Abych navázal na metodu kterou jsem popsal o pár příspěvků výše budu opět vytahovat 150let staré vynálezy, které se používali u košnic a lze je aplikovat například pro DB6 nebo jiné malé úly. Je to z časů kdy se jíž používaly rozberné úly, ale dřevo bylo drahé a řezivo jak ho známe dnes ani k mání nebylo. Proto se hojně využívali košnice a z nouze ctností bylo zjištěno, že včely v malých slaměných úlech nejlépe vyzimují, ale zároveň každý chtěl v sezóně již rozběrné dílo, aby měl vysoké výnosy medu díky připraveným souším, medometu, celkově efektivní práci. Košnici mohl konkurovat jen hrozně těžký a dráhý úl, dvouvrstvý a vysypaný hoblinami. Přenosná lehká a dvouvrstvá varianta byla v chladnějších oblastech zimována ve stebnicích a cenově stále drahá. Začal se používat letní úl, jednovrstvý a tenkostěnný, lehký a cenově už přijatelný. Metoda spočívala v tom, že košnice stály vedle sebe a s příchodem hlavní snůšky se každý den přisouvaly a otáčely očky bliže k sobě až se očka téměř potkala. Potom se obě košnice odnesly a misto nich se postavil letní úl. Očko musel mít ve stejném místě kde původně byly 2. Přelétly do něj všechny letuschopné včely z obou košnic. Z každé košnice se ještě vybral rámek, (ano v košnici může být střední vyjímatelný rámek) a vložily se do úlu tedy 2 rámky s plodem a vybrala lepší matka, druhá se zamáčkla, mateřáky si vychovali nové matky a přeléták vybavený hotovými soušemi se dal rovnou do snůšky a nosil za 2! Na konci sezóny se odebrala matka, včely se nechali dolíhnout, rozdělily se košnicím, rámky se naposled vytočily a úl se uskladnil. Píšu to proto, že mě tato metoda zaujala a umím si představit, že bych používal dva 8-rámkové úly, které by byly utepleny přepážkami na 6 rámků a používal bych je jako ty košnice, možná by mohly být i postaveny na kant jako jsme probírali v otočném úlu. A přeléták by byl další 8-rámečník již na plný počet rámků připravený se soušemi do snůšky. Tohle by šlo podle mě velmi dobře aplikovat i u DB6 a jako přeléták využít to co už máte kdo doma, nebo urychleně přidávat nové medníky DB6, bude to cvrkot.
Když máme téma situace tak mám první prázdný úl. Plný zásob, ale čistý je jako by ho někdo vymetl, žádné včely ani zbytky po plodu ani známky pokálení, mněl vůbec nic, jen čisté dřevo a med. Co mě překvapilo tak to byl pěkný roj, který mi vyletěl z úlu když jsem se na zahradě sprchoval a až do podzimu vypadal fajn, naopak jsem si myslel, že pokud něco padne tak tento roj přežije a je to obráceně. V čem se ale liší od ostatních včelstev i když mají matečníky ze stejného zdroje je to, že jsem ho už s ničím nemíchal a neposiloval, zatím co ostatní včelstva byly směsky, dostávali mladušky od vitálního balkónového kouzelného včelstva, může to být efekt chlebového kvásku a nebo náznak, že mísení nebo i zalétávání včelstev nemusí být na škodu, pokud mezi včelstvy není nějaký prolezlý mrzák.
Za mě to M.S. vyřešil dokonale, kdybych chtěl dělat úly z rákosu, jako že jsou prostě pracné tak tohle by šlo. Nejlepší je obyčejný hnijící železo, dříve jsem chtěl mít všechno v nerezu, ale dnes bych radši aby věci co doslouží aby se vstřebaly, to se v hlíně vstřebá za pár let a když úl doslouží tak se spálí a zakope, nerezovej střep si někdo vrazí do nohy i za tisíc let a nerezový drátky v rámcích pokud se nezrecyklují, tak je to taky pěkný svinstvo.
Klobouk dolů, ten přípravek nemá chybu, krásný a precizní nástavky. Taky mě napadá, že takový přípravek by umožnil snadno vyrobit i spárovku rovnou ve tvaru nástavku třeba z latí. Šel by přetvořit z lisu na ovoce.
