Nenene,☝️ Dafi nebyla jen pes, byla terapeut, láska, štěstí a oddanost v šedých chloupkách…ani pro nás tady nebyla jen pes, byla fenka obří smečky tady. Ségra všech našich psů a fen…dojděte si k lékaři ať Vám něco napíše, jste úplně rozložená…a přeji brzo takového psa, kterého Vám do cesty pošle Dafinka 🌷
Mám to stejně….ale pak se nadechnu a nakouknu.
Při všech těch slovech soustrasti a podpory mi tečou slzy a hned mi naskočí, jak strašně bylo ve stejných chvílích mně a vrací se mi smutné vzpomínky, které se snažím zaplašit. Cítím se všemi, ale vím, že slova nepomůžou. Člověk si to musí odtrpět sám, někdo chvíli, někomu to trvá déle, někdo hledá okamžitě štěně, někdo čeká na správný čas a někdo už si nikdy žádného psa nepořídí. Každý jsme jiný a trpíme jinak a jinak dlouho.
Vždy si říkám, že příště už se nepodívám, protože…… a stejně se zase nadechnu a nakouknu.
Není ostuda požádat v takové chvíli doktora o prášky. Dojděte si pro ně, trošku se Vám uleví.
Slova útěchy nemám a chápu, že pro Vás byla Dafi vším. Ale nadešel její čas, splnila tu své poslání, a musela jít. Vzpomínejte na ni s láskou a netýrejte se. Pokud je to trošku možné, věnujte se Žerykovi, i on truchlí, zmizela mu parťačka a jeho lidé jsou smutní.
Vždycky je těžké tohle téma otevřít, když se tu objeví nový příspěvek. Ještě těžší je najít ta správná slova.,. Člověk by toho tolik chtěl říct, slova podpory, útěchy, ale i naděje, že někde na někoho zase čeká nějaká oddaná duše. Neznám Vás osobně a asi se nikdy nesetkáme, ale odchod jakéhokoli parťáka je pro mne stejně bolestivá, jakoby jsme se denně potkávali.