Příspěvky uživatele

O jakou přednášku jde? Nechce se mi věřit, že by toto někdo veřejně přednášel.

Letošní zima je zvláštní a v kontextu několika minulých pro slabší včelstva tvrdší. U mě jsou také ztráty slabších oddělků vyšší, než na co jsem byl zvyklý. Nicméně, žádná tragédie. Naopak. To, co tuto zimu ustálo, má vysoký potenciál. Rozhodně bych ale na základě jedné souhry okolností nezobecňoval, dalších 10 zim můze být zase s častějšími prolety. Zase vidíte jak si ta matka přiroda umí udělat pořádek a to neodolné nemilosrdně zahubit.  Přežila malá včelstva, krásně kompaktní, bez plodu a bez známek kálení. A nakonec, včely máme! Spousta včelařů je úplně bez včel. Tady máte i odpověď na hypotetické počty z jiného vlákna. Včel není nikdy dost 🙂 a včelařské počty jsou trochu jiné než, že 1 + 1 = 2. 

Každé včelstvíčko s vyzimovanou kladoucí matkou má na jaro cenu zlata. Skutečně chov slabých včelstev na jaro umožňuje provozní metodu bez chemického ošetření proti VD. Můj několikaletý experiment ukazuje, že je to proveditelné. Nestihne se namnožit tak, aby uškodil zimní generaci. Má to jeden háček. Pokud včelaříte pro med, musíte mít zajištěné letní snůšky. Ona ta metodika je vlastně jednoduchá. Velká část silných včelstev se po jarní snůšce rozpustí do oddělků, udělá se u nich plodová pauza atd. Ta slabá nepotřebují v podstatě nic, jen tu snůšku na které narostou. 

Za celou dobu co včelařím mi ještě nikdy nepadlo žádné stanoviště. To nepíšu jako chlubení, ale jako zajímavost. Důvod  vidím v tom, že si chovám vlastní matky jen z "místní směsky".  NC je tu už dávno (u nás min. 20 let). Pokud opravdu pokosí celé včelnice, tak se mohlo jednat o naivní genetiku, která s NC nepřišla v minulosti do kontaktu. Já už poměrně dlouho provádím očkování úhynovými plásty. Pokud uhyne nějaké včelstvo, tak oddělky dostanou úhynové dílo. Prostě se s tou náloží musí poprat od začátku a stejně jako v přírodě přezije jen to odolné, vitální, životaschopné. Nikdy nelikviduju žádné dílo po úhynech a totální úhyny zatím neznám. 

Já to nemyslel ironicky. Myslím, že takový přístup je úplně v pořádku a rozhodně chválihodnější než drancování včelstva do mrtě.

M.S.:

No neplodnost bude souviset s všudypřitomnými hormony nejspíš. Různé juvenilní hormony jsou nejen ve vodě, ale i v prostředcích na ochranu rostlin atd. Já bych hlavní přičinu viděl tam, kontaminovaný pyl.

https://www.lidovky.cz/domov/pesticidy-zabiji-omlazovanim.A080227_000111_ln_noviny_sko

No neplodnost bude souviset s všudypřitomnými hormony nejspíš. Různé juvenilní hormony jsou nejen ve vodě, ale i v prostředcích na ochranu rostlin atd. Já bych hlavní přičinu viděl tam, kontaminovaný pyl.

Tak hlavně plásty od medu jsou cítit stovky metrů od úlu a koncem léta v tom vedru a suchu bez snůšky krásně podněcují slídivost. Včely mají výborný čich. Mnohem lepší je schovat si je na jaro a nasadit je na jarní snůšku.

Já tomu fandím. Čím méně včelařů nebude včelařit pro med, tím bude med dražší a dostane se s cenou tam, kde by měl být. Sníží se zavčelení a infekční tlak, tím pádem i úhyny, nebude cestovat po republice tolik oddělků atd… takže za mě alternativa vpřed!

Dny nedny, čtvrtina medu v plástech je hloupost. Jedině, že by byl zkrystalizovaný.

