Začátečník, prosba o radu

..je to bežný úzus, že nadstavok sa robí o 10 mm vyšší ako rámik

ale

máš aj starší nadstavok, kde sa drevo už zosušilo?…nie je menší?

Dobré ráno.

Skopíroval jsem zde tento text, aby to bylo v tématu v kterém to být má.

Tady jen připomínám jedinou nevýhodu TS. Zady se často děje (pozor na to i u SS!), že od česna jsou rámky skoro prázdné a vč by mohlo hladovět i když má za sebou narvané rámky se zásobami. Přes uličku nepřejde. Při zužování se hlídá právě toto, často an blok odsunu obsednuté rámky dozadu a před ně dám jeden až dva zásobní. K tomu stačí když je venku asi 10 nad nulou, neprší a nefouká. Polopatě. Opatrně an blok vše odpáčím rozpěrákem, cik cak na jedné i druhé straně po pár mm tak dozadu, abych mohl vyndat první rámek od česna, stačí povytáhnout aby bylo vidět co v něm je. Jestli je suchý, musí pryč i kdyby v něm byl pyl a musí místo něj zásobák, nejlépe s květovým medem (nebo i melecitozním, ale s medem je prostě lepší). Tady je dobré a každý ocení, že Blaník je v tomto směru větší než 405 mm, ale 422 mm a tudíž je nutné na to myslet už v září a dát celé těleso rámků asi o 10 mm dál od přední stěny nástavku. Pak se nám to na konci února hodí, že můžeme snadno pak vyndat první rámek, jasné? I kdyby se na konci února nedalo zúžit, je dobré se podívat zda mají mezi hnízdem a čsnem zásoby. Martine a případně Jirko a nebo někdo další, jestli něčemu nerozumíte, ptejte se. Já i Goro vám to vysvětlíme a jistě i Tom4 nebo M.S. a klidně někdo další. Víc hlav víc ví.

Vcelku to chápu, ale tím pádem dám přední KR pryč a místo něho bude už několikrát zakladený černý R na vyřazení. Nebude to vadit a jak pak ho zase dostanu z hnízda pryč a odkud seženu žemlovou souši? Dále by mě zajímalo toto: dejme tomu včely nebudou mít ještě po proletu budu chtít do nich vlézt a zkontrolovat stav zásob vpředu u česna nezačnou vylétavat a kálet všude možně? Jednou se mi stalo🙂 při komorování, že jsem byl celý pos..ný od včel😀mundůr pak skoro nešel doprat o to nic, ale spíš mám obavy z májovky.

Vcelku to chápu, ale tím pádem dám přední KR pryč a místo něho bude už několikrát zakladený černý R na vyřazení. Ano, bude. Dokonce v základní teorii tvrdím, že je přední krycí rámek nedotknutelný. Ovšem je nutné vědět, že tohle je zachraňování včelstva ve stadiu úhynu hladem a pak jde vše stranou. Povšimněte si, že radím mít rámek s medem pro jistotu pro tento případ a samosebou si nebudu od léta nechávat nějaký černý. Ale je tu problém uchování před zavíječem a tak to nejspíš bude nějaký starý rámek zezadu. Tohle je další důvod netrpět staré hnusné rámky. 

Nebude to vadit a jak pak ho zase dostanu z hnízda pryč a odkud seženu žemlovou souši? Během sezony přijde chvíle, kdy na jeho pozici dáte rámek s plodem a tento, plod v předním krycím nebude, dáte na poslední pozici, tedy nejdál od česna. Tam ho dáte třeba ve chvíli, kdy likvidujete vysoký SR, kdy je plodiště plné. Ovšem tehdy se stane to, že je poslední rámek SR, když místo něj dáte na poslední pozici M, asi jí nepostaví a když, nezakladou. Tak tady je ta chvíle, prostě vysoký trubčák zlikvidujete, na jeho místo M, ale vyndáte přední černý ze zimní záchranné akce, celý blok posunete kupředu a černý rámek zepředu je na konci. Možná taky skončí v oddělku, když ho budete dělat. To v tom rámku asi už bude dost pylu a letošní zásoby a odd má dostat jak pyl tak raději medové zásoby. A tím oddělkem jste se zbavil černého rámku. No a kde vzít jinou žemlovou souši? Když jí z počátku nemáte, holt o rok prodloužíte životnost nějaké staré souši a nebo risknete M. Ale, konkrétně vy, jak čtu, že uvažujete, tak jste to konečně začal Martine chápat a docházejí vám rozpory teorie a praxe. Ano, teorie je vždy u všeho popis ideálního stavu, praxe ale snad nikdy není soubor pouze ideálních věcí. 

