Za mě: 1 Lípa, 2 kaštan, 3 smrk. Smrk se mi při klasickém stloukání často štípe, je tvrdý.
Ahoj.Co bude lepší na výrobu ramků?Smrkové dřevo nebo lípové?Možná i jiné ale mám nabídku na tyto dvě.
Ahoj.Co bude lepší na výrobu ramků?Smrkové dřevo nebo lípové?Možná i jiné ale mám nabídku na tyto dvě.
Lípa má oproti smrku výhodu, že se neštípe při sbíjení.
Ano. Lípa se neštípe. Ale poměrně rychle uhnijí ouška a rámek bez ouška je na vyhození. Mnohem trvanlivější je právě smrk. Ten se také neštípe, pokud se dodrží prazákladní věc a sice se musí u každého hřebíčku mírně klepnout kladivem na ostří a ztupit ho (aby vznikla viditelná ploška asi půl mm). To platí obecně pro každé dřevo když je nutné sbíjet kusy těsně u kraje, pro smrk, Bo, Mo, Je, obzláště. Také dříví jehličnanů mívá víc suků a součků a to je špatně, v místě suku loučky vždy praskne. Když ne hned, časem jistě a proto se loučky se sukem nesmí použít a tudíž je z jehličnanů víc odpadu. Ale lze použít méně hodnotné a tudíž laciné tzv. boční dříví a tak benefity převažují.
ALE. Pokud se rámky sbíjí pneumatickou sponkovačkou (elektrická je slabá, nesbije rámek dobře), pak sponky, díky tomu, že mají tupé konce, neštípou loučky nikdy a nebo jen výjimečně, méně než 1% nástřelů. Také sponka letí dřevem tak rychle, že se dřív vlákna zpřetrhají než by se stíhala před hrotem rozestupovat.
Tazatel jasně píše o Sm a Li, ale mě se na rámky nejvíce ze všech dřevin osvědčila olše. Dobré a velmi laciné je dříví také z osiky, nebo jiných topolů, ale nařezané loučky jsou “chlupaté”. To ale včelám (ani mě) nijak nevadí. Bohužel málo vydrží ouška stejně, jako u elegantní a hladké lípy.
A pro laiky. Ostrý hřebík svým hrotem proniká mezi vlákna dřeva a štípe dřevo stejně, jako štípací klín. Po ztupení hrot před sebou při sbíjení vlákna trhá a ohýbá a ta vlákna pak působí na tělo hřebíku jako zpětihroty u harpuny nebo rybářského háčku a díky tomu pak hřebíky mnohem lépe drží. Obecně se toto málo ví a proto to uvádím a vysvětluji. Polopatě, i když přibíjíme něco uprostřed prvku a nehrozí štípnutí, sbitý spoj ztupeným hřebíkem mnohem lépe drží.
Za mě: 1 Lípa, 2 kaštan, 3 smrk. Smrk se mi při klasickém stloukání často štípe, je tvrdý.
Smrk patří mezi naše dřeviny s nejměkčím dřevem a jak zařídit, aby se dříví neštípalo jsem PODROBNĚ, i pro úplně blbé vysvětlil o článek výš. Tupý anonym zjevně vůbec nečetl, co jsem o tom vysvětlil a nebo je tak tupý, že to nepochopil. A tak mě opět napadá to o házení perel sviním. Má cenu sem vlastně něco psát? Chtějí lidi něco od zkušených vědět a nebo chtějí tupě nic nečíst, nevzdělávat se a zůstávat tupci? Už jen to, že to je anonym, jasně vypovídá, o koho s jakým IQ asi jde.
Já tu od jakéhokoli anonyma asi nic rozumného nečetl. A taky bych rád viděl dříví na včelařské rámky z kaštanu. Ani nevíme, zda myslel kaštan nebo jírovec, obojí je v podmínkách ČR nesmysl.
“Recyklace” rámků. Lepúší než nové rámky se mi zdají staré, znovu použité. Tak uvažuji ve všem, rád nacházím nové využití (třeba pro jiný účel) starých věcí na vyhození. To je můj pohled na ochranu životního prostředí = recyklace starého.
