Odpověď na příspěvek uživatele bassrock z 12.12.2023, 08:30:59
A to ani nie, práveže, ani historicky na zimu kone neboli vonku, mali však menšiu cenu, než dobytok, ktorý dával mlieko a mäso a aj ťahal, takže dostávali zvyšky od dobytka a nejakú slamu, alebo sečku z nej, niečím zaliatu a zmiešanú s repou, niekedy aj s odpadom z kuchyne.
Nikto by ich v snehu a zime nešiel niekam loviť do hôr, ak ich potrebovali, boli po ruke, pekne stáli priviazaní v chlieviku, v smrádečku 🙄
Aj straty by v zime boli asi väčšie, hlavne na žriebätách, ohrady často boril sneh, atď.
Odpověď na příspěvek uživatele HelaS z 12.12.2023, 01:53:04
Jemine, to nie, v zime by to tam nedali, to je 900-1200 mnm, tam sú v zime trojmetrové záveje, kdeže, to by mi ani nenapadlo skúšať, tam v zime by boli aj ohrady zafúkané a polámané a koníčky by hneď zišli do doliny 😀
Tiež by ich nebolo možné napájať a hlavne, ja by som to tam v zime nedala.
Alebo by ich ubili bežkári, nestretla som ešte agresívnejších ľudí, ako bežkári, keď stretnú kone.
Milan zo Sihly mi hovoril, že hucule vedia vyhrabať starinu spod snehu tak do pol metra, max meter.
Na Mnišských lukách jsem byla loni a koně jsou v ohradách. S cedulí “Nekrmte, jsou divocí” - tak nějak to tam bylo napsané. Volně na pastvinách žijí koně třeba v Rumunsku. Mají tam podstatně víc prostoru a stejně to nejsou divocí koně.
Tihle koníci se snad nejvíc blíží koním divokým a nikdo z těch, kdo to dělá, nic jiného netvrdí. Jde o skladbu jejichz krmení, o nic jiného. Exmooři jsou "naladění" na to, aby žrali suchou trávu, výrůstky nežádoucích stromů a keřů. A výsledek to má.
Je zbytečné to hrotit. Divocí koně neexistují (snad s výjimkou převaláků, ale i u nich, no… nechme to bejt)…
Jasně, máte pravdu, nejsou to divocí koně. Ale lidu obecnému, koňmi a znalostmi o nich nepolíbenému, je prostě nezbytné nějak jednoduše vysvětlit, že by je FAKT NEMĚLI KRMIT.
Tohle známe, že? Mně před dvěma lety outlocitní lidi krmili přes vánoce bůhvíčím kobylu a pak jsem ji tahala z hnusné koliky…
Jsem nejen koňař, ale taky člen České sposlečnosti ornitologické. A tak vnímám. že tihle koníci (+ zubři atd.) skutečně pomáhají krajině- tedy tam, kde jsou. Je to dobrá věc, byť poněkud sporná (ohrady).
Prosím, nehádejme se o to, jsou-li ti koně divocí či ne. Jasně - nejsou. Ale tam, kde mají vhodné podmínky, pomáhají okolní přírodě. A.. vvo to to je, ne? 😀
Nemám nic ani proti těm ohradám. Volně u nás žít nemůžou. A krásní jsou. Mně koně na dívání vyhovují. A třeba jim nikdo nad hlavou nepostaví větrník. Potom víc ohrad a “divokých” koní.
Josef Štěrba (neregistrovaný)11.02.2026, 07:34:18xxx:xxx.2db3:c12f
Geneticky jsou prakticky divocí. Když se srovnával genom předků a Exmoorů, zjistilo se, že jde vlastně o poddruh, bohužel je to úzká větev kde jsou si vzájemně hodně příbuzní, jiné větve měly jinou stavbu těla i barvu a tyto rodiny se na stepích vzájemně mísily. Jenže zůstala jen ta jedna a tu dnes chováme.
A ani nedostane prostor získat genetickou variabilitu zpět, protože to by populace musela být násobně větší a museli by se vyskytovat na obrovské ploše aby evoluce mohla dál pokračovat původním divokým směrem.
All the genetic and archeological evidence is therefore consistent with the prehistoric wild horse Equus ferus becoming extinct across northern Europe and Britain. Domesticated horses were introduced to Britain in the Bronze Age and have been anthropogenically selected ever since. Regional breeds developed from common domestic ancestors and all the native pony breeds of the UK are similar in their antiquity.
Jsou domestikovaní i když žili divoce a polodivoce. Některé linie více původní, jiné méně. Ale geny mají původní. I když prošly určitým “bottle neck" efektem
While phylogenetic trees based on D-loop sequences lacked resolution, clustering published sequences to a mitogenome-derived haplogroup framework allowed assessment of the distribution and relationships of lineages across diverse horse populations, including ancient DNA samples and Przelwalski’s horses. The most basal lineages of Exmoors were traced back to the Pleistocene, supporting their ancient origin and status as a primitive population, with a possible ancestral role in the development of some modern breeds. The founder lineages were found to be polyphyletic, with…
Odpověď na příspěvek uživatele HelaS z 11.02.2026, 03:40:03
Jasně, pomáhají. Jasně, je fajn, že tu jsou.
Ale sama ta Ornitologická společnost je prezentuje jako divoké. To nemůže říkat aspoň divoce chované? Polodivoké? Dát to slovo divoký do uvozovek?
A ten důvod, že to říkají, aby je lidi nekrmili… tak jednak žádného koně by krmit neměli, jednak i tyto koně krmili, ať se jim říkalo tak nebo jinak. Takže…
Mně totiž přijde, že jim tím dávají punc exkluzivity. Ale ono to je přitom plemeno domácích koní. To nemůžou říct pravdu? Proč nemůže být vzácné divoce chované plemeno dostatečně exkluzivní?
Jsou domestikovaní i když žili divoce a polodivoce. Některé linie více původní, jiné méně. Ale geny mají původní. I když prošly určitým “bottle neck" efektem
While phylogenetic trees based on D-loop sequences lacked resolution, clustering published sequences to a mitogenome-derived haplogroup framework allowed assessment of the distribution and relationships of lineages across diverse horse populations, including ancient DNA samples and Przelwalski’s horses. The most basal lineages of Exmoors were traced back to the Pleistocene, supporting their ancient origin and status as a primitive population, with a possible ancestral role in the development of some modern breeds. The founder lineages were found to be polyphyletic, with…
Moderní ochrana přírody často neřeší „genetickou identitu“, ale funkci: Pokud zvíře dělá v ekosystému totéž co vyhynulý druh, může ho částečně nahradit. To je hlavní filozofie těchto projektů.
Odpověď na příspěvek uživatele Anonymní z 11.02.2026, 09:39:23
Na světě je míň Starokladrubských koní než Exmoorů, jakpak to bude s diverzitou tam 🤷♀️
Dotaz- Exmoorský pony po 2 světové válce zůstal ve velice omezeném počtu, je tedy jisté, že nebyl nijak přišlechťován?
Odpověď- Ano, nebyl cíleně přišlechťován. Jako u všech zvířat žijících ve volné přírodě, ale existuje možnost nezáměrného křížení s domestikovanými zvířaty. Podobně, jako bohužel v Evropě dochází u kočky divoké nebo u vlka (u 60 procent evropských vlků byly zjištěny geny domácích psů)