Zdravím všechny.
Přikládám zde video od p. Sedláčka z Výmarského sympózia. Vcelku zajímavé video pro někoho kdo používá OP. Není moc dlouhé prosím o zhodnocení zkušenými včelaři i těmi, kteří nepoužívají OP. Jsou tam vcelku zajímavá zjištění a v některých jeho názorech se možná shodneme i zde na fóru https://www.youtube.com/watch?v=y9R-Jsr_1s4
Zdravím.
Zde je něco podobného z Ruska akorát nevím jestli je to míra D.B myslím délka rámku.
https://www.youtube.com/watch?v=eaU68kXF0U8
Neumím si představit jak se v tom včelaří aniž by se to nevyrojilo. Jestli to má jedno plodiště na 6 rámků i když D.B je to furt málo. Ten mladý chlap z vašeho videa používá volnou stavbu v mednících jestli se nepletu. Má to tam pospřistavované dokupy ty rámky a pak to musí trhat… Kdyby to šlo v takové sestavě jako vysoké plodiště na 6 rámků a nízké medníky bylo by to super do medníku bych dal raději mezsitěny se soušemi, ale bez vyrojení by to byl zázrak. Musela by se nějakým způsobem stále dělat protirojová opatření což je práce navíc. No já asi nejsem jedním z těch kdo by vám měl radit, sám mám problémy zvládnout Blaníka🙂 no alespoň jsem sdělil svůj názor.
Zdravím.
Někde jsem viděl nebo četl, že někteří používají místo dymáku rozprašovač s vodou do které kápnou pár kapek esenciálního mátového oleje. Jestli to funguje, nebo ne nevím a už vůbec nevím to jestli by to včelám mohlo nějak ublížit. Každopádně v Rusku si někteří včelaři než jdou do včel potřou ruce mátou a prý je včely nebodnou když včelaří bez rukavic. Já tohle 100% zkoušet nebudu mě včely moc nemají rády vždy mám rukavice a kombinézu bodají skoro pokaždé. Ještě než mi přijel kolega velkovčelař pomoct označit a zaklíckovat matky tak jsem ho varoval ať se přiobleče a veme rukavice. Přijel vlezl do včel a ony v klidu byl bez rukavic jenom s kuklou a mě ještě říkal dyť jsou úplně v klidu a ty jsi navlečený jak medvěd🙂. Hold kdo umí ten umí kdo neumí ten….
Zdravím všechny.
Někde jste tady zmínil teď nevím jetli jsem to dobře pochopil🙂, že by se chov všech trubců přesunul do TL. Čili by se nedával vůbec vysoký SR do plodiště. Jenže jste si “postěžoval”, že by se zrušil efekt rychlého vystavění a zakladení přidávaných mezistěn. Trubčí plod je taký plod a včely chtějí mit plodové plásty pohromadě. Nešlo by nějakým způsobem docílit podobného efektu jiným způsobem? Záleží co by to přineslo za benefity jestli vůbec nějaké.
Zdravím.
Chtěl bych se vás zeptat, jestli by jste mohl odpovědět na tento Jiřího dotaz jelikož mě to taky zajímá a taky mi to není jasné. Díky
A ještě jeden dotaz ... Ve vedlejším vlákně (nechci trhat diskuzi tak to dám sem) mě v Tomově příspěvku zarazilo toto: Ano, u mě lze, když nemám NN, dát jako první medník 24 a taky postaví 6 M a vše to zanesou medem. Stejně, jako ta vč, která dostala “správný” medník 15. Akorát že ta s Adamcovým medníkem mají za PŘESNĚ STEJNOU DOBU 24 kg medu a ta “správná” jen 15. Tome, můžete se o tom prosím trošku rozepsat? Nějak mi to hlava nebere, jak může stejné včelstvo donést za stejnou dobu víc medu, když mu dám větší medník. Myslel jsem, že právě ten první nízký medník je klíčový, abychom včely nepodtrhly. Zatím mám co dělat abych zvládnul 30+15, další rámkovou míru tedy neplánuji, jen mě to zaujalo. Děkuji.
Zdravím všechny.
