Začátečník, prosba o radu

Mám obavy, že jste smotal mě a Jiřího dohromady😀.  Já jsem ještě nekomoroval nejsou na to podmínky a hlavní problém je v tom, že u mě je stále zima nebyl ještě hromadný prolet. Právě se dívám na Jiřího fotky a zajímá mě to jak komoroval on. Snažím se přemýšlet jaké mohou nastat situace, abych byl připarvený a něco nedo..bal a nebyl u úlu půl hodiny.  První dva rámky (nevidím sice dolů) vypadají opravdu jako méně obsedlé. Problém je právě v tom, že já vlasně moc dobře nevím co jim můžu vyndat až nastane doba kdy budu moct zúžit. Co když dejme tomu v předu budou rámky s pylem a nebude tam teda nějak moc včel? Jim vemu pyl hlavní “surovinu” ke krmení larev. To samé vzadu krycí pylový plást jak na něho narazím při odsunutí zásobních co s ním nechat ho tam nenechat řídit se podle počtu včel v uličce? No bude to těžké!

Omlouvám se oběma, že jsem vás popletl. (výmluva - jsem strej)

No a k slabým a ultraslabým mám blbou zprávu z dnešního večera. Volal Petr, že 3 slabé odd, protože bylo po HROMADNÉM proletu, otevřel. Mají těžce pokálená česna a jsou mrtvé všechny tři, včely jsou v úlech. To, co viděl na česnech byly asi zlodějky, které samosebou už takhle záhy slídí a neomylně najdou co padlo a zužitkují zbytky. Tak funguje příroda.

A z úplně jiného soudku. Dneska jsme se setkali s Tomem4. Jsem velkým odpůrcem ležanů. Tom ale říkal, že jeho experimentální vč v ležanu na 30 je skvělé a má se k světu, otevřel ho a životaschopnost a vitalita z něj doslova prýští. Nekontroloval zatím jiná vč a tak se ukáže, zda bude i v ostatních jeho vč stejná “vůle” žít.

Bude nutné asi přehodnotit moje představy o chovu ultralsabých lazárků". Mě padly všechny a jak se ukázalo, tak stejně Petrovi. Průběžně sem dám zprávy.

Tak vážení kolegové a kolegyně. Tady vidíte chlapa, který si umí poradit!!! 

Prostě jste mě nadchnul, podobně jako Roman a pozor, neznám nikoho houževnatějšího než je Martin.

Na Šturmově česnu je jedna věc strašně blbá, že jsem to nevynalezl já! Origoš má vadu, že je naprostředku. Ovšem Jirkovo řešení přes roh je doslova bomba! Jen prosím přesné rozměry. A povšimněte si, jak je česno udělané velké s možností ho zmenšit. Prostě bomba!!! Jste stejně dobrý jako Roman, děkuju.

Jde jen o to, jak se bude dole hromadit bordel. Bude to řešitelné a praxe ukáže, zda budou nějaké benefity. Dá se to snadno zaslepit a vrátit se ke klasickému dnu, když se to neosvědčí. Věřím, že to včely dole zalepí propolisem do vzduchotěsnosti a že se pod česnem bude hromadit CO2 a že to pak bude sloužit jako ozdravný sklípek, o kterém spoustu materiálu vyhledal Martin. Taky se dá říct, že já jen kecám a doteď jsem nebyl štont to zrealizovat. 

Jak stárnu, často už nemůžu fyzicky a pak přijde psychika, nechce se mi nic, ustavičně narážím na svoje limity (nechci si udělat pohodlí, mohl bych, nechci). Vy tři + drvodělka mi ale někdy něčím nalijete čerstvou krev do žil. A taky Goro, věčný oponent, tichý introvert Tom4 a kupodivu se začal zapojovat i M.S. a někteří další. To je super, děkuju všem.

Děkuji. Tohle vaše řešení jsem vůbec nepochopil, nezlobte se, tohle nepochválím. Blaník je hlavně jednoduchý a vše jsem vymyslel tak, aby měla každá věc vícero použití. Za každou cenu jsem se chtěl vyhnout kravinám jako je spešl dno. To jste nepochopil. Chytří se na přelomu 70 a 80 let předháněli v hloubce dna, z původních 60 šli na 80 a někteří i 100 mm. A pak z toho pracně dolovali divočinu. Protože divočinu stavěly šikmo, nepropadávala měl a hlavně zjara museli měnit celé dno, protože to na včelnici nešlo vydolovat. Pak musel mít tolik náhradních den, kolik se udělalo za den včelstev. Horší bylo, že v noci to čistili, protože je každého pěkného dne v předjaří škoda a bylo nutné vše stíhat co nejrychleji a tudíž nešlo druhý den čistit dna a tak jich měli 100% navíc, tedy kolik vč tak dvojnásobek den. Tak větší hovadinu si já neumím představit! Autor ještě žije a tak ho nemůžu jmenovat, ale na vymyšlení tak nebetyčných nesmyslů patrně musí být vysoká škola a já jí naštěstí nemám a tudíž umím myslet jako že si umím poradit. A pro mnohé nepochopitelné tvrzení, že považuji za štěstí, že nemám vysokou školu, považuji skutečně za pozitivum, mnoho lidí vystudovalo VŠ na totální blbce.

