Aktuálně: 2 338 inzerátů269 696 diskuzních příspěvků19 342 uživatelů

Příspěvky uživatele

Javali

Javali
Javali 15.02.2025, 15:55:07 xxx:xxx.90ea:cfce

Pro odstínění mobilniho signálu bude asi potřeba jemnější pletivo. Mobily mají podobnou frekvenci jako mikrovlnná trouba, ta má 2,4GHz, to je stejné jako např. WiFi. Když do ní zavřete telefon, tak jste bez signálu, přesto že je do ní vidět. Hlavně nepustit 🙂 Ale to sklo není obyčejné, při pozornějším pohledu je v něm vidět perforovaná mřížka. Stejnou perforaci má i ventilátor v troubě. Taková oka by měla mít síť pro odstínění signálu 2,4GHz. Plechový kryt je zase nevyspitatelný, slouží nejen jako clona, ale může sloužit i jako odrazový satelit, když bude na špatném místě tak částečně odstíní vlnění z prava, ale znásobí vlnění z leva. Voda například takové vlnění absorbuje a nedochází k odrazu, zkusit dát kolem úlu 3 kanistry s vodou a něco bude též vychytáno. Já patřím k těm co si myslej, že vysoké frekvence patří do stíněných kabelů. Nevím jaký a za jakých podmínek to má špatný vliv, ale vliv to nějaký 100% má, na vše, aby nemělo tak by nesmělo existovat a to by neexistovalo vůbec nic, jako že by nebyl ani život, ani vesmír, prostě nic, protože elektromagnetické pole.

Javali
Javali 12.02.2025, 19:06:18 xxx.xxx.122.59

Já to myslím dobře, nechci aby byl zklamaný když se bude dělat na spodní loučce široké 25mm s tou nízkou ploutví a pak mu tam nechají 18mm mezeru jak u obyčejné loučky. Těch 20mm, ale už by mohlo být řešení, chci to napříště zúžit, v mém případě už by to mohlo stačit.

Javali
Javali 12.02.2025, 16:01:20 xxx.xxx.122.59

Je to pěkný, ale když už si dělat tu práci i se spodní loučkou tak by ji to chtělo nějak víc zdrobnět. Mě jí pořádně nepřistavěli ani když byla zfrézovaná. Nevím kolik by muselo být, ale 25mm byla pro ně pořád jako podlaha a drželi si pár mm odstup. Přikládám rozdíly jak to vypadá když to je zfrézované a jak když není.

A ty hranolky 8mm by šly i částečně do těch bočnic zadlabat, asi by to šlo namáčknout do dlabu navrtaného například vrtákem 6mm s trochou lepidla, z venku malinký hřebíček nebo vrut 2,5x16 a pak už se nic nehne, neprotočí. Osobně si hraju s myšlenkou že bych u tohoto vyztuženého rámku spodní loučku vůbec nedával.

Obrázek Obrázek
Javali
Javali 06.02.2025, 07:47:44 xxx.xxx.122.59

Píšu to vám, nebo někomu kdo by chtěl a třeba k tomu něco věděl a možná jen sám sobě. Není to záležitost ležanu, ale obecně jakéhokoli úlu. Ruská studie byla na rámek vysoký 30 a česno mělo být nad spodní loučkou, to jest oněch 25-30 od stropu. Točí se to kolem zimování a jara. Některé ty archaické úly máji také půdu oddělenou prkénky, které se vyloupnou a přidají se malé medničkové rámky. Asi nic nebrání tomu zkusit to u dnešních nástavkových úlů.

Mě vždy na fotkách starých úlů, klatů a košnic bouchla do očí poloha česna, tady je po lopatě napsané proč se to tak doporučovalo. Ti lidi dřív taky nebyli hloupí, neměli sice vědu a z ní umělé instantní znalosti jako máme dnes, ale o to víc museli pozorovat a vycházet z toho co se osvědčilo.

