Špatně je na tom to, že je to nerentabilní. Nepočítám do toho svoji práci, ale nakoupíte mezistěny, rámky , energie na vyváření rámků, medomet, vařák s lisem a nevím co ještě a jak si to tak spočítáte tak by to vyšlo nastejno kdyby jste ten med kupoval od včelaře myslím ten co mám pro sebe🙂.
Ono to není tak jednoduché záleží jaký druh medu. Kdybych jim měl nechat cca 10kg medu v mých podmínách tak mám med tak akorát pro sebe.
Díky.
To mě nenapadlo😀. To je super alespoň budu rozumět. Jakožto ročník 83 jsem ruštinu již nezažil.😉
Zdravím.
Kdo umí rusky může shlédnout videa od Kaškovského včelaření v D-B atd.
https://www.youtube.com/watch?v=EO-b1tDIiYE
Zdravím.
Nerad bych jmenoval, za prvé jsem tady pod svými pravými iniciály🙂 a za druhé nechci vyzvídat od kámoše přímo jména. Bylo to v Nasavrkách a z imunologie. On je zarytý kritik Gabonu a Varidolu😀 podle něho je Gabon ještě více toxický něž Varidol atd. No nám letos Gabony vůbec nedali. Kvůli rezistenci a střídání léčiv jsme nafasovali přímo Formidol. Mě je vcelku jedno čím si kdo léčí mě hlavně zajímá HVP. Do této sekce jsem to napsal jenom proto, že každý má jiný pohled na věc a nemusí být zrovna správný. Jak to pozoruji tak jsou zde “tlaky” na užívání pouze organických kyselin a podle mě za několik let vymizí tzv. tvrdá chemie úplně.
U sublimace KŠ je to údajně v pohodě tam je jiný mechanismus účinku.
Zdravím všechny.
Dnes jsem si psal s kámošem velkovčelařem chodil po odborných přednáškách a tam tvrdí, že kyselina šťavelová nejvíce zatěžuje imunitu včel, dále že prý jedna fumigace Varidolem sníží imunitu o skoro 20%. Thymol má prý pozitivní vliv na zvládání bakteriálních nemocí plodu. Na KM je prý dobré to, že usmrtí virotické včely, které můžou po úle roznášet i jiné nemoci což Gabon ani kyselina šťavelová nedokáže. Tím co jsem napsal nechci naznačit, že bych chtěl léčit zrovna KM, nebo Thymolem jen mě zajímá nazor ostatních zkušených včelařů na různé léčivé přípravky.
Čau.
Jestli jsem to dobře pochopil ty chceš tím kartón- plastem “utěsnit” VM mezi vnitřní stěnou úlu a BL rámků? Moc si neumím představit jak budeš manipulovat s rámky vyndávat je a dávat spět, ale jinak zajímavé napodobení dutiny ve stromě. Píšeš, že bys měl HL šířky 35 mm čili by tvořily zároveň i strůpek? Když budeš dávat rámky k sobě nebudou se ti tam hrnout včely a tím “dorazem” HL je budeš mačkat?
Mě hlavně zajímá to, jestli ty včely v OP jak popisuje Sedláček mají opravdu vyvinutější tukovo bílkovinné tělísko, jsou lépe krmeny (živeny), jsou větší, dlouho žijí- popisuje tam včely, které vybíhají z vypouklých plodových víček ty jsou údajné top.
Možná, že by to stálo za vyzkoušení u jednoho včelstva v mých snůškových podmínkách.
Otázka zní:
Může to mít vliv na bakteriální infekce plodu (lépší výživa)?
Působí stres mít pyl a med nad “hlavou” v tzv. medníku včel místo na rámcích v plodišti?
Zdravím všechny.
Přikládám zde video od p. Sedláčka z Výmarského sympózia. Vcelku zajímavé video pro někoho kdo používá OP. Není moc dlouhé prosím o zhodnocení zkušenými včelaři i těmi, kteří nepoužívají OP. Jsou tam vcelku zajímavá zjištění a v některých jeho názorech se možná shodneme i zde na fóru https://www.youtube.com/watch?v=y9R-Jsr_1s4
Zdravím.
