Existuje nekde na internetu seznam, kde se konaji nejaka zajimava putovani v sedle v ramci CR. Jednoho takove sem se ucastnila v Praze pred par lety. Vyjizdky idealne kolem 20 km a nevadi ani narocny teren.
Putovani v sedle
Tja, tak 20km je taková dvouhodinová vyjížďka, tomu bych fakt putování neříkal…
Představujete si výlet s vlastním koněm někde (máte ho a máte k němu transport) - to se asi stačí dohodnout s kamarády a dorazit k nim, i když teda někteří nemají ani místní znalost. Anebo poptáváte akci ve smyslu “půjčujeme koně s průvodcem?”
Asi máte dobré koně. Bez urážky.
My na týdenním putování měli průměr 25 km, aby to bylo na pohodu. Pro lidi i koně. Jednou vinou špatně (ne naší) organizace se šlo 40 km a to bylo opravdu moc.
kometa:Asi máte dobré koně. Bez urážky.
My na týdenním putování měli průměr 25 km, aby to bylo na pohodu. Pro lidi i koně. Jednou vinou špatně (ne naší) organizace se šlo 40 km a to bylo opravdu moc.
Tak koně trénování jsou, o tom žádná. Ale tajemství úspěchu spočívá v tom, že střídáme dvě sady koní a jezdíme puťáky, ale spíše hvězdice, tedy vracíme se večer na stejné místo - resp často vyjíždíme z domova přepravníkem a někde se vysadíme a večer zase domů… Takže krom jiného i cestujeme dosti nalehko

Je fakt, že já mám “very-hobby-horse”, co ale aspoň dost naťape na pastevku, a když jsme šly loni dvoudenní vandr jen my dvě, tak jsme šly 28 a 25 a jako kobyla měla dost, trvalo to fakt obojí celý den a to jsme šly jen v kroku a kus jsem šla i pěšky. Faktem ale je, ž u nás jsou všude jen megakopce.

Věrka Králová:Existuje nekde na internetu seznam, kde se konaji nejaka zajimava putovani v sedle v ramci CR. Jednoho takove sem se ucastnila v Praze pred par lety. Vyjizdky idealne kolem 20 km a nevadi ani narocny teren.
zkuste Ivana K. na Janovo Hoře -pořádá kde co (huculové)
JanaJanaJanaJana:Je fakt, že já mám “very-hobby-horse”, co ale aspoň dost naťape na pastevku, a když jsme šly loni dvoudenní vandr jen my dvě, tak jsme šly 28 a 25 a jako kobyla měla dost, trvalo to fakt obojí celý den a to jsme šly jen v kroku a kus jsem šla i pěšky. Faktem ale je, ž u nás jsou všude jen megakopce.
A to je možná právě ta potíž… My jít 25 km v kroku, tak jsme hotoví my i koně.
Je třeba střídat chody, ono pak ani tak dlouho netrvá. Největší část vyjížďky trávíme v klusu. Dalším tajemstvím je si dobře vybírat kde člověk jezdí. Když je teda hezký terén dá se ujet strašně mnoho. A lepší deset kilometrů po louce než dva po štěrku.
Takže krom jiného i cestujeme dosti nalehko
To my taky. Buď to byly hvězdicové trasy nebo jsme měli autodoprovod s věcmi.

Nojo, bylo vedro, u nás jsou to megakopce, někde jsme poklusly, ale nechtěla jsem bez zkušeností koně utavit. Jela jsem sama, zkušenost jak fík, nevím, jestli bych to opakovala, ale možná jo.

Na fejsbůku někdo nedávno nabízel tábory na koních, kde je zahrnuto i putování - pro dospělé.
Z Bedřichova vypravuje jednou dvakrát do roka puťák fejsbůkový profil Koně v Jizerkách.
Známá nabízí účast na putování kolem Máchova jezera a i možnost zapůjčení koně - fejsbůk Anna Hrubošová (věnuje se i jezdecké lukostřelbě).
A pokud máte vlastního koně, se kterým se chcete toulat, nevadí vám samota, tak můžete přijet k nám, já vás s koněm ubytuju a poskytnu know-how o místních terénech i trasy. Mám hvězdicovitě rozmístěné známé, kteří vás pak mohou v případě časových dispozic převzít, takže byste si mohla naplánovat skutečné vandrování od stáje ke stáji. Parťáky vám k tomu ale nedodám, chodíme zpravidla všichni do práce 😀