Strhující příběh a skoro návod v jednom, mockrát děkuji. Byly to starosti, ale z mého pohledu jste si užil to nejhezčí odvětví elektriky.
Příspěvky uživatele
Javali
Tome klobouk dolů. Možná si výzkumná parta potřebovala splnit úkol a pak měli tak hrozné divoce naměřené hodnoty, že to raději napasovali na váš výsledek🙂Ale tak do limitu se vešli a nepotopili vás. Já jsem např. měřil hladiny v nádržích na lodi co se neustále houpala, tam jsem se taky chytal předchozích hodnot. Co tam bylo za turbínu, peltonova?
Vy jste příklad takového prakticky všestranně vzdělaného člověka, soběstačného. Ona tak i věda možná dříve byla zaměřená, dneska je každý buď úplné jelito nebo odborník v nějakém úzkém oboru. Dřív si každej uměl vyměnit žárovku, olej u auta, zahrabat brambory, nahodit omítku, utěsnit radiátor, uvařit a tak normálně co je třeba, dnes než něco sám udělat, to raději to říct někomu ať to udělá, hlavně mít titul.
Deficine jsou čím dál přesnější, to je fajn mít někde v tabulce, ale někdy mi chybí prosazování takových praktických základních věcí. Jako např. co je kilogram? Můžeme vytáhnout něco drsného s čím počítá jaderný fyzik a nebo řekněme prostě litr vody. To je pro mě např ta původní definice. Pro lidi dobrý pro vědu málo 🤣
Tu jednotku jsme používali už v chemii na základce a když se nově upřesňuje SI neznamená to, že ty jednotky tam nebyly už i předtím a jesi jste měli na ZŠ chemii, tak jste ji mohli potkat, ale asi je to dávno a není třeba si pamatovat co není potřeba a možná jste používali lokty a kopy. Já si zase nepamatuji gramatiku😁
Já bych tomu věřil, jen se snažím vysvětlit, že ten vzduch v úle se dokáže vyměnit aniž by došlo k vynucenému měřitelnému proudění dovnitř a ven.
Jako já rozumím i té chemické rovnici, ale oba si myslíte, že jsem tydýt co neví že vzduch a kyslik jsou 2 věci, to asi už není můj problém. Taky já mluvím o kole a vy o voze a o tom to je😁 Ale nevadí, já si odnes par poznatků a přít se nechci. Naopak už druhý rok budu odebírat Dymák👍
Taky spoléhám na to, že se myšlenkami držíme reálného světa a né ideálu který neleze dosáhnout ani v laboratoři, nic není nehybné ani černobílé, v tom se snad shodneme, nebudu popisovat všechno se všemi souvislostmi, kor když píšu jen z telefonu když se se skoliózou svalím na gauči. Sedět u počítače a psát romány nebudu, odseděl jsem si dost ve škole a odnesly to záda.
Ale kdepak, celou domu mluvím o tom, že tady neprobíhají žádné výdechy a nádechy. Včelstvo ze vzduchu v úle spotřebovává pouze kyslík a ten stejně objemově přemění v CO2. Vůbec nemusí nasávat celý objem vzduchu do úlu. V oblasti letáče probíhá smísení vnějšího a vnitřního prostředí, vyrovnávají se 2 prostředí kde je venku víc kyslíku s druhým kde je víc CO2. Podávají si ruce, molekula za mokekulu 😀 Nemusí tu být žádné měřitelné toky vzduchu, jen pasivní směšování 2 prostředí.
Goro vážím si, že s nami o tomto konverzuješ a dáváš zajímavé podněty díky velkým zkušenostem a sečtělosti, přesto že tvé úly nemají dno a nemusíš řešit, že tvé včely dýchají své prdy (vtípek) 🙂
To pumpování beru zpět. Ještě jsem se nad tím zamyslel a pokud za prosinec padne kilo zásob a na to jen 613 litrů kyslíku tak se nemusí o výměnu vůbec snažit, to se i jednou štěrbinou vymění za měsíc samo.
Podle této rovnice tedy stejný objem kyslíku se přemění na stejný objem CO2 a z cukru zbyde vodní pára a orosený strop úlu. Tedy samotný proces dýchání nezpůsobí žádný vítr nebo pohyb vzduchu, leda by na povel celý chomáč nadechl a vydechl? To by ale musel pumpovat jako srdce nebo ne?