Já bych si jen dovolil polemizovat s tím, že ¼ medu zůstane v plástech. Tak tuto zkušenost nemám. V medárně nijak netopím a medomet nevyhřívám a ani při vytáčení jarních medů při teplotě 18-20 °C jsem nezaznamenal, že by med zůstával v plástech. Zůstane jen naprosto zanedbatelné množství. Vytáčím medy s obsahem vody v rozmezí 16 - 19 %. 

Moje výkluzy v rámu. Vyráběl jsem asi před 6 lety. Rám je masiv smrk čepovaný a zajištěný v čepu bukovým kolíčkem. Deska je 3 nebo 4 mm prekližka. Jedna z věcí, která mi nejvíc posloužila a ještě dlouho sloužit bude. Když se dovnitř strčí izolační panel, tak máte zateplený strůpek.

Květy a pyl mají vypadat takto. Existují samčí (atraktivnější pro hmyz) a samičí (méně atraktivní).

Dřezovec má takové nenápadné květy v barvě listů, má kvést hned po akátu. Příští rok se na to zaměřím a dám vědět.

Berte to tak, že včelaříte v úplně jiné oblasti a chcete dosáhnout uplně něčeho jiného než já. Vy chcete jarní snůšku, protože je to jediná jistota. U nás jarní kvěťák nikdo moc nechce a mívám 2 -3 letní snůšky druhového květového medu po kterém je vysoká poptávka (akát, lípa, slunečnice). Proto nechci velká včelstva zjara, jarní snůška má u mě hlavně podněcovací efekt a už vůbec nechci aby včelstva začala brzo plodovat, to i z jiného důvodu. Takže já potřebuju včelstva na vrcholu rozvoje o několik týdnů později. Myslím,že není těžké to pochopit a respektovat stejně jako já chápu a respektují proč a jak někdo včelaří v oblasti, kde je jistá jen jarní snůška.

Toho jarního medu mám z té ⅓ silných včelstev dost (vrby, ovocné stromy, řepka, javory, jírovce, hlohy atd…) a bohatě mi to stačí, víc nechci, bylo by to na úkor snůšky pozdější, mnohem lépe zpeněžitelné.

Omylem jsem vložil přispěvek do špatného vlákna, mělo to být k včelařským rostlinám…

Včera jsem si byl zaběhat a objevil jsem větrolam 700 x 30 m (2 ha) čistě jen z Dřezovce Trojtrnného. Vůbec jsem netušil, že tu něco takového je. Doteď jsem věděl pouze o jedné aleji z dob Liechtensteinů, ale tam je jen cca 70 již odumírajících stromů. Tady je odhadem 2500 ks vzrostlých stromů vysazených nahusto ve sponu 4 x 1 m. Zrejmě nějaký lesnický experiment. Dřezovec dává nektar i pyl. Na netu udávají 250 kg na ha. Měl by kvést mezi akátem a lípu. Je to bobovitá dřevina příbuzná akátu, semena jsou jedlá, velmi výživná a krmil se s nimi dobytek, vyráběla se z nich také nahrážka kávy atd. Strom je vysoce odolný suchu, váže v půdě dusík, dobře zpevňuje svahy, má kvalitní tvrdé dřevo. Příští rok tam zkusím šupnout 2 úly a uvidím, zda to něco reálně dává. Pokud by chtěl někdo poslat semena, je jich tu spoustu a vypadají zrale, loni byla extrémně dlouhá vegetační sezóna a podle mě stihla dozrát.

Není třeba je na zimu odkládat a uskladňovat. Já je mám celoročně nad strůpkem a tak jsou jednak vždy po ruce, když je třeba připravit medníky na vytočení a pak pomáhají odvádět vodní páry z úlu ven.

Vždyť je to v podstatě hloupost. Mám většinou již úzké SL (mám ale stále někde i široké a můžu porovnat), prostavování přesto skoro neznám a pokud jde o drcení včel, pak stačí párkrát fouknout nahoru a dolů dýmákem a žádné masakry se nekonají. Nevím co řešíte. Když už je něco prostavené a včely se nahrnou na rozervané buňky s medem, opravdu stačí je před vracením nástavku vyhnat dýmákem.

Jako větší problém než elektromagnetické záření vnímám mikroplasty.

https://www.idnes.cz/technet/veda/mikroplasty-nanoplasty-mozek-plast.A250214_101914_veda_alv