Příspěvky uživatele

A už ty lísky práší? Když do nich sáhneš tak se z nich bude sypat pyl. Já měl minulý rok včely na lískách už v půlce února, když se udělalo hezky tak byly plné včel. Teď očekávám to samé každým dnem.

Už mám nový elektrický, ale neměl jsem zatím moc příležitost ho pořádně využít. Starý na kliku byl dost líný a když byl med hustý tak se v něm občas i brodily Béčkové rámiky😁

Hlavně jsem chtěl nerez, ten starý medomet vždycky napřed vyplivl takový kovový hegeš.

Děkuji, ulehčil jsi mi život, já se s tím vždycky sral a děsil se skladování upatlaných rámků, budu od teď čuně s upatlanýma rámkama a budu moc rád, že upatlané jsou😄

Četl jsem a znělo to docela přesvědčivě, použití výkluzů po posledním medobraní, že když se na výkluz položí zpět odvíčkováné nebo vytočené rámky tak tam včely umí najít cestu aby si to vylízaly a prenosily dolů. Pak se to dá vysušené a bez včel sebrat. Pro včely je to o šok míň a když už tam ten výkluz ležel.Co myslíte, máte zkušenost?

Podobný efekt se dá docílit i oddělením medníku posunutou strůpkovou fólií.

Sice to zní romanticky, ale já asi se vším souhlasím. Mohl bych se zeptat v čem a jakým způsobem chováte včely?

Myslím že Goro ví o co jde, akorát nechce nafukovat něco co se nakonec ukáže jako zcestný závěr, ale opatrnější vědí že o kouření se taky dlouho tvrdilo, že zdraví neškodí protože to byl dobrý byznys. Třeba jsme vedle, ale komu lze věřit? Martin má v plánu dělat uteplené úly ovčí vlnou? Takový úl by šel opatřit stínící látkou, byla by pod vnějším palubkovým opláštěním podobně jako se dává paropropustná fólie. Já se k takovému pokusu připojím na přez rok v rámci pokusu s utepleným úlem, mám teď napečeno a spoustu jiné práce.

Tato latka je dost drahá, ale na čínských eshopech jsou za zlomek ceny a některý lidi si to dávají do čepic a spoďárů 🤣 https://www.hotair.cz/detail/ochranne-pasky/kovove-samolepici-stinici-pasky/stinici-tkanina-blokujici-em-signal-faradayova-klec.html

Pro odstínění mobilniho signálu bude asi potřeba jemnější pletivo. Mobily mají podobnou frekvenci jako mikrovlnná trouba, ta má 2,4GHz, to je stejné jako např. WiFi. Když do ní zavřete telefon, tak jste bez signálu, přesto že je do ní vidět. Hlavně nepustit 🙂 Ale to sklo není obyčejné, při pozornějším pohledu je v něm vidět perforovaná mřížka. Stejnou perforaci má i ventilátor v troubě. Taková oka by měla mít síť pro odstínění signálu 2,4GHz. Plechový kryt je zase nevyspitatelný, slouží nejen jako clona, ale může sloužit i jako odrazový satelit, když bude na špatném místě tak částečně odstíní vlnění z prava, ale znásobí vlnění z leva. Voda například takové vlnění absorbuje a nedochází k odrazu, zkusit dát kolem úlu 3 kanistry s vodou a něco bude též vychytáno. Já patřím k těm co si myslej, že vysoké frekvence patří do stíněných kabelů. Nevím jaký a za jakých podmínek to má špatný vliv, ale vliv to nějaký 100% má, na vše, aby nemělo tak by nesmělo existovat a to by neexistovalo vůbec nic, jako že by nebyl ani život, ani vesmír, prostě nic, protože elektromagnetické pole.

Já to myslím dobře, nechci aby byl zklamaný když se bude dělat na spodní loučce široké 25mm s tou nízkou ploutví a pak mu tam nechají 18mm mezeru jak u obyčejné loučky. Těch 20mm, ale už by mohlo být řešení, chci to napříště zúžit, v mém případě už by to mohlo stačit.

