Jak se vám venčí?

tak to musela být krásná podívaná…🤗jak ten bílý-taky vlastně ještě mlaďoch-samá ruka,samá noha-blbne s tím malým…Nádherní pesani👍

Pššššš🤫….to nebude barzojík…plán je přivést domů křížence kolie a chrta a jedyty...on je nakonec “hrbatej”…no to mě pěkně podfoukli..😜…

Jako jasně…je to až za xy let, až moji současní psi odejdou za duhový most, ale doufám, že se toho ve zdraví dožiju.

Jako tvrdila jsem, že už si dalšího psa nepořídím, ale teď to vypadá, že dcera bude kupovat rodinný domek…takže pokud by se přihodilo, že už bych se o psa nemohla postarat, tak vím, že by si ho vzala ona, tak to dost zásadně mění situaci.

Sardullah:

Pššššš🤫….to nebude barzojík…plán je přivést domů křížence kolie a chrta a jedyty...on je nakonec “hrbatej”…no to mě pěkně podfoukli..😜…

Jako jasně…je to až za xy let, až moji současní psi odejdou za duhový most, ale doufám, že se toho ve zdraví dožiju.

Jako tvrdila jsem, že už si dalšího psa nepořídím, ale teď to vypadá, že dcera bude kupovat rodinný domek…takže pokud by se přihodilo, že už bych se o psa nemohla postarat, tak vím, že by si ho vzala ona, tak to dost zásadně mění situaci.

Tak to je paráda, to ti můžu jen závidět. Moje děti jsou totiž zarytě bytové, i když nevím, po kom to mají.

Jakože ve vás Gina zlomila toho kynológa?

(teď tedy upozorňuju, že se mi zase povedlo sepsat román…je to žvanění o mých kynologických radostrech a strastech, tak koho to nezajímá, tak to nečtěte, žádná další spešl informace tam není…😜)

Jo přesně…resp. po těch letech se psy a poté, co jsem odvolala i afgánskýho chrta v situaci, kdy mu před nosem přeběhl zajíc a chrtí frajer se odpíchnul třista z místa a tradá za zajícem….jo jasně, neměl přivolání jako ovčanda, že by se otočil na pětníku, ale po zahvízdání začal točit oblouk zpátky ke mně….teda výhoda byla, že on byl sice instinktivní lovec, ale už prostě asi zdegenerovanej (nebo taková povaha…nevím), nebyl to zabiják…jako i když toho zajíce doběhnul…což na tý krátký vzdálenosti nebyl problém, tak to mu stačilo…nebo spíš mi to přišlo “jééé, tak to není psí kámoš na hraní, tak to mě nezajímáš”…

Když si vzpomenu, jak jsem byla na diskuzích “chytrá”, že když mám totálně nemotivovatelnýho psa a ještě instinktivního lovce a samostatnou jednotku s vynikajícím orientačním smyslem, tak že jediná cesta je, abychom se vzájemně hodně milovali a měli tak silný vztah, že potom ten pes, jenom a kvůlivá lásce ke mně je ochoten se dohodnout na nějakých pravidlech a udělat něco jenom kvůli mým krásným očím.

No a pak přišla Gina…a prej…"tak nějakej vztah si strč do zadele"…jela v režimu …a tady bych to asi nejvíc vystihla hláškou z filmu Jedna ruka netleská “My se vůbec neznáme, viď Stando”.

Zkraje to ještě docela šlo…nebo teda já si naivně myslela, že to půjde. To jsem měla ještě Jacka a malá Gina se ho docela držela a po povelu “ke mně”…přicházela i s Jackem a byla chválena…to jsem si říkala, že to napodobování mi pomůže.  Dokonce se mě jako štěndo i docela držela. No a pak se madam pustila nejen máminy sukně (jako mojí), ale i Jackova kožichu a tramtadadá a byl konec.

A zase nemůžu říct, že by na ní moje výchovné působení a učení přivolání nezanechalo stopy…dokonce musím říct, že se asi můžu poplácat po rameni, na tu hrůzu, co jsem si s ní zažila v pubertě, má přivolání nebojím se říct na 90%…což je bohužel pro mě nevypustitelný pes.