Zde je něco podobného z Ruska akorát nevím jestli je to míra D.B myslím délka rámku.
https://www.youtube.com/watch?v=eaU68kXF0U8
Neumím si představit jak se v tom včelaří aniž by se to nevyrojilo. Jestli to má jedno plodiště na 6 rámků i když D.B je to furt málo. Ten mladý chlap z vašeho videa používá volnou stavbu v mednících jestli se nepletu. Má to tam pospřistavované dokupy ty rámky a pak to musí trhat… Kdyby to šlo v takové sestavě jako vysoké plodiště na 6 rámků a nízké medníky bylo by to super do medníku bych dal raději mezsitěny se soušemi, ale bez vyrojení by to byl zázrak. Musela by se nějakým způsobem stále dělat protirojová opatření což je práce navíc. No já asi nejsem jedním z těch kdo by vám měl radit, sám mám problémy zvládnout Blaníka🙂 no alespoň jsem sdělil svůj názor.
Zdravím.
Někde jsem viděl nebo četl, že někteří používají místo dymáku rozprašovač s vodou do které kápnou pár kapek esenciálního mátového oleje. Jestli to funguje, nebo ne nevím a už vůbec nevím to jestli by to včelám mohlo nějak ublížit. Každopádně v Rusku si někteří včelaři než jdou do včel potřou ruce mátou a prý je včely nebodnou když včelaří bez rukavic. Já tohle 100% zkoušet nebudu mě včely moc nemají rády vždy mám rukavice a kombinézu bodají skoro pokaždé. Ještě než mi přijel kolega velkovčelař pomoct označit a zaklíckovat matky tak jsem ho varoval ať se přiobleče a veme rukavice. Přijel vlezl do včel a ony v klidu byl bez rukavic jenom s kuklou a mě ještě říkal dyť jsou úplně v klidu a ty jsi navlečený jak medvěd🙂. Hold kdo umí ten umí kdo neumí ten….
Zdravím všechny.
Někde jste tady zmínil teď nevím jetli jsem to dobře pochopil🙂, že by se chov všech trubců přesunul do TL. Čili by se nedával vůbec vysoký SR do plodiště. Jenže jste si “postěžoval”, že by se zrušil efekt rychlého vystavění a zakladení přidávaných mezistěn. Trubčí plod je taký plod a včely chtějí mit plodové plásty pohromadě. Nešlo by nějakým způsobem docílit podobného efektu jiným způsobem? Záleží co by to přineslo za benefity jestli vůbec nějaké.
Zdravím.
Chtěl bych se vás zeptat, jestli by jste mohl odpovědět na tento Jiřího dotaz jelikož mě to taky zajímá a taky mi to není jasné. Díky
A ještě jeden dotaz ... Ve vedlejším vlákně (nechci trhat diskuzi tak to dám sem) mě v Tomově příspěvku zarazilo toto: Ano, u mě lze, když nemám NN, dát jako první medník 24 a taky postaví 6 M a vše to zanesou medem. Stejně, jako ta vč, která dostala “správný” medník 15. Akorát že ta s Adamcovým medníkem mají za PŘESNĚ STEJNOU DOBU 24 kg medu a ta “správná” jen 15. Tome, můžete se o tom prosím trošku rozepsat? Nějak mi to hlava nebere, jak může stejné včelstvo donést za stejnou dobu víc medu, když mu dám větší medník. Myslel jsem, že právě ten první nízký medník je klíčový, abychom včely nepodtrhly. Zatím mám co dělat abych zvládnul 30+15, další rámkovou míru tedy neplánuji, jen mě to zaujalo. Děkuji.
Zdravím všechny.
