Aktuálně: 2 954 inzerátů222 861 diskuzních příspěvků18 439 uživatelů

Pro Javaliho

Javali
Javali 22.01.2025, 08:35:01 xxx:xxx.2d98:2716
»
Odpověď na příspěvek uživatele Tom50 z 21.01.2025, 22:08:36

Měl jsem ty spodky vyrobené z pórobetonu. Byly to 4 porobetonová dna pro normalní úly a 1 kompletně pórobetonový Dadant Blatt. Hned na začatek povím, že to bylo hodně levné, takové dno z pórobetonu vyjde asi na stovku, tak mě netrápila životnost, ale chtěl jsem vidět co se bude dít. Dna tam stále slouží jako podstavce, ale obcač byly i po kotníky pod vodou a v zimě vlhké tvárnice zkřehly a místy praskly. Původně to bylo myšleno tak, že v tom porobetonovém dně bude zapuštěný tlumič a tím pádem bude česno trošku výše nad urovní tlumiče aby to měly včely blíž ven a mohl dole vzniknout ten prostor pro vyvěšení a regeneraci. Další věc je stabilní teplota a klima, minimální povětrnostní vlivy. Okamžitě po položení úlu na tyto podstavce se prostory plodiště natáhly teplem a vlhkostí, po stěnách úlu tekla téměř voda, to samé fólie na vrchu. Tohle si myslím, že bylo na jaře pro nastartované včelstvo skvělé. Když ale přišel čas na medníky tak se projevila vlastnost mých včel a to že na horu jen tak nepůjdou, naopak se jim asi líbyly ty pórobetony dole, začli tlumiče plnit medem a víčkovat. Takže o tom kde má mít úl vršek a spodek a kam si včely ukladají med nerozhoduje pouze gravitace a úl nemusí být za každou cenu svislý nástavkový stoják, ale záleží na tom jaké je v které časti úlu klima, poloha česna, roční doba a každé včelstvom má své vlastní unikátní biologické hodiny a předpoklady jak bude žít a buď uspěje nebo zemře a bude to vina včelstva, ale dnes většinou za to může včelař, co nerespektuje přírodu. No já jako typický člověk co chce med jsem jim ty tlumiče sebral a plodiště z poloviny zasunul do těchto den, takže byly plodištní rámky 42x27,5 z poloviny v pórobetonu a horní polovinou v nízkem nástavku. Jinak byly v síle, pro sebe medu měli asi dost, došlo k rojové náladě a využití rojových matečníků do oddělků. Další zajímavá věc je co se děje dole, tedy většina trávy časem zmizne. Nevím jak probíhá úklid, ale dole je čisto, čistá hlína, ani mrtvolky nic tam není je tam asi to stejné co by bylo i na podložce, dřív jsem si myslel že včely uklízí jen 3 cm pod rámky a musí být česno dole, není to tak, minimalně mrtvolky odnášejí i když  mají česno uprostřed výšky a ještě 15cm prostor dole a žádný bordel jsem tam nenašel. Nemám pocit že by za ně někdo uklízel, jelikož jsem mravence a všechno co mělo nohy vystěhoval peprmintovým olejem, který jsem kapal ze shora na loučky jako varroa repelent (tohle už asi dělat nebudu muset, letošní zkušenost mě varroa demence zbavila). Včely se hlíny nebály, někde rozjeli volnou stavbu až se konec plástve šoupal o hlínu. Měl jsem vedle ještě pár včelstev klasicky na stojanu a celkově nakonec nebyl v sezóně rozdíl v jejich síle nebo medu, co ale je nejzajímavější je zimování a to si myslím, že už stojí za uvážení, jelikož ty včelstva jakmile v zimě pod nimi vychladne zem, jsou jako v konzervě, ustrižená od tepelných rozmarů počasí a kdyby je člověk nezvedl z toho dna tak se proberou teprve až se prohřeje půda pod nimi. Tak jak jsem je nakrmil, tak s téměř stejným množstvím zásob jsem je na jaře vytáh. Ale byl tu problém, neobsedlé rámky byly šileně plesnivé. Jinak včelstva vyzimovala krásně všechna, bylo jich 9 z toho 5 v pórobetonu a 4 na stojanu, no v jednom byla neoplozená trubcokladná matka, ale to nepřičítám stylu zimování. Potom se dařilo taky, z 8 všelstev, protože mi předchozí úspěchy dodali sebevědomí jsem udělal 21. To byl taky úspěch, ujalo se mi 100% matečníků a na podzim bylo na zimu nachystáno 21 medem nakrmených včelstev. Mám ale za to, že z předchozích úhynů co byly 2 roky předtím, mi tu zůstal zakonzervovaný nějaký problém a spolu s plesnivými zásobami a včelstvy které byli výchovány z NEROJOVÝCH matečníků, tedy nedonošenci z nouzáků (transtrubce nechovám, to už je vyšší liga zhovadilosti) nedali nápor nepříznivých vlivů a z 21 zbylo 6. A proto dělám velký krok zpět, zbavím se všeho díla po úhynech, pohřbím ho, úly očistím a přejdu horkovzdušnou pistolí a veškerou budoucí iniciativu přenechávám včelám, žádné hrabání do plodiště a umělé množení a naopak ty co se nevyrojí budu považovat za podezřelé 🤣

