Proč se včelstva s matkou BF nerojí a nebo jen málo?

Téma je známý fakt, při stejném ošetřování jako vč s Kraňkami se BF nerojí vůbec a nebo nepatrně. Spíš jen když včelař včas nerozšíří, zatímco se Kraňka rojí často i když má prostoru dost. Tuto vlastnost Kraňky uvádí všechna mě známá literatura, která se o vlastnostech plemen zmiňuje, mě ale z literatury není známo proč je tomu tak. Mám na to svůj názor, který zde předestřu.

V silné nárazové jarní květové snůšce včely těžce omezují matky v kladení tím, že plní nektarem každou volnou buňku, snad ihned po vylíhnutí mladušky. Také vznikají celé pylové plásty - pylové desky. Kraňka má raketový a bohužel, podle mě, chaotický, nebo spíš nerovnoměrný rozvoj. V důsledku něj vzniká velká nerovnováha mezi plodem otevřeným a líhnoucím, rapidně přibývá kojiček, které ale nemají koho krmit a tím vyprovokují rojovou náladu. Tak to aspoň tvrdí odb.lit. A nejspíš to bude pravda, v Kraňských vč je běžně, snad úplně vždycky, nepoměr ploch různých stadií plodu. Kraňka je až chorobně šetřivá a skutečně hodně začne klást až když přijde silná snůška z venčí. Proto zimuje početně slabá, protože to zjara umí dohonit a relativně velmi rychle “nadělat maso”. A rojivost je přece hlavní a jediný důvod života včel.

Jak se chová BF? Mnohokrát jsem si všimnul (vždycky), že BF zimuje silnější. To má asi po Ligustice, ta neumí rychlý rozvoj a tak zimuje velmi početná. Proto jsou obě plemena v jarní snůšce stejně úspěšná, K včely umí rychle udělat, BF si drží víc včel přes zimu.

Ale to by samo nestačilo. Je tu jiný pozorovatelný efekt, který ale většině včelařů, jak se domnívám, uniká. Ve vč BF je vždy nějaká těžko definovatelná rovnováha ve všem, hlavně v plochách plodu nejrůznějšího stáří. Nikdy nepřevládá jen tmavý zavíčkovaný plod, těsně před vylíhnutím,kdy se během pár dní nalíhne velký počet kojiček a současně není dost otevřeného plodu, který by kojičky mohly krmit. Nikdy tam také není plod převážně jen otevřený. Ve vč BF je vždy v rovnováze plod všech stadií. Podobné je vzácně vidět i u některých Kraněk.

Protože navíc většina K nejeví zájem o medovici a BF jí sbírá vždy, pak já za sebe tvrdím, že na našem území nakonec převládne BF. Je s ní méně práce a starostí.

O neochotě sbírat medovici jsem založil speciální vlákno, které se ale tématem už hodně odchýlilo od původního tématu. Protože je tmavý medovicový, pomaleji tuhnoucí med stále více žádán a lidi jsou za něj ochtní výrazně lépe platit, je chytré specializovat se na včelu, která medovici neignoruje. To lze pracným šlechtěním K, podle mě běh na 30-50 let a nebo to můžeme mít hned v podobě BF. Navíc šlechtění není jednoduchá záležitost a cíleně s předvídatelným výsledkem to může dělat jen nemnoho pracovišť v zemi. BF si může opatřit každý.