Myslím si to samé a řekl bych, že u úlu co má jen jeden otvor a spí v něm včelstvo se nemá jak v létáči hnout vzduch, leda by tam zafoukalo a nebo se tam rozkročila nastartovaná včela. Romanův pokus se svíčkou byl dost názorný, foukat tu nic nebude. Výměna vzduchu probíhá, ale pasivně mísením a ředěním. Jediný pohyb vduchu bude v těsné blízkosti chumáče pomalá rotace ohřivaného a ochlazovaného vzduchu. Taky si myslím, že prostor úlu je moc malý na to aby tam vznikla nějaká nehomogenní směs a CO2 se drželo dole jako voda ve sklenici, než by k tomu došlo dojde k “výměně” vzduchu promísením. Na vliv vyšší koncentrace CO2 v celém úle bude mít vliv pouze velikost a umístění jediného malého česna. Asi jediné na co by měl někdo přijít je zda má vyšší koncentrace na včelstvo vliv a jaký a jak toho docílít pokud toho vůbec jsme v normálním úle schopni a pokud je to úplný nesmysl aby nám řekl ať se tím nezabýváme 😁
Minulou zimu mě několik včelstev zimovalo v pórobetonových plodistich prihráblých hlínou. Konzerva skoro jako ty stebniky. Spotřeba zásob kromě toho co sežraly myši byla zanedbatelná, hodně velký rozdíl, ale na jaře jsem je musel zvednout ven aby se k normálním úlům přidaly. Asi by to bylo dobré, když někdo chce zimovat na medu, ale i cukru a co nejvíce ho ušetřit, i plodiště pro zimování by mohlo být menší a lehčí.
Pěkná práce, hezky napsáno. Mám dotaz. Je tu riziko po oddělení Adamce co je na spodu mateří mřížkou a nástavkem Langstrotha s mezistenami, že pokud v Adamci zůstala někde trocha mladého plodu, tak včely dole v takto oddáleném plodišti udělají matečníky? Třeba se bojím zbytečně.
Vyrobit to není problém, ale je tam na magnetronech napětí napumpované trafem kondenzatorem a diodou na 4000V tak bacha. Kdysi jsem si vyráběl malé dělo a škvařil tím brouky ve schodech, kteří chroustali nahlas až to rušilo ve spaní☹️ Ze žhavých schodů tekla pryskyřice ale brouci ještě asi měsíc chroustali což jsem nechápal a pak už vůbec, musel jsem je delat kousek po kousku ale fungovalo to.
Voda se bude žhavit i dál prez 100°C, ale změní skupenství na páru. Vlnění 2,4Ghz voda celkově absorbuje, jiné věci jen částečně a od kovů se odráží, ale dochází k zahřívání indukcí. Voda má velkou tepelnou kapacitu proto se v mikrovlnce jiné veci ohreji na vyšší teplotu rychleji.
Mě je skoro 40 a jsem poslední z generace co se stihla do budoucna trochu zajistit a někdo si i nahrabat, ale 30 letí a mladší pokud něco nezdědili nebo vychcaně nenakradli a živí se prací tak už nemaj šanci, jesi tenhle režim vydrží dalších 35let, tak i potom budou stejně nemajetní, zotročení a bezdětní, vydělávají jen na energie a nájmy. Průměrnej jednoduchej zdravej člověk musí mít 2 práce, aby manželka mohla být doma na rodičovské dovolené a budou žít jak sociálové. Pokud to vůbec bude rodičovská dovolená, když chlap je pořád v tahu aby vydělal, s ničím doma nepomůže a děti vyrostou ani si je neužije. Na to jak jsme v některých věcech pokročily, stroje usnadňují práci atd. tak se sociální nůžky neustále víc rozevírají a všechno naznačuje, že v budoucnu všichni schudneme, ale co ti co jsou chudí už teď a všichni je přehlíží? Chcípnou nebo jich bude víc a dají nám co něco máme do huby? To je ten váš slavnej kapitalismus. Správný systém je trvale udržitelný, ale tenhle není trvale udržitelný a už vůbec né spravedlivý. Stáří buďte rádi, že jste vyrostli za socíků a je o vás v důchodu postaráno, nás už žádné důchody nečekají a až se o sebe nebudeme moc postarat, doufám že povolí aspoň eutanazii aby jsme ještě nebyli na přítěž. Ale kdo chce důstojné stáří ať adaptuje asiata, ti mají snad v genech, že se o své staré starají🤣
Oni nic dobrého nenabízí, dokáží nám jen vymývat mozek démonizováním "komunismu" v Československu, ale on tehdy nikde na světě nebyl ráj, obyčejnej slušnej člověk si nikde nežil jako king, ba i hůř.
No jo, to je zajímavé, co když mužeme za to, že pouze nemocný pomatený kleštík a s ním spojené problémy zahubí hostitele, to dává zase úplně jiný rozměr.