K tomu zimovaní mohu doporučit ruské zimovníky, tam se dají na zimu včely do nějaké vychladlé boudy kde není prúvan, je tam tma a stabilní teplota, dosáhne se podobného výsledku, ale včelstva mohou zimovat i úplně bez stropu a lze do nich bez vyrušení nakouknout baterkou a nehrozí tam potom plesnivění a spí dokud je nevynesete třeba v únoru na světlo boží - https://www.youtube.com/watch?v=qnDRxJRkOFY

Co se týčě úlových den s jímkou s rúzným bordelem tak to občas dělají u warre - https://warre.biobees.com/sumps_floors_stands.htm

drvodelkafialova
drvodelkafialova 22.01.2025, 08:55:55 xxx.xxx.171.143
»
Odpověď na příspěvek uživatele Javali z 22.01.2025, 08:35:01

A co myši? Nelezly tam spodem? 

Mě se jednou myš do úlu dostala a byl problém jí vyhnat, hlavně teda proto, že myši nemusím a spolehlivě se jich leknu,  když odněkud vyskočí.

Tom50
Tom50 22.01.2025, 11:07:45 xxx.xxx.139.254
»
Odpověď na příspěvek uživatele Javali z 22.01.2025, 08:35:01

Moc vám děkuju za podrobný popis. Předesílám, že odkazy neotevírám, prostě nemám odkazy rád a také je sám používám jen výjimečně.

Ta ruská nějaká “bouda” není tak jednoduchá, jak to popisujete, ale má to pravidla, která se musí bezpodmínečně dodržet. Že to nemá strop je mi divné a je to proti všemu, co o včelách vím. Patrně jde jen o zimování, jarní rozvoj by beze stropu snad vůbec nepřišel. Nejspíš se například na konci února úly vynesou a zastropí, patrně to ve stejný den taky zúží blinovkami, nakonec to Rus objevil, tedy komorování, stalo se to kolem roku 1930 a jmenoval se Blinov. Kdo to neví tak podotýkám, že tehdy měl už tehdejší SSSR pouze jeden typ úlu - mají ho tam dodneška, pořád stejný a je to originál Dadant-Blatt, ovšem u nich se jmenuje Mnogokorpusnyj. Připomínám, že je to čtvercový úl na 12 rámků míry 43,5x30x12. Mimochodem, nevím to, ale domnívám se, že tento úl má Čína a celá Asie. Jistě vím, že ho má Itálie, Francie, Španělsko, VB (právě v něm br Adam vyšlechtil svojí BF), Dánsko, Belgie, Holandsko, Skandinávie, tedy i Finsko. Je to úplně nejrozšířenější úl planety, mají ho i v Turecku a na středním východě. Není to tedy Langstroth a není to ani jestli má Čína jiný úl. To jen aby adoranti L věděli, který úl je na planetě nejrozšířenější a netvrdili stále opakovanou lež o tom, že nejrozščířenější úl je Langstroth. Není, je jen v severní Americe, Austrálii a Zélandu. 

D-B (Mnogokorpusnyj) je vlastně jednodušší, protože místo změti 6 rámkových měr má jen dvě a to VN + NN a vždy v kombinaci. Soudruzi v SSSR zkoušeli (a naši nohlsledi honem taky, ale tady to BOHUŽEL zůstalo), že v úlu přestali pro med používat NN a měli medníky stejně vysoké. To si sice vynutilo použití mřížky, ale zasase to umožnilo převěšování plodu a mužik nemusel nic umět, nemusel umět dostat včely do medníků. Ovšem sovětští soudruzi z toho vystřízlivěli, jejich čeští pohrobci ne a dokonce je to dovedeno k dokonalosti systémem OP. Ten je de fakto absolutním vrcholem omezování matek v kladení a kladení je v OP (výstižnější než Optimalizované by bylo říkat Omezené Plodiště) umožněno jen v nevelké a přesně definované části úlu proto, aby nenažraný včelař mohl vyrabovat včelstvu VŠECHEN med do posledního dekagramu.

