Jak se vám venčí?

Včera jsme se synem a s Ájou jezevčicí vypravili do mé rodné vísky, a prošli jsme se s kamarádkou a její dcerou po lesích, kolem říček a řeky. A nakonec jsme navštívili rašelinná přírodní jezírka lásky. Ale puberťáci nám to trochu kazili, nesměli jsme fotit. Ale trochu nám to pokazili jedni s obrovským, nějakým bull psem. Bylo velké štěstí, že nás nepotkali někde za zatáčkou. No byli slušní…. Ale pes byl asi totálně nezvládnutý magor, který by Áju zabil… Měl masivní silný kožený obojek, takový měl i postroj. Jištěný byl jedním silným vodítkem a ještě stopovačkou. Pán se mě slušně zeptal na jakou stranu půjdeme na rozcestí. Zalezl se psem do lesa, stoupl si k nám se psem zády a psa si dal mezi nohy a vypadalo to, že ho neudrží. Svižně jsme prošli na asfaltce a měli jsme docela divný pocit. A povídali jsme si, že tohle fakt nechápeme jak s takovým psem můžou fungovat. Ája šla vzorně u nohy, na psa nemrkla ani okem. A za pár minut jsme v zatáčce potkali dva pomeriany, jeden šel po zadních a druhého musela paní vzít do náruče. A ten jejich řev… Ája se jen naježila, vždy se jí udělá na hřbetě pruh jako ridgebakovi… Ale ti dva by se poprali. Tak jsme potkali samý…… 

efe:

Včera v lese s holkama, na Vasila bylo vedro. Najednou vidím, jak se proti nám řítí dvě tibetské dogy, nikde nikdo. Naštěstí jsem měla holky na couračkách, protože po dobu mojí nepřítomnosti dost zvlčely. Zařvala jsem, moji psi okamžitě poslechli, hodila jsem je za sebe a vykročila s hrozivým řevem proti těm dvěma monstrům. V duchu už jsem viděla svoje psy na cucky. Sebe možná taky. Kupodivu je můj řev zastavil a mezitím se kdesi v dáli ze zatáčky vynořila rodinka - majitelé. Psy si zavolali, ti odběhli a my rychle mizeli opačným směrem. Nadávala jsem jak špaček. Tohle nikdy nepochopím… 😡

Tohle nepochopím myšlení některých lidí, kteří mají velké psy, se o ně přece nemusejí bát….. 

Mamky čuvač nemá stoprocentně přivolání a některé psy nemusí. Tak má stopovačku, nebo delší vodítko. Ale nikdy i kdyby měl stoprocentní přivolání jsem ho nenechala lítat, tam kde na něj nevidím….. Nikdy jsem nenechala psa obtěžovat ostatní. Nikdy nikdo nemůže vědět co se může stát. Jo, jen jednou jsem svého NO cvičla v lese na louce, odložení, sedni, lehni, k noze. Kolem louky je silnice. V té době ho od cvičení, nerozrušil ani pes jdoucí po silnici, ani srnky. Zvěř ignoroval, prostě nesměl. Tak jedna starší paní jela na kole po té silničce, a z řevem že tam mám psa, sama od sebe spadla. Psa jsem odložila u stromu, raději i přivázala. Aby se nemusela bát. A šla jsem jí pomoci a ona mi neskutečně vynadala, že za to můžu, že se psa bojí…… 

Debata s Jessy v autě-okusovala mi zip u staré výcvkové bundy-a zmizly 2 zoubky--11let starou bundu už teda nezapnu..

tají říkám-Jessy,to se dělá papat paničce vestu??

Já ti koupím hezký žlutý postrojek a ty takhle??

Příště ti koupím zelený kšírky a budeš mět-uvidíš zač je toho loket!!

a muž-co je na zelený divnýho??😀

Teď si vzpomínám na hromadnou procházku kamarádů že cvičáku cca před 2 lety, kdy jsme šli na nějakou chatu v Beskydech, psi si lidí nevšímali a nějaká paní, která z nich měla panickou hrůzu, se schovala za strom a až jsme přešli, tak teprve šla dál. Takže strom může posloužit i takto. 😊

