Můžu se mýlit, ale nedělám tyhle věci jen tak na truc, dyť mě včely padly právě v těch krabicích, nejspíš se na tom ať už více či méně podepsaly, co na tom pořád nechápete, to je stále dokola a promiňte ale jesi se to má znovu posrat tak aspoň tentokrát úplně po mím, bez ovlivňování včelařským bulvárem atd., ať mohu vyvést závěry a ať vím že to není úlem, ale tím že jsu idiot a měl jsem přenechat chov brojlerů někomu kdo na to má žaludek. Stejně dopadl i pěkný roj z loňska, chtěl jsem další rok rozjet i klasické dadanty když jich doma mám celou skládku ať můžu třeba porovnat, tak dostal obyčejný úl, potom jeden z deseti medníků od kouzelného včelstva z balkónu a na podzim byl prázdný, stejně jako posilňovaná záložní matka, která dostala taky krabici a zařvala. Přežil vypolstrovanej 8-rámečník na balkóně a taky provizorně vypolstrované úzkovysoké úly a jedna brojler krabice, ale odnesená do stebníku. A tak mám víru, že to třeba v těch divnejch úlech půjde, nedokážu se řídit něčím jiným než tím co se mi děje na dvorku a zopakovat si včelí holokaust. Jesi opravdu nechápete proč se té víry držím a není to vyloženě slepá víra, tak to už není můj problém. Ale jak říkám třeba se mýlím a všechno je to strašná náhoda, proto nechci nikoho nabádat ať to dělá hned taky než zjistíme nějaké závěry, ale rád bych Gora za rok dva informoval, že to bylo dobré, rozdýchal jsem ty tragédie a nadšeně včelařím dál jako slepý mezičlánek včelařské evoluce.
AMalina: děkuji za podporu a úplně souhlasím. Je třeba žít střídmě a není třeba mít všechno. Pro mě je daleko zajímavější technický pokrok tam kde je třeba, v nemocnici nebo garáži, ale ruku v ruce i tradiční vesnické hospodářství, udržitelnost a soběstačnost, což mohou být i zadní vrátka. Taky mě baví Tomovo strašení válkou a tom to je, rád si šmudlám doma, není třeba si vše kupovat jako rohlíky a možná to nebude jednou ani možné. Představte si, že v krámu došli brojleři a měl jste štěstí a chytil jedno zvíře a teď všechno vsadíte na jednu jedinou kartu a musíte mu udělat takové podmínky aby z něj byl užitek, ale absolutně si nemůžete dovolit riskovat, nejsou léčiva, nadbytek krmiva, jen nějaké nářadí a materiál. Prostě po hrozné zkušeností je přežití včelstva u mě na prvním místě a ten úl má co nejvěrněji napodobit přirozené prostředí, pak můžu spekulovat zda to bylo zbytečné rozmazlování nebo ne. Vybral jsem si starou prověřenou metodu, která je v knize pečlivě popsána do nejmenšího detailu včetně biologie, výroby úlů a veškeré druhy práce na včelnici, všechno do sebe zapadá. Díky tomu to není jen nějaká kuriozita na poličku, ale praktický návod a protože si myslím, že těm včelařům nešlo o nic jiného než mě, a byla to tehdy pro včely těžká doba, řádily různé mory a oni se báli o svá včelstva, přestože a nebo právě protože měli mnoho zkušeností ať už vlastních či předaných a byli sžití s přírodou a realitou.
Ale ano, v pořádku, já si vážím toho že se se mnou bavíte a nechci vás srát. Píšete spoustu cenných a inspirujících věcí, pokračujte v tom. Nesoutěžím, ale řeším si svou nedořešenou věc a mířím konkrétním směrem, věřím že jdu správnou cestou a včely v mé dutině netrpí, zatím se to nezdá vůbec špatné. Jsem rád že mě aspoň pro tu srandu tady strpíte a můžeme to společně i odpískat když to bude stát za prd.
Jo jo, už v době kamenné při chovu trilobitů Lewicki používal plodištní rámky s mezerníky, zúženou loučkou kvůli napojení díla a přesahy nožiček aby zbytečně nemačkal včely. Ve varšavském úle měl nad nimi medník na med bez vykalů.
