšky rámku je to prý dané tím v jaké výšce jsou matečníky při tiché výměně. Lišta z každé strany “obložená" po jednom rámku s otevřeným plodem. Ono by to šlo udělat i jinak vzít dva rámky s otevřeným plodem z plodiště místo těch dvou dát po souši, nebo mezistěně převěsit to nad mřížku do VN, ale je tu problém v tom, že nevím jaké další rámky mají být ve VN-"medníku" musí být plný? Čím má být vystrojený? Lze tam dát po buchtě z obou dvou stran k otevřenému plodu a zbytek vysokého medníku může být prázdný?
Zdravím.
Mám dotaz. Lze vychovat matku při matce v Dadant systému?
Tom50:Mám na doplňkové “vytápění” úlů jiný názor, opřený o celoživotní zkušenost. Podělím se. A nikomu nic nevnucuji.
Jeden můj, už zesnulý kámoš měl včely ve vynikající kondici, nadprůměrnými výnosy medu a celkovým zdravím a vitalitou vč bez úhynů na zvláštním místě. Za chalupou pod štítovou zdí vysoké sousedovy stodoly. Protože je pozemek ve svahu, štít stodoly usedlosti nad kámošovou zahradou je o to vyšší. Štít stodoly je kolmo proti jihu a cihlená zeď je dokonalý akumulátor tepla. V tom místě nebyl žádný průvan. Tvrdím, že Pepova vč byla v noci i v mizerně studených jarních dnech dotována teplem z té štítové cihlové zdi.
Po letech jsem měl včely na hraběcí zahradě, sousedící se hřbitovem, který je obehnaný asi 2-3 m vysokou masivní cihlovou zdí 45 cm, po 5 m zesílenou mohutnějšími cihlovými pilíři. Nyní na té zahradě včelaří Tom4. Mezi vč na prostředku zahrady a u zdi byl výrazný rozdíl, nejméně o 5 dní. Ano, na 5-8 metrech neskutečný rozdíl. Opět to přičítám té cihlové zdi. Jinak to místo je “výdrholec”, doslova větrná hůrka. Přesto se tam včelám daří neskutečně. Pravda, Tom4 tam měl nějaké úhyny, já nikoli.
Nyní mám stanoviště poblíž současného bydliště, označuji ho podle pomístního názvu toho místa začátečním písmenem K. Dvě vč jsou umístěna na nouzových podstavcích, udělaných narychlo z toho, co bylo na místě. Na vodorovně srovnaný terém jsem dal betonovou dlaždici tlustou 50 mm rozměru 500x500. Na ní 3 betonové “cihly” na kant rozměru 450x250x150 a na ně opět stejnou betonovou dlaždici 500x500x50. Tato dvě místa jsou vynikající a dlouhodobě (7 let) převyšují vším ostatním vč na tom stanovišti. Tvrdím, že to je stejný efekt těch zdí, beton akumuluje teplo ještě účinněji, než cihla. Mimochodem, na těchto dvou podstavcích je enormně “suchý” med (a málokdy na ně svítí slunce, snad jen v časném jaru a předjaří). (Jvali inspirujte se ve své vlhké lokalitě - co ten balkón, z čeho asi je?)
Ještě se vracím, na stan R mám jedno vč na stejném podstavci z betonoévých dlaždic a plných bloků jako na K a toto vč je dlouhodobě nadprůměrné. To mi došlo až při psaní tohoto příspěvku.
Tudíž resume:
Mnohem účinnější než jakákoliv udělátka a kejkle je, místo podstavců z železných trubek nebo dřevěných hranolů, udělat podstavce z betonu nebo do bloku vyskládaných cihel. Ne tedy dutého ztraceného bednění, ale z masivního betonu a nebo cihel. Prostě masivní (akumulační) blok.
Jenže podmínkou je zastínění listnáči, aby se mohly akumulační cokly nabíjet sluncem v předjaří a zjara, ale pak už nehrají žádnou roli, když jsou úly zastíněné. Možná ale i pak plní funkci něčeho, co stabilizuje a eliminuje výkyvy počasí (teplot) i v pokročilém jaru a v létě. Přece po většinu sezony je výrazný rozdíl mezi teplotou ve dne a v noci.
Doporučuji aby se uvažování o “pomoci” vč teplem spíš soustředilo tímto směrem.
-----------------------
Viděl jsem pár Sedláčkových videí. O čem byla nevím, ale na některých má stanoviště u zanedbané zdi v rohu s nějakou budovou. To je to správné místo, on tam má, myslím, oddělky.
Zdravím.
