Včely mají rády sladké stejně jako vosy? Švestky jsou teď obsypané včelami a už jsem schytala 2 žihadla při sběru.
Uvažovali jsme tu o bezedně, tedy, že úl by stál beze dna na například betonové skořepině - hranaté skruži (něco jako ztracené bednění). Měl a vše ostatní by padalo na rostlou zem a rozkládalo se to tam. Hloupost? Možná. Jedno jsem ale neuvedl, prostě jsem zapomněl, neměl jsem to v době teoretizování za důležité. Jestli ale je pravdivý můj a i Toma4 poznatek, že v poslední zimě na melecitoze bez nakrmení cukrem uhynula jen ta vč, která měla KK nad VN se zimním sedištěm a že to bylo tím, že včely z VN měly moc daleko ke stropu s kondenzovanou vodou - musely by v mrazu či chladu pod +8 skrz 15 cm vysokou KK.
Brenner v citované knížce varuje před nadbytečnou vodou v zimě a teoretizuje, nejspíš mylně, o jejím zhoubném vlivu. A to je pak axiom, který my už bereme jako hotovou věc protože Brenner.
Voják určité katregorie (zbraně) pro přežití měl ve výbavě kus igelitu metr krát metr. Ten měl i v suchém létě rozprostřít na trávu tak, aby plachta tvořila trychtýř bez otvoru s nejnižším místem plachty uprostřed. Pod to dal prázdnou plechovku od konzervy KD a i v letních suchých měsících jediný metr trávy - spíš kopřiv nebo vyšší buřeně, aby byl sklon - spád větší, poskytne denní dávku vody pro člověka. Voda sražená na igelitu stékala ke středu plachty a skapávala do plechovky. To znamená, že odpar z půdy je velký. Tato voda by v případě zemního dna úlu byla v úle každý den po celý rok. Otázka je, zda by to prospívalo nebo ničilo včelstva. Takové dutiny nepochybně za miliony let vývoje včely osidlovaly. To s velkou pravděpodobností víme. Co ale nevíme, jak se jim vedlo a zda je to nezabíjelo a nebo zda by díky tomu měla takto ubytovaná vč nějakou konkurenční výhodu.
Opět velký prostor pro bádání a zkoušení. Nejdál byl v tom myslím Javali a mohl by poreferovat.
-------------------------------
Proč jsem opustil toto bádání? Mým teoretickým předpokladem bylo, že se hnitím zbytků pod vč tvoří kromě jiných plynů také metan. Ten je lehčí než vzduch a tudíž by musel vystoupávat do medníků pod strop. To jsem myslel, že je jeden z důvodů, proč vč nezakládají v mednících plod a proč tam i při nízkých teplotách “schne” med na správnou vlhkost. Jasné, logické a do sebe zapadající. Jediná potíž je v tom, že Petr měřil obsah metanu pod stropní folií a žádný metan tam při mnoha rozličných měřeních neobjevil. Tím tato moje myšlenka padla. Ovšem stačilo, aby Petr špatně měřil a nebo nevhodným přístrojem a vše by bylo jinak. A také mě za výzkum nikdo neplatí, do toho věk + chátrající zdraví a v neposlední řadě absolutní nezájem tady na foru. Nicméně pro kreativce mého typu, ale lepšího věku a zdraví by to mohla být inspirace. Vývoj ničeho by se neměl zastavit, když se zastaví, skončí lidská civilizace jak jí známe.
Ještě se vracdím, někdo bohorovně nejchytřejší ze všech tu mojí myšlenku o metanu v úle velmi pohrdavě odbyl větou, že kde by se asi v úle bral metan. Napadá mě otázka ze známého filmu, jestli prdí hadi. Logika říká, že prdí všechno, co má metabolizmus a zažívací trakt. Tedy se dá předpokládat, že prdí nejenom hadi, ale dokonce možná i hmyz ve smyslu ne snad slyšitelného prdění, ale ve smyslu, že co má výkaly, produkuje nejspíš i metan. Ale krávy mají metabolizmis, zažívací trakt úžasný - žaludky hned čtyři a přesto, jak tvrdí moudrá kometa, krávy neprdí (asi proto se něktzeří býložravci za nějakých podmínek nadýmají). Tak jak to je? Ví to někdo?