No …kéž by na našich trasách byl takový terén…
Dnes jsem se před prací jela kouknou, jak vypadá přístupová cesta na naše luční trasy…je to do kopečka a teda ledovka, tak se na to můžu krajc vajc.
No a na cyklostezce pro jistotu udělali běžkařskou dráhu, no tak tam už se vůbec nechci motat…
Jak jsem si furt přála, aby “zamrzlo peklo” a nebylo bahno, tak se mi přesně potvrdilo úsloví “bacha na to, co si přeješ”…jo peklo zamrzlo a všude ledovka nebo sníh s tvrdou krustou.
Jako upřímně, kdyby Gina lítala po zahradě s klukama, tak bych si vůbec nedělala hlavu a na nějaký procházkování bych se upřímně vyprdla…jenže madam se zvedne max, když se přes ní přežene tornádo v podobě Máti a Árčího, to se teda nasupeně zvedne a jde je “honit”…což v jejím případě vypadá tak, že udělá dva cvalový kroky směrem k nim…jenže mezitím pánové už udělali otočku u branky a letí kolem ní zpátky do zahrady a jak běží kolem ní, tak madam zase udělá dva cvalový skoky a jde si lehnout někam mimo jejich trasu…což je teda pohybu nula nula nic.
Tak mě teď tak napadlo, že zkusím zjistit, jak vypadají cesty u nás v zooparku a že bychom se šly s Ginou projít tam…teď by nás to stálo jenom 200,- tak to bych asi přežila a mohlo by tam být mrtvo…
Sardullah-já si nemyslím,že se s Tebe stává nespokojená stará bába,
já si myslím,že je to úděl-nás co nemáme psy co půjdou nadšeně ven v jamkékoliv počasí-kromě pochopitelně extrémních veder/deštů/ vánic…
my taky oba-u Dafi řešíme aby jí to bavilo,protože když jdeš ze psem a čučíš na to jak se vleče,seš otrávená jak indiánská babička,,,
já už se hrozím jarníl/letních měsíců….
v zimě prostě jdu kdy chci,psy kdyžtak oblíknu,něco házím,někam posílám,nebo chodím rychle…
ale co pak…to zas bude-brzo ráno,nejlépe aspon na chvilku někam jet-občas,zase se potááhne…
a vichr je tady věčně skoro-já už mám i čelenky na léto….,
a vlasy nestříhám nakrátko aby mi nelítaly do obličeje a když mě vítr zfoukává kšiltovku taky nic moc…
Mě už to teď sejří defakto komplet…zima, tma (i když už se den prodlužuje, tak furt vstávám za tmy a z práce přijedu za tmy) a teď ještě ta debilní ledovka, případně krusta na sněhu, případně ledové střepy…
Teda u mě je to každoročně…od tý půlky ledna a ten únor, to je pro mě období za trest…jsem votrávená, nic mě nebaví, nic se mi nechce, ven se musím pořádně oblíknout, permanentně zapomínám čepici a rukavice…🙄
Jako včéra se mi to s tou čepicí pěkně vymstilo…já mám na Ginu posouvací vodítko, takže si prodloužím, zkrátím jak potřebuju, to zajišťuje kovová posuvka…no a včera jsem i Gině to vodítko prodloužila, což běžně nedělám, takže posuvku jsem měla blíž u ruky než obvykle a madam klasika…zatáhnu, tak jdu směr panička a obejdu jí…já standardně provedu manévr rukou nad hlavou s vodítkem, abych teda nebyla zamotaná a mrdla jsem se tou kovovou posuvkou do mého zmrzlého čela…jsem normálně myslela, že jsem si tam udělala díru…😄
Promíín,ale mě to rozesmálo…..
já su strašnej zmetek-------,
rukavice,čepice,kapuce+moje dlouhý vlasy-udělám culíík nákrčníkem ven-navrch,dám nákrčník na krk,vytáhnu jednu kapuci od mikiny,pak mám kapuci od zimní bundy,takže hrb na krku od kapuc,přes to vodítka a řemen fotáku,
pak jde pes,já musím rychle uvázat psy a sukuju si vodítko do těch kapuc…,
dnes jsem si vzala párkrát něco jako velkou kuklu,takže zahalený-hlava,krk,vlasy,-a otáčím se celá..
