Vysvětlím. Blinovky používám zateplené, ale i kdyby zateplené nebyly, pak množství včel, které se stáhnou na plodové rámky z ostatních obsednutých, vytvoří vynikající tepelný komfort mezi blinovkami, takže se není čeho obávat, ba právě naopak, umožní to včelám vyhřát větší plochy plodu.
O jarní med neusiluji za každou cenu, to už jsem vysvětlil. Pokud ale chci dostat například slabší minivčelstva do snůškové zralosti, pak samozřejmě chci jejich co nejrychlejší rozvoj a to umožní právě zakomorování na plod. Později pak lze pokračovat ve smyslu OP, anebo blinovky vyjmout a pokračovat klasicky. Snad se chápeme.
Já bych se nebál zakomorovat na menší počet rámků. Tedy zakomorovat na rámky, kde je zakladeno, ne jen na obsednuté rámky. Jednoznačně to povede k zvětšení plochy plodu a urychlení rozvoje. Vyzkoušeno na stovkách včelstev. Včely z ostatních obsednutých rámků se během pár hodin stáhnou na plodové plásty mezi přepážkami. V této době jsou většinou základeny 3 rámky, někde výjimečně 4, někde zase jen 2.
Nemusí být vždy na vše reakce. Často si příspěvky rád přečtu, ale nemám chuť (sílu, čas atd…) na ně reagovat. Někdy není co dodat. Nerad plýtvám slovy. Nějaký starořecký filosof (Platón?)řekl, že moudrý muž mluví, protože má co říct, zatímco hlupák mluví, protože musí něco říct. Tak se snažím tím řídit. Slova muže mají znít jako údery zvonu.
Velká výhoda OP je, že včely staví v medníku při silných snůškách panenské plásty i do stavebních rámků. Takto získám každý rok několik stovek takových plástů. Můžu je vytočit, nebo rozřezat a prodat jako plástečkový med. Vytáčí se velmi dobře, mnohem lépe než plást vystavěný na mezistěně! To leckdo neví. Tedy, že dílo postavené včelami do prázdného SR má mnohem větší pevnost než na MS. Včely totiž staví úplně jinak plásty zásobní než plásty plodové. Takto postavené panenské zásobní plásty mají cenu zlata.
Plodiště se upravuje hlavně na jaro. Jakmile začne snůška, už se tam moc chodit nemusí. Kdo nechce, nemusí tam chodit vůbec. Bavíme se o průměrných nebo silných včelstvech. U slabochů je to jinak, tam je třeba více zásahů.
Samozřejmě velkou výhodou je také, že OP funguje nejlépe v dadant systému. Vysoké plodiště a nízké medníkové nástavky. Žádné rotace, žádné přihlouplé zebrování apod… Hnízdo je vždy kompaktní a mezi přepážkami ve výborném tepelném komfortu. Rozšiřuje se o 1 plást na okraj plodiště. Předtím jsem psal, že když se za přepážku předchystá ten správný plást, včelstvo se umí rozšířit i samo, jakmile na to bude mít!
No, neříkám, že je to jediná správná metodika, ale mně se takto včelaří dobře. Oproti NN systému je rozvoj prostě rychlejší a i zakomorovaná minivčelstva dají ještě v létě dobrý výnos. V NN systému by bylo po sezóně, než by vůbec dorostla.
Pokud je jim mezi přepážkami těsno, tak proplodují i plásty za přepážkou. Včelstvo tak ukazuje, že už na to má. Mně to vůbec nevadí, dokonce to chci. Pokud se to stane, tak proplodované plásty prostě jen přesunu dovnitř mezi přepážky. Schválně vedle blinovky nechávám takové plásty, které jsou pro matku atraktivní k zakladení. Prostě matka dostane tolik plástů, o kolik si sama řekne. Některá o 3, některá o 4 a některá o 5. To je ta optimalizace. Pokud je vidět, že poslední plást už matka “nezvládá” plně zaklást, tak takové jsou ideální na tvorbu oddělků! Samosebou, že pyl si umí uložit i za přepážku, ale vždy je ho dost i uvnitř. Úzkovysoké dutiny mají něco do sebe a tento způsob včelaření ten efekt využívá. Není problém mít nad plodištěm o 5 VR v sezóně 5 medníků. Do komínu se dají souše a po stranách MS nebo SR. Z toho jeden medník nad mřížkou je plný pylu a patří včelám. Ano těch 5 medníků zaplní třeba během týdne akátové snůšky, pokud je ideální počasí jako v roce 2022, kdy za týden doneslo nejlepší včelstvo 65 kg medu. Na lípu a slunečnici dávám 3 medníky. Samozřejmě ne vždy to vyjde, ale to dopředu nikdo neví a včely musí mít kam tu nárazovou snůšku uložit. Hraje se o dny a vše musí být připraveno a vyladěno.
Já bych doporučil bylinu zvanou Topolovka růžová. Nějak sama od sebe mi roste na zahradě, vždy se někde vysemení, respektive nechávám ji vysemenit. Včely se po ní můžou utlouct. Také brutnák lékařský, ten milují.
