Otazka na M.S. mate hodne odpadu? Ze by se kratsi kusy nechaly pouzit treba na rakosove miniplusy, to by byla velka parada! 👍 (+ doplnek Vasi vyroby) 😊
A ty uly, co vyrabite, copak zo je za r.m.? A na ts nebo ss? A koukam, ze take pouzivate Hoffmanny…
Tohle prezentovali nejaci Svycari na Eurobee ve Fridrichshavenu-krasna vystava! 👍
Dekuju za odpoved a uz se k Vam moc tesime!
Odpad už žádný nemám. Udělal jsem 170 nástavků a to mi zatím stačí. Vše mám na langu, studené stavbě.
Tak to je velka parada!! 👍
Zdravím
Tady se přidám, i když trochu opožděně. Nestíhám sem teď moc chodit a vše číst. Taky mám pár úlů z rákosu.
Ještě na iFauně popisoval Tom výrobu ze slámy. Bylo k tomu i ČB staré video.
Použil jsem stejný postup. Horní a spodní latě (šířka 50mm) na rám. Vloženo do lisu, který je rozevřený na 65mm. Mezi latě se naskládá rákos (cca 3cm nad výšku nástavku), latě se stlačí na požadovanou výšku nástavku a zajistí. Následně se rákos stlačí z boku na tloušťku latí.
Prošívání jsem dělal nerez drátkem na rámky. Když se to přežene a rákos je hodně slisovaný, tak prostrčit jehlu je opravdu velký problém. Pak už jen kraje stěny seříznout pod úhlem 45° a je možno skompletovat do nástavku. V rozích, z vnější strany, se to zpevní lištami. Tím se ještě doladí i výška na správnou hodnotu. (je tedy lepší dělat stěny trochu vyšší, než 308mm. Stlačit to jde lépe při kompletaci, než roztahovat. To se mi stalo při prvních kusech. Rozteč latí v lisu jsem měl nastavenu správně, ale výsledný kus byl menší.)
První úl jsem dělal z vnitřní strany surový. Ale tím, jak není rákosová stěna rovná mi první a poslední rámek místy přistavovaly. Nyní dávám na přední a zadní stěnu výdřevu (nástavek je o to delší).
Oproti výrobě jen z prken je to hrozná drbačka, ale při pár kusech je to krásná práce, vypadá to dobře a myslím, že to má i smysl. Letos na jaře se zaměřím na porovnání oproti tenkostěným nástavkům (mám cca 50:50) co se týká např plesnivění plástů.
Měl jsem nadělané i medníky, ale ty jsem zrušil. Rákosáky teď už používám jen na plodiště.
Pokud bys Jirko chtěl toto zkusit a mohl bych ti lis půjčit
Romane, díky za inspiraci a nabídku zapůjčení lisu. Jak jsem psal, chci si vyrobit 1-2 úly na zkoušku. (Když jsem poprvé asi před rokem a půl zauvažoval o včelaření, tak jsem chtěl jen jeden klát do našeho trvalkového “záhonu“. Když jsem si o tom tady něco načetl, tak jsem si řekl OK, pořídím si 3 úly. Teď jich mám 5 a vymýšlím další “ptákoviny“, ach jo. Já těch včelstev fakt víc nechci! Dobře, tak 6 max7😊.) Taky jsem dospěl k závěru, že pro pár nástavků se nevyplatí dělat profi lis jako má třeba M.S. a taky chci dělat každou stěnu zvlášť a potom smontovat. Předpokládám, že se v jednom takovém přípravku / lisu pak dá vyrobit i strop a dno. Myšlenka, rákos seshora jen lehce stlačit a pak dolisovat z boku je zajímavá. Do toho šití se mi ale nechce, i když připouštím, že tak nástavek vypadá lépe a odpadne problém se slabou lištou (nebo plechem) na těch dvou stranách, kde na silnější dříví není místo. Jak sám zmiňuješ, moc dobře to nejde a bude to asi dost pracné. Dám tam dřevěné lišty / svlaky. Píšeš, že rákosáky úž jako medníky nepoužíváš. Něco se neosvědčilo, nebo je to jen “škoda práce“ pro nízké nástavky? A ještě jeden dotaz. Je to z venku nějak ošetřené? Rákos asi celkem vydrží, ale přece jenom, je to naležato a to je co se hnití týče vždy horší. Díky. J.
