Tak zase já (děkuji za trpělivost). Dnes jsem se vzhledem k blížícím se nočním mrazům pustila do přesunu želv do zimoviště. Bohužel dostat je z mokrého jílovitého drnu, kam se mezitím zahrábly, se neobešlo bez trochy manipulace, takže na mě otráveně vykoukly z krunýřů. Dala jsem je zatím v zakryté bedýnce s listím na balkon, jestli ještě neusnou, ale zatím se k tomu nemají. Také ty tukové zásoby kolem zadních nohou nejsou nijak “naducané”, spíš splasklé… Jak teď nejlépe (pro ně) postupovat?
Určitě se ozve někdo z povolanějších zdejších pánů ale zatím podle mě postupujete správně. To ochlazení už si o přenos říká, na balkoně musíte hlídat teplotu, dnes u nás byl mírný mrazík a na zítřek bude zase takže už o bude chtít přenos zase dál do finálního místa, kde nemrzne, na balkoně by mohlo mrznout. Že se želvy hýbal nebo s nimi bylo manipulováno to nevadí. K těm zásobám těžko říct, nejlíp uděláte když je před uložením na zimu zvážíte na kuchyňské váze a pak je jednou za měsíc v zimě zvážíte a budete vědět jaký je úbytek, 10% ubytek je v pohodě.
Také se připojím. Posílal jsem vám MarcyMat na počátku týdne upozornění na SZ. Zde se dotaz “zákeřně” ukryl na druhou stranu ještě dříve než jsem si stihl všimnout, takže jsem si nevšiml a nereagoval včas. Protože souhlasím s tím co napsali pánové přede mnou, tak jen doplním.
Dbejte na to aby listí bylo stále vlhké a želvy jím byly zakryté. Udržovat prostředí v bezprostředním okolí hibernující želvy vlhké je důležité. V omezeném prostoru bedýnky bude překvapivě brzo vysychat. Například ve sklepě (bramborovém) taková péče není nutná, protože vlhkost okolního vzduchu obvykle bývá dostatečná a neklesá pod cca 80%. Tam mohou želvy bez problémů zimovat nezakryté, třeba jen na vrstvě písku. To mimo jiné podstatně usnadní běžnou kontrolu a v neposlední řadě vás zbaví starostí s nepříjemným napadením substrátu plísní. Dodržíte-li dostatečnou vlhkost, je pravděpodobné že hmotnost želv bude podobná, ne-li stejná, na začátku i konci hibernace.
Pokud jsou želvy dočasně umístěné na balkoně dbejte na to aby na bedýnku v žádném případě nemohlo svítit sluníčko. Možné přehřátí by byl větší problém než krátkodobý pokles na -1°C.
Nutná manipulace při přesunu opravdu nevadí. Možná to želvám na náladě nepřidá ale rozhodně neublíží. Jen je třeba zkrátit manipulaci na co možná nejkratší dobu. Jak takový úklid může vypadat v praxi vidíte na fotce č. 1. Mimo jiné, očekávat že želva usne a zůstane bez pohybu až do probuzení nelze. Želvy se i během spánku zvolna a čas od času hýbou. Nejen že vystrčí a třeba po dvou dnech zase zastrčí hlavu a končetiny do krunýře, ale mají tendenci se občas v rámci možností i přemístit. Toho lze využít při kontrole. Stačí se letmo dotknout končetiny nebo hlavy a zpravidla se dočkáte, byť opožděné a váhavé, reakce.
Zmiňujete že želvám chybí “faldíky”. Na těch předcházejících fotkách vidíte optimální stav. Lze do jisté míry počítat s určitou tolerancí od prezentovaného. Škoda, že není podle čeho posoudit jak na tom vaše želvy opravdu jsou. Nezbývá tedy než držet palce aby se do té přijatelné tolerance vešly.
Moc děkuju za rady, podporu a ujištění, že snad želvy cíleně neničím. V sobotu půjdou dovnitř, na půdu do trvalého zimoviště a hoblin, zkusím zvážit a nafotit ty faldíky.
Odpověď na příspěvek uživatele J5 z 22.11.2023, 21:23:50
pěkné počtení, jsem tu nová a hned využiji situace. Jak často během zimy provádíte kontrolu hmotnosti nebo vůbec? Při větším počtu už je to asi náročné.
Odpověď na příspěvek uživatele Anonymní z 24.11.2023, 07:28:47
Děkuji, zpětná odezva je vždy vítaná.
