Aktuálně: 2 774 inzerátů260 975 diskuzních příspěvků19 160 uživatelů

Dokdy spotřebovat med?

Ninuš (neregistrovaný) 26.01.2025, 17:23:45 xxx.xxx.175.197

Zdravím včelaře, máme doma slušnou zásobu medu. Známý je včelař a všechnu naši pomoc splácí takto 🙃Spotřebu máme slušnou, do čaje jako sladidla mizne hodně ale i tak máme sklenice 2-3 roky staré. A tak mě napadá jakou má vlastně med trvanlivost, než se zkazí? Děkuji předem, Ninuš.

acher
acher 26.01.2025, 17:30:44 xxx.xxx.222.196

Správně skladovaný  kvalitní med má trvanlivost skoro neomezenou.

Tom50
Tom50 26.01.2025, 18:00:42 xxx.xxx.139.254

Když by byl med vytočený s nesprávnou vlhkostí, tedy nad 18 (18,2)%, zkazí se do půl roku. Jakmile se tedy nezkazí hned (asi max do půl roku) pak vydrží neomezeně.

V pyramidách byl (údajně - vyčetl jsem někde) objeven med starý 5.000 let a byl v pořádku.

Otázka je co je správné skladování a zní to tak, že jsou v tom nějaké kejkle či složitosti. Vůbec ne. Med musí být ve sklenici pod víčkem (twist off) nebo jinak neprodyšně uzavřené nádobě a klidně ve spíži, v paneláku ve vestavěné potravinové skříni v kuchyni. Měl by být v temnu. Nic víc.

goro
goro 26.01.2025, 19:49:13 xxx.xxx.74.195
»
Odpověď na příspěvek uživatele acher z 26.01.2025, 17:30:44

Tvrdenie že med ma neobmedzenú životnosť je hoax.. ako včelár by som .to nemal písať ale je to jednoducho fakt, s časom sa jeho vnútorná kvalita mení tak, že po pár rokoch je to len sladidlo …a to že sa v pyramídach našiel med, ktorý bol v poriadku je druhý hoax, písalo sa to ale fakty sú iné… 

Bežné používam med 2-3 roky, medovicový nemám často tak som použil aj 4-5 rokov starý ale len pre seba …no básničky o neobmedzenej životnosti si ponechajme len pre nevčelárov, ja by som to pri predaji zákazníkovi netvrdil… 

Tom50
Tom50 26.01.2025, 23:03:47 xxx.xxx.139.254
»
Odpověď na příspěvek uživatele goro z 26.01.2025, 19:49:13

Mám za to, že pan kolega míchá hrušky s jablky.

Med je základní potrava pro včely a jeho stárnutím se v něm zvyšuje obsah HMF - HydroxyMethylFurfural. HMF je pro včely toxický, nikoli však pro lidi. Protože je HMF snadno (levně) detekovatelný, byl zvolen jako ukazatel stáří medu na jedné straně, na druhé pak ukazatel toho, jak s ním bylo lidmi (zpracovateli a obchodníky) nakládáno.

Stará komunistická norma HMF v medu byla stanovena na 15 mg/1 kg. Ovšem aby se mohl volně prodávat převářený (při ztekucování velkými zpracovateli) med Západních oligarchů (po Sametové revoluci a hlavně lvůli splnění podmínek vstupu ČR do EU), je norma EU stanovená na 40 mg HMF. Jde tady také o to, že med dovážený z Číny se téměř uvaří v železných kontejnerech, kde je v železných sudech, protože je na lodi na slunci při plavbě přes rovník vystaven extrémním teplotám několik týdnů. Prostě kdyby evropští (světoví) kapitalisté museli dodržovat komunistickou ČSN (Československá Státní Norma), nemohli by do Česka dovážet čínské a jiné, třeba Uk sra.ky.

Skladováním medu (jeho stáří) v běžných skladovacích podmínkách se sám v medu syntetizuje HMF. 40 mg v kile pak odpovídá asi 10 let skladování - nemění se nijak senzoricky ani nutričně, jen se v něm mění množství pro lidi neškodného obsahu HMF. Ovšem pozor, norma se dá “dosáhnout” i pouze dvouhodinovým vařením. Po převaření je med jen sladidlo a neomylně se pozná tak, že za A je i v prosinci (prostě v zimě = půl roku i víc po vytočení ze včelstev) v obchodech tekutý i když je deklarovaný jako jarní květový nebo řepkový. Čistý řepkový med tuhne po 3 dnech od šetrného rozpuštění a to donekonečna, prostě po 3 dnech po rozpuštění začne tuhnout vždy a bez výjimky. Ale jedna výjimka je a to je případ B. Pokud se rychletuhnoucí jarní květový med převaří, už zůstane tekutý. Jen v něm plavou shluky krystalů velikosti i barvy krupice. Doporučuji každému se na to zaměřit v regálech obchodů, přesněji supermarketů, protože ty med od drobných včelařů do prodeje nikdy neberou. Stačí laicky nekupovat med z velkovýroby. Tak jednoduché to je.

