Takže co se teda v té škole učí, když nejsou schopní pochopit text? Nemohli by se tedy učit chápat text?
Ono to bohužel není v tomhle konkrétním případě jen zásluhou školy. Ve škole není úplně prostor na to, děti učit vnímat a představovat si čtené slovo. Možná ve školce? Problém mj. je, že ty děti nečtou samy. Na to, abyste si při čtení věty představila, co je v té větě popsáno, musíte mít nějakou praxi v tom představování. Možná úkoly zaměřené na kreslení podle textu? To by třeba pomohlo. Ne každý ale zase umí kreslit… My, co psaný text rovnou převádíme na vnitřní obrazy, si to neumíme představit, že jiný to neumí. Ale já to ve škole zažila. Ty děti se naučí mechanicky opakovat slabiky podle napsaného kódu, asi jako kdyby četly řady čísel. Ale aby si uvědomily, co ty slabiky znamenají, musí to sdělení být buď ultra krátké (pár slov, heslo) a nebo si to musejí přečíst dvakrát, třikrát, poté, co to přeslabikují, předrtí podle kódu, tak si to ještě musejí přečíst plynule a zamyslet se nad významem slov. Je to pro ně vážně obtížné.
Já jsem učila angličtinu, nemohla jsem se zdržovat tím, že bych s dětmi nacvičovala porozumění textu - děti se měly učit anglické výrazy (bohužel základoškolská angličtina jaksi jiné kompetence nemá ambice rozvíjet), kdybych je nechala samy přicházet na zadání úkolů, nic jiného bychom nedělali. Někdo přečetl zadání a pak jsem se zeptala, kdo ví, co mají dělat, přihlásili se vždy titíž tři žáci, já jsem jednoho vyvolala, ten ostatním vysvětlil, co mají podle zadání dělat, zeptala jsem se, zda všichni rozumí, přeptala jsem se jednoho z těch, co zadání interpretovat neuměli, zda pochopil, co má konkrétně vyplnit, spojit, dopsat nebo nakreslit, případně vysvětlila, a pak mohli pracovat. I tohle byla šílená zdržovačka, ale bylo to maximum, co jsem mohla udělat pro to, aby i ti méně šťastní měli příležitost si na to nějak přijít.
Ti méně šťastní jsou ti, kterým doma rodiče nečetli pohádky, se kterými si rodiče nevyprávěli příběhy u leporela, kteří se s rodiči neučili číst první dětské knížky… A takových je dnes opravdu menšina. Těch, co se pak ve školním procesu naučí ten text vnímat sami, těch je ještě méně. A my bychom po lidech, kteří nejsou schopní pochopit napoprvé napsanou rozvitou větu, chtěli, aby měli maturitu. Nebo zvládli pochopit volební program politické strany. Mno.