Projížděl jsem VF a hledal něco o přemetání na M jen tak pro zajímavosti jelikož jsem tento rok přemetal všechny 4 včelstva kvůli HVP a narazil jsem na tento příspěvek:
Ve vláknu Úhyny včel se v poslední době hodně psalo o ,,norském zimování". Většina včelařů si pod tímto názvem představuje přemetení včelstva na mezistěny tak v polovině července. Existuje však ještě další forma,,norského zimování" a to přemetení na mezistěny po praktickém ukončení plodování, tedy někdy v druhé polovině září. Předpokládá to ponechat včelstvům letní snůšku až do dne přemetení. Včelstva v takovém případě již v tu dobu nemají plod, nebo jen malé plochy. Technika přemetení jako v červenci. Pokud se ponechává matka, je možno za 1-2 dny krmit a to i relativně velkými dávkami. Při výměně matky po jejím uvolnění z klícky. Včely rychle staví, ihned zanášejí a víčkují. Matka v tu dobu už nepotřebuje prostor pro kladení. Pozor: Nově postavené plásty, ihned zaplněné zásobami, mají tendenci se bortit. Je vhodné mít válcované mezistěny nebo hustěji nadrátkováno. Vystaveno, zaplněno a zavíčkováno do týdne. Včely v tu dobu už přinesou jen velmi málo pylu. Proto se metoda nehodí pro místa s velmi časnou jarní snůškou. Zato včelstvo je od podzimu až do jara bez plodu a opatření proti VD jsou tak velmi účinná. Jarní rozvoj začíná až po přínosu pylu, je však bouřlivý a brzy se včelstvo vyrovná ostatním. Metodu jsem před léty vyzkoušel a to 26.září. Sice jen na jednom včelstvu, ale mohu potvrdit, že v následujícím roce bylo nadprůměrné.
Zajímala by mě věta zvýrazněná tučně moc to nechápu. Podle mě “naschvál” tzv. ulejí plodiště zásobami, ale nechápu proč by se metoda nehodila pro oblasti s velmi časnou jarní snůškou??? Přemýšlím nad tím🙂 vyrojení v časném jaru nehrozí. Omezení matky v kladení zalitím už tak málo volných buňek sladinou, nebo nedostatek pylu k výživě plodu?? Jestli je včasná snůška tak by měl být i přínos pylu ne?
Mě se to přemetání moc nepozdává musí to být vcelku velký stres pro včely a navíc všechen pyl je pryč. Příští rok snad už něco takového absolvovat nebudu muset.
Dále na to navazující diskuze:
Dobry den, muzu se zeptat na puvodni pocet ramku/nastavku a pak po premeteni ? Co si vzpominam, tak pri "klasickem" premeteni na mezisteny se o cca 1/3 zmensuje prostor. V tomhle "pozdnim" premeteni to plati taky nebo jeste mene (letni vcely jiz nejsou). A jak je to se zatezi zimni generace ?
Odpověď:
Včelstvo, které koncem září kvalitně obsedá 12 uliček, t.j.11 plástů 39x24, vystaví a zanese 8 plástů - to byl ten můj pokus. Odpovídá to tomu, co se uvádí o letním přemetení. ,,Upracovanost" zimní generace jsem nepozoroval. Ony prý zimní včely se na stavbě díla a zpracování zásob moc nepodílejí, to prý odřou ty krátkocvěké, které stejně v průběhu podzimu uhynou. Někde jsem to četl a tak jsem se rozhodl to vyzkoušet. A vyšlo to.
Zajímal by mě zase text tučně. Jak je to vůbec s tou dlouhověkou generací včel? Upracují se neupracují???
Díky za vysvětlení.
Aha. Chápu to díky vám i Tomovi.50. Já jsem nikdy nepodněcoval a ani to nemám v plánu četl jsem tady o tom, že to je kontraproduktivní. Podle mě by to mohlo způsobovat i choroby plodu jako HVP včely “rozjedou” plodování přijde špatné počasí nedostatek pylu což má za nasledek špatnou výživu larev, respektive včely nestíhají takové množství kvalitně živit. Podle mě vše záleží na mateří kašičce v které larvičky plavou ta zabraňuje průniku bakterií do těla larev. No já chtěl klíckovat matky koncem 9 měsíce a pouštět je někdy v březnu až bude venku dostatek pylu bylo by to i optření proti HVP. No teď si nejsem zcela jistý jestli by to byl dobrý nápad.
Zdravím.