Proč květový med rychle tuhne? Květový med je směs dvou základních monosacharidů Glukozy a Fruktozy. Protože asi 90-95% nektarů je sacharoza - cukr řepný, neboli disacharid, včelami rozštěpený pomocí enzymu invertázy na dva monosacharidy G a F přesně v poměru 50:50, pak G zaviňuje poměrně rychlé tuhnutí. Kde je víc G než F je tuhnutí o to rychlejší a naopak, kde je obsah F větší, tuhnutí je pomalejší. Medy netuhnoucí rok i déle jsou s drtivou převahou Fruktozy. Pro lidi je ale Fruktoza těžko stravitelná, játra si s ní neví rady a tak jí mění na tuk a tělo jej ukládá tam, kde nepřekáží - zadek, stehna, podbradek, prsa a břicho - ale také mezi střeva, kolem srdce a podobně. Paradoxem je, že nejžádanější medy jako je akátový jsou nejnezdravější právě poro vysoký obsah fruktozy. Ale lidi chtějí med tekutý a tak jim výrobci udělají med takový, aby ho chtěli kupovat, tedy tekutý, bez ohledu na to, že jej přehřátím zničí - kšeft je kšeft. Přesně to se snaží už asi 100 a více let “lidu” vysvětlit včelařská osvěta, ve většině případů IQ spotřebitelů pořád marně. Dlužno podotknout, aby informace byla úplná, že cukr Fruktoza je plně stravitelný lidským organizmeme bez nežádoucích účinků JEDINĚ když je ke každé molekule F jedna molekula G. Jak je převaha F, je problém. Proto ženy donekonečna hubnou a ztučnělá játra mají i osmileté holčičky a ty se bůčkem necpou a nezapíjí to dvanáctkou! Kdo chce si na internetu najde, že se jedná o velký problém. Průmysl laciněji než cukr vyrábí čistou fruktozu a cpe jí do všech slazených nápojů, marmelád, zdravých jogurtů a dokonce i do müsli pro malé děti. Na obalech byl značen HFS - High Fructose Sirup a jak jsem se nedávno přesvědčil, pomalu tato značka z etiket slazených výrobků mizí a zůstává jen pojem cukry a sacharidy.

Proč je obliba medu tekutého? Toto jsem nevyčetl, ale DOMNÍVÁM SE. Že proto, že několik set let lidé získávali med vařením z brtí, klátů a košnic vydlabaných plástů a med byl tudíž převařený a proto netuhnul ani květový. 

Jinou kapitolou je med lesní. Medovicový med obsahuje prvotní sacharozy minimum a nebo žádnou a je složený z jiných cukrů. Má lahodnější chuť a lidmi je žádanější. 

Protože:

No a poslední důvod neobliby květových medů většiny spotřebitelů je ten, že med získaný z plástů, kde předtím včelstva vychovala plod, obsahuje pak výluh z výkalů plodu a je natrpkle nahořklý, kysele svíravý a škrábe (pálí) v krku. Stejný květový med získaný z pouze panenských plástů v krku neškrábe, nepálí a nemá zmíněnou pachuť proto, že neobsahuje výluh z výkalů včelího plodu. Víc v mém článku zde na CHZ v sekci Články.

Jako se dnes už med vařením plástů i s plodem a vším možným vařením a váhovým oddělením po vystydnutí nezískává a civilizovaní lidé by tento tisíce let používaný eklhaft už nechtěli jíst, přijde doba, že civilizovaní lidé budou vyhledávat med získaný z pouze panenských plástů. Někteří včelaři to pochopili a i když je za to zákazník není ochoten honorovat a platit víc za kvalitnější produkt, přesto takový med již někteří produkují. Je na každém jaký med si koupí a jaký bude ochotný jíst sám a dávat svým dětem.

Ninuš (neregistrovaný) 27.01.2025, 11:42:16 xxx.xxx.175.197

Potěšili jste mě. Med skladujeme se spížce kde je temno a teplota kolem 18 °C. Takže ty naše 2-3 roky budou ještě v normě. Nevím při jaké meduje vlhkosti, ale předpokládám že v takové aby med vydržel co nejdéle. Stává se snad někdy, že to nejde ovlivnit a musí se udělat i méně kvaitní?

goro
goro 27.01.2025, 14:38:18 xxx.xxx.74.195
»
Odpověď na příspěvek uživatele Ninuš z 27.01.2025, 11:42:16

No aj správne skladovaný med je počas skladovania náchylný na fyzikálne a chemické zmeny - má tendenciu tmavnúť , kryštalizovať, strácať svoju vôňu a chuť. Ide o procesy závislé od teploty a času, preto je ťažké definovať trvanlivosť medu. Všetky tieto negatívne procesy v skladovanom mede prebiehajú tým pomalšie, čím je teplota skladovania nižšia. Podľa Titeru (Včelí produkty mýtú zbavené) ak sa med skladuje pod teplotou 12 stupňov je jeho kvalita v norme niekoľko rokov.

Tom50
Tom50 07.11.2025, 23:05:38 xxx.xxx.139.235

Je načase informovat o mém pokusu se starým medem. Nemám možnost zjištění HMF ani chemického složení medu, mohu vše hodnotit pouze senzoricky.

O co šlo. Nevděl jsem a neměl jsem “zmáklou” technologii co s víčky. Pracně jsem je mixoval se studenou vodou v konvi a vzniklou medovou vodu po oddělení vosku dal jako krmení na zimu včelám. Velmi nehospodárné, pracné.