Je to pěkný, ale když už si dělat tu práci i se spodní loučkou tak by ji to chtělo nějak víc zdrobnět. Mě jí pořádně nepřistavěli ani když byla zfrézovaná. Nevím kolik by muselo být, ale 25mm byla pro ně pořád jako podlaha a drželi si pár mm odstup. Přikládám rozdíly jak to vypadá když to je zfrézované a jak když není.

A ty hranolky 8mm by šly i částečně do těch bočnic zadlabat, asi by to šlo namáčknout do dlabu navrtaného například vrtákem 6mm s trochou lepidla, z venku malinký hřebíček nebo vrut 2,5x16 a pak už se nic nehne, neprotočí. Osobně si hraju s myšlenkou že bych u tohoto vyztuženého rámku spodní loučku vůbec nedával.

Píšu to vám, nebo někomu kdo by chtěl a třeba k tomu něco věděl a možná jen sám sobě. Není to záležitost ležanu, ale obecně jakéhokoli úlu. Ruská studie byla na rámek vysoký 30 a česno mělo být nad spodní loučkou, to jest oněch 25-30 od stropu. Točí se to kolem zimování a jara. Některé ty archaické úly máji také půdu oddělenou prkénky, které se vyloupnou a přidají se malé medničkové rámky. Asi nic nebrání tomu zkusit to u dnešních nástavkových úlů.

Mě vždy na fotkách starých úlů, klatů a košnic bouchla do očí poloha česna, tady je po lopatě napsané proč se to tak doporučovalo. Ti lidi dřív taky nebyli hloupí, neměli sice vědu a z ní umělé instantní znalosti jako máme dnes, ale o to víc museli pozorovat a vycházet z toho co se osvědčilo.

Pokud nebude úl nějak blbě umístěn a nebude sítem vznikat nějaké turbulentní zafoukávaní tak je to plus. Osobně bych síto a stejně tak i vysoký podmet přez jaro určitě uzavřel.

Napíšu sem co jsem četl o česnu v polském Bartnictwu z roku 1901. Jedná se sice o úzkovysoký budečák, ale výška při zimování a na jaře pasuje k předchozí ruské studii. 

https://agro.icm.edu.pl/agro/element/bwmeta1.element.agro-1ce9c80e-2f13-408d-8803-1684b67c5d7f/c/259-270.pdf

Doporučuje se 25cm, až max 30cm od stropu úlu. Dole pod rámky je ještě podmet 14,5cm. Nižší poloha česna je považována za špatnou, protože včely potom špatně zimují. Hluboký podmet je potřeba aby měl kam klesat vydýchaný a vlhký vzduch a rámky na vrchu neplesnivěly.

Mě se ty rady líbí a souhlasím s nimi, ale já takto normálně nevčelařím, něco jsem tím postupem řešil. Opravdu se bavíme každý o něčem jiném, nebo možná neumím česky, reagujete jako by jste moje předešlé 2 přzpěvky buď nečetl a nebo obrátil naruby. 

Už jsem toho párkrát využil, když jsem je stěhoval do jiného úlu. Nový korpus se dá dolů hned a do něj stavební rámky, původní horní korpus se zúží uteplivkama tak, že tam zbyde jen třeba 8 rámků a dolů se jim pro jistotu převěsí 1 souše jako takový žebřík a první šablona. A pak už se na ně nesahá, vůbec se ani tímto zákrokem nenaruší jejich život. Včely, zesílí, obsednou všechny horní rámky a pak pokračují dolů, když je matka dole, lze ji tam zajistit mateří mřížkou a staré dílo v původním horním korpusu vytočit jako medník. Pak se na horu posadí nízký nástavek panenských souší a jede se dál. 

A včely pokračují život v novém a přesně podle sebe. 

Ještě mám svůj první pokus s volnou stavbou, je to focené každý den. Devátý den byl rámek 43,5x30 kompletní.

Děkuji, hezky sepsané rady a pokud nepomohou mě tak někomu jinému, např. Martin měl podobný problém.

