Jak se vám venčí?

Od krásné mrazivé (ale slunečné) neděle v Kateřinkách, přes procházky za humny za aprílového počasí v týdnu až po dnešní Jizerky. Na počátku v údolí Štolpichu to vypadalo na normální podzimní počasí, pak přišly první vločky… a pak i vichr.

a teď Yoda - je mu jedno, jestli svítí sluníčko a nebo je mokro - na výletě počasí neřeší. Kupodivu dnes při sestupu mezi kameny ukrytými ve vrstvě mokrého listí šel velmi opatrně - ono není poznat, kde je pevno pod tlapky, kde je kaluž a kde je díra mezi šutry… Jen tedy ten vichr (trošku je vidět na listí, že fučelo na předposlední fotce) mu dneska vadil, to bylo vidět, že by nejraději zalezl někam pod skalní převis…

tak já jsem dnes převycházkovaná -máti v nemocnici,takže na starosti její psy,do toho domluvený výlet s kamarádkou s lapinou-Charlie

takže ráno vyvenčit kousek psy rodičů,

pak se nalodit s naší dvojkou a před půl osmou vyjet za kamarádkou,

tam naložit ji,a jely jsme kousíček od ní a mezi polama jsme udělaly T trasu-od kapličky  rovně,zabočit doleva,kousek jít,pak zpět,zpět Dafi valila,a valila dál,minula odbočku ke kapličce,takže jsme šly kousek za ní-když to brala tryskem😀

a šly jsme pak zase zpět a odbočily ke kapličce-proto písmeno trasa T-kkdyby Dafi neodbočila blbě jdem jen Elko😀

no,ale psy se proběhly,Chrlie na flexině,at se taky nějak proběhne,

viděly jsme srnky,zajíce a hodně dravců-byly 4 stupně,ale slunko,bez větru,

takže pohoda,cestou zpět jsme se stavily na nákup a už pršelo,

 ve městě další nákup-dát vyčurat pejsky,

a dom

doma odpo po šlofíku jsem šla kousek s Betty a Maxem,kousek mezi pole směr ke křížku,

fotila jsem,Betty na jedné fotce odchází😀-D😀

jak blbě vidí,slyší-tak nepoveluju-posadím a rychle fotím…

ke konci valila,rychlejší než její syn😀

no a pak 10minutek s mou dvojicí a šly jsme se válet

jo k obědu jsem si dala pečený brambory s mlíkem😀

přítel dělal guláš,a já chtěla spotřebovat brambory😀

 od kamarádky jsme vyfásly psí dvířka…

Dneska ráno mi nebylo úplně dobře, tak jsem psy jen vypustila na zahradu, nechala otevřený hlavní dveře a šup zpátky do postele.

Fram mě asi chtěl podpořit, když jsem se vzbudila, vidím vedle sebe jeho chlupatou hlavu, on jináč do postele nikdy nechodí. Udělal to teda už jednou, taky jsem byla nemocná, to mě tenkrát přikryl obrovskou smrkovou větví a já si v horečce myslela, že už jsem asi v hrobě.🤣

Zanechal na lněném povlečení takovej zajímavej dekor, kterej se mi docela líbí, akorát ta barva mi přijde taková blbá..😅

Ronja s motejlem:

Jako fakt, dává někomu ten pes smysl? Vidim dva zadky, ale jeden ocas, všechny se ňuňáte nad prckem a chyba v matrixu nic?

Jo taky jsem pořád koukala na jeden konec psa s ocasem, tak se podívám na druhou stranu a tam zas konec psa, ale bez ocasu…. 😄

U nás se do postele nesmělo, ale jak nechávám v noci dveře do ložnice otevřený, kdyby se jim chtělo čůrat, tak pomaloučku polehoučku a hlavně nenápadně 😀 se do postele nasáčkovali.  