Vycházím z toho co vidím v sadu a na zahradě. Angrešty a třešně kvetou současně, samozřejmě dle odrůdy. Obojí je atraktivní pro včely, ale to co vídám na angreštech bych Vám přál vidět a naměřené hodnoty to zdůvodňují. Co se týče chcípavky, jde o americké padlí a již dávno je vyšlechťěna spousta rezistentních odrůd, takže jen ty má smysl vysazovat, ostatně jiné se ani nemnoží. Že je angreštu celkově málo a tedy snůška z něj se nemůže vyrovnat snůšce z třešní je jasné, ale to je jiná věc.
Odpověď na příspěvek uživatele Tom50 z 11.02.2025, 13:12:50
Dovolím si Vás opravit. Měl jsem za to, že angrešt je pro včely mírně atraktivnější než třešeň a nemýlil jsem se. Dnes jsem prolistoval Haragsima a vyfotil. Nektarodárné hodnoty pro obě tyto dřeviny; angrešt má vyšší nektarodárnost za 24 h i cukernatost nektaru než třešeň.
Vím jen, že se běžně používá v Maďarsku a dalších jižních zemích. Z Maďarska ta praxe proniká na jih Slovenska, kde si to někteři včelaři “pochvalují”. Mám zprávy, že v Maďarsku už si někde vypěstovali rezistenci na amitraz, tak snad proto nasadili tyto dlouhodobé nosiče. Možná Goro mě opraví nebo doplní.
Ne jako, v 1984 dávno žijeme. S převlékánim jestě většina vyčkává, dokud to nebude jisté. Přece jen v USA mají s antentáty na prezidenty bohaté zkušenosti a na Trumpa to už zkusili.
Letošní zima je zvláštní a v kontextu několika minulých pro slabší včelstva tvrdší. U mě jsou také ztráty slabších oddělků vyšší, než na co jsem byl zvyklý. Nicméně, žádná tragédie. Naopak. To, co tuto zimu ustálo, má vysoký potenciál. Rozhodně bych ale na základě jedné souhry okolností nezobecňoval, dalších 10 zim můze být zase s častějšími prolety. Zase vidíte jak si ta matka přiroda umí udělat pořádek a to neodolné nemilosrdně zahubit. Přežila malá včelstva, krásně kompaktní, bez plodu a bez známek kálení. A nakonec, včely máme! Spousta včelařů je úplně bez včel. Tady máte i odpověď na hypotetické počty z jiného vlákna. Včel není nikdy dost 🙂 a včelařské počty jsou trochu jiné než, že 1 + 1 = 2.
Každé včelstvíčko s vyzimovanou kladoucí matkou má na jaro cenu zlata. Skutečně chov slabých včelstev na jaro umožňuje provozní metodu bez chemického ošetření proti VD. Můj několikaletý experiment ukazuje, že je to proveditelné. Nestihne se namnožit tak, aby uškodil zimní generaci. Má to jeden háček. Pokud včelaříte pro med, musíte mít zajištěné letní snůšky. Ona ta metodika je vlastně jednoduchá. Velká část silných včelstev se po jarní snůšce rozpustí do oddělků, udělá se u nich plodová pauza atd. Ta slabá nepotřebují v podstatě nic, jen tu snůšku na které narostou.
Za celou dobu co včelařím mi ještě nikdy nepadlo žádné stanoviště. To nepíšu jako chlubení, ale jako zajímavost. Důvod vidím v tom, že si chovám vlastní matky jen z "místní směsky". NC je tu už dávno (u nás min. 20 let). Pokud opravdu pokosí celé včelnice, tak se mohlo jednat o naivní genetiku, která s NC nepřišla v minulosti do kontaktu. Já už poměrně dlouho provádím očkování úhynovými plásty. Pokud uhyne nějaké včelstvo, tak oddělky dostanou úhynové dílo. Prostě se s tou náloží musí poprat od začátku a stejně jako v přírodě přezije jen to odolné, vitální, životaschopné. Nikdy nelikviduju žádné dílo po úhynech a totální úhyny zatím neznám.
No neplodnost bude souviset s všudypřitomnými hormony nejspíš. Různé juvenilní hormony jsou nejen ve vodě, ale i v prostředcích na ochranu rostlin atd. Já bych hlavní přičinu viděl tam, kontaminovaný pyl.
No neplodnost bude souviset s všudypřitomnými hormony nejspíš. Různé juvenilní hormony jsou nejen ve vodě, ale i v prostředcích na ochranu rostlin atd. Já bych hlavní přičinu viděl tam, kontaminovaný pyl.
Tak hlavně plásty od medu jsou cítit stovky metrů od úlu a koncem léta v tom vedru a suchu bez snůšky krásně podněcují slídivost. Včely mají výborný čich. Mnohem lepší je schovat si je na jaro a nasadit je na jarní snůšku.