Dnes už byl zas les jen náš ❤️

A tak to, ze ma pes masivní obojek a postroj, pripadne dvojí jištění, to přece neni nic špatného, a nedela to ze psa nezvladatelného magora? Memu psovi je 11 a cely zivot na procházkách nosí také široký obojek a nosí i postroj (sice z jiných důvodu, ale nosí oboje). V době, kdy jsem ho vodila na šňůře, to bezne vypadalo tak, ze kdyz jsme potkali někoho se psem, tak jsem psa přivolala, šňůru nechala na postroji, na obojek pripla vodítko pro lepsi manipulaci, a kdyz to šlo, šla jsem taky trochu bokem abychom se nemíjeli přímo. A to i v době, kdy míjení psů v pohode zvládal. Kdyz chodim se psema u nas po loukách, tak to tak delam vlastně doteď. Proste tam je na to prostor, tak jdu se psy bokem. Uděláme kolem nich takový oblouček a vracíme se zpátky, většinou lidi kývnou, jakože děkují. 

Ale samozřejmě jsem u toho nebyla, takže nevím, jak se pes choval atd., ale alespoň majitel se choval zodpovědně, to se o všech říct nedá. Ja pro to na jednu stranu mám pochopení, protože jsem se psem taky byla před lety ve fázi, kdy prostě nezvládal v pohodě míjet psy, ale nějak se to naučit musel, a samozřejmě bezpečně. No a třeba moje fena - jí cizí psi v podstatě nezajímají, když je na volno, vím jistě, že k nim nepůjde.. a i pokud by přiběhl jiný pes za ní, tak to ve většině případů bude v pohodě (tím myslím, pokud se ten druhý pes nepřijde vyloženě rvát), ona třeba dá najevo, že se jí to nelíbí, ale neublíží. No ale jakmile mám fenu na vodítku a meli bychom někoho těsně míjet tam, kde pro ni nejsou psi běžní (u nás prave na loukách, v lese atd) tak bude na tom vodítku po psovi rvat, a asi to bude vypadat hrůzostrašně, ale ve chvíli, kdy pustím vodítko na zem, tak bude v pohodě 🤷‍♀️😀, tohle se mi proste nepodařilo odbourat… respektive už to spis v poslední době nějak neresim, většinou nechávám na volno, a protoze sama moc nemusím, kdyz protistrana necha psa při přímém míjení na volno, tak si proste uděláme ten oblouček. To jen takový druhy pohled k tomu, ze ne vždy to musí byt nezvladatelný magor, se kterým se neda fungovat. Ale samozřejmě to chápu i z te druhé strany, ze to neni příjemné. 

Hlásím, že jsem se možná zbláznila, no prostě jsem psovi pořídila nóbl vodítko a obojek…

Hlásím, že nezbláznila… sluší mu to klukovi ušatýmu…mám doma hromadu obojků a nějaká vodítka za bambiliony a to jen proto, že přeci moje holky nebudou mít k růžovýmu oboječku fialový vodítko a k tyrkysovému postroji ani fialový ani růžový…

Bohužel nakonec to vždycky skončí tak, že se vrátím k obyčejnýmu stahováku a k lanovému vodítku… 

jsem málem zapomněla na Yodislava uplynulý týden…

a teď nepsí

marcelaamax:

A tak to, ze ma pes masivní obojek a postroj, pripadne dvojí jištění, to přece neni nic špatného, a nedela to ze psa nezvladatelného magora? Memu psovi je 11 a cely zivot na procházkách nosí také široký obojek a nosí i postroj (sice z jiných důvodu, ale nosí oboje). V době, kdy jsem ho vodila na šňůře, to bezne vypadalo tak, ze kdyz jsme potkali někoho se psem, tak jsem psa přivolala, šňůru nechala na postroji, na obojek pripla vodítko pro lepsi manipulaci, a kdyz to šlo, šla jsem taky trochu bokem abychom se nemíjeli přímo. A to i v době, kdy míjení psů v pohode zvládal. Kdyz chodim se psema u nas po loukách, tak to tak delam vlastně doteď. Proste tam je na to prostor, tak jdu se psy bokem. Uděláme kolem nich takový oblouček a vracíme se zpátky, většinou lidi kývnou, jakože děkují. 