Jako můj osobní názor je, že by na volno fungovala s elektrikou na krku….že když by poznala, co obojek umí, tak už by pak přicházela jen na vybrace a nebo na zvukový signál…ale já jsem na elektriku moc měkkosrdcatá a vzhledem k tomu, že Gina není běhací pes, ale courací, čuchací, tak jí 20ti metrová šňůra stačí…teda spíš výhoda pro mě, že s ní nemusim nikde lozit.

Jako musím říct, že je to možná způsobený i mojí nedůvěrou v Ginu…jako 2x odklusala do západu slunce…a já volám.."Gino, ke mně…Gino počkej" a madam přes rameno řekne “já počkám až na konci”…ve druhém případě mi nakonec klusala v ústrety a říká “no tvl, kde jste, já už tady čekám takovou dobu”….jak říkám…nikdy jsem neměla strach, že když se můj pes někam rozeběhne, že ho nezavolám zpátky…ani s pobertální kavkazandou Jessinkou, když se rozběhla tryskem pryč, tak jsem neměla strach, že když zavolám, že nepřiběhne…ale jsem za Ginu vděčná, protože to je další zkušenost do mého portfolia. Jako teda nezvládnutá zkušenost, možná, kdyby tu mojí Kanimůru dostal do ruky někdo jinej, tak by to zvládnul….ve své podstatě jsem zpětně ráda za to peklo a pocit zmaru v Ginině pubertálním období, protože to teda byla zkušenost k nezaplacení….

Ono není umění koupit si berňáka, co už se narodil se základním výcvikem a machrovat, jak jsem si dokázala vychovat psa a kroutit hlavou nad těmi majiteli, co to takhle nezvládli…to člověk žádný zkušenosti s takovým snaživým vzorňákem nenasbírá.

Paradoxně nejvíc pyšná jsem byla na Jessinku, jako odrostlý štěndo, když se šla v parku (po domluvě) pozdravit na volno s pejskama (border koliemi)….já čekala s Ginou o pár metrů dál na cestě, protože na borderáka byla Gina moc hrrr…a pozor, pak Sardullah zavolala “Jessinko, tak řekni pejskům ahoj a jdeme…hopí, hopí” a Jessinka se sebrala a ihned se přiřítila ke mně a teda majitelky těch “nejchytřejšů psů na světě” smekly slovně klobouček….jako dámy mé milené, málem jsem neviděla na cestu, jak jsem měla nos nahoru.

No u dcery to taky vypadalo bytečkově, ale teď se zfanfrněli a řekli si, že pro kluky (pro jejich psy) bude domeček lepší počin a samozřejmě pohodlné pro ně, protože jen kvůlivá vyvenčení se nebudou muset courat se psy kolem paneláků.

Tak jsme se včera poprvé skoro setkali s paní, co u nás na volno venčí středoasiata, a teda dobře mně nebylo. Pes má na krku jenom elektriku, vodítko je asi sprostý slovo a podle slov mojí skorosousedky, která bydlí na stejné ulici s nimi, už měl pes na svědomí nějaká napadení. Asi je fakt načase chodit ven s tím paralyzérem.

My u nás máme pro změnu výmarku, obojek ani vodítko nenosí. Vyjíždí po malých psech. Oni ji smaží tou elektrikou, člověk se jen modlí, aby se jim nevybili baterky v ovladači. Naštěstí oni s ní chodí jenom jednu trasu a jen v určitý čas, takže není problém se té lokalitě vyhnout úplně nebo zvolit jiné časové pásmo. Jinak musím říct, že ve městě chodí fakt psi na vodítkách. Nemáme tu nějakého vyloženeho prudiče. Za což jsem neskutečně vděčná.

bambule:

My u nás máme pro změnu výmarku, obojek ani vodítko nenosí. Vyjíždí po malých psech. Oni ji smaží tou elektrikou, člověk se jen modlí, aby se jim nevybili baterky v ovladači. Naštěstí oni s ní chodí jenom jednu trasu a jen v určitý čas, takže není problém se té lokalitě vyhnout úplně nebo zvolit jiné časové pásmo. Jinak musím říct, že ve městě chodí fakt psi na vodítkách. Nemáme tu nějakého vyloženeho prudiče. Za což jsem neskutečně vděčná.