V podstatě jsem velmi stručně a krátce popsal vývoj Českého včelařství a kde mělo vzor. 

Javali
Javali 22.01.2025, 12:22:36 xxx:xxx.19c6:2fd2

Ano myši byly v každém dně, postavily si tam hnízdo, ale rámky vyžraly jen tak, že se k chomáči nedostaly. Dobrá poznámka, kdyby to někdo snad chtěl zkoušet, tak dospod určitě dejte nějaké nerez pletivo jinak se tam myši podhrabou a budou mít fajn domeček.

Zimovník je jen na zimování a pochopil jste dobře jak ho používají, ve videu je všechno jednoznačně vidět, nebudu nic popisovat, paní to tam ukazuje aji hezky vysvětluje, kdo nechce umět rusky a nebo nechce se dívat, nemusí. V rusku je také systém ulů, který je ten mnogokorpusnoj, je to na rámku Ruta 43,5 x 23 asi obdoba Adamce, má to očko v každém nástavku. Pracuje se s celými nástavky. Ale hodně rusů od něj ustoupilo na Dadant 43,5x30 + 43,5x14,5 a nebo jen jednu míru 43,5x30 což je podobné slovenské B12. Oni aji my víme dobře proč.

Javali
Javali 22.01.2025, 18:44:58 xxx:xxx.f4f4:9ba7

Ještě mám svůj první pokus s volnou stavbou, je to focené každý den. Devátý den byl rámek 43,5x30 kompletní.

Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Javali
Javali 03.02.2025, 16:39:35 xxx:xxx.dab6:5696

Napíšu sem co jsem četl o česnu v polském Bartnictwu z roku 1901. Jedná se sice o úzkovysoký budečák, ale výška při zimování a na jaře pasuje k předchozí ruské studii. 

https://agro.icm.edu.pl/agro/element/bwmeta1.element.agro-1ce9c80e-2f13-408d-8803-1684b67c5d7f/c/259-270.pdf

Doporučuje se 25cm, až max 30cm od stropu úlu. Dole pod rámky je ještě podmet 14,5cm. Nižší poloha česna je považována za špatnou, protože včely potom špatně zimují. Hluboký podmet je potřeba aby měl kam klesat vydýchaný a vlhký vzduch a rámky na vrchu neplesnivěly.

Tom50
Tom50 05.02.2025, 22:44:45 xxx.xxx.139.254

Založil jsem toto vlákno a asi to píšete hlavně mě. Já se omlouvám, nebudu se tím vůbec zabývat, nedokázal jsem ani vyzkoušet HČ. Nemám na to už kapacitu, nemládnu, vše mi trvá déle, je těžší a obtížnější. Ovšem mladí by zkoušet měli. Cokoli, co by mohlo i jen maličko dávat smysl a nabízet nějaké už zapomenuté řešení, které se může v nynějších zhoršujících podmínkách osvědčit. Tedy když to není zjevný nesmysl jako třeba vyšší rámek než 30 cm nebo ležan v podmínkách středních Čech s výškou nad mořem větší než max 100-200 metrů. A nejde jen o výšku nad mořem, ale o celkové přímořské klima. Zabývat se nesmysly je jen ztráta času, peněz i elánu. Toho hlavně. Ano, největší problém pro mnohé je rozpoznat co je nesymsl.

Je nutné si uvědomit (podívat se do ciziny), zda se od nás na západ, jih a sever ležany někdy někde osvědčily. Od nás na východ a spíš až od Bratislavy fungují, protože je tam už klima spíš kontinentální iá kdyby se jednalo o vyšší nadmořskou výšku některé lokality. Ležany zmiňuji proto, že jsem charakter klimatu asi nezmínil (zapomněl jsem) ve svých článcích o ležanu. A rozdíl pro včely mezi klimatem přímořským a kontinentálním je rapidní. Ale tohle pochopit dělá mnohým velký problém a pořád šilhají do Ameriky, k protinožcům a jinam a odmítají pochopit rozdíly v počasí a i například ve snůškových poměrech. 

