Česno

Podle mě se zabýváte nesmysly, podobně jako Javali.

Především je nesmyslné lpět na tom, aby česno mířilo proti nějakému konkrétnímu rámku. Kdy si konečně uvědomíte, že v dutině by rovina kolmá na rovinu česna mířila přesně pod úhlem 45 stupňů mezi plásty a tudíž je magorie o TS vs SS naprosto nesmyslně zbytečná. O co jde? O laminární nebo turbulentní obtékání vzduchu a tedy přirozenou výměnu plynů a my v hranatých úlech prostě nemůžeme nikdy nijak vyřešit česno tak, aby bylo správně.

Doporučuji vám soustředit se na spoustu věcí, které ovlivnit lze a nezabývat se nesmysly, které neřeší vůbec nic. A ještě maličjkost, hlavně pro Javaliho, jako se donedávna závodilo, aby bylo česno co největší a ještě očka, síta a prodyšný strop. Nyní to na mě dělá dojem, že se jakoby začínáte předhánět v česně co nejmenším. Aby toho nebylo málo chcete česno chirurgicky přesně směrovat proti určitému rámku a hlavně snad odstranit u rámku proti mikročesnu boční loučku. Proboha chlapi, proberte se!

Javali.

Nepřehlédl jsem jinde váš blud o šplhacích můstcích pro hlodavce, včelám dáváte hoblovanou kolmou stěnu a plastový uzávěr, vše tak hladké, co v přírodě nemůže existovat a na co včely za miliony let vývoje nejsou adaptované. Vy si myslíte, že po hladkém se poleze myši obtížně. Je to možná pravda, ale ona tam stejně vyleze, umí lézt po hladké omítce bytu a dokonce i po stropě. Ale tím, že zkomplikujete, ZBYTEČNĚ, myši lezení a stejně musí být v česně zikmní zábrana, tak jste ale stížil pohyb i včelám a způsobil tak trvalý stres. Vám když nějaký debil dá před vchod náledí, určitě se naučíte po ledě do domu vcházet a i z něj vycházet. Jen budete nepřetržitě nasranej! A nebudete schopný se vystěhovat a klouzačky se zbavit. A to je jeden z těch stresů, před kterými varuji neustále. Zamyslete se. Vy jste měl už několikrát úhyny, já ne. Vy pořád vymýšlíte zbytečné nesmysly, já ne. Co byste myslel, že je lepší přístup ke včelám, úlům a včelaření? Váš přístup nebo ten můj? Co vás konečně probere, nebo se cítíte být Bohem, že myslíte, že vylepšíte svět?

Obou se vás znovu ptám, PROČ vymýšlíte zbytečnosti s česnem?

A slovo zbytečnost je nepřesné. Protože co je zbytečné, je sice zbytečně postradatelné, ale obyčejně není nebezpečné. Jenže Javaliho výmysly už hraničí se škodlivostí. 

Barvy, další blud. Já nijak nic nebarvím, neznám zalétávání matek, oddělky dávám mezi úly a nikam stranou a každý česnem na jinou stranu a podobné hovadiny. Ztráty mám, 5, možná do 10%? To jsou ztráty (když nejde o jarní TV) rozhodně menší než ztráty u ostatních chovatelů. Navíc neznám rabovky, VŮBEC! Na vašem místě bych se zajímal, jak to dělám já a ti úspěšnější, třeba Goro. Až to zvládnete, pak si s pár včelstvy experimentujte, to je zdravé, pro vás zdravé. Ovšem nejsem si jistý, že by z experimentů byly nadšené i vaše včely.

Zopakuju snad posté: 

mnoho malých stresů a “nepohodlí” včely jistě přežijí a pak na podzim, v zimě nebo předjaří úplně nepochopitelně podlehnou virům, nebo čemu. Tu se vymyslí exotická nosema cerane, jindy klasická apis, jednou je to prvok, pak je to houba. Mě je jedno co to je, já jen neudělám nic, aby to moje včely dostaly! A měl jsem vápno? Po dlouhých letech? Ano, ale měl jsem také matky z Rakouska, kde se léčí jen kyselinami. Já třeba vím, od koho, odkud a jaký kmen Kraněk mi už nesmí na včelnici. Matky už nemám a nemám ani vápno. Stejnou zkušensot má i Tom4. Taky už ví odkud matky už nikdy více. TEČKA.

Když to po sobě čtu, vyznívá to dost tvrdě, ale neberte to tak, jsem takovej. Jen se vás oba snažím vrátit nohama pevně na zem.