Javali
Javali 04.02.2025, 16:56:57 xxx:xxx.8c4b:6d0b

Pokud nebude úl nějak blbě umístěn a nebude sítem vznikat nějaké turbulentní zafoukávaní tak je to plus. Osobně bych síto a stejně tak i vysoký podmet přez jaro určitě uzavřel.

Javali
Javali 03.02.2025, 16:39:35 xxx:xxx.dab6:5696

Napíšu sem co jsem četl o česnu v polském Bartnictwu z roku 1901. Jedná se sice o úzkovysoký budečák, ale výška při zimování a na jaře pasuje k předchozí ruské studii. 

https://agro.icm.edu.pl/agro/element/bwmeta1.element.agro-1ce9c80e-2f13-408d-8803-1684b67c5d7f/c/259-270.pdf

Doporučuje se 25cm, až max 30cm od stropu úlu. Dole pod rámky je ještě podmet 14,5cm. Nižší poloha česna je považována za špatnou, protože včely potom špatně zimují. Hluboký podmet je potřeba aby měl kam klesat vydýchaný a vlhký vzduch a rámky na vrchu neplesnivěly.

Javali
Javali 23.01.2025, 12:32:51 xxx:xxx.4ff5:eaee

Mě se ty rady líbí a souhlasím s nimi, ale já takto normálně nevčelařím, něco jsem tím postupem řešil. Opravdu se bavíme každý o něčem jiném, nebo možná neumím česky, reagujete jako by jste moje předešlé 2 přzpěvky buď nečetl a nebo obrátil naruby. 

Javali
Javali 23.01.2025, 05:58:32 xxx:xxx.f4f4:9ba7
»
Odpověď na příspěvek uživatele tom4 z 22.01.2025, 19:51:48

Už jsem toho párkrát využil, když jsem je stěhoval do jiného úlu. Nový korpus se dá dolů hned a do něj stavební rámky, původní horní korpus se zúží uteplivkama tak, že tam zbyde jen třeba 8 rámků a dolů se jim pro jistotu převěsí 1 souše jako takový žebřík a první šablona. A pak už se na ně nesahá, vůbec se ani tímto zákrokem nenaruší jejich život. Včely, zesílí, obsednou všechny horní rámky a pak pokračují dolů, když je matka dole, lze ji tam zajistit mateří mřížkou a staré dílo v původním horním korpusu vytočit jako medník. Pak se na horu posadí nízký nástavek panenských souší a jede se dál. 

A včely pokračují život v novém a přesně podle sebe. 

Javali
Javali 22.01.2025, 18:44:58 xxx:xxx.f4f4:9ba7

Ještě mám svůj první pokus s volnou stavbou, je to focené každý den. Devátý den byl rámek 43,5x30 kompletní.

Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Javali
Javali 22.01.2025, 16:23:41 xxx:xxx.6edc:6035

Děkuji, hezky sepsané rady a pokud nepomohou mě tak někomu jinému, např. Martin měl podobný problém.

Se mnou se netrapte. Medníky jsem původně nasazoval, až bylo plodiště plné na 11 obsedlých rámků mezi 2 uteplivkama. Zkoušel jsem medník i vyvložkovat a dát jen pár rámků. Nic. I tak teplo v mém úle nemá kam utíkat, mám uly precizně vyrobené, 27mm spárovka a v deklu polystyren a nástavek jsem pro jistotu oběl dokola na spáře papirovou páskou, tam by neuniklo teplo ani kdybych rozšířil o 100%, to není úl z předpotopních materiálů, děravejch prken a kusu starý holínky místo stropu🤣 Opravdu to neřešte, já už to taky neřeším, pro moje včely je medník nezajímavá periférie, ale na staré souše jsem je tam nakonec nalákal. Oni totiž nastavkoví včelaři rozchovávaji včelstva co jim donesou med, tedy obsazují nástavky, já zase rozchovávám včelstva co obsazují tlumiče a sousedům bazény (vtípek) 🤣

Javali
Javali 22.01.2025, 12:22:36 xxx:xxx.19c6:2fd2

Ano myši byly v každém dně, postavily si tam hnízdo, ale rámky vyžraly jen tak, že se k chomáči nedostaly. Dobrá poznámka, kdyby to někdo snad chtěl zkoušet, tak dospod určitě dejte nějaké nerez pletivo jinak se tam myši podhrabou a budou mít fajn domeček.