Dále by mě zajímalo toto: dejme tomu včely nebudou mít ještě po proletu budu chtít do nich vlézt a zkontrolovat stav zásob vpředu u česna nezačnou vylétavat a kálet všude možně? Nemyslím a vůbec nechápu co se vám to stalo. Mám ale dojem, že jste včelařil ve chvíli, kdy nebylo potřebných 12+ a byla zima a včely neměly odvahu a sílu se proletět. Jinak nechápu co popisujete, neznám to, nanejvýš kaňku sem tam od ojedinělé včely, ale masivní posrání čtu asi prvně. 

Jednou se mi stalo🙂 při komorování, že jsem byl celý pos..ný od včel😀mundůr pak skoro nešel doprat o to nic, ale spíš mám obavy z májovky. O májovce nic nevím a asi bych jí ani neuměl rozpoznat. Nevyžíval jsem se v nemocech včel, byly mi od dětství (ta témata) odporná a nic o nemocech jsem tudíž nenastudoval. Takže o nemocech včel si se mnou nepokecáte.

Ale, jednou jsem zažil, že se po střechách úlů svíjely včely a obtížně se zbavovaly tuhých válečků výkalů (asi jako drobnější zrnka kmínu jenže rovná). Máma to nazvala májovkou a tvrdila, že se to stane když přemrznou rozkvetlé květy, tak je to prý následek toho přemrzlého pylu. Moc jsem tomu nevěřil, protože mráz v době kvetení jsem zažil skoro každý rok a tu “zácpu”, která ale neměla žádný negativní vliv na nic a trvala jediné odpoledne, jsem už od té doby nikdy neviděl.

---------------------------------

V této souvislosti ještě přidám. Někdy se stane, že vč samo v podletí zakládá zimní hnízdo o 1-2 rámky dál od česna. To je pak super pro výš popsaný předjarní problém, který u takového vč nenstane. Někdy tomu můžeme pomoci i my předřazením zásobáku mezi plod a přední KR už před zimou. Ten pak bude na konci února suchý, jen ho vyhodíme a posuneme an blok vše o jednu pozici dopředu. Já se v konci února snažím jen zjistit normální plod. Jak ho odzadu uvidím, víc už vč nenimrám, snažím se dělat rychle a dlouho vč nerušit a neodvětrávat mu teplo.

Děkuji vám, snad to zvládnu. Minulý rok už jsem měl zúženo tento rok dle předpovědi bych to viděl až na první týden v březnu jestli vůbec. Ještě bych se chtěl zeptat cca kolik zásob by mělo být v předním KR abych ho tam mohl ponechat?

Protože už bude březen, stačí kilo? Ale dáváte těžké otázky, prostě musíte si načíst kolik zásob asi tak - je to hlavně podle velikosti ponechaného prostoru, datumu, průběhu počasí jaké má nastat, ale taky jak moc jsou už rozplodované - je nutné ve vč mít. 

Jen odhaduju, v životě mě nenapadlo to vážit. Ale jestli je bedna 24 plná medu, má asi 24-25 kg. Bedna 15 má asi 15,5 kg medu a tudíž bude bedna 30 asi 30-32 kg. No a děleno 11 rámky něco kolem 3 kil když bude oboustranně zavíčkovaný (tak narvaných rámků se zimními zásobami je velmi málo, spíš takové nejsou). Ale já to takto nikdy neměřil, nevážil, děláte z toho moc vědu. Tímto přístupem se nikam nedostanete, teoretizujete už 5 let, včely máte třetí zimu. Jste těžký oříšek, pro mě rozhodně.