Kritiku od Vás neberu na lehkou váhu, nicméně si myslím, že úl napodobující vlastnosti vhodné dutiny, zkonstruovaný podle tradičních doporučení vycházejících z biologie včelstva, je pro včely menší stres než jakýkoliv jiný úl. S plastovými krytkami víceméně souhlasím, chtěl jsem si potvrdit vážnost toho co je psáno abych nevěřil jen mýtům, že na jednotné barvě a tvaru velmi záleží, protože z toho následně vychází práce s roji. Snad jsem jim plastem nezpůsobil velký stres i když jsem žádnou včelu neviděl upadnout. Jak je díra v té ploché štěně úlu a né někde vystrčená na kraji, nejsou tam žádné větrné turbulence a mají velkou přistávací plochu nejen v očku, ale ještě v celém okruhu bez přebytečných překážek okolo. Případná myš by v mém případě narazila na chomáč včel a nemusela by přežít, včely jedou od spodu nahoru v úzkovysokém prostoru v blízkosti očka, které je 25cm pod stropem, leda by proklouzla a vykousala postradatelný podmet. Chci aby bylo do budoucna vše dřevěné, včetně stříšek. A budu doufat, že se v úlech  udělaných pro včely poštěstí a nedočkám se úhynů jako v amerických krabicích na brojlery. Bůh nejsem, ale kéž by se všem dařilo jako na počátku v rajské zahradě 🌞

PROČ vymýšlíte zbytečnosti s česnem?

Protože to, Tome50, stojí za to ;)

Konkrétně, přiblížení parametrů úlu přirozenému prostředí včel, jak jinými slovy popsal Javali. 

Koneckonců Blaníkem jste k tomto procesu hodně přispěl 🙂

Vaše vyjádření je vícesmyslné. Přispěl jsem pozitivně nebo k chaosu? Jednou se ze své hyperstručnosti zblázníte, už se neumíte vyjadřovat jednoznačně a mě dost nebaví hádat, “co tím chtěl asi básník říci”.

Ano, mám pocit, že byla chyba, že jsem vůbec s touto problematikou začal. Kdybych já nepostuloval - nevěřil idiostkým vědcům, že když se úl za 24 hodin otočí o 360, že se nemůžou vyvinout matečníky a vč je zruší a vč se nevyrojí. Martin to udělal, vyrojiolo se mu to a já si to vyčítám.

Kdybych si včas uvědomil, že díky Blaníku není VD problém, neotevřel bych vůbec téma česna, jeho výškové polohy. Tudíž i sklípku s CO2 a dalšími věcmi, které měly jen a pouze zbavit vč kleštíků. Když kleštík přestal být problém, je to celé o česně zbytečný nesmysl a komplikace ještě zbytečnější.

Kdybych si včas uvědomil, že VD je jen strašení mafie, která nechce přijít o stamilionové kšefty za léčiva proti VD a nezblbnul Javaliho s tvárnicí z betonu a s drnem místo dna, možná by neměl úhyny. Ano, i to si vyčítám.

A tak dálae. Ano, cítím se i provinile. Jenže já to primárně myslel jako nápady, náměty k debatě, bratrovo “setřásání slámy” (o slámě to není). Někteří bez předchozí výměny názorů a náhledů na věc a hlavně zkušeností a taky vyčtených věcí, šli a rovnou to udělali. Já si to mám nyní vyčítat?

Moc prosím o jasné vyjadřování.

------------------------------------

Co je pro koho prioritou v chovu včel? Pokud ne užitkový chov v co nejrentabnilnější formě, bez zbytečných komplikací a vymýšlení problémů i tam, kde jsou dávno vyřešené, nečtěte mě a nezabývejte se mými nápady a už vůbec doporučeními.

Kdysi se říkalo o určitém tipu chlapců na tancovačkách, že myslí stylem: “ať sem bit, jen dyž se peru”. My ostatní ale k tancovačkám chdili balit holky v rámci sexuální turistiky a jistého, velmi neortodoxně svébytného stylu sebevyjádření (co je asi tak na světě hezčího, než čistý dívčí nebo ženský klín?). Těmi, co místo vybití zdravým sexem potřebovali mít nutně nabitou držku, jsme my normální, a byla nás většina, dost pohrdali.

“Přispěl jsem pozitivně nebo k chaosu?”

To, co jsem napsal, myslím jednoznačně pozitivně, bez jakýchkoliv vedlejších konotací (např. jedním z klíčových parametrů Blaníka jsou odděleně klimatizované uličky, a tak bych mohl pokračovat…).

Co je pro koho prioritou v chovu včel?

Pro mě osobně je prioritou udržitelný chov “v co nejrentabilnější formě, bez zbytečných komplikací”. Pojem “udržitelný” je myšlen v pravém slova smyslu (nikoliv s ideologickopolitickými konotacemi). Tedy chov s přirozeným, dlouhotrvajícím rozvojem s přiměřeným (pro včely nedestruktivním) výnosem medu, pylu, vosku, propolisu. Tečka.