Něco podobného jsem našel v nějakém výzkumu v Kanadě kde porovnávali zateplené a nezateplené úly sice je tam jiná včela jiné podnebí bylo to někde v oblasti Yukonu, ale vcelku zajímavé výsledky. Dávám sem překlad:
4.6 Srovnání mezi studovanými včelíny.
Ve druhém období včelstva na včelnici Elemental uskladnila o 37 % více medu, odchovala o 23 % více plodu a postavila o 65 % více pláství než včelstva na jiných včelnicích. Podobné rozdíly byly zaznamenány i v prvním a třetím období (obrázek 25). V Elementalu byly úly umístěny na tmavém přepravním kontejneru o rozměrech 2,4 m x 6,1 m (výška 2,5 m) s 1,1 m vysokým černým větrolamem po obvodu. Přepravní kontejner byl orientován svou dlouhou stranou na severojižní ose. V důsledku toho jak stěny přepravního kontejneru, tak větrolam zachycovaly brzké ranní a pozdní večerní sluneční světlo, což vytvářelo relativně teplé mikroklima poháněné solárním ziskem. Minimální, průměrné a maximální denní teploty pozorované pod úly na včelnici Elemental byly vyšší než teploty pozorované na River Road, která byla nejblíže ve vzdálenosti pouhých 5,3 km. Důvodem pro umístění úlů na přepravní kontejner byla ochrana před medvědy a dalšími divokými zvířaty, výsledné mikroklima a s ním spojené výhody byly neočekávané.
Zdravím.
Musím se přiznat mám dva úhyny. Před dvěma týdny mi uhynul jeden ultra slaboch chumáček jak pěst pokálené rámky a asi i hlad spotřebovaly zásoby pod HL a už se neposunuly do boku i když tam ty zásoby byly. Na druhé včelstvo jsem se byl dívat před chvíli po poslechu uchem nebyl slyšet šumot rozebral jsem ho a neměly vůbec žádné zásoby byly na třech rámcích takže druhý úhyn byl způsoben mým kreténismem. Zbyly mi dva včelstva jedno se mi také nezdá venku na sněhu před česnem je vcelku dost mrtvolek.
VS je podle mě antistresor a M jsou nalajnované a tak spodek devětaticítky je kompromis, aby se vč mohla realizovat každé jak libo. Většinu díla přece chtějí a potřebují dělničinu a v TL se budou moci vyřádit dle individuálních potřeb.
Je možné v klasickém spodním TL vystrojit NN jen pro VS? S tím, že by se tam dal hned po proletu, nebo je to kontraproduktivní?
Jednoduchý. Zjistíme jaké velikosti česen opravdu chtějí. 🙂 A nejlépe kdyby to šlo udělat tak, že by jsme celou česnovou čelní stěnu ve VN až na dno udělali z nějakého papíru a ony by si vykousaly česno tam kde podle nich má být. Tím by se zjistilo jestli chtějí svislou, nebo vodorovnou “štěrbinu” dole nahoře atd. a problém kde umístit správně česno by byl jednou pro vždy vyřešen.
Zdravím.
Nechápu pojem dvouprostorové úly. Takže ty “naháče” mají pouze jeden nástavek 39x24x11 pro plod a medníkové nástavky té samé míry? Nemám to ze své hlavy, ale není důvod toho nerojení to, že si včely v těchto úlech mění samočinně matky tichou výměnou a ty matky jsou zvyklé na takový “malý” prostor a prostě se nechtějí rojit? To mi kdysi říkal kamarád když jsme spolu probírali úly od Brennera chtěl jsem si je totiž vyrobit a stresoval jsem, že by se mi to v tom pořád rojilo tak mi říkal, že jestli nějak zvládnu rojení a včelstvo si začne samočinně v takových úlech měnit matky tichou výměnou tak mám “vyhráno”.
Co tak si udělat vlastní pokus?🙂Akorát nevím jak by to šlo udělat bez propichování papíru. Nafotit to podle měsíců a pak vyhodnotit. Vyrobit 12 záslepek do česna s dírama podle fotek a měnit jim to anebo jedno regulovatelné to by bylo lepší😊
Zdravím.
Ptal jsem se Randy Olivera jakou mají velikost česna v zimě a v létě za “velkou louží”😀 napsal mi 1x7,5 cm funguje dobře. 🙂
Ne až tak zaujalo, ale dozvěděl jsem se jak to vlastně funguje😉.
MIKROKLIMA V ÚLE (III.)
MIKROKLIMA V ÚLE (II.)
MIKROKLIMA V ÚLE (I.)
Ještě k úvodu🙂
