rotobulla měla policie, ale to už je hodně dávno, na YT bylo video, Domažlice
to je taky blbý nápad
kde se chová na nekousání… já vim kde, koupila jsem si tam teď psa 😀 koupim eště fenu, někdy které linie koušou do lidí? viděla jsem cosi na fb, pes, kterého nikdo nechtěl, ani chovka, že… byl bílý se zrz plotnami a v komentářích to lidé psali, ale nevím, čí byl, z ČR rozhodně ano, víc nevim a ti staffordi v Rakousku, jak pak právě řešili ty obrany, to byli papíroví psi
ale je to fakt, když jsem hledala psa, nic mě nějak nezaujalo, jsem vlastně nepochopila, proč je jich tolik, dyť se ani nedaj prodat, nic výjimečného nikde, akorát že skáčou na peška, hm, 16 kg pes, to si můžu koupit pinče… a přemýšlela jsem hodně, jak selektují? který skáče víc? nevím, nebavila jsem se s nimi ale já když mám blbý pocit, vyplatí se mi jej poslechnout
ale tak říkáte to už poněkolikáté a pak eště jedna paní říkala, že v devadesátkách to tady bylo (v té době my měli nechtěné takové a kousat lidi neuměli, byli povětšinou z Rakouska, takže tady nevim) furt nevim, kdo to je, dejte aspoň nějaké jméno psa, prosím
Ptala jsem se muže, dělal na vojně kynologa na hranicích, říkal že ti SUPY byli normálně německý ovčáci, prostě vybraní jedinci s povahovými předpoklady. Za něj už to nebylo, asi se to nepoužívalo dlouho. Taky technicky to prý bylo složitý. Jednodušší bylo pustit elektriku. Ale jak říkám, muž už o tom jen slyšel, sloužil na vojně těsně před převratem. Myslím že víc udělala děsivá pověst těch psů, než že by to bylo masově rozšířený po celé délce hranic. Ty československé vlčáky tam neměli vůbec, nedokáží zvládat režim změny majitele. Německý ovčáci to naopak brali v pohodě. Ono to bylo tak, že psovod byl s jedním psem dva roky, ale napřed jako nováček chodil 6 měsíců se starým psovodem a o psa se starali společně a pak 6měsíců před koncem vojny se k němu přidělil nováček a opakovalo se to. Německým ovčákům tenhle režim nevadil, ale ti vlčáci to nedávali. Navíc nebyli spolehliví.
Odpověď na příspěvek uživatele drvodelkafialova z 14.02.2025, 10:04:52
Můj otec sloužil u psovodů na hranicích. Někdy začátkem 70 let. Měl velkého knírače, na společných fotkách jsou také němečtí ovčáci, čsv žádní. Zajímavé je, že si toho knírače přivezl z vojny sebou. Byl to ostrý pes, mu naprosto bezvýhradně oddaný. Bohužel nemůžu se táty zeptat na podrobnosti, už tu s námi nějaký ten rok není.
Abyste se tu nemuseli domýšlet, přečtěte si o ČSV zde, je tam i vysvětleno, proč se ČSV neosvědčili u armády, pro kterou bylo toto plemeno primárně šlechtěno.
Edit: z odkazu se na ten článek zřejmě nedostanete, teď se na to dívám. Já jsem si tenkrát toto číslo koupila, i když jinak PPČ dávno nekupuji. Tak třeba se dá nějak dohledat jinde než na webu PPČ.
Odpověď na příspěvek uživatele drvodelkafialova z 15.02.2025, 08:35:58
Myslím, že téma si zaslouží slova odborníka, ne moje. Článek je velmi zajímavý a v tomto čísle PPČ je o ČSV více článků, ne jen o vzniku a vývoji, ale i o současnosti s lidmi, kteří je v tom roce 2014 chovali, cvičili a pracovali s nimi.