Pro dokreslení ještě přidám přirovnání - udržitelný chov chápu ve smyslu uvažování sedláka, který při svém hospodaření vychází z práce předků a svým potomkům předává půdu v takovém stavu, aby na ní mohly další generace úspěšně hospodařit.

Nic si nevyčítejte, vycházím z vašich nápadů a z těch co jsem přijal za své to vždy dopadlo dobře. Mám nízké medníky na panenský med, zajímám se o metody které můžu dělat i se svými zády a umím si poradit aby to šlo.

K těm úhynům. Měl jsem jako úplný začátečník problémy s chovem, ani jsem příliš nerozlišoval rámkové míry a typy úlů, trhal včelstva, rotoval nástavky a podobné moderní zhovadilosti. Následně podle vašich rad jsem vedl včelstva metodou Blaník, pod která jsem dal brzy na jaře ze své iniciativy pórobetonové tlumiče rovnou na hlínu. Ze 3 včelstev na jaře jsem do zimy poslal 7 a všechny vyzimovaly, ty co měly poloviční stebník ve formě toho tlumiče na zemi měly minimální spotřebu zásob. Vše se dobře rozvíjelo. Med byl a šlo to. Vy jste pak začátkem léta zase dostal své dny, všem vynadal a já se namyšleně po druhé úspěšné sezóně nafoukl, taky jsem měl i jiné mnohem větší starosti. Jako na truc jsem si pomyslel, že Toma50 nepotřebuju a z těch 7 včelstev nadělal a na zimu zakrmil 21 oddelků v americkém stylu, tlumič na zemi z nich mělo asi jen 4 nebo 5 a myslel jsem si jak jsem skvělej. Všechno kromě starého utepleného ležanu a jednoho hodně vypolstrovaného úlu padlo spolu s moderním mýtem, že na úlu nezáleží a včelstva vydrží hodně.

Máte pocit, že za to můžete? Já si spíš připadám jako to dítě z obecné školy, které musí vyzkoušet proč se nesmí olizovat zábradlí když mrzne.

Ale největší semínko které ve mě roste je nesmyslnost léčby mrdání ještě větším mrdáním, tohle bych dal do učebnic 😁

Děkuji vám oběma, hodně se mi ulevilo.

Jen to o sexu není moje myšlenka, ale Benjamina Kurase z jedné jeho knihy. A použil jsem jí v jiném kontextu než on, protože dokonale vystihuje idiocii na entou, kterou dělá nynější liberální svět.  Liberálové něco zkurví zavedením nějakého “nástroje” a když si uvědomí, že co způsobili, jdou to napravovat tím nástrojem, kterým to celé zavinili. A protože se to tak napravit nedá, jediné co udělají jinak, že ještě zmnohonásobí svojí ideologickou idiocii. 

Úplně typickým příkladem a hmatatekným výsledkem je Havlovo humanitární bombardování. Prostě kdo chtěl zůstat normální a odmítal liberální idiocii, bylo nutné ho k jeho liberálnímu blahu dokopat. A protože to bylo v zájmu jeho a on byl tak hloupý, že neuměl obecné liberální blaho ocenit a nadšeně ho přijmout, v rámci humanity ho k tomu bylo přimět pomocí kopanců. Jen kopance se vyměnily za bomby, protože na kopancích žádné ropuchy a jejich kámošové vydělat nemůžou, na bombách ano! Nic nového pod sluncem, kdysi ultradebilní pobožné zrůdy upalovaly za živa, také humanitárně, aby upálenému pomohly očistit jeho zbloudilou duši, aby pak nemusela donekonečna dlít bez odpuštění v pekle. A pak že je inkvizice minulostí, není! A taky, a to halvně, nezapomeňme na americkou ropuchu, která se na tom nezapomněla finančně napakovat. Tak, že její ropušata se budou v prachách válet ještě mnoho generací po jejím zdechnutí a náš koktavej venca vyskoč - velký kámoš ropuchy, udělal kulisu v roli užitečného idiota. A tak nešlo o humanitu, ani záchranu duší pozabíjených lidí, primárně šlo o zisky ropuchy a její bandy.

