Odpověď na příspěvek uživatele Anonymní z 20.08.2025, 12:59:36
To jsem včéra taky volala, když jsem valila bulvy, jak to rychle otočil. Říkala jsem si, že nějakou dobu pojedem ty králičí bobky od Britu, aby se víc srovnal, pak zkusím zpátky ty salámovou konzervu…vařený… a vono šup ho, naval držky a bylo 😀 . Brouček můj zlatej, sem se úplně rozplynula a když tam pak rejdil po zahradě s obřím plyšovým zajícem, kterýho mi ukradnul /má to být velikonoční výzdoba zahrady/ a urval mu ve svý svatý radosti nožičku, jak se radoval z toho, že je zas normoš, málem jsem hlasem zaplakala radostí 😀
Nám se dneska podařilo nechtíc vyděsit flatí mimino. Šli jsme ven už před šestou, protože velký kluci měli ráno doktora. Jdu, mladej jako všude v zástavbě na vodítku, dojdem k rohu ulice, za rohem cizí ženská a černá hopsající čmouha. To moje pubertální jelito se jich leklo tak, že spustilo řev jak pes pekelnej, až se chudák flátě taky leklo a začalo prchat vdál. Naštěstí se nechalo odlovit. No rudá jsem byla až na zadku a kajícně se omlouvala, že mám takový pako. Každopádně zase z vostudy kabát.
Ale pak si napravil reputaci na vyhlídce, kde docela pěkně spolupracoval při té troše ranního cvičení.
Ty jo, to by mě švihlo vstávat venčit v noci…u štěněte jsem to nějak zvládla, ale byla jsem první týden úplně nepoužitelná a unavená celý den…jsem zvyklá na svých 7h spánku v kuse….většinou i 8h 😀 …
Já teda musím Jacka cca v 10 večer, než jdeme spát vyhánět z pelíšku, že se jde ven vyčůrat a ráno v 6 to samé. O víkendu spí klidně i do 8-9:00, ale to chodíme venčit i kolem půlnoci, než jdeme spát.
No jo no…ono když je venku vedro, tak madam se kolikrát nejde ani po obědě vyčůrat…celej den chrápe střídavě v obýváku na gauči a ve sklepě v prádelně…pokud jsem v práci, tak chlapi říkaj, že po obědě se odebéře ke mně do ložnice a chrápe v posteli.
Jako mě by to bylo jedno, já bych jí klidně nechala v noci venku nebo bych jí nechlala otevřený dveře do baráku, jenže jak je všude naprostý ticho, tak ona pak řeší každej prd…vedle v ulici začne štěkat pes, tak štěká taky…sousedi přijedou v noci dom, takže mluví defakto u nás před barákem a Gina to řeší někdo jde náhodou okolo a mluví a Gina to řeší…a když ne, tak prostě jen tak poštěkává, aby na nás nepřišli vlci. To prostě nejde, když máme sousedy.
No prostě pastevec tělem i duší…přes den lenoší a v noci pracuje. Bohužel já teda pracuju-hlídkuju s ní, abych utla případné štěkání v zárodku.
Odpověď na příspěvek uživatele šavlozubka z 20.08.2025, 14:58:39
Dneska u mě byla na návštěvě dcera s lapiňákem. Hráli si s mým berňuchou v obýváku…přetahovali se o uzlík, pak nějak došlo k tomu, že to lapiňák pustil, Máťa ho s uzlíkem vyzýval k dalšímu tahání a on místo toho, aby teda chytil druhej konec, tak spustil štěkot. Jako náš Árčí si myslím, že není uštěkanej, ale když zaštěká, tak je to tak pronikavý, že se mi málem rafne pumpa…se vůbec nedivím, že ten váš vyděsil to flatí mimono…jestli má podobnej štěkot jako náš Árčí, tak to stojí za to..😂
Když mám teda toho psa v deprési, tak jsme šli na lehce delší procházku do lesa. Vybrala jsem cestu, kde podle mapy měl být sem tam potok. No nebyl. Občas nějaká louže, ale žádná pořádná osvěžovna ne. Malinu jsem ze začátku nechala běhat na volno, to je ještě taková hodně soustředěná na mě, ale pak šla zas na špagát. Cesta na mapě vypadala jako víno, ale ve skutečnosti byla dobrá třetina po hrbolatém terénu, sem tam pořádný houštiny, aby se ty moje doškrábaný nohy pěkně vyjímaly v sukni 😀. Ještě navíc ten hrbolatý terén vypadal jako rozrytý od prasat, tak jsem prakticky celou cestu si s Malinou vyprávěla, aby o mně věděli. V půlce cesty mi došlo, že to asi za světla nestihnu a hnala jsem rychlochůzí, jak urvanej vagón, tak to budu zase dobře namožená 🤭. Stihli jsme to teda jen tak tak než byla tma jak v pytli, což mi docela odlehlo, protože se mi začalo zdát, že ten les už v tom přítmí nevypadá moc přátelsky a Malina si to asi myslela taky, páč i když jsem jí ujišťovala, že to mám pod kontrolou a vím co a jak, tak bylo vidět jak jí odlehlo a zaradovala se, když jsme konečně uviděli auto 😁.
tak tedy něco málo fotek z venčení uplynulých dní… a pak vás snad dočtu (jela jsem bez techniky). Byly jsme ve čtyřech generacích - babča (na sedmé fotce) je v těch dvaadevadesáti fakt neskutečná (ano - chodila jen kolem chalupy a počítala krávy na pastvině a hodnotila vybavení kolem funících turistů… a dřímala na lavičce s výhledem na bílé vrcholky Divokýho císaře). Prostě program byl různý - Yoda na bobové dráze taky nejezdil… na rozdíl od vnoučat. Ale užili jsme si to parádně všichni.
Yoda perfektně zvládal krávy - i průchod mezi dvěma (to když se každá pásla na jedné straně cesty), jen jedna černá (byla i jiné stavby těla a byla jako jedna z mála rohatá) se mu nelíbila a on se nelíbil jí ("vrčela" na nás 😲 a byla schopná ho jít provokovat k ohradníku těsně u chalupy - a to měly krávy k dispozici obrovské prostory). Krav tam bylo mraky a vyhnout se jim nedalo. Koníci a kamzíci byli vzácnější. Yoda v horách osvědčil, že je kamzík jizerskohorský - nevadila mu ani suťová pole, využíval cestou napáječky pro dobytky (a já mu vláčela pro jistotu vodu).
je to v Tyrolsku - kousek od Kufsteinu. Ten masiv je Divoký císař (Wilden Kaiser), z druhé strany údolí je Hartkaiser… prostě někdy tomu říkají Císařské Alpy. Bydleli jsme nad Ellmau - domky patřily k Wochenbruner Alm.
je to v Tyrolsku - kousek od Kufsteinu. Ten masiv je Divoký císař (Wilden Kaiser), z druhé strany údolí je Hartkaiser… prostě někdy tomu říkají Císařské Alpy. Bydleli jsme nad Ellmau - domky patřily k Wochenbruner Alm.
Byla jsem v Mattrei, to je východní Tyrolsko, takže to je kousek, ta krajina je hodně podobná a krásná. 😊 Dolomity jsem jen lízla trochu ze severu, ale doufám, že se tam ještě podívám.
Odpověď na příspěvek uživatele Bobca z 21.08.2025, 11:28:35
já se někam jinam nacpu se zážitky s krávama - pro mě věc poměrně nová - byli jsme pět dní “součástí” velestáda… Ale až budu mít víc času (asi ke kecacím koním ?? - přeci jen bližší kopytníci než psí venčení)