Se mnou se netrapte. Medníky jsem původně nasazoval, až bylo plodiště plné na 11 obsedlých rámků mezi 2 uteplivkama. Zkoušel jsem medník i vyvložkovat a dát jen pár rámků. Nic. I tak teplo v mém úle nemá kam utíkat, mám uly precizně vyrobené, 27mm spárovka a v deklu polystyren a nástavek jsem pro jistotu oběl dokola na spáře papirovou páskou, tam by neuniklo teplo ani kdybych rozšířil o 100%, to není úl z předpotopních materiálů, děravejch prken a kusu starý holínky místo stropu🤣 Opravdu to neřešte, já už to taky neřeším, pro moje včely je medník nezajímavá periférie, ale na staré souše jsem je tam nakonec nalákal. Oni totiž nastavkoví včelaři rozchovávaji včelstva co jim donesou med, tedy obsazují nástavky, já zase rozchovávám včelstva co obsazují tlumiče a sousedům bazény (vtípek) 🤣

Ano myši byly v každém dně, postavily si tam hnízdo, ale rámky vyžraly jen tak, že se k chomáči nedostaly. Dobrá poznámka, kdyby to někdo snad chtěl zkoušet, tak dospod určitě dejte nějaké nerez pletivo jinak se tam myši podhrabou a budou mít fajn domeček.

Zimovník je jen na zimování a pochopil jste dobře jak ho používají, ve videu je všechno jednoznačně vidět, nebudu nic popisovat, paní to tam ukazuje aji hezky vysvětluje, kdo nechce umět rusky a nebo nechce se dívat, nemusí. V rusku je také systém ulů, který je ten mnogokorpusnoj, je to na rámku Ruta 43,5 x 23 asi obdoba Adamce, má to očko v každém nástavku. Pracuje se s celými nástavky. Ale hodně rusů od něj ustoupilo na Dadant 43,5x30 + 43,5x14,5 a nebo jen jednu míru 43,5x30 což je podobné slovenské B12. Oni aji my víme dobře proč.