Ano, často nepíšu uhlazeně ani diplomaticky. Co je diplomacie? Nástroj k dosažení nějakých cílů ve smyslu osohu = zisku diplomata, přesněji někoho, koho diplomat zastupuje. Vždy je ale za diplomacií něco zištného, ryze zištný zájem, i bohulibé ukončení války je zištný cíl a ziskem je třeba přestat krvácet, jak skutečně, tak mateiálně a případně i morálně. Já ale tím, že někomu, koho nenutím a jen dávám nezištně veřejně k dispozici všechno, na co jsem za život přišel, nesleduji žádný svůj ani ničí jiný zisk. Proto pak nástroj s názvem dipolomacie (uhlazeně slizké okecávání a mazání medu kolem huby) jako neefektivní ztrátu času a energie vypouštím. Píšu pro chlapy s koulema a ne pro zženštilé blbečky, ani pro baby, jedna zdejší aktivní přispěvatelka to neunesla a nafoukla se. Škoda, tedy hlavně její škoda a škoda jejích, často trefných nápadů a podotknutí. Snad to tu čte a dělá to podle toho, co tu nejen já, píšeme všichni dohromady.

Javali

Že jste nafouklej mi došlo, vrátil jste se a to je skvělé. Bohužel jste ale před nafouknutím neapsal to podstatné. Jestli to správně chápu, mám pravdu v tom, že dokud jste dělal všechno jak jsem tu veřejně dal každému, včely se vám vedly a dařilo se vám. Jakmile jste ale z každého pěkného udělal 3 jiná a halvně se těžve odchýlil od metody Blaník, tak to vaše vč už neunesla a vlastně nepřežilo nic. A vy máte to štěstí, že vám došlo, že to byla jen a pouze vaše chyba. A to je to, co tvrdím od začátku. Za každým nezdarem je nutné hledat nejprve chybu svojí a až když se ujistím, že jsem chybu já neudělal, teprve jí hledat mimo.

No a vyloupněme z toho racionální jádro a zkusme se o tom drnu místo dna pobavit.

 Pokud vím, snad to zkoušel i Tom4 a dokonce mám za to, že to byl jeho nápad. Jednou mi volal, že co si myslím o možnosti, že by úl stál na nějakém “komínu” a dno by bylo třeba půl metru pod včelami a byla to hlína. Já se toho chytil a představil si přirozenou dutinu, která vyhnila až k zemi. Co mě k tomu vedlo dám na příběhu:

Narodil a žil jsem s mámou na dolním konci vsi Domašín. Dolní konec, pomístně zvaný úsměvně Dolní Kavčina (logicky má Domaším na západním, horním konci ještě Horní Kavčina) od Vlašimi iodděluje obrovský zámecký park 78 ha anglického typu. Denně jsem chodil přes park do školy, (do první od roku 1963) a zpátky. Dostával jsem na den 2 Kčs na bus, městská doprava stála Korunu. No a za dvě ušetřené kačky byly Partyzánky za 1,60 Kčs + sirky za 20 halířů a ještě mi zbyl dvaceťák, který se dal šetřit a kumulovat na nějakou budoucí bohulibě potřebnou investici, podobnou kouření v první třídě základky. Ale jasně že jen na záchodě nebo na nádvoří zámku (nebo cestou parkem do a ze školy), hlavně aby dost tupé úči  a nějací dospěláci neviděli. Ony učitelky tehdy nemusely mít vysokou školu a tak mě učila slečna soudružka jen o málo starší než já, mě 7, jí 19 a ty slečny fakt nic nechápaly (byly úplně blbý). Mámě bylo 43 a ta nechápala, co NUTNĚ potřebuju, tuplem.

Ale to jsem se zasnil vzpomínkou. Ale zpátky k dutým stromům. Bylo jich cestou do školy hned několik a některé, kam může vstoupit dospělý, je tam ještě několik i dnes. No a jako dítě jsem se schovával právě v takových stromech a kouřil jak pohádkovej drak a nedošlo mi, že se někde v koruně stromu bude hulit z díry po vyhnilé větvi a nějakej úplně blbej dědek bude panikařit, že hoří park. Proto můj úvod a zápletka. Proto vím, že dutina byla vysoká třeba 5, 10, 12 a možná některý strom jí měl i vyšší a končila dole zemí. A u nněkterých stromů dole byla díra. Určitě ale byly i duté stromy, hlavně duby a obrovské lípy, které dole “vchod” neměly. No a z některých děr - suků v koruně létaly včely, ale jen z takových, co dole neměly díru. Taky jsem viděl poraženého velikána, nahoře už odumřelé včelsatvo, ale ještě nezničené zavíječem a díra až k zemi. 

A taky město někdy kolem roku 66-68 dalo dutiny zatlouct prkny a na to přibít kůru z poražených velikánů a bylo to uděláno tak dokonale, že kolemjdoucí nepoznal, že je strom dutý. A ejhle, pak se v takových stromech začaly usazovat zalétlé roje a dokud dole byla díra, tak se tam neusdadily včely, ale asi jen netopýři. Proto moje neochvějné tvrzení o tom, že včely se zabydlí samy jen tam, kde je jen jediné česno.

