Milena K. (neregistrovaný)24.09.2025, 10:44:10xxx.xxx.116.44
Dcera má ráda zvířata. Jednou přinesla domu od cizích lidí kotě. To máme dodneška a už ji to přestává stačit. Teď básní o koni a pejskovi. Bydlíme v RD na vesnici. Psa ještě dokážeme tolerovat. Víme, že by se o něj starala sama a dobře.
Kůň už je samozřejmě jiný šálek kávy a to nepřipadá v úvahu z prostorových i dalších důvodů. Na koni se párkrát vozila na různých akcích a zamilovala se. Prosím koňáky, jak vysvětlit 11 leté dceři, že koně mít nemůže. Napadá nás ještě nějaká jízdárna, ale nevíme jak to tam chodí, jestli by tam mohla chodit jezdit na koni a nebo se o ně i starat. Ale je poměrně drobná a máme i strach, aby z koně nespadla nebo ji někde nepřimáčkl.
Vlastnictví koně je obecně dosti drahý sport - ne tak drahý jako sportovní létání, ale ne o mnoho lacinější, obzvláště když se něco po*** - pobyt na klinice se asi dnes pod 100k pořídit nedá, když to jde dobře. Takže argument že se celá rodina nebude skládat na potřeby dcery by mohl dát smysl (pokud už chápe cenu pěněz), případně postačí kategorické NE - od toho jsou rodiče. Pominu fakt že začátečník prostě nemá mít svého koně, prvních 5-10 let je vhodné se učinit pod trenérem a na koních k tomu vhodných - protože jediný vhodný kůň pro začátečníka je kůň dřevěný, houpací. A i k tomu je vhodnější mít trenéra. Samozřejmě je na Vás, zda ji chcete pustit někam ke koním, to je hezký vklad do života (možná už nikdy nebude mít čas na drogy, chlast ani pochybné známosti - pokud teda od toho neuteče v pubertě) a nestojí to zase takový svět. Nicméně riziko úrazu je tam vždy, jako ve všem (ale zase, běžné dítě brečí když má odřeninu a skutečné koňské dítě zdařile maskuje frakturu klíční kosti, aby mohlo zítra zase na koně).
P.S. Na obvyklou otázku “Co mám studovat, abych mohla mít koně” není vhodná odpověď “oška v Chuchli”, ale spíše “Medicína, Práva, IT”, neboť takový člověk si na koně vydělá, ale nemusí se o ně starat a dřít (A nebo “bohatě se vdát”).
No jak…11ti letá holka už není “mimino”…i kdybyste měli prostory a finance na chov keně…já teda jsem zastáncem toho, že kůň jako stádové zvíře, by neměl být chován jako jedináček. Tak i k tomu je potřeba hodně zkušeností a znalostí….klidně si přečtěte zdejší vlákno “o všem a o ničem” klidně si to pročtěte i s dcerou, že prostě na takovou věc člověk musí mít zkušenosti…
No a pak tady máme to ježdění…to opravdu nejde, aby začátečník měl svýho koně, na kterýho si ráno vyskočí a vyjede si do přírody…krásná, romantická představa, ale fakt blbej nápad. Najděte někde v okolí stáj, kde je možnost učit se jezdit pod vedením trenéra….no a za pár let se uvidí.
Koně jsou úžasná zvířata…sama jsem jako holka chodila několik let do jezdeckého oddílu…takže pokud dceři umožníte být “u koní”, tak určitě super, ale někde s odborným dozorem.
Nemyslím si, že se 11leté dítě samo, dobře a dostatečně postará o psa.
Ale chodit ke koním určitě může, jestli máte vhodný podnik v okolí. Pozor, na každý kůň a jeho majitel je vhodný na to, aby k němu chodilo dítě. Vybírejte poctivě, i o tom je ta případná bezpečnost. Stát se může cokoliv - ale nemusíte tomu chodit naproti tím, že dítě bude chodit k pochybnému soukromníkovi, který má pochybného koně v pochybnách podmínkách.
