Naši adopťáci

Já venčím seniorku taky na špagátu. Ne proto, že by zdrhala, ale pokud ji nepobízím, tak se hrozně táhne a všude čuchá, pes je mezitím už hodně vepředu a pořád kouká, co se jako zase děje, že nejdeme. 😀

Idorka 14,5 roku už taky nepouštím z vodítka. Jednak skoro neslyší a často se zastaví a kouká nevím kam, jak když zapomene že má jít dopředu.

No a Gina taky chodí na špagátku… jako si říkám, že už v těch 6ti letech to přivolání i má. Ne že by se přetrhla, ale začne se loudat mým směrem. Že i na povel “čekej” počká. Ale třeba 3x do roka prostě neposlechne a jde dokud nenapne stopku a pak se ještě drze otočí “Co jéé? Ty nejdeš za mnou nebo kde to vázne?” A nejsem naivní, mám krasavici inteligentní, která moc dobře VÍ, že je na špagátu, kdyby nebyla, tak se obávám, že by si zvětšila rádius pohybu dle svého uvážení “Copak je to tam na obzoru za podezřelé křovíčko…?… Gino, počkej..!!´ …”Já počkám až na konci..” A ona opravdu počká nebo když za ní běžím s jazykem na vestě, tak jí potkám, jak se ke mně vrací… ale tak tohle už jsem zažila, to fakt nechci… prostě nemáš 100% přivolání, tak nemáš na volno bez jištění vo dělat… a těch 20 metrů šňůry je na pohodu.

Vlastně nej vopruz je to smotat, když už jdeme dom a šoupnout do batohu, obzvlášť pokud bylo mokro a protáhly jsme šňůru bahnem…