Po dnešní ranní vycházce ze 4 psama-kousek k lípě,kde 3 psy táhly,Max s Betty do stran a  Dafi dozadu,takže jsem to po chvilce otočila směrem ke křížku,kde v úvoze se Žeryk tvářil že,k noze je kus od nohy s občuráním kmene stromu,,kde když jsem na slunku uvázala Betty,že všichni 3 udělají několikrát po sobě ke mě,k noze,a jdem dom,tak se tvářily,že to nikdy nedělaly…dělávám to jen přes zimní vycházky,když chci vyběhat psy kousek na vycházce,když nejdu daleko,takže vždy jeden ze 3 psů stál a nešl😀😀😀

po třech opakováních se jim rozsvítilo,já začala jásavě ke měěěěě a k nozééé,psy se začaly bavit,já taky,přivolání jsem konšila u Betty aby měla taky odměnu,když jí došlo,že psi běhají na přivolání,chtěla běžet taky,tak jsem ji odvázala,dala si 3 metry,a šly jsme dom,-bohužel Maxík hůř slyší takže jsem přivolání pak řvala,když jsem ho chtěla na konci uvázat…

no byla jsem ráda,když jsem došla dom,nakrmila,a a jak řekl včera přítel-4 psi jsou moc,

a to,když jsme destkrát denně pouštěly psi ven,a oni vždy stály u jiných dveří-máme troje😀

a tak jsem uvítala možnost jet pomazlit,učesat a pamlskovat pana Černého-mohla jsem s ním být chvilku sama v boxu-a tak jsem mu potichu zpívala,nuchnala,vykládala a pusinkovala….

po obědě jsme stihli procházku v lese za aprílového počasí - sluníčko se střídalo s poletujícími vločkami sněhu, a občas prudký poryv větru trhal listí ze stromů. Teď už je ošklivo - pršosněží, fučí, je temno a teplota spadla na tři stupně… Pes ulehl na pelech, opřel záda o radiátor a pravil, že ven ho už dneska asi nikdo nedostane 😀

Teda já dřepím v práci, takže nikde necourám a asi okomentuju jen počasí u nás…ráno sluníčko a větrno, ale celkem to vypadalo na hezký den…až tak, že jsem přemýšlela, že až pojedu večer z práce, tak sjedu na hřbitov a poklidím naše hroby, abych měla fóra, až tam pojedeme s mamkou dát “dušičkové dekorace”.

No a během pár minut začalo pršet a defakto více či méně prší celý den…do toho fouká studený vítr a je teda fakt zima…

Venkovní teploměr nemám, ale apka v telefonu mi hlásí 7 stupňů a teda řekla bych, že to tak nějak odpovídá.zítra a pozítří má být podobně, takže deštivo a pokud bude foukat, tak i hodně chladno…

Xerxova:

po obědě jsme stihli procházku v lese za aprílového počasí - sluníčko se střídalo s poletujícími vločkami sněhu, a občas prudký poryv větru trhal listí ze stromů. Teď už je ošklivo - pršosněží, fučí, je temno a teplota spadla na tři stupně… Pes ulehl na pelech, opřel záda o radiátor a pravil, že ven ho už dneska asi nikdo nedostane 😀

Má recht, mně to připadá jak v dubnu, u nás dokonce i padaly kroupy. 

Nám dnešní běhání vyšlo suprově. Ráno lilo, tak jsme vyrazili trošku později až po dešti, krásně svítilo sluníčko 10°C, jen ten vítr byl nepříjemný. Hlavně posledních 5km kdy jsme běželi celou dobu proti větru.

Ale jinak paráda, pohodových 18km a konečně se mi běželo hodně fajn. Tělo se už asi konečně vzpamatovává z toho maratonu, po 14-ti dnech… Jen to tempo mám pořád mnohem pomalejší než normálně, ale s každým během se to zlepšuje…

Chvíli po tom co jsme doběhli dom se zatáhlo a od tý doby skoro celou dobu prší…

tady poté co jsem dojela dom-před desátou..začal vichr,na střídačku prší…

Jeden den dost pršelo, šla jsem s Malinou doprovodit dítě na kroužek a pak , že něco krátkého a domů. Malina se snažila jít při zdi, aby se moc nenamočila a pak najednou, jakoby zatla zuby , oklepala se a odhodlaně šla. Nakonec i po půl hodině přestalo pršet a já jí nechala,aby mě vodila městem a zajímavé mi přišlo, že když jsem to vyprávěla muži, tak najednou koukám, že Malina hltá každé mé slovo a přišlo mi, že pro nás pro obě byla ta procházka svým způsobem mimořádná. 

