Silné zakouření ano, stres je, o tom se nepřu. Ale tvrdit, že matku dolů nevyžene, je prostě nepřesné. Matka leze do spodního nástavku už po sejmutí víka a průniku světla a po silnějším zakouření z horního nástavku zmizí prakticky vždy. Nechápu, jak můžete napsat opak, když se běžně pracuje jen s mlhovkou. A argument se snížením kvality medu? V době, kdy se na jaře přidávají mezistěny, tam žádný med není, takže není co znehodnocovat. Je fajn, že moje „blbé“ komentáře vysvětlujete ostatním, ale prosím používejme adekvátní argumenty, ne paušální soudy. Vaše zkušenosti respektuji, roky včelaříte a hodně jste toho prošel. Myslel jsem si, že jste rozumný – snad se v tom nespletu. Vaše příspěvky běžně nekomentuji a ozval jsem se jen kvůli vaší argumentaci k přelarvování a výchově matek ze starších larviček, kdy pro získání kvalitní matky mají být larvy přelarvené přibližně 6 až maximálně 10 hodin po prasknutí vajíčka, a také kvůli debatám o kvalitě matek z rojových buněk a síle včelstva při rojení, přestože jste tu opakovaně psal, že se vám včely celé roky nerojí. Proto se ptám, bylo to ze zkušenosti, nebo jen teorie? Rozšiřování do dvou nástavků u B-úlových sestav je na Slovensku běžná a praxí ověřená jarní metoda. A abych vám nepřivodil infarkt, ani jsem nezmiňoval druhý standardní postup, kdy se pod plodiště podkládá nástavek plný mezistěn, což včelstvo vůbec neoslabí, a v době květu řepky se nahoře běžně přidává třetí vysoký nástavek, často pouze s mezistěnami, který už slouží jako medník. To, že takto nemůžete včelařit u vás na „Sibiři“, automaticky neznamená, že všechno ostatní je blbost.
Všechna seriozní včelařská literatura jasně říká, že se nikdy nesmí přidat - zvětšit prostor naráz o 100% daného prostoru. Tudíž nikdy se nesmí přidat ke vč obsedajícímu (i velmi nahusto) jeden nástavek, stejný nástavek další. Smí to být asi 50, výjimečně 60%, ne víc! Další rozšíření (na celý nástavek) lze provést dle síly vč ne dřív než asi za týden, spíš i později.
Ovšem přidání pouze 50% stávajícího prostoru řeší pouze NN systémy a Dadantsystém (Blaník například), úl s pouze vysokými nástavky toto neumožní. Tvrdím, že drtivá většina úhynů je způsobena právě tím, že včelaři nemají dostatečně obsednuté úly a že přidávají naráz příliš mnoho prostoru a tím jsou vč podtržená a i o několik měsíců později mají zdr problémy, některá i uhynou. Včelaři si neumí uvědomit, že na úhyn v říjnu zadělali v tom roce v dubnu a květnu. U úlu s pouze vyspokou mírou je to zdánlivě neřešitelné. Jenže řešení existuje a protože mi došlo, že to už nikdo neví, proto přináším toto vlákno.
Nejsnazší je mít dvě míry v jednom úle, ale většina včelařů v jednom úle dvě výšky rámků nechce. Vím proč a už jsem to psal, nyní ale nechám tento aspekt mimo.
Zadováky jsou jednou pro vždy překonané a i když někde dožívají vysouvací zadováky, skutečně jen dožívají a zaniknou úplně. Spolu s nimi však zaniklo jedno povědomí včelařů. Je třeba si uvědomit, že míra 39x24 byla vymyšlená pro DVOUPROSTOROVÝ zadovák a ne pro nástavkový úl!!! A pro včelu tmavou a ne pro mnohem plodnější Kraňku!
Jak se rozšiřovalo v zadováku? Nyní přátelé je nutná obrazotvornost.
Když v zadováku (Budečák například) vč ovládlo jeden prostor, řekněme například 12 rámků míry 39x24 (stejné je to u všech vysokých měr širokonízkého typu), bylo nutné rozšířit. Nikdy se nepřidal druhý prostor s 12 rámky, tedy nikdy se nerozšířilo o 100%. Jak tedy?