Při vyváření rámků je vařím celé, stačí na to starý smaltovaný hrnec 50 l + výkonný PB hořák a staré štokrdle (lepší je železná židle s odříznutým opěradlem - je to nehořlavé) a tudíž není třeba nesmyslně předražený vyvářecí kotel. Nic se nijak neušetří vařením více rámků v kleštích, mám to vyzkoušené. Mám tento hořák, jen byl v Tescu za hezčí peníze (před pár lety v akci za 340 Kč).
Pak rámky oschnou a lze je opět použít, často vydrží drátky, jen je obyčejně potřeba je vypnout. Jen vyvařené rámky nejsou pěkné. Jsou zažloutlo hnědě zbarvené a konce HL jsou zčernalé.
Vyřešil jsem to rotačním drátěným kartáčem v samo-domo brusce s 1.420 otáčkami (rozhodně neradím větší rychlost). Kartáč mám podobný jako je v odkazu, ale za výrazně rozumnější cenu. Vydrží mnoho, zatím bez sebemenší změny očistil asi tisíc rámků.
https://www.cominvest.cz/p/obvodovy-kartac-kaderavy-6253-sirka-30-mm-ocel-250-mm?gad_source=1&gad_campaignid=20595399484&gbraid=0AAAAACwh1Pj2I0XiFJpb7AxgUUtvoiRCM&gclid=CjwKCAjwl_XBBhAUEiwAWK2hzku-d5_8kLlvCy-B91w6RFyHHES1xx4nxHw8rgQjswsoGAL7lUajThoCRR8QAvD_BwE
Zajímavost. Pomocí tohoto kartáče jsem zkusil odrásat staré souše až na mezistěnu. Ne záměrně, snažil jsem se odstranit zkažený zatuhlý (bývá bíle zbarvený) pyl. Tyto “špunty” pylu nedokáží včely vyházet a buňky zaslepí zapadlým víčkem. Je nutné z plástu špunty starého pylu vydloubat. Zkusil jsem odrásat a jde to skvěle. Totiž, mám rámky třeba s kilem, dvěma i víc zásob, kde je ve spodní části zkažený pyl a tyto rámky by bylo nutné vyřadit. Zásob je škoda, ale hlavně trvá velmi dlouho než se při vaření celých rámků rozvaří, zásoby se musí ohřát a to spotřebuje mnoho energie a hlavně času.
Odrásané plásty jsou vhodné pro oddělky, ty bez zásob pro roje. Ale přijme to i normální vč, dostaví a včely rámek k nepoznání znovicírují. Doporučuji. Rotační kartáč (odborně obvodový kartáč) má tedy dvojí využití, očistí rámky a lze i odrásat steré dílo.
-----------------------
Pro úplnost. Mám i rotační, původně odvíčkovač. Je to hřídel asi 400 mm dlouhá s protilehle zavěšenými závlačkami na kroužkách a tudíž jsou plně výkyvné. V běhu má “válec” asi 80 mm a protože to má 2.840 otáček, je to velmi nebezupečný stroj, je to samo domo dělané za komančů. Odvíčkovat na tom nejde, lze na tom ale odrásávat staré souše místo vyváření. Jenže je to nebezpečné, sebemenší seknutí do prstu znamená úraz. Stroj nepoužívám a varuji před jeho výrobou. Rotační drátěný kartáč je sice výrazně méně výkonný a odrásání trvá asi 4 x déle, ale nehrozí úraz a také se na původním stroji snadno rozemele plást, vyžaduje to velký cit. To u rotačního kartáče nehrozí skoro vůbec a úraz už vůbec ne. Jen je nutné používat ochranné brýle pro jistotu, kdyby se uvolnil a vyletěl drátek nebo vyletělo něco z plástu.
I kdyby se podařilo “recyklovat” jen 10% souší, že by odpadla cena přířezu, jeho sbití, zadrátkování a vylepení M, je to přínos veliký. Dám sem po sezoně jak si včely poradí s odrásaným plástem, kdy košilky nezmizí úplně (kromě dna) jako u odvíčkovací rotačky, drátěný kartáč asi třetinu košily na mezistěně nechá. Je otázka zda a jak se s tím včely popasují. Pevně věřím, že snadno, samy přece dokáží starý plást rozkousávat, vynášet a stavěšt nové dílo. Drátěný rotační kartáč by jim měl velmi ulehčit práci. Ztráta vosku je nepatrná a drť by se dala jímat, já jí obětuji.