Projížděl jsem VF a hledal něco o přemetání na M jen tak pro zajímavosti jelikož jsem tento rok přemetal všechny 4 včelstva kvůli HVP a narazil jsem na tento příspěvek:
Ve vláknu Úhyny včel se v poslední době hodně psalo o ,,norském zimování". Většina včelařů si pod tímto názvem představuje přemetení včelstva na mezistěny tak v polovině července. Existuje však ještě další forma,,norského zimování" a to přemetení na mezistěny po praktickém ukončení plodování, tedy někdy v druhé polovině září. Předpokládá to ponechat včelstvům letní snůšku až do dne přemetení. Včelstva v takovém případě již v tu dobu nemají plod, nebo jen malé plochy. Technika přemetení jako v červenci. Pokud se ponechává matka, je možno za 1-2 dny krmit a to i relativně velkými dávkami. Při výměně matky po jejím uvolnění z klícky. Včely rychle staví, ihned zanášejí a víčkují. Matka v tu dobu už nepotřebuje prostor pro kladení. Pozor: Nově postavené plásty, ihned zaplněné zásobami, mají tendenci se bortit. Je vhodné mít válcované mezistěny nebo hustěji nadrátkováno. Vystaveno, zaplněno a zavíčkováno do týdne. Včely v tu dobu už přinesou jen velmi málo pylu. Proto se metoda nehodí pro místa s velmi časnou jarní snůškou. Zato včelstvo je od podzimu až do jara bez plodu a opatření proti VD jsou tak velmi účinná. Jarní rozvoj začíná až po přínosu pylu, je však bouřlivý a brzy se včelstvo vyrovná ostatním. Metodu jsem před léty vyzkoušel a to 26.září. Sice jen na jednom včelstvu, ale mohu potvrdit, že v následujícím roce bylo nadprůměrné.
Zajímala by mě věta zvýrazněná tučně moc to nechápu. Podle mě “naschvál” tzv. ulejí plodiště zásobami, ale nechápu proč by se metoda nehodila pro oblasti s velmi časnou jarní snůškou??? Přemýšlím nad tím🙂 vyrojení v časném jaru nehrozí. Omezení matky v kladení zalitím už tak málo volných buňek sladinou, nebo nedostatek pylu k výživě plodu?? Jestli je včasná snůška tak by měl být i přínos pylu ne?
Mě se to přemetání moc nepozdává musí to být vcelku velký stres pro včely a navíc všechen pyl je pryč. Příští rok snad už něco takového absolvovat nebudu muset.
Dále na to navazující diskuze:
Dobry den, muzu se zeptat na puvodni pocet ramku/nastavku a pak po premeteni ? Co si vzpominam, tak pri "klasickem" premeteni na mezisteny se o cca 1/3 zmensuje prostor. V tomhle "pozdnim" premeteni to plati taky nebo jeste mene (letni vcely jiz nejsou). A jak je to se zatezi zimni generace ?
Odpověď:
Včelstvo, které koncem září kvalitně obsedá 12 uliček, t.j.11 plástů 39x24, vystaví a zanese 8 plástů - to byl ten můj pokus. Odpovídá to tomu, co se uvádí o letním přemetení. ,,Upracovanost" zimní generace jsem nepozoroval. Ony prý zimní včely se na stavbě díla a zpracování zásob moc nepodílejí, to prý odřou ty krátkocvěké, které stejně v průběhu podzimu uhynou. Někde jsem to četl a tak jsem se rozhodl to vyzkoušet. A vyšlo to.
Zajímal by mě zase text tučně. Jak je to vůbec s tou dlouhověkou generací včel? Upracují se neupracují???
Díky za vysvětlení.
Aha. Chápu to díky vám i Tomovi.50. Já jsem nikdy nepodněcoval a ani to nemám v plánu četl jsem tady o tom, že to je kontraproduktivní. Podle mě by to mohlo způsobovat i choroby plodu jako HVP včely “rozjedou” plodování přijde špatné počasí nedostatek pylu což má za nasledek špatnou výživu larev, respektive včely nestíhají takové množství kvalitně živit. Podle mě vše záleží na mateří kašičce v které larvičky plavou ta zabraňuje průniku bakterií do těla larev. No já chtěl klíckovat matky koncem 9 měsíce a pouštět je někdy v březnu až bude venku dostatek pylu bylo by to i optření proti HVP. No teď si nejsem zcela jistý jestli by to byl dobrý nápad.
Zdravím.