Měl jsem ty spodky vyrobené z pórobetonu. Byly to 4 porobetonová dna pro normalní úly a 1 kompletně pórobetonový Dadant Blatt. Hned na začatek povím, že to bylo hodně levné, takové dno z pórobetonu vyjde asi na stovku, tak mě netrápila životnost, ale chtěl jsem vidět co se bude dít. Dna tam stále slouží jako podstavce, ale obcač byly i po kotníky pod vodou a v zimě vlhké tvárnice zkřehly a místy praskly. Původně to bylo myšleno tak, že v tom porobetonovém dně bude zapuštěný tlumič a tím pádem bude česno trošku výše nad urovní tlumiče aby to měly včely blíž ven a mohl dole vzniknout ten prostor pro vyvěšení a regeneraci. Další věc je stabilní teplota a klima, minimální povětrnostní vlivy. Okamžitě po položení úlu na tyto podstavce se prostory plodiště natáhly teplem a vlhkostí, po stěnách úlu tekla téměř voda, to samé fólie na vrchu. Tohle si myslím, že bylo na jaře pro nastartované včelstvo skvělé. Když ale přišel čas na medníky tak se projevila vlastnost mých včel a to že na horu jen tak nepůjdou, naopak se jim asi líbyly ty pórobetony dole, začli tlumiče plnit medem a víčkovat. Takže o tom kde má mít úl vršek a spodek a kam si včely ukladají med nerozhoduje pouze gravitace a úl nemusí být za každou cenu svislý nástavkový stoják, ale záleží na tom jaké je v které časti úlu klima, poloha česna, roční doba a každé včelstvom má své vlastní unikátní biologické hodiny a předpoklady jak bude žít a buď uspěje nebo zemře a bude to vina včelstva, ale dnes většinou za to může včelař, co nerespektuje přírodu. No já jako typický člověk co chce med jsem jim ty tlumiče sebral a plodiště z poloviny zasunul do těchto den, takže byly plodištní rámky 42x27,5 z poloviny v pórobetonu a horní polovinou v nízkem nástavku. Jinak byly v síle, pro sebe medu měli asi dost, došlo k rojové náladě a využití rojových matečníků do oddělků. Další zajímavá věc je co se děje dole, tedy většina trávy časem zmizne. Nevím jak probíhá úklid, ale dole je čisto, čistá hlína, ani mrtvolky nic tam není je tam asi to stejné co by bylo i na podložce, dřív jsem si myslel že včely uklízí jen 3 cm pod rámky a musí být česno dole, není to tak, minimalně mrtvolky odnášejí i když  mají česno uprostřed výšky a ještě 15cm prostor dole a žádný bordel jsem tam nenašel. Nemám pocit že by za ně někdo uklízel, jelikož jsem mravence a všechno co mělo nohy vystěhoval peprmintovým olejem, který jsem kapal ze shora na loučky jako varroa repelent (tohle už asi dělat nebudu muset, letošní zkušenost mě varroa demence zbavila). Včely se hlíny nebály, někde rozjeli volnou stavbu až se konec plástve šoupal o hlínu. Měl jsem vedle ještě pár včelstev klasicky na stojanu a celkově nakonec nebyl v sezóně rozdíl v jejich síle nebo medu, co ale je nejzajímavější je zimování a to si myslím, že už stojí za uvážení, jelikož ty včelstva jakmile v zimě pod nimi vychladne zem, jsou jako v konzervě, ustrižená od tepelných rozmarů počasí a kdyby je člověk nezvedl z toho dna tak se proberou teprve až se prohřeje půda pod nimi. Tak jak jsem je nakrmil, tak s téměř stejným množstvím zásob jsem je na jaře vytáh. Ale byl tu problém, neobsedlé rámky byly šileně plesnivé. Jinak včelstva vyzimovala krásně všechna, bylo jich 9 z toho 5 v pórobetonu a 4 na stojanu, no v jednom byla neoplozená trubcokladná matka, ale to nepřičítám stylu zimování. Potom se dařilo taky, z 8 všelstev, protože mi předchozí úspěchy dodali sebevědomí jsem udělal 21. To byl taky úspěch, ujalo se mi 100% matečníků a na podzim bylo na zimu nachystáno 21 medem nakrmených včelstev. Mám ale za to, že z předchozích úhynů co byly 2 roky předtím, mi tu zůstal zakonzervovaný nějaký problém a spolu s plesnivými zásobami a včelstvy které byli výchovány z NEROJOVÝCH matečníků, tedy nedonošenci z nouzáků (transtrubce nechovám, to už je vyšší liga zhovadilosti) nedali nápor nepříznivých vlivů a z 21 zbylo 6. A proto dělám velký krok zpět, zbavím se všeho díla po úhynech, pohřbím ho, úly očistím a přejdu horkovzdušnou pistolí a veškerou budoucí iniciativu přenechávám včelám, žádné hrabání do plodiště a umělé množení a naopak ty co se nevyrojí budu považovat za podezřelé 🤣

K tomu zimovaní mohu doporučit ruské zimovníky, tam se dají na zimu včely do nějaké vychladlé boudy kde není prúvan, je tam tma a stabilní teplota, dosáhne se podobného výsledku, ale včelstva mohou zimovat i úplně bez stropu a lze do nich bez vyrušení nakouknout baterkou a nehrozí tam potom plesnivění a spí dokud je nevynesete třeba v únoru na světlo boží - https://www.youtube.com/watch?v=qnDRxJRkOFY

Co se týčě úlových den s jímkou s rúzným bordelem tak to občas dělají u warre - https://warre.biobees.com/sumps_floors_stands.htm

Většinou lidi co mají tyhle typy úlů dělají včelám různé lumpárny aby zabránili rojení, prohazují se nástavky, přehazují rámky… nevím, mě někdo kdyby proházel věci v šuplíkách nebo i celé místnosti byl bych dost mimo. Všechno tohle bylo možné dokud měly včely určitou blbuvzdornost, ale ta doba je pryč, třeba ta katastrofa donutí víc lidi přemýšlet a chovat se aspoň ke včelám normálně.