A to je na tom právě to zajímavé, že už v té první části o biologii včely z roku 1888 mají podobné znalosti anatomie a biologie jako my dnes, s určitou rezervou ve virech a bakteriích. Úly jsou moderní s ohledem na tehdejší materiály, ale přizpůsobené potřebám včel, nemáme nic nového. Dzierżon používal úly s rámky a rozběrnym dílem už kolem roku 1840 když se Langstroth teprve učil včelařit. Brťe a košnice pokud někdo chce tak jsou nejlepší, sice jen pro včely, ale ano. Jo výsměch jsem čekal, teď už se na to teda můžu vyprdnout?🤣
Vycházím především z Bartnictwa Teofila Ciesielskiego, tu mám už druhým rokem v tištěné podobě. Nelze tam nic moc vytrhnout samo o sobě, autor je jistým způsobem stručný a neplytvá papírem, tak když o něčem píše předpokládá, že si čtenář nastudoval 300 stran předchozích i 300 stran následujících. Zimowla a stebniki jsou na konci druhé části. Shodou okolností lze knihu i stáhnout. Alternativy jsou ještě od Lewickiego a jejich předchůdce Dzierżona.
Nevím jesi má smysl abych to tu nějak rozmazával, sami Poláci nedocenili své biology a chovatele a místo toho se vydali cestou módního včelařského amerikanismu, vyrojily se pro naše podmínky nevhodné krabice na brojlery a postupy a s tím pomohly začátkem 20 století rozšířit včelařskou bezohlednost a mory všeho druhu i po zbytku Evropy a světa. Češi s Adamcovou mírou napodobující Langstroth též nemohly zaostat. A proto pochybuji, že když tak hrdý národ jako Poláci nedocenil své vlastní dědictví, co teprve Češi? Zatím nemám možnost a čas sedět u počítače a něco překládat, ale kdo chce chovat včely po staru, může se naučit polsky, je to slovanský jazyk, já se též musel naučit a to jsem idiot.
Goro: Omlouvám se opět, přehráním to, nevím co mi dneska je, někdy mi kape na maják, jsem prostě podezřívavej nasírací člověk co si zažil své a pak to schytá nevinná osoba co se mi neškodně otře o nos. A snědl jsem včera moc oříšků a bylo tam na můj vkus málo kešu, neřešte to. V dobrém OK?
Omlouvám se za prudkou reakci, jenže když něco píšu tak u toho k přemýšlím a očekávám to i od toho kdo to čte. Napíšu URČITĚ protože jsem o tom přesvědčen, poté vyjmenuji alespoň 2 věci které pokládám za nejpřínosnější pro včely a jsem za to jebán protože se to někomu nelíbí a završí to hláškou ve stylu že včelám je všechno šumák. Nesouhlasím a než takto komunikovat to raději vůbec. Napsal jsem na co je třeba si dát pozor, když se to udělá dobře, včely by mohly mít vody akorát a bude to i ku prospěchu, voda je to nejdůležitější když včely nemohou ven, bez ní jsou i zásoby nestravitelné, ale když se to udělá od spodu tak zateplené a blízko u země jako jsem to měl já tak z toho bude stroj na výrobu destilované vody. Včely v tom vyzimovaly zázračně, ale neobsedlý zbytek úlu celý zplesnivěl. Někdy věci nejsou tak jednoduché, že stačí vzít něco a udělat něco, ale chce to přemýšlet a vyladit, někdy aby něco fungovalo už nestačí ani improvizoval a je třeba předělat úplně všechno, nevím, měl jsem za to, že tyhle věci jsou snad všem jasné. Mohl bych až budu mít čas přeložit i několik stran o stebníku a zakopávání včel, to by bylo k tématu jelikož tam jsou některé paralely, jenže bych tady byl asi pro smích, opět by u toho musel čtenář přemýšlet mezi řádky, neco brát s rezervou a něco v širších souvislostech, věci by byly vytrhavany z kontextu, bez mozku chytány do protikladu v tom co jsem již napsal, slovíčkaření atd... Dnešní lidi si o sobě hodně myslí, i když se jen vezou jako konzumenti a na pokroku nemají podíl, slepě následují módu a vším co bylo pohrdají, útočí na vše staré a nemoderní jako by se snad báli návratu komunismu nebo císaře pána.