A  můžete mi všichni věřit, že jsem ty stromy pozoroval denně několik let, protože i když bylo náledí nebo závěje, chodil jsem pěšky, abych ušetřil na důležité životní potřeby. A celou, asi dvoukilometrovou cestu jsem sledoval přírodu podél cesty, často měnil trasy se zacházkami a odbočkami a monitoroval přírodu. Tudíž na podstatné části parku. 

Dřív se dospělí víc navštěvovali a já naslouchl dospělým včelařům a ptal se jich na vše, co jsem pozoroval v parku a i jinde. Myslím si tedy, že mám napozorováno, nakonzultováno a promyšleno výrazně víc, než drtivá většina ostatních. A ano, přesto jsem ale jakživ neviděl pít vosu a Goro mě dostal beze slov jediným obrázkem. A přesně takhle si to já představuju, že to má být. I přes neskutečnou životní zkušenost a  dobrý pozorovací talent, podepřený reálným včelařením doma - do včelařské rodiny jsem se narodil - jsem klidně za 70 let dokázal něco přehlédnout. Jenže drtivá většina to tu bere jako televizi, jen berou a neoplácí, mlčí, prostě jen ZIŠTNĚ berou. A tohle je doslova tragédie, co v moderní době udělal internet z jinak asi celkem slušných lidí = bezohledné konzumenty, kteří vůbec nechápou, že by měli oplácet zisk informací tím, že pomohou ostatním doplněním jejich zkušeností, třeba tak, jako dal Goro fotku vosy pijící vodu.

Děkuji všem přispěvatelům, i těm ke mě kritickým. A na rozdíl od VF je tu neuvěřitelně solidní a vstřícně slušné prostředí. Děkuji i za to.

Úl spojený se zemí má určitě pro včely mnoho výhod a pár nevýhod pro včelaře. Zejména je to izolace i od spodu, pokud je menší česno tak zde bude i tepelně akumulační schopnost toho uzavřeného prostoru bez průvanu, která zmírní vliv změn teplot venku, zejména ranní mrazy. V zimě hlína dole bude teplejší než vzduch venku. Je třeba řešit vlhkost a to hodně, nejstudenější částí úlu se může stát něco na vrchu, z hlíny i od chomáče bude stoupat nadměrná vlhkost která úplně promáčí neobsedlé dílo a to úplně splesniví i díky teplejšímu zapařenému prostředí. Teda podle mě a co jsem viděl tak tenkostěnný úl bude na vrchu hromadit abnormální množství vody. Další nevýhoda je potřeba hezky ty podstavce rozmísťovat a vyrovnávat. Pro svůj současný přístup k chovu jsem od tohoto ustoupil a nerušená utěsněná komora dole je pevnou součástí plodiště, úl je přenosný, celistvý a jen se podle vodováhy podkládá klacky a cihlami z okolí. Nejjednodušší a přínosný kompromis je tvárnice která lícuje dole s klasickým úlem a alespoň zabrání jeho podfukovaní a uteplí ho trošku i od spodu. Uteplení od spoda se podceňuje, ale právě dole je nejtěžší plod uhřát a ráno dostává největší bomby.

Javali, nestíham sledovať tvoje myšlienkové pochody…

Úl spojený se zemí má určitě pro včely mnoho výhod…

teda takto, Tom obyčajne napíše “domnívam se…” ale ty rovno napíšeš "určite" a potom popisuješ samé nevýhody pre včely (teda okrem predstavy, že “V zimě hlína dole bude teplejší než vzduch venku”… môžem ťa ubezpečiť že včelám to bude ukradnuté, pre ne je dôležitý dostatok zásob aby si mohli vytvoriť teplo v chumáči v ostatných častiach úľa môžu byť aj mínusové teploty ak vonku treštia mrazy…

ale ak sa dá  poprosil by som ťa bližšie vysvetliť túto vetu  z tvojho predchádzajúceho príspevku:

 nicméně si myslím, že úl napodobující vlastnosti vhodné dutiny, zkonstruovaný podle tradičních doporučení vycházejících z biologie včelstva, je pro včely menší stres než jakýkoliv jiný úl

viem približne niečo o biologii včelstva ale celkom nepoznám tie “tradičné doporučenia” ktoré si mal na mysli…

no súhlasím a hovorí to často aj Tom, čím menší stres tým zdravšie včely…

Musel jsem svuj puvodní příspěvek smazat a končím. Na sociální sítě prostě nemám. Slovíčkaření, překrucovaní, napadaní nebo jen prostě lobotomické reakce narušují můj dusevní klid a mrhám tu časem který mohu věnovat včelám a rodině.