rukavice věčně jinde než já,stejně jako brýle a termohrnek s čajem…,
no a led-večera jsem šla do práce-nemáme chodníky,u levé straně silnice u slilnice led,protože stín,,uprostřed nic,zase ale tam jezdí auta…tož tak no…
my teď nechodíme taky do lesa - Špatně se tam v bariérách sněholedu parkuje, pak lesní silnička je jedno zrcadlo a obejít to není kudy. A mimo cestu v lese je vrstva přemrzlého hrbolatého sněhu. Takže chodíme po vymrzlých cestičkách a chodnících v civilizaci. Je krásně jasno - ale vichr snižuje výrazně pocitovou teplotu. Včera jsme přehlídli i polární záři, jak jsme se z večerní miniprocházky vraceli v předklonu proti vichřici…
Sardullah:Mě už to teď sejří defakto komplet…zima, tma (i když už se den prodlužuje, tak furt vstávám za tmy a z práce přijedu za tmy) a teď ještě ta debilní ledovka, případně krusta na sněhu, případně ledové střepy…
Teda u mě je to každoročně…od tý půlky ledna a ten únor, to je pro mě období za trest…jsem votrávená, nic mě nebaví, nic se mi nechce, ven se musím pořádně oblíknout, permanentně zapomínám čepici a rukavice…🙄
Jako včéra se mi to s tou čepicí pěkně vymstilo…já mám na Ginu posouvací vodítko, takže si prodloužím, zkrátím jak potřebuju, to zajišťuje kovová posuvka…no a včera jsem i Gině to vodítko prodloužila, což běžně nedělám, takže posuvku jsem měla blíž u ruky než obvykle a madam klasika…zatáhnu, tak jdu směr panička a obejdu jí…já standardně provedu manévr rukou nad hlavou s vodítkem, abych teda nebyla zamotaná a mrdla jsem se tou kovovou posuvkou do mého zmrzlého čela…jsem normálně myslela, že jsem si tam udělala díru…😄
Ani mi nemluv, mě už ta zima s odpuštěním se.e. Jako jo, je čisto, psi taky. Ale to je jediný plus. S náladou to mám úplně stejný, nic mě nebaví, nic se mně nechce, čepici si vezmu vždycky, ale rukavice nikdy a pak mrznu, cesta do práce a z práce mě totálně vyčerpává, jak pořád fouká. V neděli jsem musela umýt auto, protože tak zasviněný jsem ho ještě nikdy neměla, přes okna už nebylo vidět a na otvírání kufru už nešlo sáhnout. A co se týká topení, tak letos jsem se málo zásobila a dřevo už šlo pěkně nahoru. Protopíme majlant.
Jako s těmi rukavicemi… někdy mi přijde, že si tím tak trochu šoupu s rakví… když mám v každý ruce vodítko se psem a strčim si ty ruce , co teda držej ty vodítka, do kapes… Ginuši vodítko ještě omotaný kolem ruky, tak si tak říkám, že kdyby nastala nějaká nečekaná krizovka a psi se rozběhli dopředu, tak ty ruce určitě nestihnu vyndat a padnu rovnou na hubu…
Jo a s čepicí mám taky veselou historku… resp. ani ne veselou a vlastně ani ne historku….
Asi před čtyřmi roky jsem si koupila kulicha s takovou tou chlupatou bambulí v černé barvě… já obecně v čepici vypadám jak debil, ale v tom kulichu o fous méně… mimo čepicovou sezónu se mi plete ten kulich furt pod ruce… ať sáhnu do skříně nebo do šuplete, tak první na co sáhnu je kulich…. no a přijdou mrazíky, já všechno prohrabu a kulich nikde… až do jara, kdy vykoukne sluníčko a hle… otevřu šuple a na vrchu kulich… za celý 4 roky, co ho mám jsem ho ještě ani jednou neměla na hlavě. Letos jsem myslela, že na něj vyzraju… přimotal se mi pod ruku na podzim, ale bylo ještě moc teplo na čepici, ale říkám si “ hele kulich, tak já tě dám sem ( už nevím kam, ale někam, abych ho v zimě bezpečně našla) a v zimě tě nebudu hledat”… no a překvapení… kulich zase zvládne zimu bez ztráty kytičky… jako fakt mám dojem, že si žije vlastním životem a pohybuje se po domě…
tsss -kulich, rukavice i nakrcnik dam kazdy podzim do auta, aby byly vzdycky po ruce - jsem pripravena, ne!