Med s víčky a různé zbytky, také třeba z čeření medu - med nikdy nijak necedím a jen 100% čeřím, měl namnoze nepříjemný nakyslo ztuchlý nádech zápachu, ne úplně skvělý, sice jemný, ale přece jen odér. Měl jsem strach, jestli, když by se to dalo včelám ve snůšce, že to bude cítit z medu. Takže. Jednak (nenažranost - bylo mi líto to jen zkrmit) a jednak nevědomí, zda je možné včely krmit ve snůšce - za celý život nevím, jestli by vč brala krmení ve snůšce. Konečně jsem to letos zkusil. Víčka jsem mixoval míchadlem na maltu se studenou vodou (děsně pracné) a oddělil ve stáčecí štoudvi, kdy jsem spodedm vypustil, po ustátí medovou vodu.

Tak první zjištění. Vč ve snůšce krmení medovou vodu a zbytky starého medu rozpuštěné ve vodě berou (ještě je potřeba zjistit, zda by braly cukr, ale proč to zjišťovat?).

Senzoricky je med vynikající kvality bez sebemenšího náznaku kyselého nebo jiného zápachu nebo pachuti. Podotýkám, že jsem tohle dělal až když byla pouze uživovací pozdní snůška - polovina července - konec květu lip, které tady nikdy nemedují, kdy včely větraly, voněly, ale v mednících nic nepřibývalo.

Jak si vysvětlit, že med nemá zápach “výchozí suroviny”? Zdá se mi - jediné vysvětlení, které mě napadá, je, že včely krmení - vždy na noc kvůli riziku loupeže - spotřebují a do medníků dají přínos z venčí, který by jinak spotřebovaly. Proč by to oddělovaly nechápu a nevím. Stoprocentně by se to dalo zjistit třeba obarvením krmení. Což se kdysi zkoušelo a funguje to, bylo jasně vidět, kam krmení obarveným cukrem dávaly a kam ne. To jsem ale jen vyčetl ve starých Překladech, že dělali v padesátkách v Německu.

----------------------------

No a co mě nemohlo nenapadnout. Vždy mi bylo záhadou, jak někdo může mít 80, 100 i nad 120 kg medu od včelstva ve srovnatelných podmínkách, kde jsem já dokázal od vč (zdaleka ne od všech, ale max třetiny) vytěžit 50-60 kilo medu (ojedinělé vč taky 75 kg). Co když někteří cpou do včel ve snůšce cukr, podle mě spíš syntetický škrobový hydrolyzát, včely jej snědí a do medníků ukládají jen přínos z venčí? Není v této fintě to tajemství velmi úspěšných včelařů? Ještě těm rekordům věřím, kde meduje akát a pěstuje se slunečnice a po ní svazenka, případně dlouho medující pohanka. I tak by bylo 120 kilo medu od včelstva 5 beden Adamce!!! Ale tady u nás? A znám takového velkovčelaře s rekordními výnosy. Včelaří v Langu 1/1 a je tak vzdělaný, že neumí ani vyslovit slovo Langstroth a vyslovuje lastronk. Inu velkovčelař jak se patří. Úspěšný. Na co je potom včelařské vzdělání?

goro
goro 08.11.2025, 17:24:30 xxx.xxx.55.10

Tom vy si doslova libujete v tom, že píšete pravdu, tvrdo a bez ohľadu na ostatných, proste ste taká povaha a nie nejaký úbohý liberál..😉

Tak teda takto dať včelám výluhy z medových zvyškov pohodených bohvie kde niekoľko rokov ktoré  určite mali vysoké HMF,boli skyslené a skazené, predsa  sám konštatujete, že   mali "nepříjemný nakyslo ztuchlý nádech zápachu," je jednoducho   lakota, pahltnost,necitlivý prístup k včelám…už začínam chápať vaše kategorické vyhlásenia, že včely sa chovajú výlučne kvôli medu (zbytočne sa to snažíte skyť za VÝSKUM, teda zistíť či to včely zoberú a či aj  aj med v medníku bude mať ten ódor 😕)  jednoducho mi vaše počínanie pripomína velkovčelárov, ktorí pri každom vytáčaní medu  hodia automaticky do každého úľa  pol kila medocesta a rovnako postupujú pri každom poklese znášky, lenže tí aspoň z lakoty neohrozujú zdravie svojich včiel..

včely prioritne prinášaný nektár či iný zdroj cukrov ukladajú okolo plodu aby mali na kŕmenie, ak je tam dosť nosia do zásob v okrajových plástoch alebo do medníka… nič iné by som v tom nehľadal..ano to obarvenie zásob jasne voľakedy dokázalo, že zimné nespotrebované zásoby nemajú včely problém prenosiť do medníka aby vytvorili matke priestor na kladenie… nabudúce do toho pridajte potravinárske farbivo (to už tomu sajrajtu neublíži) a zistíte, či po prepracovaní ukladali ten váš “med” do medníka…

K vašim úvahám o veľkých výnosoch len toľko, že od doby aky Nemci odmietli preberať med z našich krajín lebo v ňom našli škroby, sa na letné “podnecovanie" nepoužívajú  inverty ale repný cukor, pretože včely pri jeho ukladaní do buniek automaticky pridávajú invertázu a tá rozkladá sacharózu aj v zaviečkovaných bunkách (škroby nie)….….