Nízké nástavky, medníky, KK i TLumiče jsem zrušil. Neviděl jsem žádné benefity pro jijich používání. Výroba tenkostěných je mnohem jednodušší. Stejně tak manipulace, skladování. Ani ve vlhkosti medu jsem nezaznamenal rozdíl. Ale při mém množství je to statisticky nerelevantní. To my spíš mohl posoudit M.S.
V rákosových mám o 1-1.5 % hustší med v porovnání s tenkostěnnými dřevěnými. Běžně se podívám i pod 16 %, což bylo dřív nemyslitelné.
Rákos má vynikající tepelně izolační vlastnosti i schopnost odpařit nadbytečnou vlhkost směrem ven. Suchý med může být výsledkem především takto zkonstruovaného medníku. Pokud bude plodiště uteplené a medník tenkostěnný tak může nastat opačný efekt, včely přez noc odpařují sladinu a když bude chladno tak stěny neutepleného medníku mohou v horní části úlu zvýšit relativní vlhkost, zejména pak v krajních plástech nebo zpomalit proces vysoušení.
Pouhá teorie, není to tak. Uteplené medníky se dělaly jen v době 50 a 60 let, kdy se propagovalo zimování v medníku. Jenže to znamenalo před zimou vč přeložit nahoru a po jaru zase zpátky. A tak i když vč zimovala v mednících lépe než v plodiskách, neujalo se to a dnes je to díky nástavkáčům úplně jinde. A je zapomenutý důvod zateplených medníků.
Taky vám doporučuji měřit teploty v medníku v době zahušťování medu. Odporuje to všemu, co nás naučili, ale v mednících při tomto procesu bývají teploty hluboko pod 36 stupňů. Nemám vzdělání ve fyzice, přesto jsem se snažil cosi dohledávat a vyšlo mi toto. Mimochodem to dokonale koreluje s očky, Klíma už před hodně lety někde říká, že očka = vlhký med. A hned vám dojde proč asi.
Včely v medníku udržují zvláštní atmosféru, kde (podle mě) převládá metan. Petr ale metan pod stropy úlů nezjistil, používal ultracitlivá čidla, avšak určená pro spaliny kotlů a kamen. Sice jsme nezjistili metan, ale v metanové atmosféře (kde metan převládá a nebo je ho tam význmané množství) dochází k sušení čehokoliv právě díky zvýšenému těkání vodních par i za nízkých teplot. Pokud by tomu bylo tak, vysvětlovalo by to, proč očka (ale i příliš velká česna, síta ve dně a paroprodyšné stropy) znamenají vlhký med - včelař svou stupiditou ničí včelám jejich úsilí a jejich přirozené procesy. Roj by si nikdy nevybral dutinu s očky, nebo prostě s více otvory než jedním.
Ale k metanu a nebo jiným plynům v medníku. Jak jinak si vysvětlit dosoušení medu včelami před zavíčkováním při teplotách 25-27-30 stupňů. Každý si to můžete změřit. Prostě úměra vyšší teplota = účinnější (rychlejší) odpařování přebytečné vlhkosti medu rozhodně neplatí.
Moje nepotvrzená teorie, Goro by správně řekl DOMNĚNKA, je následující. Domnívám se, že v Blaníku matky nekladou v medníkách právě proto, že tam není složení atmosféry vhodné pro plod a ani teplota neodpovídá potřebám plodu a díky absenci oček tam nepřichází “čerstvý” vzduch. A pokud má vč dost prostoru v plodišti (vč spodního TL) - nejménně 160, lépe 165-170 dm2 NE VŠAK VÍCE, pak nemá důvod plodovat v medníku.
Nechceme mřížku a nechceme plod v medníku a tak potřebujeme nezateplené medníky. Když nic jiného, tak toto by mělo stačit. Není ROZUMNÝ důvod medníky zateplovat.
