Výroba úlů a dalšího včelařského vybavení

Už nemám chuť a naštěstí ani čas Vás tady o čemkoliv přesvědčovat delší odpovědí. 

Zapláču si, ale asi to přežiji. Vaše koncentrovaná arogance mi chybět nebude. Trefil jsem se přesně, viďte. Já vím. 

Nevím, zda se nebudu opoakovat, ale asi jsem následující nepsal sem, ale někomu v mailu. Nejsem praktický ani systematický, vše dělám nějak živelně, “ z voleje” a pak se umím divit.

Vloni jsem zimoval 44 jednotek (na dotaci nárokoval asi jen 30, už nevím přesně a jsem líný to hledat).

Letos mám hlášených a i na dotaci stejně = 32 vč. Po zimním úhynu 9 vč jsem něco ještě zrušil a snížil stav na těch 32. Další rok zase uberu třetinu, už to nezvládám. Zruším úplně jedno ze tří stan.

Ovšem najednou je tu jeden důsledek. Mám mnoho banánovek s vyvařenými rámky. To mi nějak předem nedošlo. Každý rok jsem zápasil se dny, nástavky a hlavně rámky. Jenže když jsem ubral úly o 12, mám najednou nadbytek den i úlů = nástavků, můžu vyřazovat opotřebené.

Ale najednou mám navíc asi 120-140 celorámků (po vyvaření letošní podzimní várky přibydou další) a asi 400 polorámků + asi dalších 300 z minula a taky mě čeká vyvaření asi 20 TLumičů (některé pod VN ještě jsou). A tak se mi zdá, že už nebudu nikdy vyrábět rámky.

--------------------------------

Vyvařené rámky ale nejsou krásné. Ve VN by mi to asi tak nevadilo. Ale na med musí být všechno špígl nýgl. Sice to zákazník nevidí, ale já to vidím a beru do rukou. Našel jsem způsob, jak zašlé rámky očistit rotačním drátěným kartáčem upnutým do stojanové brusky. Asi jsem se tu o tom už zmiňoval. Které polorámky (i celorámky) nejsou hezké ani po odrásání, končí v propadlišti dějin. Stejně tak polorámky z TL už se ani nesnažím čistit odrásáním - bývají dost černé, ohavné.

Pokusím se vysvětlit svůj pohled na některé věci tady. Cituji názor uživatele GW:

Polystyren jako takový je ve včelařině strašně na vzestupu, navíc při přímo astronomických cenách dřeva je levnější s daleko větší trvanlivostí a prakticky zvenku bezúdržbový, pokud s ním někde nepraštíte, neshodí Vám ho vítr a nebo s medníkem nespadnete ze stoličky.

Tomuto tvrzení kvůli vlastní praxi a pokusům nevěřím. Naopak, zejména mladí mají plná ústa ekologie, udržitelnosti a podobných prázdných frází, ale včely, podle mě, do PS nepatří. Také ceny dřeva nejsou, podle mě astronomické, ba naopak. Jenže, ke zpracování dřeva na úl je nutná nějaká zručnost a řemeslo a to bude u mladých ten největší problém. Ale proč neyužít umělých hmot i ve včelařině? A proč ne i polystyren? A je nepravda, že by byl odolný a bezúdržbový. Naopak, žere ho UV záření a to tempem, jaké nemá u ničeho obdoby, je to materiál měkký, háklivý, náročný na ultrajemné zacházení, ničí ho ptáci a nemusí to být datlovití, stačí sýkorky. Ale i to všechno by se dalo nějak překonat.

Navzdory fyzice se v tom včelám teplotně moc dobře nedaří. Je v tom celoroční, ne vlhký, ale doslova mokrý hnojník. Mám zkušenosti se samnosnými nástavky z extrud PS 30 mm a v ničem nejsou včely horší. Také med je v tom vlhký. Ale nebude to tím extruďákem, v sendvičových dřevoúlech, kde je 20-40 mm obyčejného PS je to stejné - vlhký hnojník, vlhký med.

Vyřadil jsem vše co bylo z PS a od té doby mám med vynikající vlhkosti pod 18%, většinou ale kolem 17% a i méně. Docela jsem tu několikrát popsal dva stejné úly na stejném podstavci pro 2 úly, dvě matky ségry z jedné série a v jednom úle med pod 17% a v druhém nad 19%. Jediný rozdíl byl, že “mokrý” med byl v úle, kde byla v dřevěném sendviči izolace stěn z PS 30 mm, druhý byl na stejnou míru, ale nástavky staré před rokem 1960 z hobry a mezi stěnami z hobry kombajnová (rozbitá) sláma. Úl nesmí mít nikdy ani jediné očko, to je pak med vlhký i v pořádných úlech. Vše jsem vysvětlil a ne jednou.

