Po přečtení článku pana Báchora jsem se podíval do Wikipedie. A nemýlil jsem se, Tachovák vznikl až v roce 1965 a ne tedy v letech padesátých. To za prvé. Tvrdím, že vznikl podle úlů Pětiletka a Lesan, jak jsem vysvětlil jinde včera.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Tachovsk%C3%BD_%C3%BAl
V čem jsem se zdánlivě mýlil, je fakt, že se Adamec opravdu o Langtrothu zmiňuje, ale jen v obecné rovině jako o úlovém systému a rozhodně se jím neinspiroval. Nanejvýš změnou míry úzkovysoké na míru širokonízkou a jeho motivem bylo především, že stojany - úly na míry úzkovysoké - nejsou praktické, ani pro včely a ani pro včelaře.
V jiné své práci jsem vysvětloval vznik Adamcova rámku a je jasné, že si to pamatuji fotograficky přesně, na rozdíl od přednášky Ing. Cimaly, kterou jsem dvakrát viděl během dvou let a ani po mém upozornění po prvním shlédnutí jeho přednášky v Praze pan Cimala svou přednášku neopravil a prezentoval jí na setkání Dadantklubu ve Vodňanech do posledního detailu stejně, se stejnými chybami jako v té Praze.
Bohužel v článcích z roku 1904 nejsou výkresy rámku a to, co je na Wiki, má jiné rozměry délky HL (dnes máme HL s oušky dlouhou 415 mm) a hlavně má sílu bočních a spodní loučky jen 5 mm. Tím je pro mě výkres nevěrohodný a rozhodně nepochází od Adamce, také se v jeho době technické výkresy kreslily jinak. Vyzkoušel jsem tak tenké loučky a nefungují ani při práci ve stropováku, natož aby fungovaly při práci v zadováku, kdy je drtí kleště. Kleště berou rámek v jednom horním roku právě za BL a páka váhy rámku s plodem a tím víc medového, je pak tak velká a síly na BL v místě úchopu kleštěmi tak velké, že to pouhých 5 mm silná BL nemůže vydržet. Mě známé Budečáky měly BL silné naopak 10 mm.
V článku Adamcova míra je fotokopie originálního Adamcova článku z roku 1905 a každý se může přesvědčit, že moje vědomosti o této míře a dalších jsou správné a přesnější než Báchorovy. Články lze zvětšit a je velmi poučné si nastudovat, co Adamec říká. Každý může posoudit v čem se rozhodně nemýlil a v čem se mýlil se mi nepodařilo najít.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Adamcova_m%C3%ADra
Ještě zbývá (opět, někde to tu ode mě už je) vysvětlit, co myslí Adamec dvojrámkem a trojrámkem. Stojan (zadovák), ze kterého vytvořil Adamec svojí míru, měl vysoké plodiště, nad ním polomedník a nad ním celomedník. Vysoká míra byla úzkovysoká - 24 x 26, polorámek měl logicky šířku 24 a výšku polovinu ze 26 = 13 cm a výše umístěný celomedník měl opět míru 24 x 26. Když celorámek a polorámek položíme na bok, pak se sečte na šířku původní výška 26 + 13 = 39 a původní šířka 24 se stane výškou rámku. To, že je to při 11 rámcích čtvercový půdorys je jen pouhá, o to půvabnější náhoda.
Pozoruhodné je také to, že Adamec skutečně uštípal od rámků původní míry ouška a sbil je dohromady. Nezmiňuje se jak jim udělal nová ouška. 0všem je důležité, že včelám dílo pootočené o 90 stupňů nijak nevadí a žijí a pracují zdárně dál. Toto Adamcovo zjištění je velmi důležité vědět, znát a pamatovat si. A nepřehlédněte, prosím, ani výhrady tehdejší autority, které, jak čas ukázal, jsou úplně liché a vlastně nesmyslné, včely si umí buňky zkracovat a nastavovat dle potřeby. To ovšem tehdejší včelaři (asi, ale vědět mohli) nevěděli jistě.
Z článku se dá také vyčíst, jak konzervativní (já bych řekl neomaleně že hloupí) včelaři byli (a mnozí jsou pořád), a nejen včelaři, už tenkrát. Než se naučit něco nového, raděj se ti rozumu mdlého pořád dřou se starými krámy. To je diagnoza a já ateista děkuji Bohu, že i ve zralém věku, ve včelařině a nejen v ní uvažuji stále velmi moderně.
---------------------------------
Toto vlákno zakládám s velkou prosbou. Co kdo doma má nebo najde ze staré a i více než stoleté odborné včelařské literatury, nafoťte to a dejte to ostatním sem. Děkuji předem všem.