Všechno bych vypsal a byl bych to ochoten i z Polštiny srozumitelně přeložit jelikož jsem z oboru a Polsky rozumím velmi dobře, ale jen pro někoho kdo má zájem a né jen provokuje a vypichuje jen co se mu hodí pro jeho úhel pohledu.
Musel jsem svuj puvodní příspěvek smazat a končím. Na sociální sítě prostě nemám. Slovíčkaření, překrucovaní, napadaní nebo jen prostě lobotomické reakce narušují můj dusevní klid a mrhám tu časem který mohu věnovat včelám a rodině.
Úl spojený se zemí má určitě pro včely mnoho výhod a pár nevýhod pro včelaře. Zejména je to izolace i od spodu, pokud je menší česno tak zde bude i tepelně akumulační schopnost toho uzavřeného prostoru bez průvanu, která zmírní vliv změn teplot venku, zejména ranní mrazy. V zimě hlína dole bude teplejší než vzduch venku. Je třeba řešit vlhkost a to hodně, nejstudenější částí úlu se může stát něco na vrchu, z hlíny i od chomáče bude stoupat nadměrná vlhkost která úplně promáčí neobsedlé dílo a to úplně splesniví i díky teplejšímu zapařenému prostředí. Teda podle mě a co jsem viděl tak tenkostěnný úl bude na vrchu hromadit abnormální množství vody. Další nevýhoda je potřeba hezky ty podstavce rozmísťovat a vyrovnávat. Pro svůj současný přístup k chovu jsem od tohoto ustoupil a nerušená utěsněná komora dole je pevnou součástí plodiště, úl je přenosný, celistvý a jen se podle vodováhy podkládá klacky a cihlami z okolí. Nejjednodušší a přínosný kompromis je tvárnice která lícuje dole s klasickým úlem a alespoň zabrání jeho podfukovaní a uteplí ho trošku i od spodu. Uteplení od spoda se podceňuje, ale právě dole je nejtěžší plod uhřát a ráno dostává největší bomby.
Nic si nevyčítejte, vycházím z vašich nápadů a z těch co jsem přijal za své to vždy dopadlo dobře. Mám nízké medníky na panenský med, zajímám se o metody které můžu dělat i se svými zády a umím si poradit aby to šlo.
K těm úhynům. Měl jsem jako úplný začátečník problémy s chovem, ani jsem příliš nerozlišoval rámkové míry a typy úlů, trhal včelstva, rotoval nástavky a podobné moderní zhovadilosti. Následně podle vašich rad jsem vedl včelstva metodou Blaník, pod která jsem dal brzy na jaře ze své iniciativy pórobetonové tlumiče rovnou na hlínu. Ze 3 včelstev na jaře jsem do zimy poslal 7 a všechny vyzimovaly, ty co měly poloviční stebník ve formě toho tlumiče na zemi měly minimální spotřebu zásob. Vše se dobře rozvíjelo. Med byl a šlo to. Vy jste pak začátkem léta zase dostal své dny, všem vynadal a já se namyšleně po druhé úspěšné sezóně nafoukl, taky jsem měl i jiné mnohem větší starosti. Jako na truc jsem si pomyslel, že Toma50 nepotřebuju a z těch 7 včelstev nadělal a na zimu zakrmil 21 oddelků v americkém stylu, tlumič na zemi z nich mělo asi jen 4 nebo 5 a myslel jsem si jak jsem skvělej. Všechno kromě starého utepleného ležanu a jednoho hodně vypolstrovaného úlu padlo spolu s moderním mýtem, že na úlu nezáleží a včelstva vydrží hodně.
Máte pocit, že za to můžete? Já si spíš připadám jako to dítě z obecné školy, které musí vyzkoušet proč se nesmí olizovat zábradlí když mrzne.