aby je auto schovalo a vydalo az na jare 😀 prisaham, jak prejdou mrazy - pokazde, kdyz neco hledam, jako prvni nahmatam rukavice. Jak mrzne - zmizi🤣
Ted aktualne auto ztratilo i vsechna voditka - a zacinaji mizet obojky - dnesni skore bylo 3 psi, 2 obojky, 0 voditek. Nechapu to. Pred casem jich tam bylo asi 10…
Zrzavci:Díkec, kouknu a prozkoumám. jakou má Mesijé Remoska velikost?
Já myslím, že 50 cm, ale s jistotou ti to neřeknu.
Tak mně tohle počasí nevadí, já sem spokojená - když teda neuklouznu já, nebo psi, jako včéra Taliprdnice , mrskla s sebou vo zem a chvíli ležela, jak se přepočítávala 😀 . naštěstí dobrý, ale já na ní volala, brzdi, brzdi, pomalu! Málo platný. Rukavice jsem ještě letos neměla - tyhle teploty mi vadí míň, než ty těsně nad nulou, to mám normálně popraskanou kůži . A kulich mám mnoho - teď jsem třeba dostala novej - rrrramštajní, ale …….. já nosím furt tu jednu čepici, páč mně všechno, absolutně všechno leze do očí!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Nevím, jak normální lidi nosí čepici, aby viděli na cestu. Já to pořád musím obočím vytahovat nahoru, vypadám jak debil, co má tik.
někdy mi přijde, že si tím tak trochu šoupu s rakví..
tak tohle jsem ještě neslyšela🤭🤗
Dnesni ranni prochazka v lese …
Vstavam standartne ve 4, oblikam se, sedam do auta a jedem. U lesa otviram kufr auta a pres mriz oblikam coklonum svitici obojky.
Pro neznale - kufr auta se otvira nahoru, ale pak je dvouramenna mriz, aby cokloni nemohli vyskakat jak dacani na prvni dobrou.
Takze pres tu mriz se nahnu, osvetlim coklone a otviram pravou pulku mrize. Leva (zatim) zustava zavrena.
Ven skace jako prvni Terenc a jelikoz se ocividne vyspinkal do debila, hned po seskoku se otaci na fleku a ma pocit, ze potrebuje resit starsiho brachu Skvarka, ktery skace hned za nim.
Tedy se shybam, abych vyresila ja driv dacana, nez dacan brachu.
Upozornuju - leva cast mrize je stale zavrena.
No, ne dlouho - Street (alias “chorvatsky buldozer”) rozrazi levou cast mrize svou plnou vahou 39 kil a za nim se hrne zbytek smecky. Fakt, ze mrizi v plynulem pohybu prekazi moje hlava, ignoruje jak ta mriz, tak ten buldozer, tak zbytek smecky valici se za nim jak lavina.
Takze vy, kdo jste vcera videli polarni zari, se jdete klidne zahrabat. Ja videla celou galaxii i s prilehlejma cernejma dirama 😀
Ja videla celou galaxii i s prilehlejma cernejma dirama 😀
🤣
omlouvám se.
Kolik z těch debilů následně přežilo masakr motorovou pilou?
Zrzavci:Ja videla celou galaxii i s prilehlejma cernejma dirama 😀
🤣
omlouvám se.
Kolik z těch debilů následně přežilo masakr motorovou pilou?
Vsichni 😀
Ja si drepla zadeli do kufru a chvili si rikala ze je necham at si behaj, pockam v klidu az se vratej a pojedem domu, Nakonec zvitezil pocit zodpovednosti, pockala jsem jen minutku az se ustali podlaha a veci kolem a obesli jsme cely les jako vzdycky. Resp. na tucnaka, pac to klouze fakt bozsky.
