Odpověď na příspěvek uživatele Martin83 z 18.03.2025, 19:37:12
Je třeba vést včelstva už v předešlém roce, aby bylo na vysokých rámcích dost zásob. Pokud se stane, že tomu tak není, je třeba mezi přepážkami mít v předjaří (dokud nejsou stálé přiměřené teploty, které umožní i slabším včelstvům přenášet zpoza komorovaček) vždy jeden pěkný zásobní rámek. Takže pokud máte zakladeny 2 rámky s minimem zásob, zakomorujete na tyto 2 + 1 zásobní. Alternativa je dokrmovat, podněcovat při zakomorování jen na ty 2 - ale to já nedělám.
Adame, v dadantu je vždy víc medu a rychlejší rozvoj oproti NN na stejném stanovišti. To není k diskusi - to je fakt, mnohokrát empiricky potvrzený a dovoditelný i prostou dedukcí.
Přesto NN provozuji, má jiné své výhody a já mám své důvody, ale čímdál víc postupně přecházím na dadant u produkčních včelstev.
NN je vyloženě nevhodný systém pro málo úživná stanoviště, na dobrých stanovištích je rozdíl proti dadantu méně výrazný, ale stále tam je.
Viděl jsem na sociálních sítích příspěvky, kde se před týdnem nějací “odborníci” chlubili zebrováním plodiště vloženou souší doprostřed plodového tělesa. Nehledě na předpověď počasí, kdy se mělo výrazně ochladit, je takový zásah pro včelstvo nevhodný prakticky vždy. Vysvětlím proč. Jde v podstatě o jednoduchý fyzikální princip. Má-li včelstvo v plodovém tělese překonávat určitý teplotní gradient, je tak schopno činit jen ve vymezeném (vzorci vypočítatelném) prostoru. Zkrátka včelstvo není hloupé a zakládá takové množství plodu, které je schopno vyhřát. Při vyrazném ochlazení samozřejmě včelstvo samo tento prostor zmenší a plochy plodu zredukuje. Vložení souše nezpůsobí v konečném důsledku zvětšení plodového hnízda. Matka sice souš zaklade (musí, je třeba propojit roztržené plodiště), ale uměrně tomu včely zruší/zkanibalizují část plodu na periferiích (obzvláště pokud odborník udělá takový zásah před výrazným ochlazením jako nyní). Pokud se prostor pro odchov plodu přece jen nepatrně a přechodně nuceně zvětší, pak je to na úkor tepelného komfortu a sníží se kvalita odchovaných dělnic. Já nevidím pro zebrování plodiště důvod nikdy a vyplývá to z elementárních termodynamických zákonitostí. Takže pozor na propagátory nesmyslů, internet je jich plný, umozňuje totiž publikovat každému … doplňte si (což dřív nebylo možné, muselo to projít redakčním sítem apod.)
Jak má tedy inteligentní včelař rozšiřovat? Nabídne včelám ve vhodnou dobu souš nebo zásobni rámek na okraj plodového hnízda. Včelstvo samo se rozhodne, zda tento plást základě, zanese pylem atd. na základě aktuálních podmínek.
No, pokud chce Martin med, tak by měl okamzitě zúžit. Pokud má včelstvo 1 rámek s plodem o velikosti dlaně, tak to asi nebude žádný silák a než se zmátoří, bude tam u vás po sezóně. Tady by to nevadilo, máme letní snůšky. Martine, chce to jít do včel a více informací.
Dále. Plodovou zkouškou jen protahuješ status quo. Bezmatečnost je snadno zjistitelná. Matka se teď stejně nejspíš neoplodní. Neztrácej čas 2 týdny a ihned je spoj.
Bezmatečné. Nyní v predjaří je ještě čas je spojit, než tam zavládnou trubčice. Vykašli se na zbytečné kejkle a zavčasu je spoj, ať ty včely nepřijdou nazmar. Každé jaro takto řeším několik včelstev, kde přes zimu uhyne matka a bez problémů.