Dneska jsme chodili po Prazea já objevila pár zajímavých míst, které jsem ještě neznala a vlastně to počasí nebylo tak zlé. 

Dneska kvůli větru a že se mi venčení posunulo na pozdní odpoledne, šla venčit do centra Prahy. Malina je už v tramvaji starý mazák a košík snáší taky velmi dobře. Když jsem jí ho ale jednou nasadila v Dekáči, tak si ho o mě zkoušela sundat. 

Centrum jsme si užili a i tam jsem objevila místa, kde jsem ještě nebyla. Malinu zaujala nutrie, ale nakonec usoudila, že že to není nic, s čím by si chtěla hrát. 

A přece je ta Praha krásna😉.

Daja:

A přece je ta Praha krásna😉.

Já jsem byla už ve většině evropských metropolí včetně Paříže a Prahu považuji za nejkrásnější. 

My jsme se o víkendu venčili v jižních Čechách. 😃

Potřebovala jsem jet okouknout kemp, kde budeme pořádat příští rok sraz našich adopčňáků a tak jsem si našla na přenocování srub u Třeboně. Původně jsme měli jet na dvě noci, ale okolností mě nakonec donutily se sbalit ještě včera, takže jsem už večer spokojeně spala ve svojí posteli. 

Cesta byla masakr. Poprvé jsem za volantem přejela republiku jeden den tam a druhej den zpátky. Celkem 630 kilometrů a dneska mě z těch pedálů bolí lýtka, jako bych si vylezla na pořádnej krpál. 😂

Ty okolnosti asi měly čtyři nožičky, že jo? 👍🥰 Jojo, člověk když musí, zvládne často i nemožné. Já řídím teprve 2 roky a kolikrát ty podmínky k řízení jsou pro mě naprosto příšerný, děsný silnice a do toho ještě třeba tma a déšť, zvlášť teď na podzim. To vždycky na těch cestách střídavě nadávám, fňukám nebo se modlím, abych dojela. 

Neee, okolnosti k dřívějšímu návratu bylo jednak počasí - do srubu se jelo po louce a lesem a já se bála, že to pak po pondělním celonočním dešti nevyjedu. Minulý víkend jsem totiž tahala kámoše zapadnutýho na louce a tak strašně to klouzalo na mokré trávě, že jsem se viděla pod kopcem v přehradě. A od té doby se trochu po trávě bojim. 😑 A pak taky srub nešel moc vytopit (blbý kamna), takže mi v noci psi drkotali klecema. 😂 A co mě dorazilo, to byly myšince všude. Jako já se myší nebojím, ale že bych musela mít bobky v posteli, na gauči i na lince, to fakt neee. 😔 Hrozně blbě se mi tam spalo. No spíš jsem nespala a ve tři ráno už jsem rovnou vstala a uvařila si kafe. A bylo rozhodnuto, že tam další noc nestrávíme… Srub pěknej, ale mohli by tomu věnovat větší péči, když už tam stojí noc 600. 😏

Já jsem právě asi "vyřízená" díky tomu, jak furt někde drandíme po výletech. Dřív by mě na dálnici nikdo nedostal ani jako spolujezdce a teď mě samotnou překvapilo, jak krásně cesta uběhla. Ale teda od Brna po Kojetín naprostej mordor. Chcalo, že nebylo vidět na auto přede mnou. To jsem si taky zanadávala. Ale už to bylo posledních padesát kiláků, tak to jsem se viděla doma. 😃

Ten srub byl z těch stránek bezkempu?  Taky jsem to chtěla využít. Aspoň vím, na co se mám připravit. 😀