Ale největší semínko které ve mě roste je nesmyslnost léčby mrdání ještě větším mrdáním, tohle bych dal do učebnic 😁
Kritiku od Vás neberu na lehkou váhu, nicméně si myslím, že úl napodobující vlastnosti vhodné dutiny, zkonstruovaný podle tradičních doporučení vycházejících z biologie včelstva, je pro včely menší stres než jakýkoliv jiný úl. S plastovými krytkami víceméně souhlasím, chtěl jsem si potvrdit vážnost toho co je psáno abych nevěřil jen mýtům, že na jednotné barvě a tvaru velmi záleží, protože z toho následně vychází práce s roji. Snad jsem jim plastem nezpůsobil velký stres i když jsem žádnou včelu neviděl upadnout. Jak je díra v té ploché štěně úlu a né někde vystrčená na kraji, nejsou tam žádné větrné turbulence a mají velkou přistávací plochu nejen v očku, ale ještě v celém okruhu bez přebytečných překážek okolo. Případná myš by v mém případě narazila na chomáč včel a nemusela by přežít, včely jedou od spodu nahoru v úzkovysokém prostoru v blízkosti očka, které je 25cm pod stropem, leda by proklouzla a vykousala postradatelný podmet. Chci aby bylo do budoucna vše dřevěné, včetně stříšek. A budu doufat, že se v úlech udělaných pro včely poštěstí a nedočkám se úhynů jako v amerických krabicích na brojlery. Bůh nejsem, ale kéž by se všem dařilo jako na počátku v rajské zahradě 🌞
Jedině kontaktovat Miroslava Křížka. Já je dostal jako dárek od Honzy a na žluté a modré testoval jak moc je pro včely zásadní tvar a barva úlu, zejména očka kvůli přelétákům, mnohem více než jsem předpokládal. I když jsou zalétané tak i záměnou barvy nebo tvaru je lze přesměrovat aby se rozdělili 1:1 1:2 atd.
Snažím se mít prostor pod očkem bez myších “žebříků” a ploch na kterých by mohl ulpět sníh.
16cm2 je pro dospělé včelstvo ve snůšce, teď už jsou zmenšená proti loupeži a zimnímu zafoukávání. Stačilo by i prkýnko na vrutu. Z díry na palici česneku je jen dírka na stroužek. Pokud je očko příliš velké a moc vysoko, můžou ho samy zúžit i propolisem.
Mě to způsobil skrytý hlad s těmi vedry a hicem. Už 27. července vyloupilo jedno včelstvo druhé. Jediné v čem se odlišovalo od ostatních je, že matka byla o 10 dní mladší a zrovna začala klást, jinak bylo pěkné, poloviční přeleták co stavěl a hodně lítal do polí, měl malé zúžené výše položené očko. Večer dostal cukr a druhý den už ho braly, ale žádné mrtvolky, nic, včely se absolutně nebránily a nešlo loupež překazit, ani zavřením a několikerým přenesením jinam, okamžitě ho našli a jako by jim drželi otevřené dveře, někdy během náletů přišli o matku. V tu dobu jsem se radoval, že toho hodně kvete a na kytkach jsou včely a nosí i pyl. Když jsem ale 13.srpna prohlédl včelstva, zjistil jsem, že jsou téměř bez plodu a už nejspíš pár týdnů nestaví i když jim chybí půlka hnízda, agresivní a hladové, zavíčkovaných zásob se vůbec nedotkly, těch měli z polovičky na zimu už dostatek. Od té doby dostávají každý den 150g cukru, pomalu se zase objevil plod, mají ho na 2 rámcích, trošku i staví a přibývají centimetry šitých zásob, jsou to 3 týdny. Ještě bude trvat než se jim pořádně nastartují struky a lopaty a vzpamatují se, je možné že i ty hicáky jim daly zabrat, prý když plod zachladne rodí se lobotomické včely a když je 40°C tak se stane co? To přece nejsou normální letní teploty. Třeba se jim zarazí struky a zestárnou a než vychovají nové kvalitnější kojičky, které jsou schopné vychovat dostatek dalších potencialnich kojiček tak to může trvat třeba 2 měsíce a tak dokud bude teplo budu pokračovat, vypadají mnohem lépe a snad se z toho stihnou vylízat.