Aby bylo úplně jasno. Doba pro pohlídání hlavně TS aby nedošly zásoby v rámcích mezi česnem a hnízdem už minula, to se vztahovalo k začátku či půlce února. Za týden má být asi 15 stupňů, příroda se neskutečně rozjede. Zúžíte až to půjde a až tak nevadí, že bude už 1.3. Nezapomínejte jak funguje blinovka. 

Ještě se vracím. Mrzí mě, že si pořád neuvědomuju, protože mám i Adamcovu míru, že na třicítce obyčejně NIKDY ŽÁDNÝ PROBLÉM NENÍ!!! Navíc na této míře je někde nahoře pod HL a v rozích skutečný med a taky proto, tedy zásoby nedojdou a taky mají lepší kvalitu, tak proto jsou včely na 30 vždy lepší.

Dále by mě zajímalo toto: dejme tomu včely nebudou mít ještě po proletu budu chtít do nich vlézt

Moc se vám omlouvám, přehlédl jsem vaši větu, že když půjdete do včel když není po proletu. No, to nesmíte udělat. Tak je záhada proč vás a asi i dílo úl, všechno, pokálely vysvětlená.

Je rozdíl, když se měly možnost proletět několikrát za zimu. Ale letos nebyly moje včely venku od začátku prosince a vlézt do nich by se stalo co jste popsal. Vlastně dneska byly venku prvně a všechny, konečně tady byl hromadný prolet.

Zdravím Vás.

V pohodě ni se nestalo. Ano právě toto mě zajímalo a myslel jsem si, že je to kvůli toho, že ještě nebyly všechny na proletu. Teplo bylo kolem 10°C jak jsem minule do nich lezl no teď raději počkám na těch 12°C. U nás je stále zima přes den kolem 6°C a výhled na další týden nevypadá nějak pozitivně budu komorovat nejdříve tak v půlce března!

Tak napřeskáčku. Podle fotky jste zúžil málo, až bude slušně, vyndejte ještě první rámek. Vy jste je vlastně moc nezúžil. Jaká je to míra? A máte pěkně čisté HL, gratuluji, takhle to udržujte celý rok.

V úle mrzne, zvykněte si na to. Nicméně že by mrazem vyletěla víčka a zásoby vytékaly jsem nikdy neviděl, neslyšel. Co se u vás děje netuším. Ochutnal jste to? Pění to? Raději jim to vemte a dejte něco, co neteče. Ale jestli to nemá kyselou, ztuchlou chuť a jestli nemáte jiné rámky, dejte to do komor. Později, až bude hezky a pokvete jíva, tak to pak spotřebují bez problému.

No a ty plastové rámky. Vím o tom výrobci a žasnu, že se najde magor, který to koupí. Existuje ještě jeden magor a ten nedělá VM mezi patry nástavků a časopisy, bohužel i Dymák - určitě nejlepší časopis, tomu dovedovi otiskují články. Zoufale chybí rozum a vzdělání u zákazníků a ochrana státu v podobě závazné státní normy. Tohle je důsledek liberální cochcárny, že si někteří dělají co chtějí. Obyčejně se tu nelíbí moje brojení proti liberalizmu a tady máte výsledek a důkaz mých slov, jak se ta zhovadilá ideologie pak projevuje v praxi a běžném životě. Jestli se vy mladí nevzpamatujete a neuděláte liberalizmu konec, připravte se, že civilizace skončila.

Plastové rámky nesprávných rozměrů za každou cenu ven, plásty později, až bude lepší počasí a začne se projevovat první stavební pud, je nutné vyřezat a dát do správných louček a plastové kraviny vyházet do kontejneru na plastový odpad. Jinou cenu to nemá. Žádné našikmo do komor nedělejte a jestli jiné zásobáky nemáte, odpreparujte jednu boční loučku, nějak si poraďte. A budiž toto varování aby nikdo nic tak blbého nekupoval.

A že jste si na něco nevzpomněl a nenapadlo vás? Klid, berte to jako že se to tak stát mělo. "Všechno zlý je vždycky taky k něčemu dobrý" říkávali předkové. Pořád jste o hodně před mnoha jinými začátečníky, ti si kraviny, co dělají a nebo nedělají včas, co by dělat měli, vůbec neuvědomují a myslí, že je to tak správně. Vy máte velkou šanci stát se včelařem velmi rychle - myslí vám to.