Tehdy jsem si tedy řekl, že když už má pan autor dna vysoká 100 a rozplýval se ve Včelařství, jak by bylo skvělé mít je vysoká 120 mm, tak já si řek, že proč ne rovnou 150 mm? A proč drahé dno a co když se neosvědčí? Nechci u ničeho a tudíž ani u včel, když to jenom trochu jde, žádné jednoúčelové věci. Tak jsem udělal dno s podmetem 18 mm a na něj běžný NN s plně rozběrným dílem a nikoli atypickým, ale běžnými nízkými rámky. Já žiji v novověku a rozhodně odmítám starověké nerozběrné dílo. Ovšem je doba, že lidé rozumu mdlého se v primitivizmu vidí a snaží se žít jak bosí domorodci v nejzaostalejších částech planety (nebo negramotní sedláci v době života kněze Varré). To rozhodně není a nebude můj případ.

Tady odbočím, že proč podmet 18 a ne rovnou hezky kulatých 20 a nebo ještě hezčích třeba 15, když nízké, tak pořádně. 18 mm jsem si nevymyslel. Je to ta vzdálenost, kterou včely vynechávají mezi koncem plástu a spodní loučkou. Proto pod SL a dnem nic nestaví, nazval jsem to spodní včelí mezerou. Je to přirozenost včely medonosné a Lang má podmet 20 mm, ovšem to může být přepočtem z jejich středověkých měr.

Tak to, Jirko, ještě předělejte, dejte si říct. Skutečně chytrý chlap si dá říct když si něco neuvědomí a vymyslí hloupost. Právě proto si tu píšeme, protože víc hlav víc ví. Až nyní jsem pochopil jak jste psal, že jste uvažoval dono přibít. 

Totiž. Já nevymyslel tu štěrbinu, vymýšlel jsem běžné očkové otvory 25 mm co nejblíž rohu, patrně by byly dva asi 20 mm pod horním okrajem a patrně jeden v čele a druhý v boku nástavku. Tato česna by se dala opatřit běžným očkovým uzávěrem za pár Korun a šlo by je v případě potřeby jedním pohybem úplně uzavřít. Plocha jednoho je 4,5 cm2 a nahaté úly Toma4 mají jediné česno 6 x 1,5 cm = 9 cm2. Rovnou by se dala udělat ta česna tři, kdyby se ukázalo, že je v nich tlačenice. Nahatá vč měla k dispozici jen dva prostory 39x24x11 - jedno plodiště + jeden medník a tudíž to ani na vrcholu nebyla nijak silná včelstva a tudíž bohatě stačilo česno o ploše 9 cm2. Je ale chytré si uvědomit, že Blaník má mnohem silnější včelstva. Já šel v úvaze dokonce na 4 díry - dvě a dvě, vyvrtané je to hned a uzávěr stojí asi 12 Kč (možná už 15) a to bych ekonomicky asi přežil. Pravda, já uvažoval horní česno jen u vysokých nástavků kde je v Blaníku dělničí plod. Vůbec nevím, zda u česna Šturmova a nebo dokonce u horního česna ve VN by fungoval TL tak, jak já potřebuju aby fungoval. Nejsem si tím úplně jistý. Vlastně to je hlavní a asi jediný důvod proč jsem HČ ještě nevyzkoušel.

Taky nuta pro ouška hluboká 12 je pro mě málo. Tak je dle staré ČSN, kdy mělo mít ouško 5 mm a VM 6 mm a 1 mm tam byl jako vůle kvůli propolisu, kterým nuty zalepují. Ale ouško 5 mm rychle uhnije, kor u lípy (vejmutovka je ještě horší a nejhorší je osika). Tak jsem šel až na 7 mm a celou HL jsem snížil na 9 mm z normovaných 12. Bohatě to stačí. Jde mi o ušetření jedné operace při vlastní výrobě přířezů s osazením ouška. V té souvislosti připomenu, že nástavky byly původně pro rámek vysoký 14,4 a byly tedy vysoké 15 cm, VN rovných 30 cm, protože předkové měli VM mezi nástavky 6 mm. Když jsem přešel na 15 cm rámek, vše jsem zvyšoval o 6 mm. Jenže propolis, nepřesnosti, kroucení dřeva a tak se ukázalo, že je lepší dělat nové nástavky místo 15,6 15,7 a pak jsem dokonce přešel na 15,8.