Ale vezměme obyčejný selský rozum. Mě je celkem fuk jak se vyrábí elektrický proud, stačí mi vědět, jak rozsvítit a pustit či vypnout spotřebič. Zrovnata tak stačí udělat to, co říkám - žádná očka, sejta, velká česna, paroprodyšné stropy ani zateplené medníky a výsledek se dostaví sám a vždycky stejný. Med bude mít skvěloi vlhkost sám o sobě.
MS by měl uvést ke svému tvrzení o lepším medu v zateplákách, zda je má stát na slunci a nebo ve výhni včelínu či koč vozu a nebo tak, jak je nutné umístit úly, na rostlou zem pod baldachýnem stromů, kdy na ně v době sběru medu včelami nesvítí slunce. Já mám úly pooid listnáči, zjara k nim slunce může, po olistění stromů vůbec.
Mám všechna stanoviště v lese nebo na okraji listnatého lesa .
ja osobne za rozhodujúce pre hustotu medu (obsah vody) považujem dva faktory… jeden je dostatok včiel a druhý je dostatok priestoru aby včely mohli s medom pracovať… normálne včely z nektáru robia med tak že ho nasávajú do volátka, pridajú potrebné enzýmy , pod cuciakom vyfúknu bublinu - fyzika, …vysoký povrch odparovanie prebytočnej vody…potom bublinu nasaje od prvej včely ďalšia včela do svojho volátka , pridá enzýmy a znova vyfúkne toto sa opakuje viac ako 200x…teda podľa potreby a vychodzieho % vody v nektári…akonáhle klesne voda na 28-30%, posledná včela natiahne v TENUčKEJ VRSVE Už MED NA DNO A STENY PRáZDNYCH BUNIEK… ďalej sa znižuje % vody už len prúdením vzduchu, ktorý včely vyvolajú za účelom sušenia… potom natiahnu druhú vrstvičku medu a sušia , tak pokračujú kým nie je bunka plná, tú zaviečkujú… môžu nastať dva problémy, jeden je že nepribúda nektár, tak včely nedoplňujú ďalšiu vrstvu medu do buniek a len sušia a sušia… (môže tak klesnúť v nezaviečkovanej bunke aj na 16% !) …alebo druhý extrém, intenzívna znáška pokračuje ale včely nemajú voľné bunky na sušenie tak dávajú tam kde ešte nie sú bunky plné HOCI EŠTE MED NIE JE DOSUŠENÝ… čo sa stane? ..med v zaviečkovanej bunke má aj okolo 20% alebo aj viac… včelár je nešťastný ale včely sú v pohode… im sa med v zaviečkovanej bunke neskazí …
mám odkryté sitá v dne, letáč na celú šírku úľa , očká zatvorené a bez ohľadu na to či je medník tenkostenný alebo bol zo 40 mm koplenu (liaty polystyrén ) vždy med závisel od množstva včiel a priestoru, nikdy som 20% nemal, (nechvátam za jednodruhovými medmi), mávam 17-18,5% vody a nikdy mi med nezkvasil…
Já s vámi oběma souhlasím a děkuji za upřesnění a dodávám že nemluvím o nějak zásadních rozdílech, ale myslím si, že kompletně uteplený úl zejména rákosem prostě dokáže ještě nějaké procento srazit, když pominu fyziku, rosné body a změny relativní vlhkosti, bude se včelám v lepším úle lépe pracovat, nebudou mít rozptýlenou pozornost řešením jiných nedostatků.