On doteď byl celých 20 let tady klid, ale co se sem houfně nastěhovali lidi z města, protože dnes chce hodně lidí barák a k němu psa, tak to začíná být horší. Když jsme měli první smečku, to bylo nějak cca 2005 - 2017, tak jsem na venčení většinou nepotkala nikoho, o víkendu tak max jednoho dva psy, víc ne. Dnes je to samej běžec, cyklista, turista, což je v pohodě, v rámci socializace vždy spíš super, aspoň nemusím do města. Zrovna předevčírem bylo venku nějak moc lidí a kromě toho pastevce jsme potkali i paní se 3 malými dětmi a to se mně líbilo, že paní nezačala na psa ječet (občas se to stává). Dráček se nejdřív ohlídl, jestli může jít dál a když jsem dovolila, tak si sednul a počkal, až dětičky projdou. On má děti moc rád a je k nim hrozně moc milý. Ale to vlastně jsou všeobecně všichni zlatí retrívři, který jsem měla a mám, všichni děti milují. Jen jsem chtěla říct, že nejhorší jsou právě ti psi na volno, kteří jsou navíc neovladatelní. Ti lidi to snad nevidí nebo co, nechápu.

Já tuhle měnila trasu kvuli bezprizornímu akiťákovi. Už prý po nějakých psec startoval. Na hřbetě měl kartáč už zdálky a radši jsem zahnula, než riskovat, že si bude chtít na pubošovi mastit ego.

Jinak elektrikou tu psa smaží snad každej druhej. Největší experti si pořídili do Prahy müsterlanda. Myslivci nejsou. Tvrdí jak se tu nikam nedá se psem jít. Pes věčně bez vodítka, protože ho přece nebudou týrat špagátem, lítá jak splašenej. Jednou to za mladým pánem střihl přes silnici těsně před autem.  Teď to řeší tak, že po něm chlap hystericky řve a pálí do něj elektriku. A mně pravidelně vyčítá, že prej chudáka malýho nikdy nepustím z vodítka. 

Manžel před chvíli přišel ze dvora kde zatepluje štítovou stěnu a kouká mi přes rameno a prý : “ No to vypadá dobře, uvaříš mi k tomu rejži?" A já :" Miláčku neuvařím, to totiž peču pro psa!". A prý : já si říkal co tam dělají ty srdíčka 😀!

😁 sem si říkala, jakouže  to má spojitost s venčením, ta  gurmánská krása, ale už to vím, poté,  co jste to svému drahému osvětlila,venčíte se venku 😁

Skoro, drahý se sebral, že si potřebuje zlepšit náladu a tak odjel do rybářských potřeb. Přijede vyklidněný, nadšený co všechno pěkného si koupil😀. 

Sluníčko,sluníčko,vyšlo konečně maličko,

bylo ho v lese dost,

a bylo mooře listíííí

a byla kytka z listí,

a Maxíček má fotku na obraz,

a Žeryček válel se v listí zas,

a Dafinka malinká na pařízky vylezla,

a fotila se Bettynka,

a fotilo se kvarteto u dřevěnýho plůtku v zámeckém parčíku…

a hledaly se kaštany,

a nahřívaly zádička,

a 4 psy omotaly vodítkama nebohou paničku….

takže ji Mirečka se smíchem z vodítek vysvlékla😀😀😀

musíme se nad sebou doma zamyslet…

u nás se psům jen vaří maso a zelenina….