Uvažuji o ztluštění ouška na 8 mm a tlouška HL bude též 8 a tudíž odpadne osazování oušek úplně a současně se zesílí ouško, protože co s rámkem, kterému upadlo ouško? A pokusy jsem zjistil, že i pouhých 8 mm tloušky celé HL pro rámek dlouhý 39 bohatě stačí a HL se vahou nepronáší ani u vysokých rámků 30. Každý porovnej moje zjištění, pokusy a praxi s nesmyslnou HL Langstrothu, která je v originále vysoká 24 mm. Ten ale kvůli větší délce by nemhol mít jen 8 mm, ale myslím, že by stačilo 12 mm bohatě. A 12 mm u 10 rámků dělá 12 cm díla, pro mě rozhodující!!! Ale to jsem se dostal už moc daleko, jen se snažím porovnávat a ukázat jak já uvažuju, jak se snažím vycházet ze zkušeností předků a i zkušeností zahraničních a vyloupnout ze všeho optimum.

------------------------------------

Hloubavější pozorní čtenáři si asi všimli zdánlivého rozporu v mých tvrzeních o úlech mých rodičů. Byly to univerzály. Jenže táta byl přemýšlivý člověk a tak zkonstruoval a už se nedozvím, zda to někde okoukal nebo vymyslel, plně nástavkové úly bez jakýchkoli okýnek. Byly na 11 rámků vysokých 30 a k nim byly běžné polonástavky, univerzály měly NN z masivu o síle 30 mm a vnitřek byl tehdy normalizovaných 402 x 402, což je nyní zvětšeno na 405 x 405 což je lepší. Podotýkám, že první zmínka o nástavkovém úle je v naší odborné literatuře od Brennera z roku 1969, táta ale úly z hobry - horní a dolní dřevěný rám obitý sendvičově hobrou a mezi deskami hobry 40 mm kombajnové slámy a rohy z vnějšku zpevněné (a začištěné) naohýbanými vingly 35 x 35 mm z pozinku 0,56 mm. Dna byla jednoduchá, nezateplená (proboha na co) s podmetem, světe div se, 18 mm. Jen tátova dna nebyla zezadu přítupná, to je jediné, co se jim dalo vytknout. Úly ale táta vyrobil někdy kolem roku 1955, možná v roce 1957 a polomedníky (posledních 6 ks) od nich mám dodnes, fungují a slouží a měl je ode mě Tom4 než mu je rozebrali datlové. Odvezl jsem je, opravil a slouží dál. Tak proto píšu o VN a NN z mého dětství, protože moje rodiče a parta včelařských přátel kolem nich byli na svou dobu nesmírně moderní a pokrokoví včelaři, jaké dnes, bohužel, nevidím. Dokonce si troufám tvrdit, že včelaři mého dětství v okolí mého bydliště byli mnohem modernější, než je většina Adamitů dnes. Ti zamrzli v roce 1920 a skoro zuřivě se někteří z nich drželi nevysouvacích zadováků až do konce 80 let a někteří zvlášť jednoduší i déle. Ti, kdo mají Adamce sice už nástavkové, ale uvažují pořád jako v roce 1940 mají a budou mít nekonečné problémy a nevidím světlo na konci tunelu. Adamec je v jedenadvacátém století diagnoza! Mimochodem Lang 1/1  se stejně vysokými medníky je přesně to samé co Adamec. Nástavewk se liší o jediný dm2. Kdo tedy vyměnil Adamce za L 1/1, no, jak takového nazvat?

Jirka Tom vám napísal že medzi dno MUSÍ byť vysoké presne 18 mm… často to opakuje , a nikdy som nevedel ako sa dostal k tejto domněke až teraz to napísal :

18 mm jsem si nevymyslel. Je to ta vzdálenost, kterou včely vynechávají mezi koncem plástu a spodní loučkou. Proto pod SL a dnem nic nestaví, nazval jsem to spodní včelí mezerou.

podľa mojej domnienky si môžete v pohode nechať výšku 33 mm… uvažujme spolu.. prečo nedostavajú Tomovi včely plást  až k spodnej lúčke ale prestanú 18 mm nad dolnou loučkou? … nuž obecne včely začínal stavať prvý plást v strede a keď dosiahne určitú dĺžku, stavajú bočné plásty, plásty obyčajne nestavajú až ku dnu ak majú priestor , teda dostatočne veľkú dutinu, ak nie idú s prvým plástom celkom ku dnu diery a nechajú tam len dvojnásobnú včeliu medzeru aby jedny včely mohli pracovať po plástoch a druhé eventuálne vyhrýzať dutinu a zväčšovať priestor kde budú môcť plásty dostavať…… pracujú tak v strome ale podobne aj v úli, a pre včely je u Toma tá široká loučka v ich úvahách "dnom" a tak si ponechajú medzeru (dvakrát včeliu medzeru) medzi plástom a  dolnou lúčkou… ak by použil Tom v plodisku medzisteny v rámiku kde by bola len horná latka a bočné, včely by vystavili plást dlhší ale zastavili by si 18 mm nad skutočným dnom (mám vysoký podmet a nikdy mi prípadnú stavbu nedostavali až po dno)… z toho vznikla u Toma doměnka že 18 mm je “zlaté číslo pre výšku dna"… všetky ostatné výšky  sú špatné… no i tak sa dá uvažovať 🤔… zdôvodňuje to tým, že včely vo vysokom dne stavajú … no logicky, obyčajne včelári nemajú tak široké latky ako Tom a tak sa včely často  so stavbou zastavia až cca 18 mm nad dnom bez ohľadu na to ako je vysoké …(samozrejme nestavia tam každé včelstvo , často si to zaviní včelár -  nedostatočné rozšírenie priestoru, neposkytnutie možnosti stavať, potreba chovať trubcov v chlade a pod. …ale aj prehadzovanie nadstavkov keď sa ocitne plod nebezpečne nízko nad sitom a iné faktory…) 

