My jsme říkali, že si počkala na pravnoučátka,to úplně ožila,i se dost rozchodila, počkala,až vyřešíme a vyprovodíme poslední, a pak to zabalila. Mimochodem poslední dny s ní intenzivně trávila Divoženka, chodila si k ní lehat a něco jí šeptala do ouška. Z hyperaktivní jeziny v ten okamžik bylo to nejempatičtější a nejněžnější štěňátko.
Tohle jsem dostala. To jsou tlapičky našeho pejska, který objímají toho človíčka v trávě. Srdíčka znamenají, jak nás měl pejsek všechny rád a jak měli všichni rádi jeho.
A pak nebulte…Bulte, bulte, s něhou a velkými díky za to hodný stvoření, který to zvěčnilo🙂.
Tohle jsem dostala. To jsou tlapičky našeho pejska, který objímají toho človíčka v trávě. Srdíčka znamenají, jak nás měl pejsek všechny rád a jak měli všichni rádi jeho.
A pak nebulte…Bulte, bulte, s něhou a velkými díky za to hodný stvoření, který to zvěčnilo🙂.
My jsme říkali, že si počkala na pravnoučátka,to úplně ožila,i se dost rozchodila, počkala,až vyřešíme a vyprovodíme poslední, a pak to zabalila. Mimochodem poslední dny s ní intenzivně trávila Divoženka, chodila si k ní lehat a něco jí šeptala do ouška. Z hyperaktivní jeziny v ten okamžik bylo to nejempatičtější a nejněžnější štěňátko.
To je tak silný, tohle číst. A asi ano, oni ti raubíři překvapivě umí tohle hodně vnímat. Drž se a přeju, ať je čas milosrdný a Divofenka Ti nedá až tak moc prostoru na to, tu bolest vnímat.
Odpověď na příspěvek uživatele janaa z 02.09.2026, 13:59:09
No……….. těžko hledám slova. Jak takovej malej magůrek, co místo čepice nosí na hlavě konev na vodu, dokáže být vrcholně empatickej. Možná právě na ni čekala, aby jí předala to, co jí předat měla.
Ferda byl sice papoušek, ale byl to úžasný papoušek. Psala jsem, že letos mu bylo patnáct. Přesné datum vylíhnutí nevíme. V pátek večer naposledy zalezl do své budky, z kokosu. A v sobotu ráno už se nevzbudil. Chybí nám doma. Jeho veselý pozdrav,……. Vzpomínáme
Odpověď na příspěvek uživatele tetrivek z 22.09.2026, 11:04:19
To je ten pupík, co přestal vidět? ❤️
Není “jen” papoušek. Je to prostě kámoš. Měli jsme “jen” andulku a byl skvělej, měl přivolání, mohl léta volně po zahradě… hodně mluvil, měl dar trefit se do situace……