Ale to je zase pořád to samé dokola a je to už opravdu únavné.

Javali
Javali 06.02.2025, 07:47:44 xxx.xxx.122.59

Píšu to vám, nebo někomu kdo by chtěl a třeba k tomu něco věděl a možná jen sám sobě. Není to záležitost ležanu, ale obecně jakéhokoli úlu. Ruská studie byla na rámek vysoký 30 a česno mělo být nad spodní loučkou, to jest oněch 25-30 od stropu. Točí se to kolem zimování a jara. Některé ty archaické úly máji také půdu oddělenou prkénky, které se vyloupnou a přidají se malé medničkové rámky. Asi nic nebrání tomu zkusit to u dnešních nástavkových úlů.

Mě vždy na fotkách starých úlů, klatů a košnic bouchla do očí poloha česna, tady je po lopatě napsané proč se to tak doporučovalo. Ti lidi dřív taky nebyli hloupí, neměli sice vědu a z ní umělé instantní znalosti jako máme dnes, ale o to víc museli pozorovat a vycházet z toho co se osvědčilo.

goro
goro 06.02.2025, 09:13:57 xxx.xxx.74.195
»
Odpověď na příspěvek uživatele Javali z 06.02.2025, 07:47:44

Podľa môjho názoru tí včelári neboli hlúpi…oni dokázali včely chovať a na základe ich pozorovania robiť zmeny v metodike, či v konštrukcii úla…myslím že som to sem písal, voľakedy napr v košniciach dochádzalo k uduseniu včelstiev a v každej staršej knižke sa odporúčalo odstraňovať mŕtvolky z česna aby sa neupchalo/neucpalo. ..ako píšeš, ak sa na slameňáku alebo aj na staršom type úľa  nedalo česno do úrovne podlahy (dna úla) nehrozilo ucpání česna mŕtvolkami…treba brať do úvahy, že v ruských zimách včely nelietali a všetky mŕtvolky sa hromadili na dne…preto sa to točí okolo zimy a jara…ak bolo česno vyšie, aj keď uhynula ⅓ včestva cez zimu (čo sa stáva) nebol problém.. …

Tom50
Tom50 06.02.2025, 11:21:27 xxx.xxx.139.254
»
Odpověď na příspěvek uživatele Javali z 06.02.2025, 07:47:44

No ale pak se jedná o normální HČ = Horní Česno. Vysvětlil jsem jak vzniká snad 90% a asi i víc dutin ve stromě a že je to vyhnitím větve a zopakuju to - opakování je matka moudrosti. 

Prostě vedlejší padající strom urazí silnou větev. Ta začne vyhnívat a než uhnije pahýl a strom by zavalil závalem jizvu, vnikne do vnitřku kmene hniloba. Ta potřebuje vodu aby mohla bujet a tak postupuje od díry po pahýlu - suku spíš dolů a nad dírou vznikne dutina asi 15-20 (možná někdy i 30) cm. Ale směrem dolů, protože dírou po větvi pořád zatéká, postupuje hniloba kmenem dolů a jádro kmene může vyhnít metr, dva metry a nebo dokonce i několik metrů a někdy až k zemi do kořenů. A strom pořád žije a roste.

Datlovití ptáci, ale i jiní živočichové, kteří potřebují doupata, urychlí proces a vyhází změklé polopráchno, lesnicky se tomu říká měkká hniloba. Jakmile se v tom usadí včely, vyhryzávají co je měkké a zvládnou to jak ze stěn tak ze stropu - toto je důležité a nikdy nikdo v žádné knize neříká, že s tou vrstvičkou vyhryzaného práchna včely vyhryžou a vyhází i mikroby vsálké ve stěnách a stropě! Ze dna asi moc ne, tam je neskutečný hnus, často loužička shnilé páchnoucí vody s mrtvolkami, mělí a vším, co ze vč spadne. Mimochodem proto nám včely vykusují vše co se dá, třeba PS, hobru a jiné materiály, pustí se i do sololitu. Je to jejich, výše popsaná přirozenost a vlastně z hlediska miklrpobiálních patogenů sebezáchovný pud - zbavují se tak velké části mikrobiální zátěže.