Proletěl jsem odkaz na knihu od Brennera Zimování včelstev co tady dával Roman. A zaujala mě právě ta “mrtvá pásma v úlu” . No a já myslel, že ty mrtvá pásma v úlu lze eliminovat právě vložením přepážek. Tím pádem jsem “vytáhnul” zůžení včelstev na zimu stále omílané ve starých publikacích. Nevím, jestli by právě kvůli přepážkám z xps mohly včely začít plodovat. Dle mého amatérského názoru asi ne. Není-li podnícení není ani plodování. Jenže Brenner jestli jsem ho dobře pochopil to myslel asi tak, že velikost, nebo síla zimovaného včelstva by měla odpovídat velikosti a počtu plástů v úlu.
Zdravím.
Myslel jsem to tak, že sestavou strůpek prázdný NN a pak dekl se docílí toho, že na 8 mm strůpku není žádná izolace tím pádem včelstvo, kdyby se nahodou oteplilo což se obyčejně děje nebude plodovat🙂. No a jelikož po fumigaci máme na igelitu, nebo strůpku již dekl s izolací tak jsem usoudil, že by to mohlo být špatně. Někde jsem tady četl od Gora příspěvek, že je lepší mít přes zimu izolaci v těsném kontaktu s igelitem, aby nedocházelo při mrazech ke kondenzaci vody a následném kapání přímo do chumáče takže teď už to mám tak jak to má být a to dno, VN, strůpek, mirelon a na tím izolovaný dekl🙂. Ohledně igelitů byla poslení kapka do kalichu mé trpělivosti tento rok, kdy jsem musel držet igelit na úlu než přestanou poryvy větru a pak v sekundě dát dekl což se mi tak 20 krát nepovedlo vždy mi ho sfouklo. Takže igelit už nikdy v životě!!!!!!! Na strůpku mám milimetrové těsnění, které vduchtěsně doléhá na půdorys nástavku. Tím pádem doufám, že včely mají potřebnou vlhkost, kterou mají mít a i ty plísně, které tam možná mít nemají😉.
Zdravím všechny.
Chtěl bych se tady zeptat na pár věcí co mě zajímají.
1.Věc:
Nedávno se tady probíralo tzv. zůžení na zimu a tím pádem zrušení “mrtvých pásem v úlech”. Chtěl bych to vyzkoušet myslím, že je na to vhodný čas včely jsou v zimním chumáči a pohledem zhora lze zřetelně poznat kolik toho obsedají. Můžu to udělat tak, že prostě před přední KR dám komorovačku a vzadu oddělím všechny rámky, které neobsedají a dám tam BP? Ze 4 úlů mám 3 úly na TS.
2. Věc:
Místo igelitu jsem přešel na neprodyšné plastové strůpky. Od nakrmení mám sestavu takto dno, VN, strůpek, na něm NN a zateplený dekl. Nedávno tady Jiří psal, že má na VN igelit a na něm NN s otevřeným očkem a pak dekl. Tady bych se chtěl zeptat Jana, který tvrdil, že pokud na igelitu nebo strůpku není těsně doléhající izolace, metabolická voda se sráží nad chumáčem a kape do něj. Musím říct, že měl pravdu v létě i na jaře po zvednutí strůpku šlo krásně vidět, že se voda sráží jen v rozích strůpku, ale teď mě zajímá jestli můžu mít na zimu sestavu jak uvádím výše. Po zimním slunovratu bych sundal za všech úlů NN a zateplil. Prosím o konsultaci i Toma50. Strůpek je tl. 8mm.
Děkuji za opovědi.
Přeji hezký zbytek večera
Děkuji vám.
Myslím, že to chápu. Zkusím vystrojit klasický spodní TL. Více se mi zamlouvá sestava dno TL a plodiště nad kterém je izolace. Mimochodem už je mi jasné proč se mi tento rok vyrojily dva včelstva bylo to tím, že jsem přidával pozdě vystavěné M do hnízda. Měl jsem vždy na mysli, že je lepší, když už je vystavěná a zakladená, ale to platí někdy na jaře když ještě nejsou ideální teploty a ne když už je teplo i ráno.
Zdravím.
Měl bych dotaz. Šlo by dát místo starých souší do TL rámky s mezistěnami? TL bych skusil založit hned po proletu. Mám obavy z opětovného nakažení HVP a žádné staré souše nechci použít. Hlavně mi jde o to jestli to jsou včely schopny postavit dejme tomu do začátku květu jabloní čili cca 2 měsíce. TL by byl vystrojen dle metodiky Blaník akorát místo dělničiny by byly mezistěny a místo hotového trubčáku SR. TL je na dně takže v nejchladnější části úlu asi se jím tam moc stavět nebude chtít. Co vy na to?
Martin
Zdravím všechny a děkuji za podporu.