K vašemu dotazu. Ne že bych někoho chtěl navádět a už vůbec ne zlehčovat průběžné kontroly hibernujících želv. Vaše tušení je zcela na místě. Podrobné zkoumání jednotlivých želv by zabralo mnoho času což by nutně znamenalo neúměrně dlouhou dobu přítomnosti chovatele v zimovišti a tím pádem nechtěného rušení želv. Ono i samotné náhlé rozsvícení na zimovišti nemusí vždy projít u želv bez povšimnutí, některé prostě zareagují zatažením do krunýře. Možná jsem příliš opatrný a úzkostlivý ale vyplácí se to. Proto se vždy snažím omezit svou přítomnost na co možná nejkratší dobu. V praxi to znamená, přijít rozsvítit, zkontrolovat vlhkost, teplotu včetně max. i min. teploty dosažené od minulé kontroly a zběžně přehlédnout želvy. Zpravidla se některých želv letmo dotknu a počkám na reakci. To se týká zejména těch které si neukázněně hoví s hlavou a končetinami “vypadlými” z krunýře. Vše OK, zhasínám a mizím. Mohu si to takto dovolit proto protože želvy zimují pouze na slabé vrstvě písku, takže je dobrý přehled. Takový způsob “uskladnění” si zase mohu dovolit proto protože v celém prostoru zimoviště je stabilní optimální vlhkost a teplota. Navíc, zejména u té teploty nehrozí náhlé velké a nežádoucí výkyvy ať už nahoru nebo dolů. To celé opakuji vždy když mne přepadne pocit že je kontrola potřeba, zejména třeba při oblevách nebo naopak při neobvyklých mrazech. Takový pocit mě přepadá tak 5x až 6x za celé zimní období. Více pozornosti je třeba věnovat pouze želvám u kterých se už v době přemístění do zimoviště nezdála kondice zrovna na jedničku. Ty ale bývají umístěny mimo hlavní zimoviště, takže ostatní nijak neruším.
Jsem si dobře vědom toho že ne každému chovateli musí podobný způsob vyhovovat, nicméně želvám to takto vyhovuje a dokodrcal jsem se k němu po desítkách, více či méně úspěšných, absolvovaných želvích hibernací a co si pamatuji tak jednu, dvě želvy jsem zimoval tak přibližně před padesáti lety, jinak vždy ve větších skupinách, více druzích a v různých věkových kategoriích.
také se přidám, jak se to s vlhkostí při zimování u T. horsfieldii. Tento druh nesnáší vlhko, a kombinaci chladna a vlhka vubec ne, jak se má tento druh zimovat, také musí být substrát vlhký? Nenastydne spíš při zimování želva? Děkuji.
Odpověď na příspěvek uživatele Anonymní z 27.11.2023, 18:37:49
Kdepak nepřehlédl.
Pouze, možná trochu zdlouhavě, zvažuji jak se postavit k problému jaký představuje chov želvy stepní. Jistě víte že Testudo horsfieldii jsou kapitola sama pro sebe, tak nechci plácat nějaké extra nesmysly, tedy takové jaké si obvykle můžete přečíst kdekoliv a prostě to zatím moc nejde. Třeba bude nějaký chovatel akčnější.
Pouze, možná trochu zdlouhavě, zvažuji jak se postavit k problému jaký představuje chov želvy stepní. Jistě víte že Testudo horsfieldii jsou kapitola sama pro sebe, tak nechci plácat nějaké extra nesmysly, tedy takové jaké si obvykle můžete přečíst kdekoliv a prostě to zatím moc nejde. Třeba bude nějaký chovatel akčnější.
zdravím, jen tak selským rozumem, myslím, že stepce, zahrabané hluboko ve své noře ve stepi se vlhkosti i chladu dostane až až, takže ji dobrej bramborovej sklep na životě neohrozí 😉
já je nikdy nechoval, ale kamarádka je má a pravidelně odchovává víc jak 25 let a při zimování postupuje úplně stejně jako s hermankama a bez problémů
Já jsem želvy čtyřprsté choval asi 10 let a pravidelně odchovával. Jeden čas jsem měl skupinu 30 ks. Teď mám sulcaty, ty nezimují a jiná Testuda jsem nechoval, tak nemám porovnání, ale zimoval jsem je ve sklepě. Teplotu jsem ovlivňoval otevřením nebo zavřením okna, takže jsem jim dopřával i nízkou teplotu 1,5-2 °C. I v takové teplotě bylo z bedýněk slyšet škrábání, jak se želvy snažily zahrabat hlouběji do substrátu. V bedýnkách měly želvy dubové listí a to jsem jednou za dva týdny porosil rozprašovačem na rostliny, takže vlhkost jim nevadí.
Nejhorší bylo je na podzim ve výbězích najít, jsou to opravdu hraboši a dostávaly se do míst, kde bych je nečekal a měly třeba půl metrové nory. První rok, kdy jsem měl jednom jeden pár a neměl jsem vyzjištěné, kde budou nejlepší podmínky pro hibernaci, jsem zimoval v lednici.
Odpověď na příspěvek uživatele J5 z 22.11.2023, 21:23:50
Pro J5: Jen chci poděkovat za cenné rady. Letos mé želvy poprvé přezimovaly…v bedýnce ve vlhkých hoblinách na půdě. Od začátku března se pomalu a postupně probouzely, teď už jsou v běžné místnosti s částečným přihříváním a s chutí se krmí pampeliškou, hluchavkou a čínským zelím. Až se trochu ustálí to bláznivé počasí venku, poputují opět do zahradního výběhu. Snad jim tedy letošní zimování prospělo…
Odpověď na příspěvek uživatele MarcyMat z 07.04.2024, 16:00:19
Nemáte zač MarcyMat. Je hezké že jste dala vědět a ještě hezčí je že jste umožnila svým želvám žít život tak jak je pro ně přirozené. Za pár let se odvážíte dát želvy rovnou do venkovního výběhu hned ze zimoviště a to teprve bude paráda. Budete pak vědět že první snůšky přijdou v čase čtyř až šest týdnů po probuzení, samečci budou mít jasno kdy mají největší šanci uspět u samiček, omezíte na minimum případné potíže s posthibernační anorexií, atd. atd. atd.. V každém případě držím palce a kdyby bylo něco nejasného neváhejte se zeptat, je nás zde víc co dokáží odpovědět.