--------------------------------

Jestli jste tu nenašel jak se zařezávají plásty do jiných louček, ptejte se, vysvětlím to, poněkolikáté, znova. Zrovna tak jestli máte odd na 24 a chcte 30, ptejte se. Myslel jsem si, že je to běžná praxe a s hrůzou zjistil, že si s tím většina vůbec neví rady.

Dobré odpoledne. 

Mě se stalo se zásobami u jednoho včelstva to samé co vám akorát mě se to leje přímo pod česnovou vložkou z úlu ven. Nasvědčuje to tomu, že zadní zásobní rámky popraskaly vliv na to má 100% vlhkost!! Tušil jsem, že je to špatně tento rok tomu udělám radikální přítrž. Vliv na to má více faktorů: velikost prostoru, nestejná vzdálenost chomáče, špatný materiál pro výrobu úlů atd. (to jsem vyčetl od Brennera🙂). Já jsem se jak debil ptal snad stovky lidí co včelaří jak mají řešený strop v zimě paropropustně neparopropustně izolovat neizolovat zjišťoval jsem informace v zahraničí i na VF a co jsem se dozvěděl??? No velké ho..o! Každý říkal něco jiného, přitom stačilo tak málo nechat jim přes zimu kdy neplodují paropropustný strop a v časném jaru jim tam dát igelit ať tam mají vlhkost jakou chtějí. Ve světle nových informací to vypadá, že je to správná cesta jak nemít V ZIMĚ!!!! plesnivé rámky, hodně mrtvolek, včely krásně v suchu a “teple” a nevytékající zásoby z plástů. Úly jsem od listopadu podložil ať vše spádem vytéká ven. Toť můj názor amatéra a začátečníka v jedné osobě. Posílám pár úryvků z knihy a jedno video, na které jsem narazil o víkendu bohužel on má včely ve včelíně. 

včely ak nestihnú zaviečkovať zásoby môžu potom mať problém s ich vytekaním vplyvom vlhkosti v úli …

tzv. „zimovanie na studeno“, je keď včelár v snahe dopriať včelám ich prekŕmi a v mieste kde sa usadí chumáč sú bunky plné zaviečkovaných zásob. Značne to zimovanie včelám komplikuje, pretože na úspešné vykurovanie sa včely potrebujú zasunúť do prázdnych buniek a nahrievať plásty. Samozrejme včely do príchodov mrazov niečo zo zásob spotrebujú, nejaké bunky v strede chumáča si uvoľnia a môžu do jari prezimovať bez väčších problémov, dokonca majú stále zásoby „v dosahu“. V riziku sa ocitnú len včely v okrajových uličkách, kde ich je obyčajne menej a nemajú kúriace včely v prázdnych bunkách plástu, ktoré prehrejú vosk až na druhú stranu súše.

Martin aká je to kniha, hodne stará?

Jirko, konečně zajímavá debata. Snažím se navázat na Gora, doplnit ho a proto odpovídám jakoby jemu.

Jednou pro vždy. Jedna z výhod Blaníku je, že nemůže nastat co poisuje pan kolega Goro. I kdyby včely ulily vysoké rámky až dolů a zavíčkovaly, zasednou v TL.

Tady odbočím k tomu, co mě naučila máma. Vč není debil a přestalo brát krmení když bylo pevné dno a ony “věděly”, že si musí nechat prázné buňky jak píše Goro. Ano, některé vč, patrně geneticky nedostatečné (prostě vadné) ulilo samo sebe i když pod sebou nemělo prázdný N nástavek. Někdy to asi nepřežilo a tudíž Darwin - blbé geny zmizely.

Asi bych raději koupil nové plasty (kolik rámků, 2 nebo pět?) a vrátil je, než bych se trápil a trápil včely. Jak jinde píše pan Malina, chceš mít vopici? Musíš mít na banány! Bude to jeden prodělek, který se nebude opakovat a tady vidíte in natura, co je danajský dar. Dneska jsem telefonoval s Petrem a dozvěděl jsem se od něj moudro jeho, bohužel už zesnulého tatínka. Je to přesně o této situaci (ta rodina jsou odjakživa zemědělci). Tonda měl životní krédo. Když se dostal do takhle blbé situace a prostě se nedalo nic dělat a prodělalo se. Toníkovo heslo: “zavorej to a zapomeň”. A jen blb udělá stejnou chybu podruhé. Navíc ve vašem případě to neyla chyba, dárce vám chtěl udělat dobře, ale nějak to dopadá jinak. Tudíž nejchytřejší je zavorej to a zapomeň!