A k tematu cepice a rukavice - zasadne nenosim. S cepicema mam problem, ze i sebevolnejsi mi proste vadi. Jak mam neco pres celo, mam pocit jako ze stredoveke muceni, zacne se mi svirat hlava jak ve sveraku (fakt i kdyz je cepka naprosto volna) a zacne mi trestit hlava. Takze jedne co nosim kdyz hodne fouka je takova kukla, ale opravdu volna, spis jak pytel pres hlavu. Kdyz mrzne tak nic, pac mam vlasu pro tri, takze mi to odizolujou 🙂
No a rukavice … nebetycne me sejri ze je furt nekde ztracim, padaj mi, nejde v nich vzit telefon, musim je furt nandavat a sundavat, nemam v nich cit, hned jsou vlhky a vlastne studej … proste ruce do kapes a trada.
nejde v nich vzit telefon
v nekterych - jde. maji konecky nejake jine 🙂
ale pisu to teoreticky, vzdycky to po koupeni a vyzkouseni doma se ty rukavice schovaji v tom aute a uz nemam sanci zazit to i v realu 🙂😀
no a s tim vyskakovanim z auta - to je jeden 2 zakazovych povelu. ktere moji psi musi plniot. vsechno jim odpustim, ale vyskocit z auta bez dovoleni ve me vzbudi moji temnou stranku a lita vzduchem i 60kg drobecek 😀 abych nazazila presne tyhle prihody - oni jsou schopni mi zlamat prsty, ruce a jeste se nechat prejet
Posledni kapka po ktere jsem k brutalite zakazu pristoupila byla, ze se pes rozhodnul vyskocit z auta ve stejnou chvili, kdy vystupovala seniorka - nacpal se do dvirek, skripnul ve vchodu babcu, sam se sprajcnul kolenem a vytahnoul ven z auta sebe, babcu i dvouklec.
Tak neboztici A, B, C a Z to umeli taky.
Pak i D a E.
Jenze pak zacali prichazet seniori a psiska s minulosti, a tam byla priorita proste jinde. Navic treba O by tohle nikdy nepochopil, tam jsem fakt rada ze za tech 6 let jakz takz pochopil jak se vlastne jmenuje 😀A kdyz nemusi jeden, nemusi nikdo, zejo 😀
Takze maji bezpecnostni mriz, vyskocit sami nemuzou, poustim az kdyz se uklidnej (nervou, neskacou ci po hlavach a nedelaji jine pitchoviny) a je bezpecno a pak je to holt 300 z mista no 😀
Vsichni
vy jste hodná! Já bych je zabila 😀
Mně taky vadí čepice, šály kolem krku, cokoliv co mě šněruje - takže i potprda třeba, takže když nemusím, nic z toho nenosím (plavky jo, že jo, tam jako…. 😀) čepice řeším do poslední chvíle kapucou, ale jak tak moc mrzne, tak už po ní sáhnout musím.
Rukavice ztrácím taky, už roky si slibuju šňůrku, že si pořídím, jako jsem nosila, když jsem byla malinká 😀
A zlatýho bludišťáka za historku ze života majitele psů vyhrává….😎
Já když si představím, jaká šlupa to musela být do tý hlavy..😴…no ještěže z toho nebyl otřes mozku.
jeden 2 zakazovych povelu. ktere moji psi musi plniot.
ano, ano, ano, A-NO! Přesně, takhle to mám a byla jsem hrozně, hrozně neščastná, celý to období, kdy to s Tali nešlo naučit a kdy mi třeba díky tomu vyrvala vodítkem v kloubu prostředníček a ukazováček pravý ruky (pobolívá do dnes, byl to masakr). A to jsem na tu její reakci byla připravená, nachystaná na to, že se bude snažit vyskočit neorganizovaně, jak jsem ji učila a stejně mi to nebylo nic platný s její razancí a nenormálností. A když pak k nám přišla bábrdlína Bubinka, byla jsem ráda, že tohle má to flekatý tornádo zažitý už pod kožichem, jinak by to stopro dobře nedopadlo. I tak pro jistotu, páč čert a fleky nikdy nespí, vždy před otevřením kufru říkám kouzelný slovíčko ZŮSTAŇ.