Berte mě trochu s rezervou, jsem traumatizovaný úhyny před pár lety a tak jsem se rozhodl jít co nejradikalněji a abych něco nemusel vyloženě zkoušet a vynalézat tak se snažím pochopit velmi starý koncept úlu a metodu co nejvíce napodobující přirozený život včelstva. Chci co nejvíce snížit nebo vyloučit mortalitu včelstev, med mám a neřeším, včely ho do medníku donesou vždy pokud nejsou před smrtí. Píšu sem jen abych se podělil o zajímavost, poznatky, shody a neshody s jinýmy metodami. Mám osazených 5 prototypů a jesi to bude blbost tak to po mě neopakujte. Za mě je tu autorita Tom50 s jeho praxí, ověřenou metodou a ochotou z nesamostatných nevčelařů vychovat samostatné včelaře.
Výjimečně nic kolem jiného nezasely. Letos mi po pěkné snůšce přišel hlad, který jsem blbec hned nepodchytil a tak teď doháním stavbu, zásoby i počty včel cukrem. Proto jsem přemýšlel jak to prohodit, předtím to bylo napřed honem pro mě a pak pro včely, teď bych radši napřed pro včely a po řepce pro mě a stačily by klidně jen 2 medníky, hlavně když plodiště bude bezvadné. Nevím třeba je to naivní.
Tomovi děkuji za věcnou reakci, jeho postup oddělku je vychytaný, nejen že si ho rád přečtu, ale používám ho.
Asi by to bylo už mimo téma, proto jsem velmi stručný a možná si to můžu dovolit jen já, jde mi o zadělání na nová včelstva dříve a nikdy nesmí nic přijít o létavky a přerušit se plynulost rozvoje. Chtěl bych především zavčas kompletně vybudovat nová hnízda i se zavíčkovanými věnci zásob na zbylých rámcích a na to využít bláto z řepky a medníky nasazovat až pro následující snůšku, které by měly být schopny i oddělky. Neměly by to být nedonošené oddělky v americkém stylu (podtržené zastydnutím, nedostatkem včel, bez létavek a závislé na krmení). Ale už mlčím, nemám to vyzkoušené a plod za přepážku se musí posbírat z více včelstev a po rozdělení na půl letu po 12 dnech ještě jednou posílit plodem. Přez přepážku v očku lze včelstva i spojit nebo vyměnit matku aniž by se něco zamordovalo.
Tahle poloha očka je fajn, zejména když by bylo plodiště na TS aby stimulovalo umístění zimního chomáče k jedné straně.
Pro SS je vhodnější naproti 4 tému rámku, což vychází 12,5cm od stěny, měřeno zevnitř. Pomyslně se střed hnízda celoročně koncentruje na 7 rámcích a střed je na 4 tém.
Následující nechci vnucovat mám to vyčtené a teprve to zkouším, je to jedna z možností co se mi líbí tak řekněte co si o tom myslíte. Umožní to vytvořit oddělek nebo izolovat matku. Mezi rámek 3 a 4 se vloží přepážka. Mám zde představu mitózy úlu, kdy včely oddělené na 3 rámcích nepřijdou o všechny létavky jelikož mají stejné očko, tím pádem oddělený plod je živen čerstvým nektarem a pylem. Ještě lepší je, že se neztratí teplo, zůstane neporušená celistvost úlu. Za 12 dní lze úl rozdělit, všechen plod bude zavíčkovaný a první matečníky před vyběhnutím. Mitózu lze završit přeletákem na půl letu, úl se o polovinu posune a vedle položí nový a 3 rámky se převěsí do nového. Úly musí být tvarem i barvou totožné, to mám vyzkoušené, pak se létavky rozdělí 50/50. Když by se do jednoho vracelo znatelně více létavek, tak se posune kousek dál nebo upraví jeho vzhled.