Správně jste vydedukoval a píšu to i pro Martina, nenapadlo mě to, prostě tečou nezavíčkované zásoby. V dutině stromu by se to vpilo do humáče, co byl pod včelami a vyživilo by to bakterie té “mikroflóry”, která tam nemohla nebýt. Já toto nijak neřeším, vyřeší se samo. Prostě vyčistím podložku, kterou tam mám celoročně a i od žáků je chytré se učit. Petr se naučil včelařit ode mě a já nepřišel na to jako on, udělat si vaničku s vodou a podložky umýt vodou se saponátem a opláchnout mimo vaničku čistou pitnu vodou. Od letoška to tak začnu dělat, Petr se divil, že to nevím. Fakt mě to nenapadlo, šmudlal jsem to dosud vlhkým hadrem. Petrova finta je vlastně dezinfekce bez chemikálií, je to tak?

A víte, co bych s blbými rámky uděla já? Blaník je na délku (TS) uvnitř 422 a rámek s oušky 415. Pak se vejde naležato do dna. Vemte prázdný NN, do něj položte ty blbé rámky, neodvíčkujte, ale jen poškrábejte a podložte je tak, aby k nim mohly i zezdola. Vyberou je tam. Bude jim to nějakou dobu trvat. A až zesílí a hrozilo by, že v prázdném NN začnou stavět kraviny, celé to odstraníte. Kapišto?

Právě u toho oddělku čekejte rekord. Už jsem to vysvětloval. Slabé oddělky, jak je nazývám “lazárci”, vždy předvedou neskutečný výkon. I když nedají absolutní rekord, na to, jak málo to potřebovalo práce, jak málo krmení a málo všeho, málo nástavků, rámků a tudíž souší na zimování a td, to dá na kilo včel nebo na jednu včelu několikanásobný výnos než kmenové vč.

Všiml jsem si toho už v mládí, ale dodneška jsem to nedokázal dotáhnout do vždy funkční, tedy univerzální provozní metody. Pověnuju se tomu patrně v jiném vlákně. Je to opak mejnstrýmového a stále papoušklovaného bludu o chovu POUZE silných včelstev. Je to naopak a to nejen kvůli medu, ale celkové vitalitě.

Každé včelstvíčko s vyzimovanou kladoucí matkou má na jaro cenu zlata. Skutečně chov slabých včelstev na jaro umožňuje provozní metodu bez chemického ošetření proti VD. Můj několikaletý experiment ukazuje, že je to proveditelné. Nestihne se namnožit tak, aby uškodil zimní generaci. Má to jeden háček. Pokud včelaříte pro med, musíte mít zajištěné letní snůšky. Ona ta metodika je vlastně jednoduchá. Velká část silných včelstev se po jarní snůšce rozpustí do oddělků, udělá se u nich plodová pauza atd. Ta slabá nepotřebují v podstatě nic, jen tu snůšku na které narostou. 

Opět stručný a velmi pravdivý příspěvek. Nesouhlasím snutností letní snůšky, ale pan kolega včelaří jinde a jinak, naše Sibiř by ho naučila v kostele pískat😉.

Ale zase mám díky M.S. nápad. Už vím v čem a jskou dělám chybu s kmenovými vč. Píše jasně rozebrat je a já tohle nikdy nedělám, zdaleka ne z každého kmenu udělám jeden oddělek a “staré” včelstvo s původní starou matkou jede dál. Polopatě, asi jen z poloviny kmenů dělám oddělky a to hlavně jako pouštění žilou kvůli rojení a tedy jen tam, kde je to přebujelé. Mrzuté je, že jsem na to nepřišel sám. 