prečo je včelám ľahostajná výška podmetu? domnievam sa že to u nich je zdedené… v strome vošli do svojho domova dierou ktorá mohla byť aj pod plástami ale okamžite šli po vnútornej stene diery hore  k plástom… to čo je pod plástom, im bolo ukradnuté či je to 18 mm, 33mm, či 66 mm.. x-krát so sledoval moje včely a vždy po vstupe do úľa šli po bočnej stene dohora a výška podmetu ich nezaujímala…(mám česno na celú šírku úľa, tak majú na výber či sa poberú hore po ľavej strane alebo  vyrazia napravo) …podobne ak nepristáli na letáči ale prednej stene nadstavku tak vošli do úľa hocikde a šli hore po prednej stene dolného nadstavku… samozrejme v čase intenzívnej znášky hore chodia len nosičky vody či peľu a nektár preberajú včely mladušky od lietaviek aj v priestore podmetu…

Tome len na okraj, nemal som predkov šľachticov (otec bol paholek u koní a mamka služebná), neabsolvoval som žiadnu včelársku školu a dokonca ani skúšky na učiteľa včelárstva…tak sa prosím moc nerozčuľujte 😉…

(ilustračné foto, aby ste vedeli o čom Tom a ja píšeme)

Zdravím všechny.

Blíží se den “D” 😀 kdy budu komorovat viděl bych to na čtvrtek hlásí kolem 14 °C a jelikož nestíhám dovyrobit BP😉 tak to je bohužel až čtvrtek. Všechny tři včelstva žijou teda zatím. Dnes jsem sundal zábrany proti myším. Chtěl bych se vás ještě zeptat na pár věcí ohledně komorování. Při kontrole zásob u prvního KR rámku v předu neměl by zakončovat “hnízdo” i jeden zásobní v zadu za něj dát BP a za BP zbytek zásobních na vyřazení? 

Velice mě pane Goro bavíte, tentokrát opravdu jsem se i pousmál a v dobrém.

Tak vaše omyly se pokusím vysvětlit a uvést na pravou míru.

Moje vysoké rámky mají, kromě snad 1-2% úzké až velice úzké SL. Jen když jsem například u včel uřezával spodek rámku 39x34,7 tak jsem tam na včelnici přibil DL jakou jsem v autě našel. To samé platí když potřebuju zásobák pro 24 a nemám ho a naopak mám třicítku, přímo u včel to uříznu a přitluču nějakou DL. Široké DL mám pouze u nízkých rámků a u nich, světe div se, z asi 99% dostavují až k ní a naopak jsem všechny N rámky předělal a u všech úzkou DL nahradil širokou. Důvod jsem mockrát vysvětlil. A to jedno procento je na blběny, které si sem tam nechají dírku na průlez jedné či dvou včel. Nemám to rád, chci rámky  dostavěné až dolů. Moje medníkové rámky jsou vidět v mém článku o mnohokrát zakladených rámcích a výluhu výkalů včelího plodu v medu a dokonce v kontrastu s hnusem, který používá 99% světových včelařů. Já vaše články četl, vy moje zjevně nikoli. A mimochodem, to, co můžete všichni vidět na fotkách použitých v článku - byly dělané jen mobilem a pro mojí rodinu a přátele (jinak by tam třeba nebyly zmuchlané hadry na otírání rukou a podobné věci). A mezi námi, až bude mít aspoň 5% včelařů med v rámcích jako já, pak mě může někdo kritizovat či posuzovat!!!!!! To samé je vidět u Toma4, u Petra a dalších Blaníkářů.

Většinu vysokých rámků mám dostavěnou až dolů a pevně přistavěné plásty k DL. Někdy to vysvětlím jak to dělám. 18 mm ničeho na 11 rámcích udělá skoro 20 centimetrů díla, dochází to každému?

Vaše dedukce o tom, jak prostřední plásty dostaví k DL a krajní ne, “svatá prostoto”!!! 99% mých mezistěn postaví vč v Blaníku vždy mezi posledním plodovým plástem a SR s trubčinou. Vysvětlil jsem to mockrát, je to prazáklad provozní metody Blaník, která funguje v každém nástavkovém úle, kde je vysoký nástavek (vysoký nejméně 24) pouze pro plod a nízký (nejvyšší NN max 17, lépe jen 15) pouze pro med, jedinou výjimkou je NN ve funkci TL a TLumič nemůže být NIKDY rámek a tudíž nástavek vysoký. Tak jednoduché to s Blaníkem je. Stačí to jednou pochopit a vše další se z těch několika málo zásad odvíjí samo.