Ještě si skočím pro párky k tý čočce co dostanu. Napadla mě taková věc, že kdybych si chtěl hrát škatule hejbejte se, tak takový menší lehký úl by byl fajn k vyzkoušení starých metod používaných v košnicích a menších úlech než se zavedly úly americké a americké metody včelaření. Existuje asi 10 druhů přelétáku, lze pomocí nich včelstva ředit, zhušťovat, dělit či spojovat a to s různým cílem ať už vyrovnávání síly, zabránění vyrojení, vynucení rojení. A při tom hraní by byl výsledek pár nových včelstev a med do medníku. Síla včelstva na rámku 43,5x30 by měla jít odhadnout pohledem do podmetu. Taky by možná šlo je nechat rozplodovat na 2 bedny, pak z jedné udělat pořádně silný oddělek a nahradit medníkem, nebo udělat přeléták a z obou beden udělat 2 oddělky a nechat je postavit nové plodiště. Ale třeba je to zbytečná komplikace, hold kdybych je nesměl chovat v ničem jiném musel bych si nějak poradit.
Díky pánové za zajímavé odkazy, bývá lepší když je něco na doporučení než se prohrabávat nějakými “taky stránkami”. Jasně že většina článků v různých odkazech se týká toho co zde na fóru již probíráme, tak když něco zaujme tak se to dá probírat rovnou tam.
Goro je aktivní, často mě územní, když se přehoupnu příliš do sci-fi. Jen to bere vic s nadhledem a tak jako po dobrém a má to i smysl, totiž když si někdo přijde potvrdit nějaký nesmysl a bude to blb tak se ještě víc zapře a provede ho o to s větší vervou, když mu ho razantně zakáže, blbouni si prostě poradit nenechaj a zapřou se o to víc a ještě o tom začnou přesvědčovat ostatní a třeba je zblbnou taky, když pak bude blbů víc a shodnou se, tak přece mají pravdu, proto dělaj politiku.
Zrovna nad tím jsem večer přemýšlel, proč to někdo chce? Na dadant systému je krása, že se plodiště vejde do jednoho nástavku, matka se vždy najde, plodové těleso je kompaktní a rozvíjí se do boku, není třeba zvedat nástavky při práci v plodišti, šetří se záda, případný oddělek nebo obměna díla se snáze provede.
Obecně je nejoblíbenější kompromis dadant blatt s 10 rámky, na většině území se tam plodiště vejde i se zápasem zásob a je to hmotnostně ještě zvladatelné. Menší úly na 8 rámků jsou pro kočovníky nebo oblasti se slabší snůžkou, velmi dobře se s nimi manipuluje, základna je ještě dostatečně stabilní. A 6 rámků? Buď žádná nárazová snůžka, nebo prostě se jich na vozejk vejde 2x tolik než beden na 12 rámků, ale s tím roste také množství nástavků a cena úlu. Kde se nepoužívají mřížky se počítá s tím, že si včelstvo může upustit páru na pár rámků v prvním medníku, je to trošku horní tlumič a dobrý způsob jak si zjistit, která varianta úlu se hodí do které oblasti.
Však ono to i vychází. Ten rusák tam už má mateří mřížku zbytečně. Je vidět, že druhý korpus je z poloviny plný medu, není šance, že by matka šla klást ještě výše do nízkých rámků. Ten úl je polystyren, to znamená, že těch 6 rámků bude zakladených na 100% protože tam nejsou žádné studené krycí rámky s medem jak to bývá u tenkostěnných úlů na více ramcích. Kvůli 2 velkým korpusům na sobě tu dochází k příliš velkému blahobytu včelstva a včelstva mu jdou rovnou na steč do rojovky, bez odebrání zavíčkovaného plodu a nahrazení mezistenou pro urychlené základení vajíčky a tvorbou oddělku je v tom nemá sanci udržet. Výpočtově by na čistý plod mělo stačit 5 a půl rámku DB, z toho co vím o 8 rámečníkách by mělo na plodiště stačit vysoký+nízký korpus a každý další už bude s medem. Taky bych dolu nedával plošně otevřené sito jako má ten rus jesi jsem dobře viděl, velký přísun vzduchu a vyvětranost úlu může nadzvednout plodové těleso, pokud je vzduchu méně, plodiště se drží co nejblíže jeho přístupu.
Budu se vyjadřovat jen k tomu otáčení a převracení díla, Kozinuv úl se nepřevrací, když bude zájem můžu nějakou záhadu vysvetlit.