Hobru používám jen do komorovaček. Tam nasákavost nevadí. Víka mám zateplené asi u 40 úlů expandovaným korkem 50 mm, u celorákosových 40 mm rákos a u zbytku používám tvrdé izolační panely z konopí. Ani jedno není nasákavé. Nejlepší je rákos. S propolisem vytváří difuzně otevřenou konstrukcí a to je nej… S polyšem nemám zkušenosti, hnusí se mi jak se rozdrobí na malé kuličky a mám rád přírodní materiály. Jo, jestě používám filc a takovou tu plstěnou izolaci, ale je to tenké.
Pozor na chlupatý sololit, ten včely vykoušou. Lepší je ten hladký, lesklý - ten jen potáhnou propolisem. Nejlepší je ten na jedné straně odýhovaný nábytkářský. Když bourám nábytek, tak si jej schovávám a dělám z něj krytí na blinovky. Dovnitř jsem většinou dával hobru nebo konopné desky, polyš a jiné umělotiny nemám rád. Přepážky jsem dělával na těsno s vůlí 1.5 - 3 mm jak by mělo u origo blinovky být, ale neosvědčilo se mi to a postupně jsem všechny ořízl na rozměry rámku.
Vysvětlím. Blinovky používám zateplené, ale i kdyby zateplené nebyly, pak množství včel, které se stáhnou na plodové rámky z ostatních obsednutých, vytvoří vynikající tepelný komfort mezi blinovkami, takže se není čeho obávat, ba právě naopak, umožní to včelám vyhřát větší plochy plodu.
O jarní med neusiluji za každou cenu, to už jsem vysvětlil. Pokud ale chci dostat například slabší minivčelstva do snůškové zralosti, pak samozřejmě chci jejich co nejrychlejší rozvoj a to umožní právě zakomorování na plod. Později pak lze pokračovat ve smyslu OP, anebo blinovky vyjmout a pokračovat klasicky. Snad se chápeme.
Já bych se nebál zakomorovat na menší počet rámků. Tedy zakomorovat na rámky, kde je zakladeno, ne jen na obsednuté rámky. Jednoznačně to povede k zvětšení plochy plodu a urychlení rozvoje. Vyzkoušeno na stovkách včelstev. Včely z ostatních obsednutých rámků se během pár hodin stáhnou na plodové plásty mezi přepážkami. V této době jsou většinou základeny 3 rámky, někde výjimečně 4, někde zase jen 2.
Nemusí být vždy na vše reakce. Často si příspěvky rád přečtu, ale nemám chuť (sílu, čas atd…) na ně reagovat. Někdy není co dodat. Nerad plýtvám slovy. Nějaký starořecký filosof (Platón?)řekl, že moudrý muž mluví, protože má co říct, zatímco hlupák mluví, protože musí něco říct. Tak se snažím tím řídit. Slova muže mají znít jako údery zvonu.
Velká výhoda OP je, že včely staví v medníku při silných snůškách panenské plásty i do stavebních rámků. Takto získám každý rok několik stovek takových plástů. Můžu je vytočit, nebo rozřezat a prodat jako plástečkový med. Vytáčí se velmi dobře, mnohem lépe než plást vystavěný na mezistěně! To leckdo neví. Tedy, že dílo postavené včelami do prázdného SR má mnohem větší pevnost než na MS. Včely totiž staví úplně jinak plásty zásobní než plásty plodové. Takto postavené panenské zásobní plásty mají cenu zlata.
Plodiště se upravuje hlavně na jaro. Jakmile začne snůška, už se tam moc chodit nemusí. Kdo nechce, nemusí tam chodit vůbec. Bavíme se o průměrných nebo silných včelstvech. U slabochů je to jinak, tam je třeba více zásahů.
Samozřejmě velkou výhodou je také, že OP funguje nejlépe v dadant systému. Vysoké plodiště a nízké medníkové nástavky. Žádné rotace, žádné přihlouplé zebrování apod… Hnízdo je vždy kompaktní a mezi přepážkami ve výborném tepelném komfortu. Rozšiřuje se o 1 plást na okraj plodiště. Předtím jsem psal, že když se za přepážku předchystá ten správný plást, včelstvo se umí rozšířit i samo, jakmile na to bude mít!