Tom50
Tom50 08.11.2025, 21:59:23 xxx.xxx.139.235
»
Odpověď na příspěvek uživatele goro z 08.11.2025, 17:24:30

Velmi tvrdý odsudek! OK, beru, ani já se s nikým nemazlím.

Opravdu nemám jak zjistit HMF. Patrně jsem to popsal nesprávně, vy si to představujete jako zkažený hnus, já jen popravdě napsal, že mi to nevonělo a byl jsem připravený to včelám nechat, většina je nevytočená. Jsem nekuřák a mám velmi citlivý čich, soused kuřák ta víčka chtěl na vykusování pro sebe a rodinu a zdála se mu čerstvá. Asi mě máte za hovado a prase dohromady. Jak myslíte.

Jo a to podstatné. Neměl jsem posledních několik let medovici a víčka byla z 90-95% z kvěťáků, vytočený med vynikající vůně a chuti je velmi tmavý a nekrystalizoval asi 2 měsíce. Proto vím jistě, že podávaný výluh snědly a ukládaly to, co přinášely z venku. Jak byste to vyhodnotil, tu záhadu vy? Takže nejen ani stopa po zkyslosti a hlavně velmi tmavý med, i když zkrmován byl výluh z květových světlých medů. 

Druhá čtveřice vč dostávala rozmixovaný tuháč, mimochodem, ve vozkové drti nezůstávaly ŽÁDNÉ krystaly nerozpustné melecitozy a tak já můžu s klidem tvrdit, že vědci vědí ho.no a nebo existuje tuháč, který není z melecitozy, která je vodou nerozpustná. Tací jako vy Goro se mě můžou snažit urazit jak chtějí, zatímco vy jste vybádal dvě věci - ho.no a nic, já mám tento poznatek. Med z obou skupin se nijak nelišil. Takže i podávaný rozmixovaný tuháč asi spotřebovávaly. Toto by měl, místo kšeftování s léky dělat výzkumný ústav. Který má laboratoře, vybavení a mohl by zjistit úplně přesně, co se s medem vlastně děje a který a kam ho ukládají (a kdy, já pokusoval po odkvětu lípy). Na celém tom pokusu bylo ještě několik pozoruhodných věcí, podole mě menšího významu, které ale po vaší studené sprše už nezveřejním. Jen vím, že bát se tuháče je dětinsky, nebo stařecky hloupé, pověrčivé. To vím 30 let, že tuháč, když se dá NN pod VN v půlce září, včelstvům nejen neublíží, včelstva jsou mohutnější a po vyzimování početnější a dají vyšší výnos. Vy se tuháče bojíte. No, neumíte s ním pracovat. Pro mě je to doslova ZLATO.

---------------------------------

Měl jsem ještě uvést, že výluh byl určitě řidší než by byl cukerný roztok 1:1, soudě podle hustoty. Byl podáván ob den i dva v česnových napaječkách 1,6 l, které ale neplním nikdy úplně, odhadem to je tak 1,2 - 1,4 l.

Takže moje podezření na krmení ve snůšce některými “včelaři” je pravda a že by cukr braly píšete též. Nakonec proč by ho nebraly. Tak to jsem už doma a už chápu rekordy a dokonce i ta záhada, že jeden doveda ještě včelaří. Ona každá záhada má nakonec celkem jednoduché vysvětlení. Jen maličkost. Znám jednoho, který včelařil dlouho bez úhynů v Blaníkách. Až si přivezl dva oddělky a můžete hádat od koho. Pak mu víc jak polovina vč padla. Myslíte, že to bylo Blaníkem? Nebo roztočem VD, které neuměl ve svých vč najít a nebyli ani v těch oddělkách a nebo si spíš přivezl viry?

Upřesnění pro začátečníky o barveném cukru. Po ww2 v Německu chtěl stát podporu včelařům formou laciného cukru nebo dokonce zadarmo. Bylo to v době, kdy i oni měli lístky = přídělový systém, potravin bylo málo. Byla obava, že by s tím koumáci kšeftovali a tak byl cukr rafinovaný - obarvený. Museli toho nechat, protože ne, že včely přenosí zásoby, to je hloupost, pouze axiomatická vědecká hloupost, některými pořád uváděná jako fakt. Ne fakt, AXIOM. 

Ono je to totiž úplně jinak. Prostě včelaři převěsí plod i se zbytky zimních zásob a včely po vyběhnutém plodu jen doplní plásty medem ze snůšky, zimní sračky tam ale nad plodem zůstaly. Také proto u mě neexistuje vytočit vysoký černý rámek a dělám jen panenský med. Z čeho včelaři běžně po celém světě vytáčí med je jasně vidět v mém článku tady na CHZ. Kdo dokáže pouze panenský med, ten mě může soudit, ani jeden nízkonástavkář 100% panenský med nemá a vy to pane Goro dobře víte.