No a pojďme do Ameriky, GW mi nehrál na smeč a nebo si naběh na vidle tímto:

Ale pojďme na druhou stranu zeměkoule, co ti zpropadení amíci? Když zcela pominu názor, že v USA včelaří jen ti, co by se jinak vůbec neuplatnili, i tam se s úspěchem šestirámky používají. Jaká tam je asi snůška?

Tak v drtivé většině USA se včely nechovají kvůli medu, ale kvůli opylení. Protože kapitalisti jsou většinou nevzdělaní debilové, tak je lze očůrat malými včelstvíčky, protože se platí od přisunutého včelstva a nenažraní objednatelé = kapitalisti neumí chápat, že malé vč málo opylí, prostě kus a hotovo!

Právě “zpropadení” amíci je to, že jen diletant se zhlíží v jůseji a neumí chápat kontext a pak myslí, že co je dobré v USA, bude jistě dobré i tady.

Paralela v Rusku je pro mě novinka od Javaliho a za celý dlouhý život jsem nic takového nikde nečetl a neslyšel. S jedinou výjimkou a tu popíši v  textu níže. 

Nejspíš Javali něco nepochopil a nebo se jednalo o oplozování matek. Totiž. Existují dva způsoby oplodnění - inseminace a přirozené. Přirozené aby se dosáhlo absolutní čistokrevnosti je v zavčelených zemích problém. Obyčejně se to řeší tak, že se matky oplozují na ostrovech vzdálených napříkklad 50 km od nejbližší země nebo dalšího ostrova a ví se na 100%, že na daném ostrově žádné jiné včley nejsou.

Nebo se používá tzv oplozovacích stanic, doporučuji si nastudovat co to je a jak obtížné je takovou stanici v Evropě zřídit. Vždy to musí být velmi izolované místo v krajině (nejčastěji v nepřístupných horách), kde nejméně 25 km kolem dokola nesmí být žádné včely. Ovšem na 100% to nelze vyloučit.

Mnohem lépe na tom budou se svou obrovskou zemí Rusové. Prostě odvezou včely někam, kde nic nemůže přežít zimu, natož včely a patrně tohle Javali, aniž by to pochopil, někde vyčetl nebo vyslechl na internetu. Pak nesečtělý diletant bez základního včelařského vzdělání může považovat šestirámkový úl za použitelný v našich středoevropských podmínkách, protože to vidí u amíků a Rusů, jen nechápe kontext.

Toto napodobování je popsáno jako “kult cargo” u Tichomořských domorodců, kteří za ww2 viděli prvně v životě civilzaci, vojáky, konzervy a další civilizační vymoženosti. Pak, když ww2 skončila a vojáci odtáhli, domorodci pořád udržovali přistávací plochy bez buřeně, každou noc dělali ohníčky a mysleli, že přilákají obří ptáky, kteří zvraceli tolik báječných věcí, jako konzervy, sekery, pily, rýče a hrnce, kde když se převařila voda, najednou nebyly věčné průjmy a břišní křeče. 

Omlouvám se pánové, toto vše vidím já v šestirámkovém nesmyslu a GW mojí domněnku potvrdil odvoláním na “zpropadené amíky”.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Cargo_kult

Včera jsem přivezl od Toma4 profesiponální řezačku polystyrenu. Kdysi jsem mu dal - v domnění, že už jí nebudu pootřebovat, řezačku vlastní výroby. Když jsem jí chtěl půjčit, Tom4 jí už neměl, někomu jí půjčil a ten mu jí zašantročil. Tak mi Tom4 opatřil jinou, asi lepší - ještě jsem jí nesestavil a nevyzkoušel.

Proč jí chci, když jsem PS odsoudil jako materiál podle mě pro včely krajně nevhodný. To je složitější, vysvětlím oč mi jde.

Mám už asi 18 let sehnané desky PS extrud 100 mm, uvažoval jsem je na úly. Dokonce mám už 15 let vyrobené rámy široké 100 mm na nástavky, ale pak, po špatných zkušenostech s nástavkly z extrud 30, 40 i 60 mm jsem to zavrhnul a dal k ledu. ALE.