Když se do takové dutiny usadí roj, začne stavět u stropu a když je strop od horního okraje díry po suku třeba 20 cm, určitě postaví dílo vysoké nejméně 25-30 a i víc centimetrů. Sem nanosí zásoby, má od otvoru = česna zásoby nahoru a plod od zásob dolů, tedy asi na úrovni česna. Další rok protáhne dílo dolů a současně vyhlodává měkké práchno do šířky, hniloba pořád bují a stěny dutiny měknou a tudíž vč zvětšuje dutinu i na šířku. Jestli vloni nespotřebovalo všechen med, zbylo mu 20 cm výška medu a další rok přidá zase 20 cm a už je plod pod úrovní spodního okraje česna a tudíž je to česno horní. Dole je pořád ten smrdutý eklhaft, doslova zóna smrti s prudce jedovatým sirovodíkem a dalšími plyny. Sice nejedovatými, které ale vytěsní kyslík a není tam pak kvůli CO2, metanu a dalším co dýchat. Mikrobům to nevadí, rozklad probíhá dál anaerobně. Co spadne na dno, nemá šanci přežít. 

V tomto roce, tedy v druhém po zabydlení rojem, se vč vyrojí. Nejméně ze 70% se mladá neoplodní a ztratí a nebo to ztratí zásoby jak je tam plodová pauza a pak vč zaniká. Na podzim bezmatečného nebo slabého lazara byť i s matkou zničí rabovka, zbylé včely se nastěhují s lupičkami do jejich úlu, která mladá matka je geneticky horší a nedokázala včas zesílet pak padne v rabovkách (paralela s pozorováním jak se rozvíjejí naše časné oddělky, vždy se to ukáže co mje dobré a co k likvidaci). V naší dutině začne nejdřív pomalý - začíná zima - zánik a ten se zrychlí zjara díky zavíječi. Ten zničí vosk a s ním skončí v jeho výkalech i všechny zárodky (nebo většina) moru a dalších nemocí a vše to spadne dolů v dutině do hnijící zóny smrti. Během jediného roku, max dvou, je dutina schopná ubytovat další roj. 

Z uvedeného jasně vyplývá, že aby vč v divočině, jedno a totéž, přežívalo déle než asi 2 a max 3 roky je vyloučené a je naprosto proti přírodě.

---------------------------

Kdo si dá práci a pochopí co jsem právě vysvětlil, doijde mu, jak nepřirozenou věcí je lidský úl a kontinuální přežívání jednoho a toho samého včelstva po mnoho let. My mu jen vyměníme matku, ale nic uvnitř úlu nehnije (stěny ani strop), včely nevyhlodávají a nepadá dolů a tam se nerozkládá. Aby včesltvo samo uklízelo, musí mít česno na dně a ne aby bylo i jen pár cm nade dnem. Pak se tam bude hromadit “bordel”. Jak nehnijí stěny a strop, včely nevykusují nic ze stěn a nevynášejí (nebo nenechají padat dolů do dutiny) a tím bydlí pořád se vsáklými patogeny a ty se ve zdravém dřevu hromadí. My neděláme to, že po například 2-3 letech bychom přeložili vč do jiného úlu, tento dokonale vyškrábali a vyžehli, rámky také používáme opakovaně. A tak dále.

Předkové měli jen omezené možnosti, chemie nebyla nebo byla tak drahá, že při výnosech 2-5 kilo medu ze vč by se nikdy chov včel nevyplatil a tak se museli přizpůsobovat přírodě a zkoušeli to, či ono a nebo zase něco jiného. My dnes romanticky a nostalgicky říkáme, jak byli předkové chytří. Nebyli, dělali to stylem pokus-omyl, někdy to vyšlo a jindy ne a oni se jen snažili v KONKRÉTNÍCH PODMÍNKÁCH TOHO KTERÉHO MÍSTA chovat včely tak, aby ve většině případů vč přežilo a navíc dalo nějaký malý užitek. Nic víc v tom nehledejme.

A staletou prací předků, kteří dokonale vypozorovali co a jak (jaký úl a jaká metodika) v konkrétní lokalitě a mikroklimatu fungovalo s menšími úhyny, co bylo horší a v čem to v daném kraji nešlo vůbec. Tohle moderní člověk úplně ignoruje, zamiluje se, třeba z ideologických důvodů do nějakého úlu a pak se snaží znásilnit přírodu a nutit včely aby v tom žily. Ono to jde, jsou léky, je chemie, třeba vykoupání úlu v prafínu a nebo nedej Bože v nějaké chemikálii (louh, Savo, soda a další) podobné kejkle a v tom místě nevhodném úle s nesprávnou metodikou nějak včely chová. A vlastně na tom není o moc líp než bezbranní předkové, někdy prostě přijde blbý rok a v určitém kraji vč téměř uhynou. Jinde ale ne a tak se to během roku dvou zase obnoví a zase se stejnými chybami, protože co je ruské je hnus a co je Západní je eňo ňěňo.