A kde se vzaly na mých fotkách černé hnusné plásty? Jinde píšu, jak jsem místo prvního medníkového NN podle metody Blaník dával celé bedny 24 a chtěl jsem, aby to matky zakladly a já měl oddělky. Nezakladla ani jediná z 8 vč. Další rok jsem tedy dal kromě SR doprostřed také zakladené tmavé souše vedle tohoto SR. Zase to nefungovalo a tak se dostal u mě med do starých souší 24. To jsem využil na pořízení fotek. Musím ale přiznat, že jsem med z těchto starých souší nepoznal od medu panenského. (tuhle info jsem mohl zamlčet, je proti všemu, co propaguji ohledně panenského medu,. šlo ale o jediný pokus,který vlastně původně jako pokus o chuťové vlastnosti panenského a obyčejného medu nezačal)

--------------------------------

Na jedné přednášce, patrně proto, že jsem kladl a hlavně JAKÉ jsem kladl Ing. Titěrovi otázky, mě a přítekyni dal sadu asi 10 malinkých lahviček se vzorky medů. Že to je to, jak Dol dělá soutěže o dobrý med a že to anonymně posuzují takto náhodně vybraní lidé. Med nám nechutnal, ANI JDEN VZOREK nebyl podle mých představ!!! Vše mělo nějakou pachuť, jakoby po plastu, zkysanosti nebo náznaku hniloby a jeden snad měl pachuť ropných látek, snad vazelina z medometu, olej, nebo tak něco. A to byly medy, které se někdo odvážil poslat Dolu na posouzení? I to je vysvětlení, že já nemám problém s odbytem, bez Koruny do reklamy nemám medu dost. Bez certifikátu za x peněz.

Ale vy víte jistě, že já jsem prase. No, velmi odvážné tvrzení a asi snad že nejsem liberál, bych si toto nikdy o nikom nedovolil. Já ne, dokud bych dotyčného nikdy ani neviděl, natož abych viděl jeho provoz a způsob práce.

goro
goro 09.11.2025, 07:42:12 xxx.xxx.55.10

ani jeden nízkonástavkář 100% panenský med nemá a vy to pane Goro dobře víte.

a nedáte si pokoj, ked vám niekto napíše svoj názor a nezhoduje sa z vaším tak v zlosti píšete bludy..

MÁM LEN NÍZKE NADSTAVKY, TOČÍM MED LEN Z PANENSKÝCH PLÁSTOV TAK AKO TO ŽE HO NEMÁM 100% PANENSKÝ????🤔…koľko 99 či 77% ???

a

ako ste prišiel na to že sa vás snažím uraziť?.. fakticky a pravdivo som zhodnotil čo ste urobil …to vy sa nazývate “hovado a prase”… ja som vás tak nenazval, len som si dovolil pomenovať JEDEN VÁŠ POSTUP,  s ktorým naprosto , ale naprosto nesúhlasím, !!!

ale k diskusii, 

nerobil som podobný experiment s odloženými medovými viečkami pretože nič také neskladujem… mám odskúšaných viacero spôsobov odstránenia medu z viečok a závisí od ich množstva… jednak manželka rovno dáva viečka nad sito a med z nich vyteká, potom mám odskúšane vloženie odviečkovancov so zbytkami  do stropného kŕmidla je to zaručená cesta k tomu že med si včely odoberú a je mi úplne jedno či ho skonzumujú alebo uložia do medníka … a často  len vložím odviečkovance do sieťok z háčikmi a med jednoducho vytočím na medomete kde sa sieťky s odviečkovancami zavesia miesto plástov…

POZNÁMKA:

nemusíte pri “obhajobe” postupu so “smrdnutým” medom vyťahovať tuháč, jeho vracanie včelám a vaše spôsoby práce s tuháčom poznám a rešpektujem, tak ich zbytočne  nevyťahujte pri úplne inej téme…. je to váš spôsob diskusie, zahltiť, odviesť pozornosť… poznám …na mňa neplatí…

teda znovu k téme:

je logické, že sa ten jemnušký odér 😉nedostal do medníkov, pretože ako ste sám napísal (nakoniec uviedol som to aj ja) ..včely ten medový sajrajt  skonzumovali a neuložili do medníka (sám uvádzate že tam bol donesený iný druh medu , nie kveták ale tmavý)…. veľa závisí od toho kedy to “podnecovanie ”  dáte, zobrať ho zoberú vždy ale ak by mali dostatok zásob v plodisku uložia ho aj do medníka a potom by váš “panenský med” bol mal možno aj “jemnučký” odér… ale vy ste sajrat nadávkoval vo vhodnú dobu, keď plodisko nebolo plné zásob…

Obrázek
lesakm
lesakm 11.11.2025, 00:47:15 xxx.xxx.13.109
Ninuš:

Zdravím včelaře, máme doma slušnou zásobu medu. Známý je včelař a všechnu naši pomoc splácí takto 🙃Spotřebu máme slušnou, do čaje jako sladidla mizne hodně ale i tak máme sklenice 2-3 roky staré. A tak mě napadá jakou má vlastně med trvanlivost, než se zkazí? Děkuji předem, Ninuš.


Někde jsem četl že v řecku našli med starý 2000let takže vydrží asi dost dlouho .ML.

Tom50
Tom50 11.11.2025, 20:13:43 xxx.xxx.139.235
»
Odpověď na příspěvek uživatele goro z 09.11.2025, 07:42:12

No a z celého toho střetu stojí za uvážení jen jediná věc. Nechám stranou, že vy nazýváte - svěřepě a přes moje upozornění, že jsem dával SAJRAJT. Nasíráte, netuším co vás k tomu vede, chcete ublížit a ponížit, asi to jinak neumíte (přesně tím se vyznačuje liberalizmus a jeho nositelé - pak se mi divte!)