18 mm podmet musí být 18 ne jen proto, že nic nestaví na spodku DL rámků. Pak by asi nevadilo ani 20, (ne víc). Jde o to, že, jak je víc než 18 mm mezi dnem a DL rámků, včely staví jakési voskové bulky a boule na dně. Moje maminka to nazývala šplhacími můstky a hodně to vadilo když se vkládaly podložky, často se to nedalo seškrábat a bylo nutné pželožit vč do vyčištěného úlu, mám na mysli úly s pevným dnem. I při 18 mm některé včelstvo zdola nahoru nějaké kraviny staví a tak mám na dně podložky celoročně. Bratr Jaroslav toto nevěděl nebo ignoroval (lampasák = diagnoza) a nadělal dna vysoká 20 mm. Zdědil jsem je a protože mám některé podložky tlusté 2,5 a některé 3 mm, tyto podložky jsou ve dnech po bráchovi. Když mám já 18 a přijde podložka 3 mm do něj a podmet to sníží na 15, nic moc se neděje. Jenže nižší podmet než 18 mm je blbý proto, že když v zimě napadají na podložku včely a v některém vč je mrtvolek víc, tak při vysouvání podložky ty mrtvolky setřou měl. Ale pozorný čtenář najde zdánlivý rozpor, podložka tlustá 0 mm je nesmysl, běžně jsou asi 0,8 - 1 mm a tudíž mám podmety o ten milimetr nižší i u den, kde je správný svlak vysoký 18 mm. Prostě 18 mm je mustr, kterého je NUTNÉ SE DRŽET a případné odchylky výšky podmetu o 1-2 mm na každou stranu nevadí. Když by ale nějaký chytrolín udělal podmety 16 nebo dokonce 15 a musel na to dát (nemá honem jinou) podložku ze Sololaku síly 3,3 mm, Soloak se mírně zprohýbá + sem tam nějaká smítka pod podložkou a už nevybere měl z výše vysvětleného důvodu.

Prostě liberalizmus je diagnoza, klidně si každý dělejte co kdo chcete, mě to žíly nerve, váš boj, jen říkám (opět), že z velké množiny možností je JEN JEDINÁ SPRÁVNÁ. Snažím se vysvětlit, že za 60 let jsem, často systémem pokus-omyl a nekonečnou imrovizací (a mnoha chybám a mrzutým omylům) došel k mírám a údajům, které když někdo dodrží jak je dávám, neudělá chybu. Líp to už nejde!

No a taky se vyjádřím k vaší utkvělé představě, že včely chodí do úlu po stěně na dno vůbec nešlapou. Kdysi jste mi to tvrdil když jsem sdělili zkušenost kámoše, že v sítu varroadna jednoho výrobce našel dost utrhaných včelích “chodidel”. Tak jsem se na to zaměřil a sledoval, jak moje včely vstupují do úlu. Myslím, že 95-98% jich přistane na letáku hohama dolů a napochoduje po letáku na dno a zmizí někde v útrobách úlu. Kdyby to bylo tak, jak jste tehdy tvrdil vy, musely by včely přistávat nad česnem, do něj vlézat hlavou a zády dolů a šplhat po vnitřní straně nástavku. Když já zvednu rámek slabšího vč než dostane TL a má pod VN jen dno, je i uprostřed černé včelami (hlavně uprostřed, v koutech včely nejsou a nebo nepatrně). Podložky mám jasně bílé a na nich je dokonale vidět včely a vše ostatní, pokud by tam něco bylo. Sice nechápu a nevěřím, že by včela dosáhla ze dna 18 mm vysoko na DL rámku a myslím si, že včely putují po dně ke stěnám a po nich v celém nástavku, i po zadní vnitřní stěně pochodují nahoru a z vnitřní stěny nástavku na rámek těch 6 (dřívější ČSN), případně 7,5 mm už “dokročí”. Kdybyste měl pane kolegho pravdu vy, na dně by nebyla včela a všechny by po vstupu do úlu musely odbočit o 90 stupňů na jednu či druhou stranu a šplhat po vnitřních bocích dna na čelní a nejspíš i boční stěny nástavku. Skončíme debatu na tomto? Přijde mi to jako mnou už zmiňované hádání teologicky vysoce vzdělaných mnichů o to, kolik andělů se vejde na špičku jehly. Mohli bychom se ale domluvit, že vaše dedukce na vámi postulovaném předpokladu, jak se chovají moje včely (včely medonosné), nejsou správné.

A hlavně, já jsem nikdy nikde nepsal, že byste vy byl šlechtického původu ani že byste absolvoval školu v Nasavrkách. I přes (spíš právě proto) váš obyčejný původ jste jedním z nejlepších včelařů, jaké jsem kdy v životě zažil (obrazně řečeno, nepotkali jsme se nikdy). A taky vám děkuju za oponenturu a nesmírný přínos ke tříbení myšlenek. Hodně jsem se od vás naučil.