Bylo potřeba rozšířit max o 50% (slabší i méně, vždy podle individuální potřeby konkrétního vč). Jestli tedy vč obsedalo 12 rámků, 50% z nich je tedy 6 rámků a jen o ty se mohlo rozšířit. Udělalo se to dvěma možnými způsoby. Šlo jen o to, jestli se zvětšovalo plodiště = A a nebo se pouštělo do medníku = B.
Varianta A:
12 rámků původních + 6 přidávaných = 18 rámků. Pak se úl uspořádal tak, že bylo v každém patře po 9 rámcích. Detaily, jako že plod nesmí ke stěně, nesmí se nikdy nic zebrovat (ten termín se tehdy neznal) a další nuance nebudu uvádět, to by mělo být každému jasné. Zadovák měl posuvná okénka v každém patře a tudíž to byly vlastně svého druhu přepážky (za nimi byly vždy uteplivky). Tím, že byl úl zadem přístupný se prostě přidávaly vždy dva rámky a to jeden do každého patra, stačilo jen vyndání okýnka a jeho vrácení po přidání rámku. Ve spodním patře byl u okýnka SR, ten se vyndal též a před něj se přidala M a rozestavěný SR s trubčím plodem se vrátil, nebo při tom vyřezal, vše dle potřeby a stavu vč. Takto postupně bez rozebírání úlu se vyplnily oba prostory.
Varianta B:
Pak nastal den pouštění do medníku a zopakuji, že úl měl k dispozici celkem tři patra (byly i dvoupodlažní, ale ty přestaly vyhovovat když přišla Kraňka). Nyní má tedy úl dva plné plodiskové prostory, nahusto obsednuté. Tehdy se to muselo rozebrat, spíš ale jen horní patro. Krajní rámky byly hlavně zamedované bez plodu a nebo s minimem plodu. Ty přišly do medníku do nejvyššího patra, musely přijít před a za přidané plásty - souše (nebo převěšený plod). Když se k nahusto obsednutým 24 rámkům přidal ekvivalent 12 rámků naráz, bylo to ale rozšíření jen o 50% a to lze bez nejmenších problémů vždy.
Převěšování plodu a další kejkle jsem schválně vynechal, není to předmětem mého sdělení. Dál se soustředím jen na to, jak uvedené lze využít u nástavkových úlů:
Jako příklad bude nejběžnější český úl 39x24, dnes nástavkový na 11 rámků.
Vč ovládlo a nahusto obsedá (i od stěn načerno) celý VN 24. K těmto rámkům si připravíme 5 (nebo 7) souší, mezistěn, nejspíš obojího.
Původních 11 rámků se rozdělí do dvou VN 24 asi napůl (neberte mě u 11 rámků za slovo) a uspořádají se dvě patra po 8 nebo 9 rámcích. To podle jestli zvětšujeme úl o 5 nebo výjimečně u obvzláště silných o 7 rámků. Česno je u strany (tady by vadilo česno uprostřed) a tak jsou rámky v patrech nad sebou na straně u česna. Zbývající jalový prostor se musí vyplnit buchtami. Jako buchta dokonale poslouží zateplená blinovka, opatřená očkovým uzávěrem a ve funkci buchta má otvor zavřený. Blinovky ale nestačí, musí se vyplnit prázdný prostor. Buchty se už i dají koupit, vlastní výroba z PS 30 mm, HL a lepicí pásky, kterou je PS obalený, aby ho nevykusovaly, je velmi snadná.
To je celé. Když se pak rozšiřuje, musí se horní nástavek sejmout a přidat rámek dolů a jeden i nahoru. Nebo když je dole 9 rámků, přidají se dolů dva a nahoru nic, tam se přidají dva rámky třeba za pár dní. Není to moc práce a lze tu kouzlit v mnoha variantách. Také je ve fázi dvou devítek na sobě možné přidat dolu i nahoru po 2 rámcích, vše podle síly a konkrétního stavu toho kterého vč.