Pozoruhodná věta je tato?

ale vy ste sajrat nadávkoval vo vhodnú dobu, keď plodisko nebolo plné zásob…

Psal jsem, že to bylo v době konce květu lípy. A vy nijak nevysvětlujete záhadu jak to, že spotřebobávaly podávané (sajrajt, jak tvrdíte vy) a ukládaly to, co v malém množství poskytovala příroda. To je to, co je pozoruhodné a mělo by chytrému, místo odsudků že sajrajt, napovědět, že PROČ?

Vaše dedukce, že bylo málo zásob s plodišti je nesmyslná, nevysvětluje tu selektivnost.

--------------------------------

Tuháč jste také nepochopil (patrně zlostí zatemněný mozek). Mám kámoše, který zakopal mnoho plástů s medem. Je mu 86 let (a manžeku dva roky po mrtvici, pražák a včelaří na chatě, kde nemůže být pořád) a jemu to snad odpustítm. Pak jsou desetitisíce bláznů (nikdo nikdy, ani vědci v Dole a Včelařství se nesnažili to vymyslet), kteří tuháč odvíčkují, máčí 3 dny ve vanách, vytáčí a medovou vodu lejí do hnoje. Jasně, jak jsou plásty s košilkami nedá se prý smrad a pachuť z medové vody odstranit ani vypálením na kořalku. Ale kdo se obtěžuje a má jen panenský med, může plásty vyřezat, vytahá napřed drátky, ty přeříznout nejde. Pak se plásty umixují míchadlem (vrtačka nestačí, je nutný velký výkon) v konvi se studenou vodou, zkrmí včelám a med se pak už vytočit dá, už není tuháčem. Žádná nerozpustná krystalická melecitoza v mixu nezbývá a tak je tu ZÁHADA, proč to byl nejdřív tuháč a po recyklaci ne. “Vědecké štúdie” o tomto, co trápí čas od času celou Evropu ani nemukají! Já se posnažil, pro vás jsem nakládal se sajrajtem, co jste pro lidi udělal v této (a jiných) věci vy? Ho.no a nic, ale odsudky umíte.

To, co jsem popsal o “recyklaci” melecitozy je milý Goro doslova revoluční objev!

Stejně revoluční, jako dát tuháč pod plodiště před zimou a včely to nejen, že “vyčistí” ještě se tím neuvěřitelně podnítí. Jen nedokáží zpracovat za zimu a jaro celou NN bednu a tudíž vysokou bednu 24 už vůbec ne.

Ale vy nemáte dar ani IQ pochopit moje sdělení - jeho obrovský potenciál a tak jen nasíráte. Zklamal jste mě. (ale stejně vás mám vlastně rád)

goro
goro 12.11.2025, 08:56:57 xxx.xxx.55.10

TOM, bavme sa vecne… (moje IQ a tuháč nechajme na pokoji, znovu mlžíte a zbytočne útočíte, predsa som napísal: “tuháč, jeho vracanie včelám a vaše spôsoby práce s tuháčom poznám a rešpektujem,”)….

k téme:

Podotýkám, že jsem tohle dělal až když byla pouze uživovací pozdní snůška - polovina července - konec květu lip, které tady nikdy nemedují, kdy včely větraly, voněly, ale v mednících nic nepřibývalo.

napísal som vám to jasne, odpovedal som na vašu otázku už trikrát, na rozdiel od vás mňa výška vášho IQ nezaujíma, pretože to čo som napísal pochopí každý (niekto to pochopí aj na prvýkrát..)…

veľa závisí od toho kedy to “podnecovanie ” dáte, zobrať ho zoberú vždy ale ak by mali dostatok zásob v plodisku uložia ho aj do medníka

…či včelám  dáte tuháč alebo sajrajt, včely keď je nedostatok zásob v plodisku zoberú na kŕmenie plodu všetko, akonáhle majú zásob pri plode dosť, sajrajt alebo tuháč či nektár spracujú a uložia do medníka…

píšete “Vaše dedukce, že bylo málo zásob s plodišti je nesmyslná, nevysvětluje tu selektivnost.”

o selektívnosti uvažujete vy, včely to spracúvali súbežne… hotový med dávali blízko plodu a prinášaný nektár museli spracovať, to je dlhší proces, nemusím ho hádam znovu popisovať !!!!

Poznámka:

nepísal ste o likvidácii zbytkov po odviečkovaní a čerení prvýkrát, dobre viem že tie zvyšky skladujete dlhšiu dobu, niekedy ste to na jar dával ako podnecovanie oddelkom, neskôr sa to len hromadilo a po rokoch ste to dal včelám..ako “POKUS”..