Třeba zdravý roztoč pouze parazituje na včelstvu a pokud je včelstvo v pořádku a není jiný problém tak ho trochu decimuje, ale nezničí ho.
To bude sranda až se přijde na to, že musíme hlídat především zdravotní stav kleštíka, chránit ho a léčit, protože nám jinak přenáší nemoci 🙂
Máte odvahu to otevřít, není u toho napsané co to je, pod takovým odkazem může číhat gay porno nebo trojský kůň 🤣
Je to inspirace, nápad nebo návod k vlastním závěrům a pozorováním. Můžeme to rozvinout nebo nechat být, co jsem tak četl ruská fóra kde letáče probírali tak co včelař to názor, včelaři jsou schopní používat česna skoro v jakékoli casti korpusu a v různých počtech, ale vždy to musí mít nějakou vyzkoušenou logiku, závěry jak to bude nejlepší bude záviset od konkrétních včel, úlů a stanoviště. Cca polovina včelařů používá buď jen jedno spodní česno které se dá hodně otevřít 18mm x šířka úlu, nebo je tam nějaká norma na úl kde je 180x8mm dole + očko 25mm.
Já jsem si z pokusu odnesl postřeh, že včely si vykusují díry velikosti oválu 9x8mm, tedy do praxe letáč může mít výšku jen 8mm, asi by to tak včely chtěly.
Potom, že největší letový provoz a zároveň ventilujici včely jsou v průměru 60mm ode dna úlu kde je rámka Dadanta Blatta 435x300, dale je to ještě rozvedeno na různou délku vystavěného plástu, že je to 40mm od jeho spodního konce, což je tam napsáno v tabulkách, proto je to v závěru 60mm ode dna.
Také si vykusují malý otvor úplně nahoře a kde uznají za vhodné, asi aby mohly někudy nasávat vzduch až vlhkost z medu poženou hlavnímy létáči ventilátory dole ven. K letu je využíván minimálně. V zime zůstává pro odvod vlhkosti. Tyhle malé dírky místo letáčů jsou včely asi v průběhu sezóny schopny včely zalepovat nebo v případě toho papiroveho klátu vykousat až na neuvěřitelných 300cm2 v horoucím červenci.
Je to tak, moje včelařské chyby pramení z mojí nezkušenosti a nevzdělanosti v oboru a to že dám zpátečku ještě neznamená že hodím flintu do žita 🙂
Napřed dám včelám čas aby se vzpamatovali ze všeho co jsem jim provedl a budu přemýšlet i nad sebou, hlavně nad svojí zbrklostí a horlivostí, asi je to nějaká nemoc mám nepříčetnou potřebu všechno pochopit a hned vyzkoušet, jak mě něco napadne a nevyřeším to tak nedokážu usnout jsem v tom uzavřen a unikají mi jiné věci. Chce to myšlenku nechat uležet a pak s rozvahou realizovat. Rád bych slíbil, že se polepším, ale nevím, možná se polepším jen trochu.
Člověk co není zvědavej a neustále se něco neučí, nevymýšlí a neprověřuje tak vlastně ani nežije a může uhnout a udělat místo výkonnějšímu robotovi 🙂
Teď jsem četl zajímavý výzkum profesora Taranova, šlo o usazení rojů do speciálních úlů ve kterých si včelstva mohly podle své síly a roční doby sami regulovat, pozici, velikost a počet česen. Kdyby si to vycucal z prstu tak by ho taky mohl Stalin nakopat do koulí za neúctu k sovětskému hospodářství 🙂 https://dzen.ru/a/YerpPdjtTCV2dbok
Goro: díky za povzbuzení, ale dal jsem si předsevzetí na příští rok, že nebudu nic vyrábět, šlápnu na brzdu a možná zařadím zpátečku 🙂
U nízkých den to teď dělám tak, že úl nakloním, podložím mezi dnem a korpusem špalíčkem a můžu třeba vybírat bordel a vložit podložku.
Mě se to víceúčelové dno líbí i z jiných důvodů jelikož: Má lomený letáč a tak tam nezafoukává. Spodní loučky rámků jsou od něj 1cm a tak včely mohou přímo přelézat. V zimě má pod sebou chumáč vysoký podmet a neválí se po dně a ani mrtvolky neucpou letáč. Je tam možnost nahlédnout do úlu od spodu, u studené stavby mezi všechny uličky a když nemám mezerníky zkontrolovat jejich rozteče. Dost prostoru pro čištění a sběr měli a cokoli je třeba. Při jarním rozvoji se vloží přepážka a je z toho standardní podmet 18mm pro zbytek sezóny. Jako přepážku jsem viděl i pěnové PVC nebo polykarbonát, pak je to izolace i odspodu.