Zimovník je jen na zimování a pochopil jste dobře jak ho používají, ve videu je všechno jednoznačně vidět, nebudu nic popisovat, paní to tam ukazuje aji hezky vysvětluje, kdo nechce umět rusky a nebo nechce se dívat, nemusí. V rusku je také systém ulů, který je ten mnogokorpusnoj, je to na rámku Ruta 43,5 x 23 asi obdoba Adamce, má to očko v každém nástavku. Pracuje se s celými nástavky. Ale hodně rusů od něj ustoupilo na Dadant 43,5x30 + 43,5x14,5 a nebo jen jednu míru 43,5x30 což je podobné slovenské B12. Oni aji my víme dobře proč.

Javali
Javali 22.01.2025, 08:35:01 xxx:xxx.2d98:2716
»
Odpověď na příspěvek uživatele Tom50 z 21.01.2025, 22:08:36

Měl jsem ty spodky vyrobené z pórobetonu. Byly to 4 porobetonová dna pro normalní úly a 1 kompletně pórobetonový Dadant Blatt. Hned na začatek povím, že to bylo hodně levné, takové dno z pórobetonu vyjde asi na stovku, tak mě netrápila životnost, ale chtěl jsem vidět co se bude dít. Dna tam stále slouží jako podstavce, ale obcač byly i po kotníky pod vodou a v zimě vlhké tvárnice zkřehly a místy praskly. Původně to bylo myšleno tak, že v tom porobetonovém dně bude zapuštěný tlumič a tím pádem bude česno trošku výše nad urovní tlumiče aby to měly včely blíž ven a mohl dole vzniknout ten prostor pro vyvěšení a regeneraci. Další věc je stabilní teplota a klima, minimální povětrnostní vlivy. Okamžitě po položení úlu na tyto podstavce se prostory plodiště natáhly teplem a vlhkostí, po stěnách úlu tekla téměř voda, to samé fólie na vrchu. Tohle si myslím, že bylo na jaře pro nastartované včelstvo skvělé. Když ale přišel čas na medníky tak se projevila vlastnost mých včel a to že na horu jen tak nepůjdou, naopak se jim asi líbyly ty pórobetony dole, začli tlumiče plnit medem a víčkovat. Takže o tom kde má mít úl vršek a spodek a kam si včely ukladají med nerozhoduje pouze gravitace a úl nemusí být za každou cenu svislý nástavkový stoják, ale záleží na tom jaké je v které časti úlu klima, poloha česna, roční doba a každé včelstvom má své vlastní unikátní biologické hodiny a předpoklady jak bude žít a buď uspěje nebo zemře a bude to vina včelstva, ale dnes většinou za to může včelař, co nerespektuje přírodu. No já jako typický člověk co chce med jsem jim ty tlumiče sebral a plodiště z poloviny zasunul do těchto den, takže byly plodištní rámky 42x27,5 z poloviny v pórobetonu a horní polovinou v nízkem nástavku. Jinak byly v síle, pro sebe medu měli asi dost, došlo k rojové náladě a využití rojových matečníků do oddělků. Další zajímavá věc je co se děje dole, tedy většina trávy časem zmizne. Nevím jak probíhá úklid, ale dole je čisto, čistá hlína, ani mrtvolky nic tam není je tam asi to stejné co by bylo i na podložce, dřív jsem si myslel že včely uklízí jen 3 cm pod rámky a musí být česno dole, není to tak, minimalně mrtvolky odnášejí i když  mají česno uprostřed výšky a ještě 15cm prostor dole a žádný bordel jsem tam nenašel. Nemám pocit že by za ně někdo uklízel, jelikož jsem mravence a všechno co mělo nohy vystěhoval peprmintovým olejem, který jsem kapal ze shora na loučky jako varroa repelent (tohle už asi dělat nebudu muset, letošní zkušenost mě varroa demence zbavila). Včely se hlíny nebály, někde rozjeli volnou stavbu až se konec plástve šoupal o hlínu. Měl jsem vedle ještě pár včelstev klasicky na stojanu a celkově nakonec nebyl v sezóně rozdíl v jejich síle nebo medu, co ale je nejzajímavější je zimování a to si myslím, že už stojí za uvážení, jelikož ty včelstva jakmile v zimě pod nimi vychladne zem, jsou jako v konzervě, ustrižená od tepelných rozmarů počasí a kdyby je člověk nezvedl z toho dna tak se proberou teprve až se prohřeje půda pod nimi. Tak jak jsem je nakrmil, tak s téměř stejným množstvím zásob jsem je na jaře vytáh. Ale byl tu problém, neobsedlé rámky byly šileně plesnivé. Jinak včelstva vyzimovala krásně všechna, bylo jich 9 z toho 5 v pórobetonu a 4 na stojanu, no v jednom byla neoplozená trubcokladná matka, ale to nepřičítám stylu zimování. Potom se dařilo taky, z 8 všelstev, protože mi předchozí úspěchy dodali sebevědomí jsem udělal 21. To byl taky úspěch, ujalo se mi 100% matečníků a na podzim bylo na zimu nachystáno 21 medem nakrmených včelstev. Mám ale za to, že z předchozích úhynů co byly 2 roky předtím, mi tu zůstal zakonzervovaný nějaký problém a spolu s plesnivými zásobami a včelstvy které byli výchovány z NEROJOVÝCH matečníků, tedy nedonošenci z nouzáků (transtrubce nechovám, to už je vyšší liga zhovadilosti) nedali nápor nepříznivých vlivů a z 21 zbylo 6. A proto dělám velký krok zpět, zbavím se všeho díla po úhynech, pohřbím ho, úly očistím a přejdu horkovzdušnou pistolí a veškerou budoucí iniciativu přenechávám včelám, žádné hrabání do plodiště a umělé množení a naopak ty co se nevyrojí budu považovat za podezřelé 🤣