..jsem psal o recyklaci starých zbytků medu a hlavně o “likvidaci” uskladněných víček za asi 5 let…Nikdy nijak necedím med, jen čeřím a sbírám. S víčky a nečistotami taky sbírám pěnu, nevím vlastně co to je, asi bílkovina…Víčka i různé zbytky medu už měly divně nakysle ztuchlý pach…

NEREAGOVAL SOM KEĎ STE O TOM PÍSAL PRVÝKRÁT,NEREAGOVAL SOM  ANI KEĎ STE O TOM PíSALI  DRUHÝ KRÁT, vaše včely, vaše postupy, ale keď ste TRETÍKRAT NAPÍSAL O SVOJOM “POKUSE” tak som LEN odpovedal na vami položenú otázku: Takže nakysle pachutný med snědly a uložily přínos, který by jinak projedly?

napísal som vám môj svoj názor…

( a prečo som na 5 rokov staré zbytky medových viečok, peny a medu použil slovo sajrajt je výlučne moja vec…)

goro
goro 12.11.2025, 09:02:36 xxx.xxx.55.10
lesakm:

Někde jsem četl že v řecku našli med starý 2000let takže vydrží asi dost dlouho .ML.


Tvrdenie že med ma neobmedzenú životnosť je hoax.. ako včelár by som .to nemal písať ale je to jednoducho fakt, s časom sa jeho vnútorná kvalita mení tak, že po pár rokoch je to len sladidlo …

…a to že sa v pyramídach našiel med, ktorý bol v poriadku je druhý hoax, písalo sa to ale fakty sú iné…rovnako to platí aj o tom čo si čítal…

Bežné používam med 2-3 roky, medovicový nemám často tak som použil aj 4-5 rokov starý ale len pre seba …no básničky o neobmedzenej životnosti si ponechajme len pre nevčelárov, ja by som to pri predaji zákazníkovi netvrdil…

Bobca
Bobca 12.11.2025, 09:55:15 xxx.xxx.20.192

teda…teď jsem zmatená,jak lesní včela🤔.zajímal mě prvotní dotaz,tak jsem se chtěla něco dovědět…Sem tam si koupím med od včelaře v Kamenné..Mám ráda pastovaný..používám ho,když mě honí mlsná,tak si naberu na lžíci a užívám si slakého zdravého mlsání..Nekupuju si sladkosti….skladuju ho v kredenci…Až dojde,koupím si nový…Je chuťově moc dobrý..

Takže ty vědecké studie,co jste tu pánové předvedli mi vlastně akorát tak zamotaly hlavu,co to vlastně jím…(jaký druh)🤔Na sklenici to napsané není..a v tom Egyptě to asi taky nebylo na sklenici-datum spotřeby..?🤭

kometa
kometa správce
12.11.2025, 10:28:12 xxx.xxx.224.101
»
Odpověď na příspěvek uživatele Bobca z 12.11.2025, 09:55:15

Možná jde o to, že med vydrží staletí i tisíciletí, aniž by byl znehodnocen po zdravotní stránce. Jako, že nezplesniví nebo se v něm neobjeví botulotoxin.

Bobca
Bobca 12.11.2025, 10:37:26 xxx.xxx.20.192
»
Odpověď na příspěvek uživatele kometa z 12.11.2025, 10:28:12

ano,taková odpověď by stačila…🙂

Tom50
Tom50 12.11.2025, 11:07:12 xxx.xxx.139.235
»
Odpověď na příspěvek uživatele goro z 12.11.2025, 08:56:57

Máte pravdu, že vaše věc je vše co tu sdělíte, moje věc je zase obsah i forma jak reaguji, nebo co se rozhodnu a proč sdělit. Ale ano, liberální demokracie platí jen jednosměrně, někteří smějí a druzí ne, rozumím a nespletl jsem se v liberálech.

Z vašich jedovatostí jsem ale konečně pochopil tu záhadu, která mi byla nejasná. Zopakuju. Dával jsem “sajrajt” včelám v nepravidelných intervalech, snad nikdy po dni, ale vždy v intervalu 2-3 dní. Pak jsem neuměl přijít na to, jak to, že selektivně do medníků ukládaly med a spotřebovávaly “sajrajt”, i když ho nedostávaly denně. Z toho jasně vyplývá, že pro ně byl sajrajt atraktivnější, ukládali si ho k plodu, kterému dávaly sajrajt a nedávaly současně přírodou poskytovaný med. To je váš objev a já bych na to sám asi nepřišel. U vás je váš objev patrně jen logická dedukce a mě to konečně osvětlilo tu záhadu.

Jenže z toho něco vyplývá. Co vy nazýváte sajrajtem a mě se to dotklo, to je pro včely mnohem atraktivnější, když tím krmily plod a něco, co pro ně bylo horší, ukládaly do medníků. Tím je plně vysvětlená ta záhada té selektivnosti. Ovšem současně to jasně vysvětluje lidský trapný omyl v posuzování krásného cukru a sajrajtu. Včely jasně ukázaly, co je pro ně lepší a tomu daly zjevně přednost a daly jasně přednost sajrajtu před medem, viďte? Ale vy to pohrdlivě shodíte ze stolu a naznačíte, že moje výzkumy jsou jen z nouze ctnost. No ano, i to známe ze známé bajky o lišce, která když zjistila, že nedosáhne na hrozny, řekla, že jsou stejně trpké.