Od mládí se mi honí hlavou domněnka, že co když slaměné (nebo rákosové) rohože ve skutečnosti nejsou prodyšné, podle mě na 95% nejsou. Ovšem jejich materiál je nasákavý a může spíš fungovat podobně, jako hoblovačky ve starých úlech. Tedy, že se “nabijí” vlhkostí, kterou potom na konci jarního rozvoje, pak v květnu a v červnu postupně uvolňují a tím v úlech pomáhají včelám samočinně udržovat optimální vlhkost pro plod. To je možné a je to jedna možnost.

Napadla mě ale i jiná možnost. Poněkud zešíř. Víme, že Ing. Smělý měl úly - nástavky na 10 rámků 39x24 a síla stěny obyčejného měkkého PS byla u něj 80 mm. Protože extrud “hřeje” méně, izolaci 80 mm obyč odpovídá 100 mm extrud (asi tak, nepočítal, prof. odhad). No a co když nasákavost stěn není tak důležitá, jako rosný bod a ten se u slabých PS stěn nedá udržet vně úlu. Kdyby tedy u neporušené slámy (rákosu) šlo jen o tepeně izolační efekt, pak by ho napodobil až ps 80 a extrud 100 mm. MOŽNÁ. Ale já vyzkoušel nejsilnější měkký PS v sendviči 60 mm. Tudíž jsem za celý život nevyzkoušel přesně to, s čím měl velký úspěch Smělý.

Proto jsem chtěl od Toma4 půjčit řezačku, abych konečně dotáhnul pokus. Jenže. Moje původní řezačka byla velmi pomalá a řerzala desku jako pásová pila, struna se nepohybovala, ale ten princip byl stejný, desku nřezala kolmo na rovinu desky. Ovšem profi pracují jinak, struna je dlouhá asi 1.300 mm a deska se na ní řeže naplocho, struna je tudíž rovnoběžná s rovinou desky. Kdysi jsem profi řezačku měl půjčenou a nedalo se na ní ROVNĚ uříznout nic silnějšího než 60 mm. A tak uvidím, zda se mi záměr podaří dotáhnout.

Na závěr velmi vážné varování:

Při této příležitosti varuji všechny, hlavně chytrolíny typu  = celej život jezdim nalitej a eště mě nechytli, aby nikdy neřezali PS na cirkulárce. Hrozí velmi vážný úraz. PS se třením v dotyku s pilovým kotoučem taví, hrozí přilepení k listu - odehraje se to v tisícině sekundy a následuje doslova exploze, kdy deska PS je v mžiku roztrhána na různě velké úlomky, kdy některé mají rychlost a energii projektilu a i měkký PS je najednou “tvrdý” jako kámen (přesně takto, kusem PS skončil jeden raketoplán). Přijít o prsty je to nejmenší, horší je zrak a jiné úrazy, nezřídka těžké.

Zdravím. 

U těchto úlů jde hlavně o tepelný most, který se vyskytuje mezi HL vysokých rámků a deklem kde je mezera na včelu 6-8 mm jestli se tento prostor nevyplní izolací sráží prý se tam neskutečně vlhkost. Dále by měl mít dekl minimálně 70-80 mm izolace PS fasádní. Nevím jestli to srážení vody na tom igelitu by bylo pro včely prospěšné, nebo ne já to totiž nemám ze své hlavy říkal mi to jeden včelař, který preferuje sucho v úlu🙂. Dno musí být jednoduché, aby fungovalo jako nejchladnější část úlu a srážela se v něm vlhkost, ale tak udělané, aby jim tam nefoukalo prý na dně hodně záleží. Já mám vyrobeny rámy také na 100-110 mm xps jelikož jsem nechtěl H tvar ale čtverec. Vnitřní i vnější část úlu budou z tenkých palubek. Je to pokus takže jsem tak vyrobil na dva VN a 6 NN, které jsou stejně izolované jako VN. Nechci mít medníkové NN tenké 20 mm a pod VN,který bude mít izolaci 100-110 mm + palubky podstavený TL o tl. 20 mm vypadalo by to jak u blbečků na dvorečku a navíc by to bylo vratké. Ano kdysi jste mi tady říkal, že jsem jak domorodec z Cargo kultu a podobné věci😀 pokud to má být jeden celek něco jako monolit tak to chci mít vše o stejné tloušťce. Ještě lepší řešení jak minimalizovat tepelné mosty je toto: https://vcelarenifm.websnadno.cz/Uly-z-XPS.html. 

Bohužel u takto zkonstruovaných úlů by se muselo osazení na tenké rámy řezat na pile anebo si vyrobit  horizontální řezačku na xps.