K tomu zimovaní mohu doporučit ruské zimovníky, tam se dají na zimu včely do nějaké vychladlé boudy kde není prúvan, je tam tma a stabilní teplota, dosáhne se podobného výsledku, ale včelstva mohou zimovat i úplně bez stropu a lze do nich bez vyrušení nakouknout baterkou a nehrozí tam potom plesnivění a spí dokud je nevynesete třeba v únoru na světlo boží - https://www.youtube.com/watch?v=qnDRxJRkOFY

Co se týčě úlových den s jímkou s rúzným bordelem tak to občas dělají u warre - https://warre.biobees.com/sumps_floors_stands.htm

Javali
Javali 21.01.2025, 18:43:09 xxx:xxx.7e2c:570a

Většinou lidi co mají tyhle typy úlů dělají včelám různé lumpárny aby zabránili rojení, prohazují se nástavky, přehazují rámky… nevím, mě někdo kdyby proházel věci v šuplíkách nebo i celé místnosti byl bych dost mimo. Všechno tohle bylo možné dokud měly včely určitou blbuvzdornost, ale ta doba je pryč, třeba ta katastrofa donutí víc lidi přemýšlet a chovat se aspoň ke včelám normálně.

Javali
Javali 14.01.2025, 20:26:53 xxx:xxx.7f92:efa1

Já už jsem se také registroval, někteří ti anonymové jsou opravdu opruz a někdy odešlu příspěvek a musím ho upravit aby byl vůbec čitelný.