Jinde a jindy jsem mockrát, hlavně v souvislosti s plísněmi, opakoval, že lidský pohled na včelí život a na to, co je pro včely dobré je velmi hloupý. Vztahoval jsem to právě k plísním a hnilobám (kterých jsou vyhnilé stromy miliony let včelího vývoje plné) a argumentem mi bylo, že i Penicilin je plíseň a že včely asi umí využívat jak pozitivní produkty plísní. Já se ale domnívám, že i jejich toxiny, což my lidé asi ještě neumíme. Tvrdil jsem, že včely nejspíš právě z těch produktů získávají dosud nepoznanou substanci, kterou udržují samy svoje společenství imunní a když tyto látky nemají, snáz podlehnou nemocem (virům třeba) a přitom člověk neudělal ŽÁDNOU chybu a nedal jim žádný sajrajt a přesto včely byly méně odolné k nemocem. I tak by se to dalo říct.

Češi mají přísloví o trefené huse. Vysvětlím vám ho a mladým, kteří jakživi neviděli hejno hus. Když se do hejna po zemi pochodujících domácích hus hodí kámen naslepo, protože jsou husy pohromadě, nejde nějakou netrefit. Ta nadskočí a zakřičí, doslova zařve. A tak člověk neví kterou husu trefí, když hodí kámen, ale ona se vždy ozve a člověk NEOMYLNĚ zjistí, která byla trefená.

----------------------------------

Nabídlo by se vysvětlení, logické a myslím, že i pan kolega Goro ho nezpochybní. Jasně jsem napsal, co jsem skladoval a dal včelám a on to nazval sajrajtem. Byla to pěna z čeření s úlomky vosku = víček, vše, co při čeření vyplave na hladinu medu. Málo se ví, že pod víčko, než včely zavíčkují zásoby (nemusí to být jen med, ale i cukerné zásoby) dají záhadnou substanci, která velmi účinně brání kažení medu. Proto se včelám nekazí med s 20% i více vlhkosti, někdy takový uloží a zavíčkují. My při odvíčkování z medu odstraníme tu substanci a proto se nám med kazit může, jakmile má nad 18,6 % vody podle knih, já tvrdím, že bezpečný je obsah vody pod 18 %, max 18,2 %! 

Také jsem napsal, že ona pěna z čeření je asi bílkovina. To jsem také vyčetl, jak jinak by mě to mohlo napadnout?

No a co potřebují včely pro plod? Bílkoviny? A možná i záhadnou antibakteriální a možná antivirovou substanci, která je ve víčkách a stoprocentně je rozpustná ve vodě. Kdyby tato substance ve víčkovém medu nebyla, pak by tento med kvasil na medovinu stejně dobře, jako med jiný. Ale vyčetl jsem, že rozkvasit medovou vodu z víčkového medu je dost problém.

Ano, mám schopnost (a myslel jsem, že to má každý), že umím z takovýchto, zdánlivě nesouvisejících věcí rozpoznat souvislosti a kombinovat je do nějakého povšechnějšícho chápání komplexnosti jevů, které většině nedocházejí.

Nesčetněkrát jsem si všimnul, že včely sbírají a dokonce rabují zjevně zkvašený med. Jako kluk jsem vyhodil na divokou skládku někde zapomenutě zastrčenou půlku okurkáče hnusného smrdutého medu se zelenou plísní na hladině řídkého SAJRAJTU. Flašku jsem nakřápnul a nejsnazší bylo to celé vyhodit. Včely to ihned našly a vypadalo to jako rojení, dokud to neodnesly a nechaly jen do čista olízané střepy a uschlý škraloup před tím kypře načechrané plísně. Tak co je pro včely sajrajt? A je nutné se toho bát, když to zkrmí plodu a nedají do medníku a tudíž nehrozí ani náznak odéru v medu? Toho odéru, který do medu běžně zanášejí lidé svou nehygieničností.

Včely asi vědí, co pro ně dobré je a co není.

Tom50
Tom50 12.11.2025, 11:17:19 xxx.xxx.139.235
»
Odpověď na příspěvek uživatele Bobca z 12.11.2025, 10:37:26

Myslel bych si, že botulin se může udělat jen v něčem, co má bílkoviny. Je složený z několika aminokyselin a ty by se v cukru vzaly z čeho?

https://cs.wikipedia.org/wiki/Botulotoxin

Domnívám se, že jsou jen zkazkami zvěsti o tisíciletém medu, že je bezvadný, asi bychom ho jíst nechtěli. Existuje pro lidi sice neškodná, avšak pro včely toxická látka HMF - hydroxy-methyl-furfural a právě podle jeho obsahu se stanovuje stáří medu. Jistě je těchto informací od fundovanějších než jsem já a internetu dostatek. A nebo AI ví přece VŠECHNO!

https://www.google.com/search?q=co+je+HMF&rlz=1C1YTUH_csCZ1062CZ1062&oq=co+je+HMF&gs_lcrp=EgZjaHJvbWUyBggAEEUYOTIJCAEQABgNGIAEMgkIAhAAGA0YgAQyCQgDEAAYDRiABDIJCAQQABgNGIAEMgkIBRAAGA0YgAQyCQgGEAAYDRiABDIJCAcQABgNGIAEMgkICBAAGA0YgAQyCQgJEAAYDRiABNIBCDI5NzhqMGo3qAIAsAIA&sourceid=chrome&ie=UTF-8


Přispět do diskuze
neregistrovaný
Nepřihlášený uživatel
Jméno:
Text příspěvku:
Youtube video:
Vložte odkaz na Youtube video.
Fotografie:
Vkládejte maximálně 20 fotografií ve formátu JPG, PNG nebo GIF. Maximální velikost jedné fotografie je 20 MB.