»
Odpověď na příspěvek uživatele
M.S. z 08.04.2025, 08:51:37
N E V Ě Ř Í M !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Ale. Kde meduje lípa, meduje akát a pěstuje se slunečnice a je výška pod 200 m nad mořem, tam bych musel mít já v Blaníku s třetinou práce a s minimem pomůcek medu dvojnásobek.
Navíc, kdo bude napříště chtít abych já věděl výšku Langu a nenapíše to v mm, nehledám, nečtu, nezajímá mě!!! My tu žijeme v civilizaci a metrické soustavě. Tečka! prosil jsem o uvádění měr L v mm. PROSIL JSEM.
Při nejlepší vůli nevím co je VR, já u mnou používaných zkratek prvně vysvětlím co to je a pak dále v čase občas opět vysvětlím BĚŽNĚ UŽÍVANOU zkratku, aby později příchozí mohli chápat oč jde.
M.S. Nejste chudý, myslím, jste mladý, zdravý, co je pro vás 150 km jedné cesty? Dám vám tu 5 a nebo příští rok 10 vč a vy si je už letos v podletí připravíte na sezonu 2026 a vy mi tady předvedete 100 kilo medu při použití vaší metody OP, co vy na to? Je to tak málo práce a tak málo zásahů, že sem pojedete za sezonu jen párkrát. Dokonce bych zašel až tak daleko, že kolik budu dělat za sezonu zásahů já, tolikrát polovinu nákladů na cesty vám uhradím.
-------------------------
Méně znalým vysvětlím oč tu jde.
Medonosnost a nebo medný výkon té které rostliny se udává v kg na hektar. Kupříkladu známá medonosná řekpa olejka poskytuje podle roku, odrudy a mikroklimatu dané lokality od 80 do 125 kg medu na hektar. Jetel červený na smeno, ovšem pouze po červnovém přísušku, asi 100 kg, spíš ale méně. Jetel bílý VŽDY 190 - 220 kg/1ha. A tak dále, u svazenky je uváděno až 400 kg na ha, ale neznám nikoho, kdo by to někdy viděl.
A stejně tak se na hektar udávají stromy. Třešně umí asi 80 kg a jabloně asi taky tak a jsou to velmi významné zdroje. Kleny pak i 300 a víc (z květu, ne medovice).
No a nyní stěžejní sdělení. Akát dává po hektaru 1.700 kg medu špičkové kvality. Napíšu tu neuvěřitelnost slovy = jedentisícsedmset kilogramů medu na jeden hektar akátového porostu.
Slunečnice dává asi 200kg medu na hektar. A lípa údajně víc než 200 kg na hektar.
Na Podblanicku akát nedává ani deko, slunečnice se tu nepěstuje a ani jetel bílý. Svazenka často tak uschne, že nedává ani pyl. Lípa tu NIKDY nemeduje stejně jako akát a nedává ani medovici, která ze stromů kape na zem a běžná myčka to neumí umýt z aut, ale včely si toho nevšímají. Medovice z klenů, dubů a smrků je tu jednou za 4-7 let a o loňské medovicové katastrofě jsem tu referoval podrobně.
M.S. Vážím si vás, ale srovnáváte nesrovnatelné. I Sedláček je na Moravě s jinými zdroji a jiným klimatem. Tvrdím, že na většině území ČR, a nevěřím ani vám, že u vás ano, že by vč dávaly med nad už plné medníky. Znám osobně jednoho mladého, co byl 5 let na N Zélandu, kde mají klidně 200 kg na vč včetně asi 50 a víc kg Manukového, ale i tam se musí nové medníky dávat pod ty, co už na úle jsou. Já toto čtu od vás poprvé v životě a nevěřím.
Pro většinu území ČR je OP nesmysl a navíc je to nelidsky odsouzeníhodný způsob vedení včelstev.
----------------------------------------
Kdybych měl na Podblanicku akát, měl bych o 30 + kilo = 2 bedny (víc by asi za dobu kvetení nestihly přinést) medu víc. Z lípy by to bylo nejméně 15 kilo a ze slunečnice nejméně také 15 (jistý Svítek z Přimdy mi kdysi tvrdil, že ke slunečnici kočuje oddělky, ty se nakrmí na zimu a dají ODDĚLKY, NE VČELSTVA v průměru 20-30 kilo medu jemu a tak můj odhad 15 kg je SILNĚ skromnější) a hlavně bych měl slunečnicí nakrmeno, cukru trochu jen někde pár oddělkům pro jistotu. Pak bych byl na 120-130 a víc kilech medu za rok, co myslíte? Všechen ten med by šel vytočit jednou rukou a druhou se rejpat víte kde. Tak vás snažně M.S. prosím o poněkud méně bohorovného sebevědomí. Děkuji.
V ani jednom úle bych nepotřeboval mřížku, OP hned několik. Mám na každé vč jedinou BP a ta nikde nepřekáží, je celý rok v úle, kde plní několik dalších funkcí, zatímco OP vyžaduje přepážek několik. Nemám žádnou zateplovací blbost (a nikde to nemusím skladovat) na zateplení a snížení dna. Mimochodem, co je za blbost zateplovat dno?
A k údajné výhodě, jak med nosí nad medníky. Tak i kdyby to byla pravda, žádnou práci to neusnadní, naopak, protože když já jdu pro med, beru nejvýše položenou bednu a vč o tom ani neví. Když by byl med pod například 2 medníky, musím je někam dát, nasrat při tom včely, omést med, vrátit to na úl a navrch dát suchý medník. A kdo nevěří ať tam běží! Protože nechápu, PROČ, když už by kvůli odběru nejzralejšího medu byly dole dva poloplné medníky, proč bych suchý nedal na VN a poloplné až na to? Tohle mi hlava nebere pane kolego!
A ještě jednomu bludu OP se vysměju. Medníku včel. Máme to za sebou, zmínil jsem se Petrovi a ten, výrazně mladší, to u 14 vč před pár lety zrealizoval (nedal si říct, že je to blbost, chtěl si na pomyslná kamna sáhnout sám). Jenže to muselo být pořád nahoře, jinak by se vše vyrojilo, protože i deset medníků NAD jedním plným nejen, že ignorují, ale cítí se stísněné a tak je to vyžene na strom. Květový med v tom ztuhnul a nešlo to pak vytočit i kdyby chtěl. Idea byla, že bude hotová KK s opravdovým medem a ne s náhražkou cukrem. Po jediné sezoně se Petr vyjářil nezveřejnitelnými slovy, že než takovou blbost, to raději krmit jen cukrem. To byl hlavní důvod, proč jsem já vynalezl krmení květovým tuháčem bez vytáčení, samočinně, jen se ten medník včel, neboli civilizovaně KK = Krmná Komora, strčí pod VN, mezi něj a TL, už v půli červa. Nic víc. Odvíčkují a postupně vynosí nahoru, namíchají s případnou snůškou a pořád je to med a ne, jako když je v červnu bída, ostatní takyvčelaři do včel cpou cukr a pak vytáčí.
M.S. Pokud přestanete se vou bohorovnou nadřazeností, přestanu se vašemu OP pošklebovat.