Včelařím už asi pátým rokem takže z těch původních včel co jsem koupil od kámoše teoreticky nemám ani jedno. Začínal jsem na dvou a teď mám čtyři. Z původních matek už tam není ani jedna. Naposledy jsem bral dva roje od Mirka, který HVP nemá. Anylyzuji studuji už asi půl roku. Překládám zdroje z Ukrajiny, Ruska atd. mám informací tak na 3 knihy. Zapojil jsem do toho i kámoše velkovčelaře. U nás je ta hniloba bodová takže je jasné, že někdo dělá “něco” dobře a ostatní asi špatně. Mirek2 má nejsilnější včely tady u nás je bez nálezu HVP a kolem něho dookola je vše spálené, takže je vlastně v epicentru nákazy. Včelaří v zateplených Adamcích klasika: mřížka, převěšování plodu, zimuje ve dvou bednách leje do včel kyseliny a chce tento rok dělat poprvé acetonaerosol v prosinci údajně proti virům. Paradox na tom je, že před rokem přišel o čtyři kmenová včelstva na CCD. Matky má od mého kámoše velkovčelaře Jardy. Jarda tvrdí, že výpary kyselin mají možný vliv na desinfekci úlového prostoru a že ničí bakterie HVP. Mirek (ten co jsem od něho měl roje) neléčí kyselinama tento rok dával ekopol a pak acetonaerosol. Luboš, včelařský lempl tomu najdou každý rok v měli HVP, ale při odběru rámků s plodem je vždy bez kliniky. Včely mi zatím nespálili. Takže další kontrola veterinářem na jaře. Podle mě je dobré dát matky do izolátorů někdy v desátém měsíci a vypustit je koncem února nebo začátkem března kdy začne první přínos pylu a sladiny. Včely budou odpočaté a první plod dobře živený. Nějak tak to dělají v Rusku. Podle mě jsem u včel musel udělat nějakou chybu asi byly nějakou chvíli o hladu a z toho stresu onemocněly.
Zdravím všechny.
Rozhodl jsem se, že zde napíšu po dlouhé době a “pochválím” se jak jsem dopadl tuto sezónu i já. V první řadě bych chtěl hlavně poděkovat Tomovi.50, že měl tu trpělivost mě učit včelařit a nevzdal to. Dále Gorovi a dalším za jejich rady. Resumé: měl jsem tři včelstva dva se mi vyrojila a zbyl jeden žebrák. Z jednoho včelstva jsem vytočil celkově 5 kg medu z panenských plástů. 3,5 kg květového a cca 1,5 kg smíšeného, ale ta chuť je prostě vynikající. Z celkového počtu tří včelstev co jsem měl mi přibylo čtvrté a to můj roj, který se mi usadil u souseda na smrku. Nevím to přesně, ale bylo to asi první týden v sedmém měsíci kdy vyšlo mimořádné veterinární opatření k sběru měli na vyšetření HVP. Vzorky se odezdávaly do 1.8. Tento týden přišel výsledek a to 19 pozitivních včelařů z celkového počtu 32 mezi nimi i já. Vidím to na poslední sezónu v tomto roce. Řekl jsem si, že napíšu až budu vědět na čem jsem a dnes nastal ten pravý čas.
Dobré odpoledne.
Nebyl bych to já abych se ještě na něco nezeptal🙂. Logicky bych to udělal tak, že zbylé plodové plásty v plodišti bych shromáždil vedle sebe čili je posunul směrem k česnu a přesně nad ně do vysokého medníku bych dal odebrané plodové z plodiště. Jenže dolů přijdou 4 rámky a to dvě souše a dvě mezistěny můžu je dát až nakonec za poslední plodový? Takže plodiště by vypadalo takto: přední KR, zbylé plodové vedle sebe pak mezistěna souše mezistěna souše? No a ve vysokém medníku by byly plodové nad plodovými. Měl jsem v úmyslu ty 4 “nové” rámky co přijdou do plodiště nazebrovat jenže to by zase spůsobilo stres. Co vysoký medník a zbytek rámků to tam budou jenom 3? Zbytek prostoru se ničím nevyplní? Omlouvám se, že mi to moc včelařsky nemyslí, ale je to složitější než chovat slepice, nebo králíky😊. Já bych to udělal tak jak je v knížce od Škrobala viz foto.
Asi jsem to pochopil, ale nepochopil jsem to se SR. V sestavě tím pádem budou 2 SR nový bude nahoře a starý zůtane dole?