Má to ale úskalí a to prosím M.S. aby dovysvětlil. Příklad. Mám 30 kmenů. Ty všechny mají asi 9 rámků plodu. Skutečný odd je z jednoho plodového. I kdybych uvažoval kmen rozdělit na 3 mohutné odd po 3 plodových plástech (budou mít tak ohromné oddělky pořád vlastnosti lazárků?), přičemž jeden by zůstal na původním místě, jen by se mu zabila matka a dal matečník (pauza v plodování). Pak ale potřebuju 60 plemenáčů, ovšem s odd ze 3 plodrámků budou šestirámkové plemenáče pukat ve švech hned nové a tudíž to plemenáč nemůže být. Pak musím mít dalších 60 vysokých nástavků + 60 den a taky 60 deklů. A co horšího, podstavce a plac pro 60 nových jednotek. Protože se ale nehodlám živit prodejem oddělků, co udělám s tolika oddělky? Ano, třetina matek se možná neoplodní (tak velké ztráty nemám nikdy) a tak počet “jen” zdvojnásobím. 

Prostě nic jsem nepromýšlel a píšu z voleje co mě napadá. Rozvine se debata? Pro mě je to nevyužitelná slepá ulička. A nebo dělám jako soudruh ze Sibiře někde chybu?

Mám kámoše 81 let a ten už asi 15 let snižuje stavy včelstev z 10 na 15, pak z 15 na 20 a říká, že by mohl napsat knihu o tom, jak snižuje stavy způsobem, že mu vč přibývají. Mám dojem, že mám k podobnému snižování počtu hodně nakročeno.

1969🙂

Tak napřeskáčku. Podle fotky jste zúžil málo, až bude slušně, vyndejte ještě první rámek. Vy jste je vlastně moc nezúžil. Jaká je to míra? A máte pěkně čisté HL, gratuluji, takhle to udržujte celý rok.

Chtěl bych se zeptat mám v tom trochu chaos. Proč by měl vyndávat přední KR rámek když v něm mohou být zásoby? Měl jsem za to, že pokud zužuji “jedu” jako kdyby od zadu bývá tam hodně neobsednutých zásobních rámků. Teď zjištuji, že vlastně nevím jak mám zúžit!!!! 

Vaše dedukce je správná. Ale vy máte před hnízdem dva rámky a tudíž je tam jeden navíc. Hnízdo se očividně dotýká blinovky, ale vepředu jsou tři rámky bez včel na HL, v uličkách je včely sice vidět, ale znovu se na fotku podívejte a sdělte, zda vidíte ten rozpor. Ale jak včelstvo skutečně vypadá víte vy, vy jste v něm byl, já jen soudím podle toho, co vidím.

Konečně jsme v jemných nuancích zužování a doufám, že si to ostatní důkladně zapamatovávají, vy jste Martine za 3 roky dál, než co mě trvalo 30 let a to nepřeháním. Vysvětlím k čemu se vás jako začátečníka s 3 vč snažím vést a vysvětlím motivy.

Před hodně lety měl bratr Jaroslav 8 vč, já asi 40. Vytknul mi, že zužuji málo radikálně a byla to pravda. V té době byl on už v důchodu (lampasáci šli dřív) a já musel pracovat (taky byl o 13 let starší). Shodli jsme se na tom, že on, s malým počtem vč a neomezeným časem si může hrát a zúžit radikálně a hlídat je. Já zúžil asi jako to vidím na vaší fotce. On měl pak včely o sice ne moc, ale přece jen trochu lepší. A už teď se zadělává na vitální, zdravá a proti chcípavkám odolná včelstva, dnes je podle mě tento aspekt snad důležitější, než rychlý jarní rozvoj. Jak jsem navrhoval anketu, v čem a jakými metodami vedená vč hynou víc a jaká méně, tak by bylo taky zajímavé vědět, zda zužovaná hynou méně. Já se to domnívám.

Mám pro vás návrh. Dobře si zapamatujte co jste právě dočetl. Nechte to být a příště, za rok za dva, zkuste zúžit o rámek radikálněji.

Jinak, velmi vás chválím a víc než mile jste mě překvapil, když by to měl každý jak to vidím na vaší fotce, byl by to obrovský posun v civilizovanosti chovu včel!