Všechno bych vypsal a byl bych to ochoten i z Polštiny srozumitelně přeložit jelikož jsem z oboru a Polsky rozumím velmi dobře, ale jen pro někoho kdo má zájem a né jen provokuje a vypichuje jen co se mu hodí pro jeho úhel pohledu.

Je sice super, že máte koule, ale tentokrát jste vyjel po Gorovi rozhodně neprávem. Jak ho znám, věřte mu jeho upřímný zájem a že ROZHODNĚ neryje a nesnaží se vás ponížit.

Mě váš článek taky nedával smysl, ale mlčel jsem, abych dal prostor i jiným. Nechápu, proč je nevýhoda vyšší vlhkost, naopak, DOMNÍVÁM SE, po zkušenostech se zimováním na tuháči bez deka cukru, že voda hned nad chumáčem mi zachránila včely. Kde nad VN nebyla KK 15 a usoudil jsem, spolu s Tom4, že to vbylo právě tím, že když nemohly 3 měsíce ven a měly to pro vodu na stropní igelit blízko (a ne skrz KK 15), tak právě to je zachránilo. Padla jen ta vč, kde KK zůstala nad VN, kde jsme jí i se zdravotním problémem dokázali dát v půli září pod VN, ta vč ve 100% případů přežila. Pan kolega Goro to uznal, že moje a Tom4 domněnka je patrně správná. Možná proto se vás jasně ptá, proč vy považujete vodu pro zimující chumáč za nevýhodu.

Ale pozor, ona tu bude jěště nějaká souvztažnost asi se sílou včelstva. Vemi dobře si pamatuji, že Martinovi se stalo, že skondenzovaná voda ze stropu kapala do chumáče a to mu zabilo včely. A nebo to byla jen jeho domněnka. Nevíme. A právě proto tady máme tu úžasnou možnost předat si navzájem svoje dílčí postřehy a zkušenosti a i DOMNĚNKY. Prostě si uvědomte, že na světě nejste sám a protože nás v našich problémech vědcostuti klidně nechají, pomoci si můžeme jen sami navzájem. My se snažíme promýšlet, co tu píšete a vy jste nám vlastně svým způsobem dlužen se debaty účastnit. Myslíte, že i takto bych si směl dovolit na problém vašeho odchodu nahlížet?

Zkuste se, prosím, uklidnit a pište dál. Možná třeba jen nemáte dar umět sdělit jasně myšlenku, z vašich příspěvků cítím snahu psát stručně. Já ten problém mám a těžký a tak píšu neúměrně dlouhé příspěvky, neumím to tak jasně jako Goro a někteří jiní. Možná jste měl na mysli, že voda na stropním igelitu potřeba je a je stěžejní,a le že díky absenci dna a obnažené zemi pod úlem je vody moc. Ale to jste nesdělil a tak se musíme jen dohadovat, co vás k vašemu tvrzení vedlo.

Ať se rozhodnete  jakkoli, přeji vám ať se vám daří.

Omlouvám se za prudkou reakci, jenže když něco píšu tak u toho k přemýšlím a očekávám to i od toho kdo to čte. Napíšu URČITĚ protože jsem o tom přesvědčen, poté vyjmenuji alespoň 2 věci které pokládám za nejpřínosnější pro včely a jsem za to jebán protože se to někomu nelíbí a završí to hláškou ve stylu že včelám je všechno šumák. Nesouhlasím a než takto komunikovat to raději vůbec. Napsal jsem na co je třeba si dát pozor, když se to udělá dobře, včely by mohly mít vody akorát a bude to i ku prospěchu, voda je to nejdůležitější když včely nemohou ven, bez ní jsou i zásoby nestravitelné, ale když se to udělá od spodu tak zateplené a blízko u země jako jsem to měl já tak z toho bude stroj na výrobu destilované vody. Včely v tom vyzimovaly zázračně, ale neobsedlý zbytek úlu celý zplesnivěl. Někdy věci nejsou tak jednoduché, že stačí vzít něco a udělat něco, ale chce to přemýšlet a vyladit, někdy aby něco fungovalo už nestačí ani improvizoval a je třeba předělat úplně všechno, nevím, měl jsem za to, že tyhle věci jsou snad všem jasné. Mohl bych až budu mít čas přeložit i několik stran o stebníku a zakopávání včel, to by bylo k tématu jelikož tam jsou některé paralely, jenže bych tady byl asi pro smích, opět by u toho musel čtenář přemýšlet mezi řádky, neco brát s rezervou a něco v širších souvislostech, věci by byly vytrhavany z kontextu, bez mozku chytány do protikladu v tom co jsem již napsal, slovíčkaření atd... Dnešní lidi si o sobě hodně myslí, i když  se jen vezou jako konzumenti a na pokroku nemají podíl, slepě následují módu a vším co bylo pohrdají, útočí na vše staré a nemoderní jako by se snad báli návratu komunismu nebo císaře pána.