No ale 2NN na sobě dávají 316 mm. Mi to k sobě přistaví ze spodu a pak to budu rvát jak magor. Teda jestli dobře počítám. Jestli by to tak šlo tak to je super koupím jenom mřížku-y
Zdravím.
Mateří mrížku bohužel nemám a nemám ani VN. Teoreticky jsem ho schopen vyrobit za jeden den jelikož mám vše nařezané i vyřezané nuty. Ano asi jsem je pustil včas do medníku ulily mi celé plodiště během týdne přibylo neskutečně včel misky a nevím co ještě. V SZ vám večer napíšu ještě další informace nechci to tady psát veřejně.
Zdravím.
Chtěl bych se tady zeptat na názor zkušených včelařů na tuto věc:
Jsem v kontaktu s kámošem, který včelařil v mé obci několik let dle mého názoru je velmi dobrý včelař znalý místních podmínek a úživností naší krajiny. Teď je velkovčelař. Bavili jsem se spolu o mých začátečnických potížích a chybách jako neobsazení medníku a co teď s medníkem když se ochladilo a je tam všeho všudy cca 20 včel. Psal jsem mu, že medník sundám stejně jim tam zbytečně uniká teplo, ochlazení bude trvat zhruba 2 týdny a dám ho tam až bude teplo a snůška. Vystrojím ho pouze 6 rámky a zbytek prostoru vyplní buchty. Napsal mi toto:
Dívej jaro je nezvratně pryč a jestli jsi doteď nedostal včely do medníku tak to už je bez zásahu letos nedostaneš ani později. Dokud nebude silná snůška, tak ony do prázdného medníku nepůjdou. Někteří to dělají tak, že je prostě začnou krmit. Včely se rozjedou jak hrom a zaplní medník cukrem a následně vezmou a podsadí druhý medník, do kterého teprve nosí med. Mosty u Jablunkova to je jedna z nejchudších oblastí na med v ČR. Tam přinesou med jen super silné včely a toho dosáhneš jen tak, že budou mít neustálý přísun potravy. Tak jestli si chceš sáhnout na snůšku z medovice tak bych je teď příští dva týdny intenzivně krmil i 3 x týdně roztokem 1:1 tak, aby týdně dostaly těch 5 litrů. Za měsíc budeš mít super silné včely. Víš internet je plný kecalů kdyby si to zkusili v Mostech tak skončí se včelařením.
Resumé:
Nechci tady brečet, že jseme v také či onaké lokalitě kde je ho.no medu už jsem to tady zmiňoval více krát jen jsem napsal co mi poradil kamarád. Medník mám na jednom včelstvu díval jsem se tam když bylo teplo a byl plně obsazený takže alespoň nějaké zlepšení tam zdá se je 🙂.
A teď ta nejzávažnější věc:
U nás se již začínají pálit včelstva byly zde pozitivní vzorky na hnilobu včelího plodu a vypadá to velmi špatně!
Děkuji za přečtení mého příspěvku ono více hlav rovná se více rozumu.
Zdravím opět všechny🙂.
Záměnu stanoviště jsem udělal tak, že včelstvo co se “chtělo vyrojit” jsem dal o 4 metry výše na hranoly přesně kde bylo slabé včelstvo, slabé včelstvo jsem dal o 4 m níže na hranoly přesně kde bylo “rojící se včelstvo”. Dyť jde přece o to, aby létavky rojícího se včelstva létaly přímo do česna slabocha tím by dle knihy mělo ubýt létavek v rojícím se včelstvu a přibýt ve slabém. Tím pádem by se rojcí včelstvo nemělo vyrojit. Sice mi to moc nejde, ale zas takový tupoun nejsem, abych ty včely jenom posunul na bok. Právě, že v tom včelstvu co se chtělo rojit bylo furt stejně včel i když tam byly zavíčkované matečníky jeden jsem jim bohužel zlikvidoval a zbytek tedy 1-2 na to jsem se už vy..al. Chodím tam co hodinu jak blázen kontrolovat, jestli se něco neděje a jestli nevisí včely na stromě😀. S těma M se polepším po vystavění je hned dám do hnízda měl jsem za to, že jste někde psal, že M už s červíkama je lepší než s vajíčkama a že M s červíkama včely jakoby neopustí. No tak jsem čekal, až tam budou alespoň ty vajíčka no a to platí nejspíš v systému rozšiřování v časném jaru.