Dneska se u nás na Mnišských loukách u České Lípy vypustilo do volné krajiny pět klisen polodivokých exmoorských pony. Nebudu hodnotit jestli mužou žít takto navolno v naší krajině na to jsou asi odborníci kteří snad ví co dělají. Ale co ten termín zdá se mi nešťastný takto na zimu aby se pásli na louce. Přece jaro by bylo pro ně mnohem jednodušší.
No oni je nevezli z boxů, že… 🙂
Česká společnost ornitologická zřizuje ptačí oblasti ve svém majetku, na pozemcích, které získává z darů od svých členů, protože jedině tak lze zaručit, že s těmi místy bude zacházeno určitým způsobem. Naše krajina je “kulturní” už mnoho staletí, součástí bylo spásání dobytkem a tak. Místa, která byla vypásána a najednou nejsou, zničí náletové a invazní rostliny a křoviny až tak, že v nich nakonec nežije skoro nic. Exmooři jsou zvláštní v tom, že spásají právě tyhle rostliny, zjednodušeně. Dokážou to místo udržet v charakteru lesostepi až stepi, což vyvolává vzrůst dlouhá léta v zemi schovaných živných rostlin pro motýly a další hmyz, který je pak potravou pro ptáky, kteří tam - znovu - nacházejí hnízdní příležitosti (mimochodem - počet ptáků zemědělské krajiny se odhaduje na 30% žádoucího stavu; některé druhy mizí úplně). A ptáci jsou vynikajícími ukazateli stavu té které oblasti - druhy, které tam žijí (nebo nežijí) sdělují, co je s tou krajinou špatně. Takže - jak to dělat jinak? Nikdo tam nebude celé dny lítat s křovinořezem či čím.
A ti poníci už jsou na více místech, a všude mají velmi dobrý vliv na krajinu. Žijí polodivoce v tom smyslu, že se neodčervují a podobně - jen se hlídají, aby byl přehled. Původní stádo, dovezené do Milovic, bylo přecejen trochu zvyklé na lidi (jak jinak by je sem taky dostali), to je vcelku nutnost.
Já byla zezačátku k tomuhle postupu skeptická, ale názor jsem změnila, když vylezly první výsledky. Popravdě, připadá mi to podstatně smysluplnější, než bezhlavá ochrana vlků až tak, že ztrácejí plachost…
Jaro by pro ně, řekla bych, bůhvíjak výhodnější nebylo. Klisny už jsou v té době vysokobřezí, mají už tedy imunitní systém pro tvorbu mleziva naladěný na místo, kde žijí - převážet je na jaře znamená tohle všechno rozhodit.
Máte je několik let třeba u Znojma https://znojmoregion.cz/cs/divoci-kone
Formulace - divoké plemeno koně domácího mi přijde poněkud zvláštní.
Díky, jestli dobře vidím tak u toho Znojma jsou normálně v nějaké ohradě, aspoň na fotografiích to tak vypadá. Na Mnišských loukách budou asi úplně volně putovat krajinou jako jiná divoká zvěř, doufám že nekecám takto se mi to doneslo. Nevím jak moc se kůň drží v jedné loklitě aby neputoval o 20 km dál??
Jsou to oplocené obory.
Aká je tam nadmorská výška?
Na niečo podobné sa chystám s huculmi, ale v horách, kde je momentálne meter snehu miestami, takže zima tam nehrozí a tradične sa pochopiteľne v zime u nás v horách nepaslo.
Aby tam byli vypuštěni úplně volně, to bych se fakt hodně divila, je to v podstatě městská část ČL, z jedné strany lemovaná železniční dráhou… Spíš mě zarazily ty bažiny a mokřady. Proč bylo zvoleno zrovna toto umístění?
Protože bažiny a mokřady bez velkých spásačů zaniknou.
Takže se dá říct, že je to jejich přirozené prostředí? Něco jako Camarque třeba…?
Myslím, že jo. Aspoň mně se vždycky vybaví blata a pes baskervilský.
Fakt nejsem odborník… ale řekla bych, že jim to vyhovuje, když tak dobře prosperují…
Jsou to všechno spíš nížiny, kolem 200 m n.m.
Pokud si vzpomínám, tak akorát fjordi jsou tohohle schopní. Povídá se o nich, že byli vyhnáni na zimu do lesů s tím, že čau na jaře. A že se dokážou ubránit i vlkům se skálou za zády.
Taky, že se dali krmit zmrzlými rybami.
(To mám od jejich chovatelů - jeden z nich je komisař - posuzovatel, tak asi ví…)
A fakt taky je, že fjordi mají uzavřenou plemennou knihu a je to opravdu echt severské plemeno.
No… nevím, jestli je dobrej nápad zkoušet totéž s huculy v horách. Ano, jsou velmi odolní atd. atd., ale lidi potřebujou pořád, marná věc… Však drtivá většina plemen koní je na tom takhle, už po staletí.
Ale určitě by dal najít nějaký kompromis: nenechat je jen tak, ale dávat jim seno, aby si nemuseli vyhrabávat starou trávu pod sněhem (i když tohle huculi asi umějí, jen nevím, jestli jim to stačí). Prostě - řekla bych, že huculi byli vždycky chováni v jiných klimatických podmínkách, než fjordi; u fjordů to byl přecejen skutečně extrém. Však právě proto jsou IR.
Ale to jsou i huculové a haflingové, pokud vím. Prostě prakoně. Evolučně schopní vyžít s málem.
No zrovna u huculů bych se nebála - však jak oni žijí ve své domovině - rumunské hory?
Ti, co jsou potřeba zrovna na práci jsou doma a snad něco jako seno dostanou, ti, co nepracují - alou ven do hor a živte se jak umíte. Uvidíme se na jaře ;-)
Ale tak ti exmooráci tam takhle už několik let fungují, vcelku v pohodě řekla bych.
To je pravda, ale exmooři tady jsou vesměs v nízkých nadmořských výškách. V zemi jejich původu (UK) není zas až tak studené počasí… I tady se chovají jen v nížinách. Fjordi jsou jinej level, jiná povaha, jiné podmínky… nevím jistě, ale asi se to nedá moc srovnávat.
Taký kravosomár 😀 😀 😀
Jistě i fjordi byli i ve výběru, jsou-li vhodní. Já nevím, co žerou (oni ale asi v zimě spíš všecko, ovšem v létě je tu pro ně nebezpečný nadbytek), vím jen, že chovat je v podmínkách ČR je dost peklo kvůli jejich IR. Možná právě proto byla ta tvrdá severská plemena z výběru vyloučena. Ono dávat polodivokým koním na jaře a v létě pastevní náhubky asi není úplně nej…šikovnější ;-)
Exmoor vyberali práve kvôli tomu, že zožerie aj tie tvrdšie byliny a rastliny, to údajne prakone nezožerú. Kedysi dávnejšie, pri vzniku tej prvej ohrady bolo celkom rozumne odôvodnené, prečo si vybrali práve tieto kone. A mám pocit, že nad výsledkami vládne spokojnosť.
Aha, ok, tam prežijú zimu aj na starine, bez obáv.