Je mi líto, že tu chceš skončit. Co mohu za krátkou dobu zde posoudit je to, že zdejší diskuze jsou drsné v tom smyslu, že jdou většinou k věci a chápu, že je někdy složité vyargumentovat odpovědi a nebrat připomínky osobně, když se jedná o vlastní nápady a jejich sdílení… Dle mého jsou Janovy doplňující dotazy věcné a jdou k podstatě problematiky, takto na mě působí…

PS.: Po odeslání textu jsem si všiml, že jsi mezi tím postnul další příspěvek, tak snad pokračuješ…  

Goro: Omlouvám se opět, přehráním to, nevím co mi dneska je, někdy mi kape na maják, jsem prostě podezřívavej nasírací člověk co si zažil své a pak to schytá nevinná osoba co se mi neškodně otře o nos. A snědl jsem včera moc oříšků a bylo tam na můj vkus málo kešu, neřešte to. V dobrém OK?

Já bych měl zájem o ten překlad. Jestli co tak jeden z velmi dobrých překladačů je deepl.

Javali myslím že ma Tom a Martin poznajú trochu lepšie ako si stihol ty… z nikoho sa nemienim vysmievať, chcel som získať nové poznatky diskutovať … 

ale chápem každý má právo sa naštvať, reagovať ako mu povaha práve prikazuje, ale skončiť s debatou ktorá ani nezačal no…🤔…hlavne že neodchádzaš, pretože už tu boli včalári ktorých ego bolo silnejšie ako úprimná snaha diskutovať o včelách a už tu nie sú… práve ja radím včelárom aby skúšali aj nové veci ale keď idem do niečoho v úli musím vedieť prečo to idem robiť a čo tým sledujem…

btw. teda inšpirácia bola zo zimovania včiel v stebníkoch?..daj ten kontakt na poľský zdroj..diki..

Javali

A jsme zase u toho. Proč stebník, zakopat úl na zimu a podobně? To mně napadlo kvůli kleštíkovi včelímu. Ten ale přestal být problém a tady se nedomnívám ale tvrdím, že to není jen zásluhou Blaníku, nýbrž prostě příroda sama, za pouhých 40 let po zavlečení parazita ho začala ničit a včelstva získávají sama od sebe odolnost. Jen tomu některé systémy a provozní metody napomáhají víc, jiné méně a většina asi vůbec. Znovu připomenu roztočíka malého, který, zdálo se, po ww2 že zničí včelu medonosnou. Svět s ním bojoval chemií, bratr Adam vyšlechtil BF proti němu odolnou a najednou přestal být tento parazit problém. Zvětšiny sám od sebe. A já tvrdím, že podobné metly tu za mnoho milionů let vývoje včely už byly mnohokrát. Proto mě výše zmíněné věci úplně přestaly zajímat, protože se domnívám, že pominul důvod.

No a k tomu, že v úle vše zplesniví. To je asi nepříjemné a v určité intenzitě napadení díla plísněmi nepřijatelné při lidském chovu včel. Ale ona je plíseň dvojí. Jedna asi nezničí voští, jen ho něčím asi jen na povrchu potáhne a to včely samy nějak odstraní. Kdyby se takové dílo v úle nechalo, jednoho dne otevřeme úl a po plísni ani náznaku, vše čisté a voňavé. Pak je horší stupeň mnapadení voští plísní, když staré plásty dostanou béžově světle okrovou barvu, drolí se a to je už degradovaný vosk, košilky a vše, co drží plást pohromadě. Toto včely úplně vykoušou a postaví znova. Možná to je přírodní obměna díla. Co popisuji mohl pozorovat každý. 

Navíc je nejen možné, ale podle mě jisté, že se včela za svůj velmi dlouhý vývoj naučila využívat  některé látky z plísní, podobně jako my využíváme nejen penicilín, ale i plísně na sýrech, na révě vinné a dalších. Tudíž se zuřivě bránit sebemenší troše plísně v úle v předjaří může být pro včely zhoubné. Už jsme to tu probrali několikrát.  Co když včely v předjaří nevyhání z úlu za jakékoli sloty potřeba vody, ale právě potřeba něčeho z plísní, co nutně musí mít k životu a když to nenajdou doma, musí ven? Vědečtí prostituti to nezkoumají a tak nezbývá než to nějak řešit, možná hloupě, neodborně nám samotným. To je to, co já tvrdím roky pořád dokola.

Připomenu, co tu psal Tom4, že našel na netu nějaké obšírné pojednání o využívání plísní uvnitř včelích příbytků včelami. Když tady na to přišla řeč, už to nenašel. Goro si vzpomněl, že to také četl a taky to už nenašel a tak to ASI někdo z netu odstranil.