nemám skúsenosti s úľami z rákosu, medníky mám len z dosky 25 mm, uteplené medníky som mal len z toho 4 cm koplenu a tiež pri ich nedostatku som mal medníky z dosky 25mm hrubej na ktorej bol zvonku nalepený 2 cm polystyrén… ani jednom prípade som výrazný vplyv na % vody v mede nepobadal, ale ty píšeš o rozptyľovaní pozornosti včiel “inými úlohami” a v tom s tebou súhlasím… totiž začali byť čoraz horúcejšie letá a ak má včelár úle na výslní a celý deň na ne praží slnko, musia včely okrem vysúšania medu aj zabraňovať prehrievaniu ovzdušia v úli aby nevyschol plod a to sa robí prinášaním a odparovaním vody, čo je za “rozptyľovanie” a prácu naviac možné považovať…
a
okrem toho že im pribudne ďalšia robota ešte môže dôjsť k tomu, že percento vody , v mede dosúšanom v bunkách nielen že neklesne ale dokonca stúpne… to je jeden z faktorov, ktorý môže mať za následok, že včely viečkujú med s obsahom vody 20% a viac… ale namyslím si že je kvôli tomu potrebné robiť izolované medníky, stačí vhodnejšie umiestniť úle…. Tom, ja a tiež M.S. ich máme pod stromami a nedochádza k “rozptyľovaniu” včiel nosením vody pretože úle sa nepečú na slnku a neprehrievajú sa…
Já žiju na bažině, na jaře je tu vlhko, zima a mlhavo. Spoustu let zápasím s vlhkostí hlavně u prvního medu, tyhle problémy měl i otec přede mnou, někdy to šlo přez 21%. Letos úl na balkóně, zmenšenej a vypolstrovanej polystyrénem, už první med byl pod 18% a ten na podzim sotva tekl. Je to balkónem nebo studený úl má větší vlhkost, ale záleží i od umístění.
na jaře je tu vlhko, zima a mlhavo…😢
včely sú deti slnka a hlavne na jar nie je to najvhodnejšie miesto pre ne…
sám si zistil že miesto kde je úľ je pre hustotu medu dôležité!
jediné čo ti môžem poradiť skús po odobratí medníkových plástov ich hneď netočiť ale uskladniť v suchej čistej miestnosti a pustiť odvlhčovač… veľa včelárov to robí (aj M.S.) …samotné točenie plástov urob po pár dňoch… niektorí včelári po vytočení nechávajú odkrytý med s vyšším percentom vody postáť 24 resp.48 hodín ale pozor , v miestnosti musí byť relatívna vlhkosť nízka aby ešte nebral vodu z ovzdušia… teda rel. vlhkosť pod 50% , preto aj vtedy je vhodný ten odvlhčovač ....bežne taký jednoduchší do miestnosti myslím že predávajú aj v Lidli občas alebo pozri internet..
ja také kejkle nerobím pretože to nepotrebujem ale u toho jarného medu keď nechám postáť 24 hod mám ho zakrytý, ale potom plním poháre dolným ventilom …med sa totiž samočinne usporiada v nádobe tak že hustejší s menším % vody klesne dolu a ten redší je hore… posledný med z ustalovacej nádoby vypustím do 4l sklenic a používam pre vlastnú potrebu do čaju… ale ako som písal, mne med nikdy neskvasil, ani tento, hoci máva aj cez 18%…
Zdravím, je zima a tak má člověk čas na "nesmysly", kterým se v létě věnovat nemůže. Mám 5 tenkostěnných úlů, myslím že to v nich půjde dobře, ale říkal jsem si, že si udělám jeden zateplený. To není tedy úplně přesné, chtěl jsem skloubit výhody tenkostěnného a izolovaného do jednoho a tak jsem si vyrobil úl s "předehřevem". Tenkostěnný VN a NN, které jsem měl navíc, jsem opláštil ještě jednou vrstvou spárovky a do mezery mezi vnějším a vnitřním pláštěm se bude za pěkného počasí přitápět sluncem. Tato mezera je po celém obvodu VN i TL a je to vzájemně propojeno. Do mezery jsem ještě dal rákos jako dodatečnou izolaci, není ale nijak zvlášť slisovaný. Na vnitřní stranu vnějšího pláště jsem ještě chtěl dát odrazovou hliníkovou folii, ale už se mi nechtělo nic objednávat, tak je tam jen, asi zbytečně, na dvakrát přeložený alobal. Úl je na teplou stavbu. Za okénko dám ještě teploměr, abych viděl, jaké teploty se dosahuje v průběhu jarních měsíců. Bude třeba to první rok víc sledovat a sbírat zkušenosti. Později se uvidí jak, a zda vůbec to funguje. Nechci zase včely hnát o moc víc než pojede okolní příroda (voda, pyl), chci jim jen z jara trošku pomoci, aby třeba donesly ten výborný špendlíkový med o kterém mluví Tom. Okénko se později (květen?) nahradí něčím neprůhledným, nebo se zakryje.