Proletěl jsem odkaz na knihu od Brennera Zimování včelstev co tady dával Roman. A zaujala mě právě ta “mrtvá pásma v úlu” . No a já myslel, že ty mrtvá pásma v úlu lze eliminovat právě vložením přepážek. Tím pádem jsem “vytáhnul” zůžení včelstev na zimu stále omílané ve starých publikacích. Nevím, jestli by právě kvůli přepážkám z xps mohly včely začít plodovat. Dle mého amatérského názoru asi ne. Není-li podnícení není ani plodování. Jenže Brenner jestli jsem ho dobře pochopil to myslel asi tak, že velikost, nebo síla zimovaného včelstva by měla odpovídat velikosti a počtu plástů v úlu.
Zdravím.
Myslel jsem to tak, že sestavou strůpek prázdný NN a pak dekl se docílí toho, že na 8 mm strůpku není žádná izolace tím pádem včelstvo, kdyby se nahodou oteplilo což se obyčejně děje nebude plodovat🙂. No a jelikož po fumigaci máme na igelitu, nebo strůpku již dekl s izolací tak jsem usoudil, že by to mohlo být špatně. Někde jsem tady četl od Gora příspěvek, že je lepší mít přes zimu izolaci v těsném kontaktu s igelitem, aby nedocházelo při mrazech ke kondenzaci vody a následném kapání přímo do chumáče takže teď už to mám tak jak to má být a to dno, VN, strůpek, mirelon a na tím izolovaný dekl🙂. Ohledně igelitů byla poslení kapka do kalichu mé trpělivosti tento rok, kdy jsem musel držet igelit na úlu než přestanou poryvy větru a pak v sekundě dát dekl což se mi tak 20 krát nepovedlo vždy mi ho sfouklo. Takže igelit už nikdy v životě!!!!!!! Na strůpku mám milimetrové těsnění, které vduchtěsně doléhá na půdorys nástavku. Tím pádem doufám, že včely mají potřebnou vlhkost, kterou mají mít a i ty plísně, které tam možná mít nemají😉.
Zdravím všechny.
Chtěl bych se tady zeptat na pár věcí co mě zajímají.
1.Věc:
Nedávno se tady probíralo tzv. zůžení na zimu a tím pádem zrušení “mrtvých pásem v úlech”. Chtěl bych to vyzkoušet myslím, že je na to vhodný čas včely jsou v zimním chumáči a pohledem zhora lze zřetelně poznat kolik toho obsedají. Můžu to udělat tak, že prostě před přední KR dám komorovačku a vzadu oddělím všechny rámky, které neobsedají a dám tam BP? Ze 4 úlů mám 3 úly na TS.
2. Věc:
Místo igelitu jsem přešel na neprodyšné plastové strůpky. Od nakrmení mám sestavu takto dno, VN, strůpek, na něm NN a zateplený dekl. Nedávno tady Jiří psal, že má na VN igelit a na něm NN s otevřeným očkem a pak dekl. Tady bych se chtěl zeptat Jana, který tvrdil, že pokud na igelitu nebo strůpku není těsně doléhající izolace, metabolická voda se sráží nad chumáčem a kape do něj. Musím říct, že měl pravdu v létě i na jaře po zvednutí strůpku šlo krásně vidět, že se voda sráží jen v rozích strůpku, ale teď mě zajímá jestli můžu mít na zimu sestavu jak uvádím výše. Po zimním slunovratu bych sundal za všech úlů NN a zateplil. Prosím o konsultaci i Toma50. Strůpek je tl. 8mm.
Děkuji za opovědi.
Přeji hezký zbytek večera
Děkuji vám.
Myslím, že to chápu. Zkusím vystrojit klasický spodní TL. Více se mi zamlouvá sestava dno TL a plodiště nad kterém je izolace. Mimochodem už je mi jasné proč se mi tento rok vyrojily dva včelstva bylo to tím, že jsem přidával pozdě vystavěné M do hnízda. Měl jsem vždy na mysli, že je lepší, když už je vystavěná a zakladená, ale to platí někdy na jaře když ještě nejsou ideální teploty a ne když už je teplo i ráno.