Pak jsou tu jiní, jako třeba vy Javali, kteří nechápou důvody a zhlížejí se jen v Rusku či v jiném cizákově (Polsko, Maďarsko a další) a nehledí jaké je tam počasí, jaké snůšky, co tam kvete, kdy a jak vydatně. 

------------------------------

Tady přidám konkrétní příběh (opět opakování, už jsem to někde psal). Bratr měl na Ukrajině přátele a po sametovce tam strávil několik letních dovolených. Otec kámoše byl velký včelař se snad 200 vč. V ležanech ale na míru Mnogokorpusnyj - 43,5x30. 

Jak včelařil:

Jaro ho nezajímalo (jako naše předky v košnicích a klátech), včely nějak přežily zimu, zazimovával o 50% víc než chtěl mít vč a vše bez práce vždy vyšlo správně. Jarní snůška a lesní snůška ho nezajímaly, to bylo, jak vyplyne dál, jen na vzpamatování z jarního vyrabování včelstva. On vytáčel až slunečnici. Pokud v tom roce vůbec vytáčel.

Zjara přijel Sibiřan. Samosebou po vzájemné dohodě a přivezl sudy černé medovice. Tím medem zaplatil oddělky. Zjara prostě ukrajinec z každého vč vzal matku s plodem a smluveným počtem rámků a to si odvezl Rus. Vlak je tam (byl) neskutečně levný a bedýnky (asi nějaké plemenáče) poslal Rus předem. 

Včelstva našeho ukrajince si musela z nouzáků vychovat matky, ty se musely samy oplodnit a tuhle totální decimaci jeho včely zvládly právě do konce června a byly teprve na slunečnici v síle, že mohly přinést med pro včelaře. Ale v horším roce vůbec nevytáčel a včely zimovaly na té slunečnici. Ukrajinec nikdy nekrmil, stejně se tam cukr nedal tehdy sehnat.

Kdo dočetl až sem a obtěžoval se pochopit sdělované, dojde mu že:

Ukrajincovi by asi líp vyhohoval úl s malinko vyšší mírou pro ležan, asi jako mají Maďaři. Jenže on mocí mermo chtěl sibiřský černý med, o který byl tehdy na Ukrajině také větší zájem než po květovém (a to slunečničák netuhne) a protože ntam byl vzácný tak do bez potíží za draho prodal. Ale černý med mohl získat jen od Sibiřana za jarní včelstva, ovšem to šlo jedině na míře jakou potřeboval rusák. 

A proč to píšu? Když tohle nevím a jen čtu cizácké kydy, jak je něco skvělé a jak to tam dělají dlouhá desetiletí bla bla bla, tak si pak pořídím úplně blbý úl a snažím se o nevhodnou metodiku, protože jsem se neobtěžoval nastudovat a POCHOPIT souvislosti a důvody PROČ, ale i JAK to v cizákově dělají a proč používají takový a ne jiný úl.

Jediné z příkladu ukrajince a sibiřana co já chápu a co by šlo použít tady, je jen úl s mírou Mnogokorpusnyj = 43,5x30. No a protože se osvědčilo aby byl úl vždy za každou cenu čtvercový, ze stokrát vysvětlených důvodů, pak má úl při délce rámku 43,5 cm 12 rámků. Jistě že lze tento úl jako má slovenské B i s jiným počtem rámků, ale prostě je nutná čtvercovost a pak to prostě musí mít rámků 12. Při délce rámku 39 je to 11 rámků, ale 42 a nebo 44,8 je ničemné a nevychází to. Proto nemám délku rámků 42 ani Lang. A i tak jsem si páteř zničil, kdybych včelařil ve slovenském B (nebo Langstrothu či Eurodadantu = pouze SS) jsem asi už na kriplvozíku a nebo mrtvý a nebo nevčelařím.

A tak dále a tak dál, pořád dokola a už je to vážně únavné.


Přispět do diskuze
neregistrovaný
Nepřihlášený uživatel
Jméno:
Text příspěvku:
Youtube video:
Vložte odkaz na Youtube video.
Fotografie:
Vkládejte maximálně 20 fotografií ve formátu JPG, PNG nebo GIF. Maximální velikost jedné fotografie je 20 MB.