Hezky vyrobeno. Izolace by měla podle mě úl chránit pred výkyvy počasí no a sklo je bude za hezkého počasí naopak násobit, tak pozor na to. Jinak jakákoliv 2 plášťová dřevěná konstrukce se vzduchovou mezerou je jen krůček za polystyrenem a má asi 5x lepší izolační vlastnosti než 20mm samotného dřeva. Pokud je tedy izolace třeba tak je to způsob jak polystyren nahradit nebo ještě předčit!
Pokud je tedy izolace třeba…
Správna úvaha, … pokud je “třeba”😉…
To je věčné dilema.
Ale Jirkovo řešení má velkou mezeru. Bude ohřívat termosolárně stěnu souběžnou s rámky a tudíž stěnu, která vůbec není důležitá a o ničem nerozhoduje. Protože jde o předjaří a velmi časné jaro, je vč zúžené a tudíž může mít (a u mě má) u čelní stěny buchtu z opláštěné třicítky extrud. Často dojde k tomu, že pak vč ploduje i od “zdi”, tedy na krycím rámku u té buchty. Lze toho dosáhnout snadno pomocí pouze relativně tenkého PS extrud 30 mm. Někde mám i jen 20 mm obyč PS a i to funguje.
Jiné by bylo zateplit čelní stěnu (stěnu blíž k česnu) kam míří uličky. Tomu bych pak velmi rozuměl. Kdyby byla tato stěna solárně vyhřívaná Jirkovým udělátkem, jsem přesvědčený, že by to výrazně urychlilo jarní rozvoj o nejméně 5, spíš ale i o 7-8 dní. Ale Jirkovo řešení má i tyto obě stěny uteplené asi 20 mm rákosu (odhad, možná je to víc)
Každopádně je to pokus a uvidíme. Vždy je lepší udělat něco, i zdánlivý nesmysl, než neudělat vůbec nic!
-----------------------------
Tady jen připomenu co se obecně neví a Goro nebo Martin by to jistě uměli najít. Původní Dadant-Blatt měl zvláštní dekl. Ten měl dolů mířící jakési “sajtny” kolem dokola vysoké jako VN. Tudíž bylo česno volné a doleto to nebylo zaslepené. si to nevadí, teplý vzduch se drží nahoře. Jakoby se na úl nasouvala dřevěná krabice a já to pochopil tak, že mezi nástavkem a sajtnami deklu bylo asi 10-15 mm. To vytvářelo vzduchový polštář a současně clonu proti přehřívání sluncem. Potíž nastala když byly medníky. Pak byl dekl a jeho spodní sajtny vysoko a tudíž už nijak nechránil VN. Možná by to stálo za zamyšlení, dokážu si to představit třeba ze sololitu a nebo plastkartonu 3-4 mm a nebo dutinkového polykarbonátu. Dutinky samosebou vodorovně.
(Jirko, možná byste mohl místo křehkého a tedy háklivého skla použít právě ten polykarbonát)
-------------------
Mám v zásobě proložky na europaletu 1.200 x 800 mm (asi 10 ks) z plastkartonu 3 mm. Moc nevím, jako ho využít a právě mě napadlo jím opláštit VN. Zamýšlel jsem ho na podložky, ale nefunguje. Vyboulí se tak, že se uprostřed dotkne SL rámků. Nikdy se neprohnul naopak, nevím jak je to možné, když do úlu slunce nesvítí. Asi na deformaci stačí teplota 36 stupňů.
Zdravím.
Co tam dát pod plodiště pouze VN či NN vyrobený z černé stavební překližky do doby než budou venku hyca? Bude na to péct slunko a teplý vzduch bude stoupat vzhůru do plodiště. Akorát TL by neplnil fci nejchladnějšího místa v úlu. Mohl by se přidat později po odebrání černého “oteplujícího nástavku”. Pošlu jsem foto nějakého udělátka co jsem kdysi našel asi na stránkách od p.Bencúra.