Národní nebo mezinárodní zkušební řád ?

🤣 Odvrácená tvář pana profesora? Kapesní zloděj ?🤣

Však jste nás inspirovali ! Učila jsem ho to vašem vzoru 🙂. Ale sebrat bankovku ze země a né že ji někomu vezme.😅

Ony ty peníze asi vzbuzují větší emoce, jak se člověk bojí, aby mu je neroztrhal a pak se raduje, že se to nestalo, tak si to oblíbil🙂.

Možná by rulička bankovek mohla posloužit jako předmět psovoda při aportu na ZZO.. nebo by ještě přicházela v úvahu kuchyňská chňapka..🤣

Jinak nám aport moc nejde, předčasně ho pouští, asi jsem ho neměla učit dávat mi věci do dlaní a přitom říkat “ jé děkuju moc , ty jsi miláček”. ☹️

….kdepak on jenom podává🙂to není zlodějina, to je asistence, tedy ve vinárně nevyžádaná…na druhou stranu jak jsou pak všichni nadšeni, když se jim upuštěný drobák zakutálí pod stůl a Keliš ho obětavě najde a podá…já teď zkouším aby aportoval dřevěnou činku 650 g…je to ve zkoušce UPR1…zkoušíme to přenesení po centimetrech, když to bude na Keliše moc necháme to být, ale za zkoušku to stojí…jo a ten svazek bankovek aby to rozhodčí nebral jako ukázku co ho čeká, když psisku zkoušku přiklepne😀

….já myslím, že si u vás žije sen většiny vovčáků zavřených v kotci a na plac se dostajic pouze v rámci tréninku nebo sportovní akce…mimochodem moje srdcovka celoživotní tohle plemeno pracovní vlkošede barvy….

Vyštěkání na sebe ?

To mě nenapadlo.., díky 🙂.

Aport učím zepředu i zezadu. Hodím, pak utíkám nebo povzbuzuju aby běžel rychle a když je skoro u mě, “odkliknu ” slovem “ jo” než to pustí nebo aport prostě chytnu do ruky než ho pustí.

A pak zvlášť učím držet činku v sedě přede mnou, jsme tak na dvou vteřinách. 😅

S tou motivací u obran je to přesně tak, jak říkáte, on může lehce ztratit zájem a dobře rozpozná reálnou situaci od hry. Třeba na Zbraslavi je to okolo cvičáku dost frekventovaný, tam ruch nevnímá, ale na Lochkově je cvičák úplně odlehlej a tam střeží, jestli  nás někdo neohrožuje, spočívá to v tom, že když někoho zpozoruje třeba o dvěstě metrů dál, zastaví se jako socha a pozoruje. V tý chvíli ztratí o všechno ostatní zájem, protože dělá “ opravdou práci”.

Mám pocit, že vovčáček už pracovní schopnosti prokázal..

Vždyť už máte dvojku nebo se pletu ?

To mi teda přijde jako obrovskej úspěch !

Miláček obětavý 🙂.

My mince nezkoušeli, při jeho šikovnosti se bojím, aby je nespolknul.

No a ta činka pro Keliše, to je teda dost extrémní 🙄

..pro kus žvance on je kromobyčejně obětavý…no jo Framík má tu tlamu přeci jen o dost větší, tam by to asi zmizelo na to tata….no zkoušíme to pomalinku, třeba z toho nic nebude, trápit ho nechci….

..můj sen, co jsem rozumu nabrala, byl vlkošedý NO, naprosto univerzální pes, jak v exteriéru, tak povaze…a svůj sen jsem si pak splnila, když jsem mohla mít psa vlastního ve svém bydlení…byl schopen dělat cokoli a kdekoli…miloval celou rodinu a mé dceři byl od jejího roku oddaným parťákem…pak jsem měla fenu a zase tak….zvláštní je, že Keliš je povahově zrovna takový, ale bohužel ho od jistých činností limituje váha a velikost…

…prostě ovčák🙂..no ono to s tím hyperaktivnim Kelišem to ani jinak nejde neb nezaměstnat ho, tak mně i kočky přivede zdárně do blázince….na druhou stranu jsem tomu moc ráda neb jsem se oklikou zase vrátila po více jak třiceti letech zpět k milované sportovce…onehdá jsme vyjeli ze cvičáku ve čtyřech se psy na stopy a tak jsem si říkala, že by mně v životě nenapadlo, že ještě kdy na poli budu strašit🙂…vlastně diky Kelišovi jsem měla možnost přičichnout ke spoustě aktivit jako nosework, asistenční cviky, vyhledávání predmětů….teď zase rozlišování…začalo se mi libit stopování, ke kterému jsem tehdy vztah nenašla a bylo pro mně nutným zlem, ale to je spíš diky Kelišovo chovatelům, kteří si mně vzali pod svá křídla….když se na to tak teď koukám, tak spíš to já jsem měla obrovské štěstí, že jsem našla Keliše a vlastně i  lidi, kteři mně strašně moc podporují a fandí nám…a to vlastně i dřív na Fauně a teď tady…tenkrát diky Fauně jsem upustila od nápadu pořídit si borderu a šla jsem do Keliše…tam jsem také poprvé zaznamenala, že i s minipsy se dá smysluplně cvičit….

Ovčáci jsou fantastický psi a osobnost určitě mají !  Myslím ale, že se jim dá vypláchnout mozek snáz než caníkovi nebo briardovi, a pak o tu osobnost přijdou nebo ona spíš některý psovody nezajímá.

Zajímalo by mě, co by stalo, kdyby byl Fram vystavený takovýmu zacházení ( klec, práce jen na place, žádný bloumací vycházky a psí kámoši a koupání..), myslím, že by to psychicky nedal.

Hned jsem dneska Vaši radu uvedla v praxi a řekla figovi, že si jen tak pohrajeme, aby se Fram cítil úspěšnej 🙂. Tak si jen třikrát kousnul do takovýho měkkýho rukávu a šel do toho s radostí a velkou chutí. Možná se na tom podílelo i to, že jsem minule figa poprosila, ať mu po obraně zkrmí nakrájenýho buřtíka a trochu ho vychválí aby Fram věděl, že jsou kámoši. 🤣

Vyštěkání bylo lepší, už věděl, co má dělat, ale zase si k tomu lehnul.😅

trenuji denne vsechny 3 oddily +

Můžete mi to více přiblížit? V tomhle se vůbec nevyznám. Chodím s dětmi v rámci praxe na cvičák a tam jsem získala pocit, že psi jsou buď v kotci nebo chvíli trénují. A za proběhnutí s jiným psem jsou trestáni. Nelíbilo se mi to. 

Ale to  vlastně píšete, že není v pořádku.

..je to stopa - poslušnost - obrana….

…asi to tenkrat tak bylo, ty psi byli úplně jiní a ten pristup k nim také….já už tehdy cvičila plné kapsy piškotů a míček na špagátu…psy jsem měla hodně živé, takže jsem v řadě moc necvičila….spoustu věcí člověk musel odkoukat, ptát se, otravovat, pokud na to měl nervy a psa…dneska je to jiné, každý si najde svůj směr….může si zaplatit trenéry, individuál….teď byla kamarádka letita pejskařka na stopovacím semináři, přijela  nadšená s tím, že ji ty stopy konečně začaly bavit …tohle tehdy fakt nebylo….