Odchody

Kolikrát jsem pořídila štěně i ke staršímu, který si ho pomalu vychoval. A s příchodem štěněte ožil, hrál si. Horší bylo pro mladého, když starší umřel. Tak teď to jistí tři, aby nezůstal ani jeden sám a měl vždy druhého. 

Každý to má jinak, rozhodujete se podle svého. Nespěchejte na sebe, jestli si to potřebujete nejdřív “odžít”

Akorát by bylo asi dobře probrat to s nějakým odborníkem, když to šlo až takhle hluboko… Máte možnost?

No k psychiatrovi jdu koncem měsíce,ale ta si myslím,že to vezme stylem,jsou horšíí věci na světě a byl to jen pes…

Na tohle je lepší psycholog, psychiatři jsou spíš přes tu medikaci.

Můžu vám napsat sz?

Edit: Napsala jsem 🌷

Také patřím k těm, co po odchodu milovaného kamaráda hledá nového.

Já měla dalšího kocoura (teda kotě) pokaždé do týdne. Ale, jak píšete, každý to má jinak

Upřímnou soustrast. Držte se. Truchlení si každý musí odžít. A každý truchlí jinak. Ale psychoterapeut by možná mohl pomoci. Myslím, že jsou i krizové linky pro akutní potřebu. 

Když umřel staroušek tak jsem hned nedokázala hledat nového psa. Nakonec jsme se rozhodli až po půl roce, že chlupáč doma chybí, i když na lapinky jsem se byla podívat už dřív. Ale nedokázala jsem říct to: “jo potřebuju dalšího psa”. Nejmladší synek mel hodně náročné období a nezdálo se to rozumné. Nakonec jsme si pro mladého pána jeli tři čtvrtě roku po odchodu starouška. A mělo to tak asi být. Když chovatelka psala, že má černopálenýho kluka, tak to v tu chvíli bylo jasný. 

Když umřela Dafinka 1, hned to odpoledne byla doma Dafinka 2.  K Dafince přišla Wendy, Míja, Bess, když umřela Dafinka 2, objevil se Idor……teď mám 3 stařečky a Mirečka. Mirečkovi ještě pořídím parťáka, ale už zůstaneme asi časem jen na dvou kouskách. I když……uvidíme

No my třeba druhou andulku pořizovaly ihned k té první,protože ona bez ní vždy strašně řvala a hledala ji….

já se ptala muže,proč chce fenku?on kvůli Žerykovi…říkám-bude mu 15,jak dlou si myslíš,že tady bude?on si mydslí,že pes ze psem,se nesnesou,proto chce fenku..mě už je to asi jedno,

měla jsem Kima-Killy

Duxe a Gera a snesli se,měly se rádi a Dafi a Žeryka,a Žeryk se taky s Maxem snese…

No, jestli máte problém starat se o svého domácího, stále živého, psa, tak si zatím žádné štěně nepořizujte. Jak víte, že se budete o štěně starat a mít ho ráda? Nebo se budete starat o štěně, ale o Žeryka, ne? V tuhle chvíli souhlasím s manželem, Žeryka v tom koupete a je Vám šumák, že i on trpí. Hrozná věta - včera jsem byla venku s Žerykem,jen proto,abych vypadla z domu a mohla brečet kamošce do telefonu… - chudák pes i kamarádka. 

Fiona.Praha:

No, jestli máte problém starat se o svého domácího, stále živého, psa, tak si zatím žádné štěně nepořizujte. Jak víte, že se budete o štěně starat a mít ho ráda? Nebo se budete starat o štěně, ale o Žeryka, ne? V tuhle chvíli souhlasím s manželem, Žeryka v tom koupete a je Vám šumák, že i on trpí. Hrozná věta - včera jsem byla venku s Žerykem,jen proto,abych vypadla z domu a mohla brečet kamošce do telefonu… - chudák pes i kamarádka. 

Proč by měli být chudáci? Kamarádka pokud je opravdu kamarádka, tak by to snad pár dní mohla vydržet. 

No ano,chudák Žeryk i kamarádka…no…

vím,že se chovám strašně….

bohužel si to uvědomuju i vůči psovi i kamarádce….

ale dá mě takovou práci zvládat práci,že zvládat to doma už nedávám….

A ne není mi jedno,že i on trpí…ale bohužel….

a štěně si rozhodně nechci pořizovat zítra ani pozítří,

to,že zkouším zjistit kde jaký jsou neznamená,že si pro nějaký dojedu zítra….,

jiak Žeryk byl odpo venku s mužem,který to zvládá…takže já zelezlá at ode mě mají klid…nechci aby byly se mnou,a abych tady všechny deptala….

Až teď to čtu, je mi to strašně líto.

Držte se, holčička u Vás měla život snů.

Vím, jak to bolí, myslím na Vás.❤️

Ještě je to čerstvé. Dejte si čas. Týden, měsíc, půl roku. Až ten pravý čas přijde, poznáte to. 

…když mi odešla fenka jorkšírky, nechtěla jsem už žádného psa, nemohla jsem, nesnesla jsem chodit ven neb jinak než se psem jsem nohy z baráku nevytáhla, nesnesla jsem pohled na venčící a nesnesla jsem aby ke mně cizí pes přišel, pak přišla fáze, že jsem oblézala jak malá kazdého psa, kterého jsem minula a hned nato jsem začala shánět psa neb jsem zjistila, že bez psa prostě nemůžu být…zkoušela jsem různá plemena, i dvě štěňata byla takřka zamluvená, ale vždycky tam bylo cosi…a pak na mně na netu vykouknul motýl, tohle plemeno jsem nikdy neviděla  a jela jsem na návštěvu a tam byl Keliš kterého nikdo nechtěl, narodil se a druhý den ráno  odešla má fenka..myslím si, že to tak mělo být…

Proti věku není léku. Necelé dva měsíce po Belince,což byl odchod nečekaný, nás opustila Barunka. I když se dožila požehnaného věku, ani jednou tolik by nestačilo. Ta bolest je nesmírná

Prostě je to nespravedlnost,  žijí krátce.  Byla milovaná a to se počítá.