Jak pouštět do medníku? Opět je to snadné. Ať plod převěsíme nebo ne, k 22 rámkům nahusto obsednutého plodiště přidáme 11 rámků (doporučuji jen 10 s většími rozestupy) do medníku. Nejlépe tak, že se z horní části plodiště do medníku převěsí medové rámky, ty přijdou ke stěnám a doprostřed medníku buď souše, nebo převěšený plod + souše, někdo dává M, já ne (v medníku je mi mezistěna u včelsařiny s pouze vysokým rámky na nic). Uvolněný prostor ve dvou nástavcích plodiště se doplní třetím SR na konci, M a také asi mladými soušemi na zakladení. Detaily si už každý jistě doladí sám.
Najednou tu máme tříprostorový úl, horní patro je odděleno mřížkou. Úl je doslova nacpaný nahusto naprosto zdravými včelami (a trubci), kdy žádný plod nebyl ani na pár hodin v chladu a špatných vlhkostních poměrech. Toto vč rozhodně na CCD ani na nic jiného neuhyne!!!! Domnívám se také, že bude mít minimum VD.
Když by někdo nechtěl medník vytočit (nerozumné), jak bude medník plný, je nutné ho sejmout, na mřížku dát medník se soušemi a nahoru původní medník. Jakmile by se dal medník nahoru nad med, na 90% území ČR jej včely budou ignorovat a raději se vyrojí, ten nahoru přidaný medník se soušemi vůbec nebudou považovat za zvětšení úlu!
--------------------------
Tady upozorňuji (kdyby někdo zamýšlel včelařit dle bludů o nevytáčení, zde na CHZ prezentovaných panem Malinou), na jeden ZÁSADNÍ fakt. Jde o otázku PROČ vytáčet plné medníky hned, když jsou plné a zralé.
Představme si to na mladém chlapovi, který založil rodinu. Je zdravý, maldý, silný a vitální. Vezme hodně dobře placenou raubírnu, dře šestnáctky, aby zaplatil byt a vybavení a vytvořil v bance polštář. Ale jakmile má vybavený byt, auto, zdravé potomstvo a spokojenou paní, už může zvolnit. Přejde na sice méně placenou práci - už se nemá kam hnát a začne pracovat jen 8 hodin a někdy mu postačí pracovat i méně.
Přesně to samé je u včel. Nejdřív se bojí zjara o budoucnost. Dřou, shánějí, využívají zdoje, hromadí onen pomyslný polštář v pomyslné bance = medníku. Současně postavily mnoho nových plástů a vychovaly celé generace potomstva. Už mohou zvolnit a nemusí se tolik hnát, zabezpečené jsou. Proto kdo nevytočí med hned, včelstva zvolní v úsilí a přinesou podle mých odhadů v mých podmínkách ani ne polovinu toho, co by přinést uměly, kdyby za úlem nestál neumětel nebo aktivista. Když někdo mocí mermo chce zimovat na medu, MUSÍ ale nástavek s medem vyndat z úlu, aby včely věděly, že nemají nahamtáno dost. To samo postačí na opětovné nastartování horečného úsilí ve sběru dalšího medu.
Bludy o vytáčení medu jednou za rok až v zimě pocházejí z USA, kde se včelaří pro opylení a med je vlastně otravuje.
-------------------------
Kdo dočetl až sem (pokud vůbec) a přemýšlí, jistě ho napadne otázka, co s trubci nad mřížkou. Dělá se to jednoduše, naše nástavky nemají očka a ta by stejně pro vypouštění trubců fungovala vysoko nad mřížkou mizerně nebo vůbec. Rozpěrákem se přizvedne nástavek nad mřížkou, kde se tísní trubci (a uhynuli by tam) jak chtějí ven. Jakmile se ukáže světlo, v pár sekundách se hrnou trubci ven. Nástavek podložíme nějakým asi centimetr tlustým dřívkem. A jen na pár minut, než zpozorujeme, že by se trubci začali vracet odkud vyletěli. Tehdy se štěrbiny zruší a trubci rychle najdou česna a vrátí se do úlů pod mřížku.
Takže kdo není líný číst a líný chápat napsaný text, už ví, jak včelařit jen s jednou vysokou mírou v úle a při tom nepodtrhávat vč přílišným a hlavně předčasným rozšířením. Ano, je to trochu pracnější než mít kombinovaný systém, ale někteří prostě mocí mermo chtějí jen jednu rámkovou míru v úle.