A jinak pro dítě je dobré prožít i tzv. odložené naplnění touhy, prostě nemám všechno jen proto, že si to přeju, a nemám to hned.
No, vysvetliť to dieťaťu ako čokoľvek iné. Racionálne - finančná záťaž, priestorová záťaž, čas, zodpovednosť... Jedenásť už nie je tak málo, aby dieťa nemohlo pochopiť, že kôň žerie peniaze, mraky peňazí.
Ako to chodí u vás na jazdiarni zistíte jedine tak, že tam pôjdete a opýtate sa. Pokiaľ tam nejaký oddiel nemajú, určite vás radi odkážu niekam, kde si dcéra bude môcť zajazdiť a kde majú podmienky na to, aby sa mohli venovať deťom.
Z koní samozrejme dcéra padať bude, pretože sú to živé zvieratá, ktoré občas majú nepredvídateľné reakcie. Je preto dobré počítať s tým, že sa niečo stať môže -ale samozrejme nemusí. Určite sa vyhnete nejakým zariadeniam, kde budú decká samé pri koňoch, kde mávnu rukou na helmou, atď.
Chápu slabost pro radost a přání vlastního dítěte, ale neměli bychom tomu podléhat v tak závažné situaci a vysvětlovat a vysvětlovat není žádná věda.
Prostě na koně je potřeba peníze (hodně peněz), prostor, čas, stádo. Většinou 0 dovolená. Ovlivní to úplně všechny členy rodiny,, a to ať je doma nebo v ustájení. To je celé. Dítě musí pochopit, že některé věci nejdou a může je mít až si zařídit vlastní život, aspoň má důvod se snažit.
Jinak ještě k tomu psovi - pokud k tomu přistupuje tě tak, že psa “jste ještě schopni tolerovat”, tak ho nepořizujte. K ničemu dobrému to nevede. Tolerance se nerovná respekt a k pořízení psa by se mělo taktéž přistupovat s pokorou a velkým uvědoměním, jinak to bývá fakt průšvih.
Obecně pokud nejste celkové zvířomilná rodina, tak bych dceru především podporovala v tom, ať za zvířaty někam chodí, případně bych začala s něčím menším abych viděla, jak moc dcera dokáže být zodpovědná.
Také bych ráda upozornila, že koně doma chce skoro každá druhá holka ve věku 12 let, psa taky. Jakmile ale začnou pobíhat po venku s holkama a pak třeba za klukama, tak zájem i většiny opadne.
Plus myslete taky na to, že zvířaty to dítě zabetonujete, intrem počínaje, případně studiem, práci v zahraničí, osamostněním se atp. konče.
Odpověď na příspěvek uživatele Milena K. z 24.09.2025, 10:44:10
nějaká jízdárna, ale nevíme jak to tam chodí, jestli by tam mohla chodit jezdit na koni a nebo se o ně i starat. Ale je poměrně drobná a máme i strach, aby z koně nespadla nebo ji někde nepřimáčkl.
Dobrá jízdárna má i dobře přiježděné koně (chápu, jako laik asi neposoudíte) a umožňuje, ba přímo trvá i na základní péči o koně.
Z koně se dá spadnout stejně snadno jako z kola nebo na lyžích. Takhle to nemůžete brát. Ale ta dobrá jízdárna trvá na přilbě a bezpečnostní vestě.
Jinak viz výše - v tomhle věku se spousta děvčat zamiluje do koní. Během puberty jich tak 80 % odpadne.
Georgi (neregistrovaný)24.09.2025, 19:22:52xxx.xxx.132.58
Ke koním určitě chodit může. Stačí najít dobrou stáj v okolí. Hlavní je si uvědomit že u koní se nejdříve začíná s péčí o koně a to ježdění je bonus. Když se tomu pak nebude chtít věnovat, není to nic zásadního. A pořídit si koně to je opravdu jiný level , jestli s tím nemáte zkušenosti.
moje maminka vždycky říkala, až budeš velká tak se odstěhuješ a pak si pořiď co chceš
o detailech už se nediskutovalo.