OK…  kočím, nakoniec sme sa dohodli…

Sice nechápu a nevěřím, že by včela dosáhla ze dna 18 mm vysoko na DL rámku a myslím si, že včely putují po dně ke stěnám a po nich v celém nástavku, i po zadní vnitřní stěně pochodují nahoru a z vnitřní stěny nástavku na rámek těch 6 (dřívější ČSN), případně 7,5 mm už “dokročí”.

takže včely dohora na plásty chodia po stenách nadstavku a preto je pre ne výška podmetu irelevantná…

a tá moja posledná pravdivá poznámka ma len mala “ochrániť” pred tým aby ste ma nezačali porovnávať s vašim prednášateľom…😉

Tak málo mě znáte, že bych neumněl rozpoznat skutečného včelaře od nýmanda bez základního včelařského vzdělání?

Tak předně. Kromě Romana začal kreslit dokonalé výkresy i Jirka a protože vidím, že je stran konstrukce úlů a dalších pomůcek potřeba dávat další a další náměty a plánky, založím na to spešl vlákno. Asi ještě dneska v noci. Vydržte, mám pro vás tip na ultrajednoduchou BP, tím tam začneme.

No a co se týká komorování. Je to velmi případná a důležitá otázka! Vaše dedukce je naprosto správná a přesná, udělejte to jak píšete. Asi se stane, že tento zadní KR po pár dnech zaplodují. To je život, třeba nebude tak strašně černý a i kdyby, prostě to je živá praxe a teorie je vždy šedá a mrtvá “věda”.

Prozradím fintu mojí maminky, dělám to dodnes někde (u některých vč) taky. Na tomto zadním krycáku jsou někdy oplesnivělé spodní rohy, plný zásob je obyčejně rámek v zimě neobsednutý a tam se plíseň při přísné absenci oček a paroprodyšného stropu stává běžně. Ničemu to nevadí a už jsme několikrát pojednali, že to včely nějak vyčistí a znovicírují a my nepoznáme, kde ta plíseň byla. Dokonce jsme i pojednali o tom, že plísně (a houby) jsou často léčivé (penicilin je taky plíseň) a že nevíme, zda naopak vč ty plísně nějak nepotřebuje a nevyužívá něco z nich. Prostě mě mírně oplesnivelé spodní rohy zadních rámků nevadí.

Rozkošatím to. Dílo napadené plísní je v zásadě dvojí. Jedno je pořád pevné, soudržné a oplesnivělé povrchově. Povlak je šedý, někdy do zelena a do černa. Dílo je ale pevné a soudržné. Pak je další plesnivina, kdy plást zesvětlá, zbělí a je drobivý i po nepatrném doteku. Toto včely rozkoušou (pracně) a vynosí z úlu. 

A mámina finta: Odřezávala rohy napadené plísní, lhostejno kterou z výše popsaných. Rohy asi 3-4 cm vodorovně x totéž svisle, někdy víc. (musí to umožnit drátkování). No a v těchto prázdných rozích posledních (zadních) KR, ale někdy i na plodových rámcích, když tam byl oplesnivělý roh, začne vč stavět první trubčinu a vychová tam první trubce. Vlastně tyto rohy působí stejně, jako později trubčí plod v TL. Je na periferii hnízda, mezi přívodem čerstvého (studeného) vzduchu a dělničím plodem a současně působí jako radiátor a akumulátor tepla.

Odřezávání spodních rohů krajních plástů doporučuji a to i když tam není plíseň. Vždy je to nejčernější nebo nejhorší dílo v úle a není ho škoda, naopak, jak je výše vysvětleno.

Úplně první trubčina v roce, obyčejně na těchto rozích, není z čistého žlutého vosku, ale z šedonahnědlé “špinavé” hmoty, já říkám že z toho, co kde v úle ukously a mohlo být odpreparováno. Úplně první stavební pud se ve SPRÁVNĚ vedeném vč projeví dřív, než se včelám aktivují voskové žlázy.

Zdravím všechny.

Tak dnes jsem konečně komoroval. Dva včelstva na 6 rámků. Ty co jsem ulil mají obrovské množství zásob sedí na rámcích na ploše cca dvou dlaní kolem nich věnce se zásobami. Druhým jsem vyndal přední KR dle mého názoru tam bylo tak půl kila zásob a v zadu jsem našel celkem přijatelný zásobní ( dobré barvy🙂) tak jsem jim ho tam šoupnul a jako zadní KR jsem jim dal plný rámek zásob. Mám z toho dobrý pocit myslím, že jsem to zakomoroval dobře respektive hladem trpět nebudou, aby vše nebylo tak super jak to na počátku vypadalo tak třetí včelstvo je katasrofa!! Komoroval jsem ho na 3 rámky. Na rámcích kolečka cca o průměru 10 cm mrtvých plesnivých včel zalezlých v buňkách na dně také velké množství mrtvolek. Přitom ty rámky, kde byly kolečka mrtvolek zalezlých v buňkách nebyly bez zásob. A aby to nebylo málo podle mě je to ještě bezmatečné viděl jsem na jedom rámku misku a když jsem úl uzavřel jakoby polovina včel vylezla ven na stěnu úlu a na česno a intenzivně mávaly křídly. Něco jako při hycech v létě. Spojovat to nechci chtěl jsem mít tři včelstva. To včelstvo mělo matku z nouzáků. Má cenu jim tam přidávat novou? 