Javali
Javali 14.01.2025, 11:45:04 xxx:xxx.1e43:f760

Jak už zmínil bohemiagal a tom4 nosemu nebo něco podobného i tímto směrem se bude ubírat moje pozornost. Mám pocit, že varoáza je špatná v tom, že svedla mou pozornost jiným směrem. Nakazila mě varroademencí, možná jsem ji chytil na svazových schůzích (už jsem členství ukončil ) nebo čtením vcelařského fóra nebo od varroafóbních sousedů 🤣 a přitom to chtělo především higienická opatření. Bude to chtít zlikvidovat staré dílo a zásoby. Nástavky vykoupat v nějaké desinfekci, možná v té štavelce, hlídat včelstva a která budou zaostávat tak dostanou sirný knot a provést opět předchozí proces. Bůhví co si roznesly samy včely a co ještě já svím hospodařením a krmením medem. 

Javali
Javali 13.01.2025, 21:06:40 xxx:xxx.35d:bfe9

Ale čteme a řešíme, minimálně já přemýšlím co udělat příště jinak aby mi ob jeden rok nepadlo zase 70% včelstev a to mi předtím z 8 nepadlo ani 1 a minulý rok se mi napřed dařilo a ujalo 100% matečníků, 13 nových matek a ještě v říjnu jsem měl 21 včelstev nakrmených medem a v listopadu spoustu prázdných úlů a úplně nahodile, nedá se rict, že tamty padly proto a že tamty žijí proto. Něco si tam mezi sebou roztahaly a protože jsem v létě neproplachoval úly nějakým “léčivem” tak to tak možná dopadlo a váhám jak dál a nemám k tomu sáhodlouze co říct, můžu jen přemýšlet a číst. Před 2 lety vypadaly ty úhyny stejně, připisoval jsem to použití formidolu, no teď podobný scénář, ale bez něj. Spoustu věcí jsem už napsal, třeba to že jsem celej rok namátkově odvíčkovával trubčinu a nenašel jsem ani 1 brouka a tady a i obecně se tvrdí, že se brouk koncentruje na trubčině, no u mě ne, asi chovám jiný zvířata, na podzim po varidolu pár brouků spadlo, pár desítek, někde možná 100, nic moc, stejně nevím od  kud se teda vzaly, když na trubčině nic nebylo a ani po focení jsem nenašel u včel batohy na zádech a tak tedy včelstva nezdecimoval jeho neustále démonizovaný exponenciálně rostoucí počet, který prej muže za všechno, ale možná ty viry co s ním jdou ruku v ruce. A jaké je to správné řešení? Zatím jediný rozumný nápad je zastřelit preventivně ty co doběhnou jako poslední, jako krutý Goro se sirným knotem 🙂 A třeba to příští rok po prvním vytáčení ošetřím šťavelkou jako rusák i když to je zakázaný, přece všechno z russka je zlé 🤣 Jenže se toho bojím abych nedopadl jako jiní kyselináři co jim padají celé červené podložky tisíců brouků protože se jim nepovedlo některé z léčení a jejich včely s kyselinou vypálenýma očima nevidí, že jim v úle něco běhá(tohle už je nadsázka)🤣 Zatím je plán do toho co přežije moc nezasahovat a namnožit jen ty co budou chtít a vyrojí se, to mi přežilo vždycky a i těch předloňských 8 včelstev bylo rozchováno z rojových matečníků. To je taky zakázaný nechat včely aby se samy množily, dneska letí jen nedonošení transtrubci 🤣

Javali
Javali 13.01.2025, 18:23:55 xxx:xxx.94bd:18bf

Já tedy sleduji především ruské a ukrajinské včelaře, ale bylinky do úlu jsem ještě neslyšel. Co mají na východ všichni společné je to, že všichni používají kyselinu šťavelovou v létě a amitraz na podzim v různých formách a chlubí se úhyny 5-10% při minimálně 100 včelstvech. Ale fakt to tam lejou, že byste nevěřili vlastním očím.

Javali
Javali 09.01.2025, 16:33:07 xxx:xxx.8cda:8e86

A vrátí se tedy jen s lupičkami do jejich úlu a nebo se můžou vžebrat i do jiných úlů?

Jinak snaha být slušný a hledat smyl v tom co děláme nás odlišuje od zvířat.