Zase rok uplynul, ale nevím proč zmiňujete přesný opak toho co jsem psal, také jsem přiložil i fotky kde je to jasně vidět, včely tak staví a kladou. Už jsem viděl pootočené buňky o 90° i na volné stavbě v prázdném rámku, takže to je jen nějaká konstrukční otázka, přizpůsobení terénu, pár včel to tak začne stavět a zbytek v tom pokračuje. Jesi plodu vadí opačné naklonění buněk při otočení 180° nebo jen 90° a z toho nějaký stres to netuším. Jak se včelám nabídne kousek mezisteny tak v ní pokračují, ale můžou půl rámku vystavět pootočeně pak narazí na zádrhel a druhou půlku vystaví už správně.
K tomu převracení na zimu mám jeden postřeh a to ten, že by bylo vhodné mít koncem sezóny jako hlavní a ideálně jediné česno jen očko na studenou stavbu, včely následně zadní část úlu v létě zanosí a zavíčkují tam zásoby, zimní chumáč se usadí s největší pravděpodobností v blízkosti očka a při přetočení na zimu je chumáč dole a nad hlavou má přesně tu část zavíčkovaných zásob.
Já se připojuji k omluvě a děkuji Malinovi za iniciativu! Myslím si že když se budeme všichni trošku vic držet původních témat bude to ke prospěchu všech a případné žabomyší války nechť skončí stejně rychle jako začaly a zbytečně se nestupňují. Byla by škoda nechat téma 6 rámečníku úplně uzavřené, když už se začalo a někdo bude chtít navázat, ten 6 rámkový úl nemůže za to, že jsme jelita.
Kozina používá VS a používá malý proužek mezistěny jako základ.
Na obrázku s Kozinovym rámkem vidím dole hezké hnízdo k zimování v dělnících buňkách a když na vrchu budou zásoby tak svůj účel splní. Otázka je zda by prospělo takové rámky například opravovat. Než se začali používat drátky a mezisteny tak se včelaři starali o plásty jako včeličky, trubčina se vykrajovala a buď nechala vystavět nebo se vložil hezký čtvereček dělničiny, který se zachránil vykrojením z rámku co šel vytavit. A nebo by bylo snadnější a prospěšnější jim s tím nehejbat a nechat to jak si to postaví.
Moje rámky v 8 rámečníku vypadaly hrozně, sám jsem z toho měl obavy, půlka byla trubčina a do toho ještě mraky pylu. Tyhle 2 jsou 14.5.2025 a vyfocený jsou nejspíš pro parádu, protože ty ostatní vypadaly ještě hůř.
Akorát že M.S. pracně a šikovně napodobuje přírodní výběr aby ho urychlil a zbytečně nepadla včelstva která stačí např. opravit jeho černou AMM matkou, nechává rozchovávat trubčinu z nejlepších včelstev mezi ostatní včelstva ve kterých ji naopak likviduje. Tohle je podle mě správná cesta kterou by měli všichni alespoň částečně aplikovat ve svých chovech.
Jenže množárny jedou na plný plyn a plošně nahrazují úhyny svými brojlery u kterých se počítá s častější chemizací i dalšími zákroky jako izolace matek, odstraňování plodu a pod a taky úly z polystyrenu, pravidelná desinfekce a poté stejně každoroční doplnění padlých kusů. Bohužel, když to M.S. přestane dělat tak se plošně genetika může ještě dlouho zhoršovat dokud si více včelařů neuvědomí, že nelze mrdání léčit jen ještě větším mrdáním a bude třeba trochu couvnout z prumyslového standardu, použít více vlastního včelařského umu a méně podporovat oddělkové mafie.
Odpověď na příspěvek uživatele AMalina z 05.12.2025, 21:54:23
Tohle mě nemusíte vysvětlovat, ale s tím cukrem se trošku mýlíte, ten až tak nepřirozený není, proto se o něj rvou jak šílené a například na podzim když má včelstvo málo zásob tak se má doplnit cukrem, protože už je nemusí zcela zavíčkovat. Takový med by zkvasil, cukr ne. Ale berte to jen jako nezajímavou radu zadarmo od anonymního prudiče z fóra kam chodí úplně každý takže to není nic moc zážitek když se nemusíte uklonit.
no tak to zasa trochu zavádzaš…to že ťa nezaregistrujú ako “LUIS-III” je fakt, nemajú záujem o prudičov…
ale ak sa prihlásiš pod svojím skutočným menom, tak ťa admin požiada napríklad o odresu a v katastri nehnuteľností overí či si vlastníkom nehnuteľnosti v ktorej píšeš že bývaš….alebo napíšeš svoje stanovište včiel ak číslo parcely vlastní človek ktorým menom sa prihlasuješ máš vstup voľný… ja som s tým nemal žiaden problém a bolo to vybavené rýchlo…
Kdyby měly včely dlaně, tak je teď slyším tleskat.