Zakomoroval jste jako podle učebnice.

Třetí je divné. Lítá to? A nosí pyl? Já stejného ubožáka, matku jsem našel, jsem zúžil na 39x15, tam, kde seděly a uhynulé plesnivé včely v rozkladu na pokáleném vysokém díle jsem tam našel taky. Dneska trochu létaly, nenosí pyl. 

Podobné, sedí na TL, pak to má VN a na tom KK15, žijí tři hrstě včel sd matkou, viděl jsem jí, jsem nezužoval, včely asi ještě nebyly venku a začaly kálet na HL polorámků. Tak jsem to zavřel s tím, že až se proletí. Za 48 hodin se neproletěly, nelétají. Jsou tam a hučí jako bez matky, tu jsem ale viděl. Mám ještě jedny takové, taky nelétají a silně hučí a je jich víc a narvaných pod ogelitem. Nešlo s tím nic udělal, skolila mě viroza, jen jsem byl na koukanou když jsem si jel do krámu pro zásoby.

Petr by to nekompromisně vysířil a já bych měl taky. Jenže dvě matky, které jsem viděl, nesou geny, o které nechci přijít. A taky mi přijde jako nehumánní vysířit něco, co klopotně přežilo zimu za tak strašných podmínek - melecitoza a žádný cukr, jako dostaly ode mě kvůli mému zdraví.

Toto patří do vlákna o zjištění situace, ale už jste to vložil sem a proto reaguji tady.

Ostatní vč na tom stanovišti létají hodně, včera jsem viděl nanošeného hodně pylu tří odstínů žlutého pylu a nějaký béžový.

Já bych se nebál zakomorovat na menší počet rámků. Tedy zakomorovat na rámky, kde je zakladeno, ne jen na obsednuté rámky. Jednoznačně to povede k zvětšení plochy plodu a urychlení rozvoje. Vyzkoušeno na stovkách včelstev. Včely z ostatních obsednutých rámků se během pár hodin stáhnou na plodové plásty mezi přepážkami. V této době jsou většinou základeny 3 rámky, někde výjimečně 4, někde zase jen 2.

Pane kolego. Dovolím si vás upozornit na fakt, že vy včelaříte ve včelařském ráji na rozdíl od drtivě drtivé většiny českých včelařů. Ovšem svá tvrzení pronášíte velmi kategoricky a dáváte je jako obecná doporučení platná všude. Bezpočtukrát jsem vysvětlil, že já včelařím na tak zvané České Sibiři, kde i když mám výšku nad mořem 420 m, je tu klima jako o 80- 100 metrů výš. A pan kolega Martin včelaří v ještě horších podmínkách.

Navzdory vašemu tvrzení já ZÁSADNĚ nedoporučuji ani v nížinách dávat plod k blinovce!!! Leda snad kdyby byla blinovka zateplená nejméně 30 mm PS a nebo raději více. Důvod?

To je pořád dokola. Stres. Nyní se zdá, že to včelstvu nevadí a pak vč nepochopitelně uhyne na nevíme vlastně co, protože to vědečtí prostituti dodneška nevybádali a nepochcípali hlady. Co tam ty roky dělají? Aha, kšeftují s léčivy a vnucují víčka, aby mohli tahat z lidí peníze za certifikáty medu a nebo jiné včelařství a hlavně včelařům škodlivé špeky.

Navíc mi vaše kategorická tvrzení o superrychlém jarním rozvoji nekorelují s jinými vašimi výroky, jak vlastně rychlý jarní rozvoj nechcete, protože se vám stejně jarní med mizerně prodává. Možná by bylo dobré abyste si ujasnil, co vlastně říkáte a co je vlastně z vašich výroků pravda a co jen nějaké teoretické, nevyzkoušené čudo z říše zbožných přání. Vlastně jste první včelař v mém životě, kromě polointeligentních vesnických strejků s Adamcem, který tvrdí, že nějaký med nechce a neusiluje když ne o rychlý, tedy ZDÁRNÝ jarní rozvoj.

Prodej plástečkového medu bude také asi z říše pohádek. Já rozdal polorámky s tuháčem, asi 100 ks s odkazem, že na internetu se to nabízí za 600 a já že to dám za 250 Kč. A lidem jsem to dovezl pod rypák! NIKDO SI NEPŘIŠEL KOUPIT ANI JEDINÝ!!!!!!!!!!!!!! A přitom je v tom rámku asi 1,6 kg superkvalitního medu, vosku asi za 35 Kč, přířez s výpletem za asi 30 Kč. Jde o rámky nové a voští panenské, vosk použitelný na kosmetiku třeba, jako je to vidět na fotkách u mého článku tady na CHZ. Ne, nikdo to nechce a ani nikdo nevolal, že by to chtěl darem. Tady se prostě plásty medu prodat nedají a nebo v nesmyslných množstvích, za cenu nesmírné práce s vyřezáváním a balením. Máme tu nedaleko Prahu a ani rozmazlené, prachaté pražské vymleté paničky, schopné v bedýnkách kupovat kdejakou kravinu, to nechtějí ani zadarmo.