No, neříkám, že je to jediná správná metodika, ale mně se takto včelaří dobře. Oproti NN systému je rozvoj prostě rychlejší a i zakomorovaná minivčelstva dají ještě v létě dobrý výnos. V NN systému by bylo po sezóně, než by vůbec dorostla.
Pokud je jim mezi přepážkami těsno, tak proplodují i plásty za přepážkou. Včelstvo tak ukazuje, že už na to má. Mně to vůbec nevadí, dokonce to chci. Pokud se to stane, tak proplodované plásty prostě jen přesunu dovnitř mezi přepážky. Schválně vedle blinovky nechávám takové plásty, které jsou pro matku atraktivní k zakladení. Prostě matka dostane tolik plástů, o kolik si sama řekne. Některá o 3, některá o 4 a některá o 5. To je ta optimalizace. Pokud je vidět, že poslední plást už matka “nezvládá” plně zaklást, tak takové jsou ideální na tvorbu oddělků! Samosebou, že pyl si umí uložit i za přepážku, ale vždy je ho dost i uvnitř. Úzkovysoké dutiny mají něco do sebe a tento způsob včelaření ten efekt využívá. Není problém mít nad plodištěm o 5 VR v sezóně 5 medníků. Do komínu se dají souše a po stranách MS nebo SR. Z toho jeden medník nad mřížkou je plný pylu a patří včelám. Ano těch 5 medníků zaplní třeba během týdne akátové snůšky, pokud je ideální počasí jako v roce 2022, kdy za týden doneslo nejlepší včelstvo 65 kg medu. Na lípu a slunečnici dávám 3 medníky. Samozřejmě ne vždy to vyjde, ale to dopředu nikdo neví a včely musí mít kam tu nárazovou snůšku uložit. Hraje se o dny a vše musí být připraveno a vyladěno.
Já bych doporučil bylinu zvanou Topolovka růžová. Nějak sama od sebe mi roste na zahradě, vždy se někde vysemení, respektive nechávám ji vysemenit. Včely se po ní můžou utlouct. Také brutnák lékařský, ten milují.
Vycházím z toho co vidím v sadu a na zahradě. Angrešty a třešně kvetou současně, samozřejmě dle odrůdy. Obojí je atraktivní pro včely, ale to co vídám na angreštech bych Vám přál vidět a naměřené hodnoty to zdůvodňují. Co se týče chcípavky, jde o americké padlí a již dávno je vyšlechťěna spousta rezistentních odrůd, takže jen ty má smysl vysazovat, ostatně jiné se ani nemnoží. Že je angreštu celkově málo a tedy snůška z něj se nemůže vyrovnat snůšce z třešní je jasné, ale to je jiná věc.
Odpověď na příspěvek uživatele Tom50 z 11.02.2025, 13:12:50
Dovolím si Vás opravit. Měl jsem za to, že angrešt je pro včely mírně atraktivnější než třešeň a nemýlil jsem se. Dnes jsem prolistoval Haragsima a vyfotil. Nektarodárné hodnoty pro obě tyto dřeviny; angrešt má vyšší nektarodárnost za 24 h i cukernatost nektaru než třešeň.
Vím jen, že se běžně používá v Maďarsku a dalších jižních zemích. Z Maďarska ta praxe proniká na jih Slovenska, kde si to někteři včelaři “pochvalují”. Mám zprávy, že v Maďarsku už si někde vypěstovali rezistenci na amitraz, tak snad proto nasadili tyto dlouhodobé nosiče. Možná Goro mě opraví nebo doplní.
Ne jako, v 1984 dávno žijeme. S převlékánim jestě většina vyčkává, dokud to nebude jisté. Přece jen v USA mají s antentáty na prezidenty bohaté zkušenosti a na Trumpa to už zkusili.