Napadlo mě že by to chtělo téma, pokud tu už někde není, kde by se mohli naší diskutéři podělit o to, co je oslovilo a kde čerpají své více či méně relevantní informace.
Jenže aktivisti jsou aspoň vidět na silnicích, ale nebýt třeba Matuchy kterého si vážím že alespoň trochu ostatní informuje a komunikuje je šance pro včely jen prázdný obal s hezkým nápisem na to že nic svou pasivitou neovlivní a nebýt internetu nejspíš nikdo neví že to existuje i jejich fórum úspěšně odfiltruje nebo spíše odradí kde koho. Takoví aktivisté jako je Klíma, Tom50, Goro udělají pro všeobecné blaho včel a vzdělání nebo alespoň povědomí vcelařů každý den daleko více aniž by si hráli na spasitele. Vidíte ten rozdíl? Ale pane Malina vy jste chytrý, učenlivý a zvědavý člověk a je možné že díky vám a Matuchovi na šanci pro včely změním názor, když né dnes tak třeba zítra, ale to musíte vytrvat a né se stát dalším hradem v Karpatech 😁
Odpověď na příspěvek uživatele AMalina z 04.12.2025, 14:16:44
Jsou tam autoři, které bych si moc rád přečetl, například kvůli Milanu Bencúrovi jsem se zaregistroval i na na vcely.sk abych si mohl přehledněji přečíst jeho příspěvky. Jenže na šanci pro včely se nedá normálně zaregistrovat a dohledat příspěvky aniž by člověk podepsal, že je Panna orléanská a tudíž je to taková pokrytecká šance pro včely, spíš je to tajemné jako hrad v Karpatech, co není pro všechny je prostě na hovno a v důsledku to včelám nepomůže.
Teď mě napadlo něco tak jednoduchého, že jsem musel ještě vstát z postele. Dala by se využít jedna vlastnost kterou vnímáme jako nechtěnou pro náš prospěch. Vime že nám včely vynechávají nad klasickou 25mm širokou spodní loučkou 18mm mezeru a nechtějí napojit mezistěnu, to by mohlo stačit, bude tam mezera i předěl a to minimálně do té doby než se včelstvo natlakuje a přejede dolů. Navíc zabijete další mouchu, můžete použít menší mezistěnu např. 27,5 a dát jí těsně pod horní loučku, ušetří to i problémy s jejím pokřivením tepelnou roztažností, se kterou se v dolní části rámku občas setkáváte.
Tom mi odpustí, že budu trochu chytračit o jeho tlumiči, myslím si že to má vyladěné a díky tomu je i pro včelstvo trubčina tam kde má být ovšem největší přínos pro včelaře může být ta funkce pojistného ventilu, kdy je zde nejen předěl, ale navíc i ta včelí mezera mezi patry. Logicky máte ze začátku plodiště jen 30cm a včely se v něm drží co to jde, vejdou se tam s plodem i medem a bylo by neefektivní se roztáhnout do prostoru dolů. Pak zesílí a mohly by se chtít rojit ale stane se tohle, dělničina zůstane tam kde je, ale ventily povolí, nahoru jedou s medem a dole obsednou nový životní prostor kde nastane opět plodování, kojičky mají práci, létavky jdou do polí a srazí se nástup rojení. Pokud tam včelí mezera s loučkami nebude tak se může ztratit kouzlo tlumiče, plodiště se plynule rozroste směrem dolů a nejen, že plodovaní a snůžka pojede plynule a exponenciálně až do pro včely zdárného konce, tedy reprodukce, ale na 12 prodloužených rámcích prez 30cm, to je tak velké plodiště, že včely už nemusí cítit potřebu obsadit medník a budou vám v Blaníku žít jako v ležanu, no ale třeba straším zbytečně, jen je to můj úhel pohledu a při pozorování a vyhodnocovaní by vám to mohlo pomoci, jesi se úplně mýlím klidně to vyvraťte.