njn,já fakt nevím,proč jsou lidi táák moc přesvědčeni,že psi mají být mermomocí na volno…

ano taky na starý kolena pouštím Maxe,protože se plouží a nezajímá ho zvěř,ale taky hromadu let to vodítko měl,stejně jako Betty-protože tady bud pole/les,

nebo silnice…

no a kamarádce přišlo po 2 letech líto basendžiho na vodítku,

tak ho občas pouští…,tak já si o tom myslím svoje…ale mlčím…

Já mladýho pouštím, když na něm vidím, že vnímá. V lesíku u vyhlídky, tam se mě docela drží. Nebo když v bezpečném prostoru potkáme osvědčené kámoše. A stejně mam oči i vzadu a za rohem a musim myslet tak na tři kroky před ním. Ale na otevřeném prostranství jedině na stopovačce. Jak vidí otevřenou plochu, tak vypne, a má potřebu ji celou obsáhnout. Třeba se časem shodneme na přípustné vzdálenosti, ale zatím ke shodě nedošlo. Navíc je to naivní mamlas, v každým vidí kámoše, a opět v tu chvíli vypne mozek a mohl by někoho samou láskou převálcovat. A na rozcabenýho puboše na volno nejsem zvědavá ani já ani okolí. Ono to třeba jednou půjde. Sarouš jozevec pak mimo zástavbu a silnice na volno chodil, ale trvalo to.

já pouštím pole/les-ale mí psi nehoní zvěř-kdyby je zajímala,tak dlouhý vodítko a nazdar…

jinakv Blansku pouštím v parku a u řeky,jinak vodítko…

a uvědomuj si,jak jsem kvůli psům furt ve střehu když s nimi jdu-jde někde pes?jede auto??cyklista?kůn?koloběžka?děti??

 vždy si to uvědomím v Blansku,když jdu na hlavní vycházku s Dafi,a pak přehodím gatě,bundu,tašku přidám a jdu do města na nákupy,nebo po velké vycházce s kamarádkou a Dafi přehodím oblečení,vezmu tašku a jdem už bez Dafi na oběd-co všechno vlastně člověk bez psa nehlídá a ze psem jo…

  psy co vím,že by mě v lese zdrhly za zvěří-jako psi rodičů,kdysi můj Kim bych prostě v přírodě nepouštěla…

Kima jsem pouštěla před 25lety u řeky,v uličkách města postranních,v parku…

v lese 14metrové vodítko…

psi rodičů-s rodiči celý život na vodítku-flexi

Betty pouštěná kousek od domu v zimě,kde nic nebylo,

v lese nikdy,ted když blbě vidí,slyší,ale za to furt chodí-tak se nepouští ani na focení-bud jsem tam s ní

nebo ji držím na vodítku a jsem mimo fotku,

a když fotím sama uvazuju na focení k Maxovi,vyfotím,odměním,odvážu..

na dnešních fotkách je furt na flexině-jen ten popruh není vidět-má lanko,a Max na volno,chodil furt u mě a bez povelu sedal😀

protože pamlsky…

a tak jsem dnes nekynologicky 100krát odměnila,když si Max u mě sedl s výrazem-sedím-pamlsek!!

nemá se to dělat,ale bude mu 14,a když pobyt na volno pochopil takto-budu chodit blízko,a občas sednu a vyfasuju dobotu-týýý jo,no tak proč ne?-D😀

já si mimo jiné čas u koníků užívám proto,že jsem jen já a kůn-nemusím řešit cizí psy,lidi,kola a tak…v tu chvilku,na to tam mají majitele…

 v tomhle směru nemusím být tak ve střehu,protože to za mě řeší někdo jiný…

Zdravím, musím se pochlubit že Chelzie jako jediná ze smečky na páníčka kašle a prý hlavní jsem já. Protože u nás jsou lovečáci s paníčka posra….  No jo chodí s ním na hony, naháňky,na zkoušky. A včera se páníček rozčiloval, dával Chelzie různé povely a ona je plnila, ale nešla k páníčkovi, vždy přišla ke mě a zamilovaně na mě koukala. Páníček uznal že mě má asi radši. Tak už nám asi dospěla, i když já v ní pořád vidím to štěně. 😄

Pardón, mám tam chyby, z páníčka…… 

ehmm-v čem perete??ariel,vizír,my zíráme,vy zíráte

boží krásně bílá srst!!!

a jinak parádička,že se kašle na páníčka🙂