A tak to bylo se vším, ne jen se zvířaty. Nějak nechápu, že ta stejná osoba je směrem k vnoučatům ochotná tvrdit, že jim to rodiče koupili…no protože to chtěli. Třeba 15tý bagr🙄
Co se týče jízdárny…není běžné na vesnici, dostat se ke koním. U nás není jízdárna na každém rohu. Nic dostupného pěšky či na kole, takže by rodiče museli dítě vozit👎
Koně jsem milovala, co si pamatuju a v šesti letech mě napadlo, že poník by se mi do panelákového pokoje vešel a i do toho výtahu a jak by bylo super jezdit na něm do školy a odpoledne po venku… no máma mi řekla, že to nejde a pořídila mi andulku. Chtěla jsem psa, ale u nás to z časových důvodů nešlo a tak jsem dostala kočku. Koně jsem si užila několik let denně… no s psa… to mi máma řekla, že až budu dospělá, tak ať si pořídím co chci…no a tak v šestnácti moje první ovcanda a od té doby jsem bez psa nikdy nebyla …36 let žiju se psy a je to supr. Zároveň jsem asi osudu vděčná, že jsem jako holka psa neměla, protože to bych asi nebyla nonstop u koní a za ten čas jsem vděčná.
Odpověď na příspěvek uživatele Bodlinka z 24.09.2025, 21:30:58
Blavora ne, to je hrozně ošklivé, i když neškodné, zvíře. Nevím tedy, jestli byl žlutý. A vlastně ani nevím, kde se u nás vzal. Měla jsem prozaičtější přání než je kůň. Chtěla jsem veverku, plšíka a kavku. Měli jsme lasičku a sojku. Ale to už mi nebylo 12. Když mi bylo těch 12, chtěli mi kavku přinést kamarádi, malou z hnízda, málem se zmrtvili a kavku neulovili…….
A tak to bylo se vším, ne jen se zvířaty. Nějak nechápu, že ta stejná osoba je směrem k vnoučatům ochotná tvrdit, že jim to rodiče koupili…no protože to chtěli. Třeba 15tý bagr🙄
Co se týče jízdárny…není běžné na vesnici, dostat se ke koním. U nás není jízdárna na každém rohu. Nic dostupného pěšky či na kole, takže by rodiče museli dítě vozit👎
U nás se třeba dá. Ale podmínky neznám, z mýho okolí neznám dítě, který by tam chodilo.
Já jsem teda koně nikdy nechtěla, nenapadlo mě to. Vždycky jsem chtěla psa a většinou jsem se starala o ty, které si pořídili rodiče…boxer a NO, svýho jsem neměla. Chtěla jsem malýho knírače. Už na něj ale nedošlo, přišly děti, takže pes se pořídil, až trošku odrostly a byl to maltézáček, do bytu jsme neměli odvahu pořídit si něco většího. Už i tak se to partajím nelíbilo, tehdy nebylo obvyklé, aby člověk v bytě měl psa. Na větší plemeno došlo, až jsme se odstěhovali do domku, to je cca 21 let. První generace už odešla za duhu, všechny mám na zahradě.
Bývalá kolegyně z práce, občas se navštěvujeme, si pořídila haflinga, Fifinku. První roky ji měla doma na zahradě, ustájení za domem, teď už je několik let ve stáji a na pastvině, aby nebyla sama.
A byla už dcera vůbec někdy u koně, sáhla na něj, ví, jak obrovské to je zvíře? Mého kolegy dcera taky takhle básnila o koni, zhruba ve stejném věku, tak jsem jí ke koním vzala a jakmile kůň hnul uchem, byla po**aná až za ušima a na koně strachy ani nesáhla. Ono se to nezdá, ale je to fakt velký zvíře s obrovskou silou…