-------------------------

Ale. Psal jsem tu o polystyrenu, jak extrud 30 mm místo neprodyšné spárovky Sm 20 mm "zajistí" celoroční hnojník v úle, plísně po celou sezonu a v předjaří voda vytéká z úlu a na podložce stojí louže, z měli je plesnivá hnijící kaše atd. navíc já přišel na to, že v úlech s PS i ve sendvičových stěnách zapříčiní vlhký med ve srvionání s tenkostěnáčem ze dřeva jinak úplně stejné úlové sestavy. Tím konstatováním to tu (i jinde, pokud jidne vůbec začalo) utihlo. Fyzika nám nepomůže, PS 30 je tepelně mnohonásobně izolačnější než smrk 20 mm. Přesto v něm hnojník není, v PS je, proč? Moje laická domněnaka - na vše mám vždy nějaký názor, je jen otázka zda správný, je tento. A ti, kdo fyziku chápou, což u mě nikdy nenastalo, mhou přemýšlet co napadlo mě, tedy někoho fyzikou a matematikou naprosto nepolíbeného.

Víme, že plasty drží nějaký el stat náboj a nejen plasty, viz liščí ohon a ebonitová tyč. No a dfřevo tuto vlastnost nemá a tudíž i naprosto neprodyšné dřevo tenkostěnného úlu dovoluje vodním parám odtéct z úlu v přiměřené míře. Ovšem mám za to, že možná i molekuly vody mají nějaký el náboj a interagují s nábojem PS a tento materiál neumožní plynuklému odtoku vodních par z úlu česnem a naopak velkou část této vody zadrží v úle, kde pára zkondenzuje. Má tento můj neodborný konstrukt nějakou myšlenku nebo je to kravina? A pokud je to trapně nevzdělaný nesmysl, že je v PS úlech hnojník celý rok a vlhčí med je nepopiratelný fakt. Já se jen snažím nějak přijít na to proč. A protože to “vědecky” zdůvodnit neumím, tak něco umím dokonale a hned. Vyhodit všechny PS úly a i ty, kde je tento nepřirozený materiál nějak zakomponován do konstrukce úlu.

----------------------------

Velká odbočka - oslí most, pro někoho jistě. Tak tedy:

Místo deklů používám formy na sloupové betonové hlavy systému KB blok. Svým vnitřním rozměrem 485 mm přesně pasují na moje úly, které mají vnější rozměr 465 mm. Forma umožňuje vložku z PS 20 mm a pořád ještě přečnívá rantl asi 15 mm, ,který zajišťuje zapadnutí deklu na úl. Zhora má forma jakási úhlopříčná žebra vysoká asi 30 mm a ve 4 komorách se drží voda a tak musí být rantl navrtaný. Mám dekly dvoje, s PS a navrtanými rantly a pak nenavrtané formy bez uteplení. 

Nějak se stalo, že jsem neměl před zimou zateplený dekl u ruky, na úle byl jen stropní igelit a na něm plastový dekl - forma síly asi 3 mm z plastového recyklátu. Napršená voda v horních čtyřech komorách zmrzla a tak byly včely jako v lednici. I když nemrzlo, voda prostě držela trvale nižší teplotu. Někdy listí ucpe díry, voda neodtéká z komor a zmrzne tam či stojí, neřeším a tím mi během zimy nedošlo, že je na úle dekl bez PS. A tak mi celou zimu nedošlo, že je dokonce na dvou úlech (každý na jiném stanovišti) dekl bez PS.

Zjara byla obě vč v naprostém pořádku, nebyla horší, nebyla ani nijak lepší, bylo jim úplně jedno, že nad sebou měla jen igelit 0,6 mm, k prostředku mírně stoupající komoru se vzduchem na vrcholu vysokou asi 20 mm a u okrajů kolem dokola se dekl dotýkal krajů úlu. 

Kdo má představivost a není líný myslet a předsatavit si to, už ví, že je oněch 20 mm PS v delku úplně zbytečných. Takto se mi to povedlo před pár lety taky a také se tehdy s jen s jedním vč nestalo během zimy vůbec nic. Popravdě, já mám v deklech PS asi víc kvůli létu, ne vždy se mi zadaří aby moje úly stále celý den ve stínu a když by na ně zasvítilo na 2-3 hod slunce, aby vč netrpělo hicem. A taky nějak psychologicky lepšímu pocitu, že jsem dal včelám aspoň malé zateplení na stropě. V úlech s nezatepleným deklem nebylo víc plísně a ani vody na podložce, prostě žádný rozdíl proti úlům s 20 mm PS v deklu. Jednalo se o tenkostěnáče Sm 20 mm.

A včil mudruj!