Ale samozřejmě jsem u toho nebyla, takže nevím, jak se pes choval atd., ale alespoň majitel se choval zodpovědně, to se o všech říct nedá. Ja pro to na jednu stranu mám pochopení, protože jsem se psem taky byla před lety ve fázi, kdy prostě nezvládal v pohodě míjet psy, ale nějak se to naučit musel, a samozřejmě bezpečně. No a třeba moje fena - jí cizí psi v podstatě nezajímají, když je na volno, vím jistě, že k nim nepůjde.. a i pokud by přiběhl jiný pes za ní, tak to ve většině případů bude v pohodě (tím myslím, pokud se ten druhý pes nepřijde vyloženě rvát), ona třeba dá najevo, že se jí to nelíbí, ale neublíží. No ale jakmile mám fenu na vodítku a meli bychom někoho těsně míjet tam, kde pro ni nejsou psi běžní (u nás prave na loukách, v lese atd) tak bude na tom vodítku po psovi rvat, a asi to bude vypadat hrůzostrašně, ale ve chvíli, kdy pustím vodítko na zem, tak bude v pohodě 🤷‍♀️😀, tohle se mi proste nepodařilo odbourat… respektive už to spis v poslední době nějak neresim, většinou nechávám na volno, a protoze sama moc nemusím, kdyz protistrana necha psa při přímém míjení na volno, tak si proste uděláme ten oblouček. To jen takový druhy pohled k tomu, ze ne vždy to musí byt nezvladatelný magor, se kterým se neda fungovat. Ale samozřejmě to chápu i z te druhé strany, ze to neni příjemné. 

Tady šlo o to, že jsme byli v lese, docela daleko od vsi. Taková lesní cesta, asfalt, hodně nepřehledná cesta, samý kopec, nahoru, dolů a hodně zatáček. A potkat ho v nějakém horším místě, tak by ho asi neudržel. Když musel asi 20 m před námi se psem naběhnout do lesa, otočit ho zády k nám, dát si ho mezi nohy a opravdu pevně ho držet. Zajímalo by mě jak to s tím psem praktikuje v civilizaci. Kde potká jiné psy, děti, lidi. Život s takovým psem si nedokážu a ani nechci představit. 

nás dneska přepadnul v lese krásný malý pepřák knírač. Sebevražedně mířil přímo na Yodu - a nikde nikdo na dohled - uprostřed lesa na lesní cestě. Majitel se pak omlouval, že se kochal nahoře potokem… Naštěstí Yodovi nestál za reakci (on psy nemusí, ale na stůj reaguje dokonale a počká si na připnutí - o konflikt nestojí), a Pepa knírače nakonec raději odchytil a do kontaktu ho nepustil. 

tetrivek:

Tady šlo o to, že jsme byli v lese, docela daleko od vsi. Taková lesní cesta, asfalt, hodně nepřehledná cesta, samý kopec, nahoru, dolů a hodně zatáček. A potkat ho v nějakém horším místě, tak by ho asi neudržel. Když musel asi 20 m před námi se psem naběhnout do lesa, otočit ho zády k nám, dát si ho mezi nohy a opravdu pevně ho držet. Zajímalo by mě jak to s tím psem praktikuje v civilizaci. Kde potká jiné psy, děti, lidi. Život s takovým psem si nedokážu a ani nechci představit. 

Chapu… ale ono je mozne, ze ten pes jine psy v civilizaci vubec neresi. A treba jo… to nikdo nevíme. Ale presne takhle jsem to mela se psem “za mlada” ja. On fungoval naprosto paradne na cvicaku par centimetrů od psů, absolutně neřešil psy ve městě, ale najednou proste začal řešit psy treba na vesnici, kde jsme bydleli a chodili ven, prave takhle v přírodě. A na tom se muselo pracovat… ono se to asi blbě vysvětluje 😀, ale proste se do te situace dokážu vžít. Bylo to dočasné. Ale teda nemela jsem nikdy problém psa udržet. To je fakt. 

Ja jsem teda původně reagovala hlavně na to, ze pes je automaticky nezvladatelný magor proto, ze ma široký obojek a postroj, plus šňůru a vodítko, a majitel se uhne bokem. To se omlouvam, nejak jsem tam prehledla, ze pes nejak vyváděl nebo tak… no ale i tak, jak jsem psala, chapu to z obou stran. 

Byla jsem ráda, že ho udržel a udělal to tak aby se to zvládlo. To ho chválím. Ale jo se psem musí být člověk pořád ve střehu. Nic proti bullům. Ale nechtěla bych takového psa. 

Dnes vycházka v lese,přivolání u focení čekej, Jessy pak řádila s kopačkou na dvoře

akorát Žeryk na vycházce dobrý,dopoledne spaly v jedné místnosti a večer Žeryk zase v koupelně…a to jsem ho šla venčit večer extra po odpolední..nevím,nevím,jestli si zvykne….☹️

Co jinýho můžu dělat, než řvát…