Vysvětlím. Blinovky používám zateplené, ale i kdyby zateplené nebyly, pak množství včel, které se stáhnou na plodové rámky z ostatních obsednutých, vytvoří vynikající tepelný komfort mezi blinovkami, takže se není čeho obávat, ba právě naopak, umožní to včelám vyhřát větší plochy plodu.

O jarní med neusiluji za každou cenu, to už jsem vysvětlil. Pokud ale chci dostat například slabší minivčelstva do snůškové zralosti, pak samozřejmě chci jejich co nejrychlejší rozvoj a to umožní právě zakomorování na plod. Později pak lze pokračovat ve smyslu OP, anebo blinovky vyjmout a pokračovat klasicky. Snad se chápeme.

Vy včelařit zjevně umíte a já se nad vším, co píšete, snažím hluboce zamýšlet. Po vašem uvedení na pravou míru jsem už v lepším obraze. Stručnost mladých je velice na škodu věci.

Nevím zda jsem tu už prezentoval tak zvanou buchtu. Nazval jsem tak zateplovací, ne tedy blinovu přepážku a u té plod bývá běžně. Popíšu jí i klopotnou cestu k ní a Jirku prosím aby to pro druhé nakreslil. Možná by se i vám právě pro ty slabé, já jim říkám “lazárky”, mohla hodit.

Teorie = idea a geneze. 

Mám tenkostěnné úly z masivu Sm 20 mm. V předjaří a velmi časném jaru by urychlilo jejich rozvoj nějaké vložené, dočasné zateplení. Zužují se na 5 a někdy i jen 4 rámky a tudíž je v úle placu dost jak pro blinovku a komoru se zásobamiv zadní části úlu, tak i na zateplovací buchtu u přední stěny úlu. Řeč je o TS, ale i u SS je v Blaníku stěna přední a stěna zadní.

Zvolil jsem samonosný a zdánlivě dostatečně tuhý extrud PS 30 mm. To proto, že rámek s mezerníky je 35, ale PS se 35 nevyrábí. Opatřil jsem desky nařezané na šíř 402 mm nahoře trámkem síly ouška + VM nad rámky a tudíž 6 + 8 mm x 30 mm. Tuto vymezovací a hlavně zateplovací přepážku dávám mezi přední KR a stěnu tak, že ke stěně pevně doléhá. Funguje to znamenitě a velmi často se objeví plod i od “zdi”, tedy od té buchty. Jenže jí včely vykusují a to tak, že by jí za dobu potřebnou k jejímu použití za jediné jaro snad rozebraly úplně. Protože je PS tlustý 30 mm a protože rámek s mezerníkem je 35 a protože sololit má sílu 3,3 mm, opatřil jsem buchty jednostranně sololitem. Z boků k PS nemůžou, zhora také ne, ale spodek by byl obnažený. Tudíž jsem odřízl dole PS o cca 8 mm a přilepil lajsnu 402 x 30 x 8 mm. Takto zpola opláštěné buchty slouží patnáctý rok.

Pak jsem u Toma4 viděl kupovanou buchtu opláštěnou z obou stran sololitem pro míru 39x24 a byl to skvělý a dokonale zpracovaný výrobek, cenu si nepamatuju. Stejně by bylo možné vyrábět blinovky a možná, že se i vyrábí, popravdě to nevím. Valstně mě naspadá, že by se dalo podívat do eshopů, ale já si vše, co zvládnu, vyrábím sám a tudíž nemám ani opřehjled co se už vyrábí. Na zateplovací a díky oboustrannému opláštění i vymezovací buchta se vyrábí. Má skvělou funkci třeba na rozdělení nástavku na dva pětirámkové plemenáče. V tom případě nikdo neblbněte s nesmysly neználků, že dávají česna na opačnou stranu. To je kravina z neznalosti, není to potřeba, je to jen hloupé kurvítko. Matky se neztrácí a když, tak byla blbá a mnohla nést vadu v genech a já chci samočinnou selekci i takto. Netrefí zpátky a zabloudí k sousedům a ti jí zabijí? No, nic lepšího se nemohlo stát! Ale to jsem odbočil do souvislosti.

Blinovek mám 2 druhy. Jedna je tlustá 21 a druhý typ je tlustý (dělané je to z rámkových přířezů) 32 mm. V té tlustší je 20 mm PS + nějaký miralon, nedávno jsem to tu někde popsal. Jako zateplovací přední buchta poslouží tlustá blinovka a díra v ní ničemu nevadí.